Léto na palubě

Kdo se rozhodne ke zhotovení terasy nebo dokonce altánu u jezírka, zvolí nejspíše ušlechtilý přírodní stavební materiál. Dřevo se do zahrad skvěle hodí. Vzniklý doplněk totiž prostor obohatí nejen svou funkcí, ale i krásou samotného dřeva. Kvalitní zpracování je přitom samozřejmou podmínkou.

Terasy a mola ze dřeva jsou atraktivní díky rozmanitým možnostem konstrukce. Dřevo je také hospodárný stavební materiál – na rozdíl od dlážděných povrchů vytvoří totiž dřevěný obklad současně i nosnou plochu, umístěnou na jednoduché konstrukci a při jeho pokládání vzniká podstatně méně odpadu (tzv. prořez). Může být i podstatně bezpečnější – stále běžnější drážkování povrchu fošen (palubek) například snižuje kluzkost povrchu. Na vlhkých venkovních plochách se totiž časem vytváří kluzký povlak z řas a jeho vzniku lze jen těžko zabránit.

Protože na dřevo umístěné v blízkosti vody působí nepříznivě i mnoho klimatických vlivů, musíte vybírat materiál velmi obezřetně a důkladně jej ošetřit.

Vyberete-li si z úsporných důvodů dřevo měkčí (smrk, borovice), doporučuji použít tlakově impregnované řezivo. Účinné konzervační látky (soli kovových prvků) způsobují, že se dřevo stane pro bakterie, houby a hmyz nepoživatelným. Důkladné opláchnutí v tlakových komorách odstraní zbytky těchto solí a dřevo není zdravotně závadné.

Tlakově impregnované dřevo ale bývá nazelenalé (je to způsobené oxidem měďnatým obsaženým v impregnaci). To bohužel dekorativní lazurovací laky nezakryjí, a proto na něj budete muset použít krycí barvy.

Pozor na úrazy!

Nepouštějte se sami do konstrukce skokanských můstků, které bez opěry přesahují nad vodu a měly by pružit. Jejich konstrukce je složitá a podléhá přísným bezpečnostním pravidlům. Neriskujte a skokanský můstek si kupte hotový od specializovaných prodejců (prodejci bazénů nebo firmy, které realizují koupací jezírka). 

Tvrdé dřeviny, jako je například akát, dub nebo tropický teak, jsou vůči povětrnostním vlivům odolnější. Moderní povrchová úprava u nich spolehlivě nahradí tlakovou impregnaci, teak – dřevo loďařů – ani ošetřovat nemusíte. Jeho stříbřitá patina je dokonce zahradními i stavebními architekty velmi ceněná.

Vzhledem k prudkým teplotním změnám a velmi nízkým zimním teplotám v českých zahradách upřednostňuji pro venkovní použití domácí dub. Ten je na našem trhu dobře dostupný a v porovnání s exotickými tvrdými dřevinami levnější. Dubovému dřevu rozhodně nevadí, je-li trvale ponořeno do vody. 

     

U mola vyneseného nad hladinu rybníčku je třeba klást důraz na pevnou konstrukci, perfektně ukotvenou na břehu. Pro podpěry mola umístěné do vody doporučujeme použít jedlových nebo dubových trámků (fošen), které ve vodě „zkamení“. Vodu byste ale neměli vypouštět na dlouhou dobu, velké kolísání hladiny totiž dřevu škodí nejvíce.

Ukotvení trámků závisí na hloubce rybníčku a materiálu, který je použit na dno. V zimě je tlak ledu na podpěry mola značný a jejich posun může poničit např. slabou fólii položenou na dně. Proto se kotvení ani dřevo nesmí přímo dotýkat izolační fólie – musíte je podložit geotextilií, případně i několikrát přeloženými odřezky izolační fólie nebo silnou gumou.

Pro spojování dřeva se nepoužívají hřebíky. Tradičními způsoby jsou čepování a přeplátování, které jsou dále zpevňované ocelovými vruty a ostatním spojovacím materiálem. Zvláště u vrutů menších rozměrů doporučuji vybrat vruty z ušlechtilé oceli, aby nekorodovaly. Ušlechtilá ocel je měkčí, proto je nutné zapouštět vruty až po předvrtání děr. Ostatní kování (např. přeplátování) může být jen pozinkované.

Každopádně myslete na to, že žádné kovové části by z bezpečnostních důvodů neměly vystupovat nad povrch dřeva, po kterém budete v létě chodit naboso.

Obvyklá tloušťka fošen použitých na samotnou palubu je 2,5 cm, jejich šířka se pohybuje od 7 do 10 cm. Mezi jednotlivými prkny ponechte zhruba centimetrovou mezeru.

Dobře postavené molo vám poskytne nesmírně příjemné prostředí pro pasivní i aktivní odpočinek a vynaložené úsilí se vám tak určitě vrátí.