 | Na vlastní byt si musela několik roků počkat. Vytoužená garsoniéra je v bytovém komplexu pražského sídliště, v jehož přízemních prostorách vzniklo několik bezbariérových bytů. Takzvané bezbariérové řešení však představuje kromě umístění bytu jen to, že tu nejsou prahy. O ostatní se už musela postarat sama. Přesto se jí podařilo vybudovat zajímavou kuchyň, která je esteticky začleněná do malého prostoru a plně vyhovuje jejím potřebám. Zařídit kuchyň v klasické garsoniéře, která slouží zároveň jako obývací pokoj, jídelna i ložnice, však nebylo jednoduché. Sama si vymyslela uspořádání nábytku i netypické umístění spotřebičů a o konečné podobě se pak poradila v kuchyňském studiu ANYX, kde jí pomohli vytvořit konečný návrh a zajistili jeho realizaci. |
Dřez nahoře, trouba doleK umístění kuchyně zvolila majitelka bytu kout v přední části místnosti. V jeho rohu je ve vyšší úrovni, než je zbývající pracovní plocha, zabudovaný dřez. Zvýšené mycí centrum vyhovuje paní domu, po vyzkoušení však musíme konstatovat, že je pohodlné i pro člověka bez zdravotního omezení. Při umývání nádobí totiž stojí přirozeně, bez ohýbání zad. V koutu pod dřezem vznikl velký úložný prostor, který je využit na odpadkový koš, a zadní, hůře dostupná část na ukládání méně využívaných předmětů.    Vpravo od mycího koutu je větší pracovní plocha, v jejímž středu je varná deska a elektrická pečicí trouba. Překvapuje nás, že je trouba umístěna ve spodní části linky, neboť se nyní považuje za ergonomické její zabudování do vyšších úrovní. Paní Jitka nám však názorně předvádí, že pro ni je toto řešení ideální. „Vzhledem k částečně omezené pohyblivosti potřebuji při přenášení těžších předmětů mít co nejblíže plochu na odložení. Když vyndávám horkou nádobu, je pro mě plocha nad troubou dobře dostupná a je to bezpečnější, než kdybych s ní musela někam poodejít,“ vysvětluje. Ze stejného důvodu má proto v nižší úrovni na druhé straně kuchyňské linky umístěnou i mikrovlnnou troubu a malou chladničku. |
Skříňka jako jídelní stůlSnížená pohyblivost byla také důvodem, proč si majitelka do kuchyně nepořídila horní skříňky. Jejich využití ostatně bývá problematické i pro osoby středního vzrůstu. Proto zvolila ve snadno dostupné výšce jen otevřenou polici, kam ukládá nejčastěji používané nádobí – talíře a hrnky. I když je ve spodních prostorách kuchyňské sestavy dost místa, nejsou pro paní Jitku ideální. Častěji používané předměty proto ukládá do skříňky, která je diagonálně umístěna před kuchyňskou linkou a z druhé strany slouží jako jídelní stůl. Tento nábytkový kus poskytl navíc v horní úrovni další pracovní plochu a zároveň posloužil k optickému oddělení kuchyně od ostatních částí místnosti. Malý jídelní koutek doplnila paní domu dvěma jednoduchými stoličkami, které lze zasunout pod půlkruhovou desku, takže v prostoru nepřekážejí. |  |
Nebála se barev |
 |  |  |
