Kvítí pod nohama místo trávníku

Osluněná a suchá stanoviště budou vyhovovat jiným druhům než zastíněná, vlhčí nebo i výsušná místa pod jehličnany. Rostliny se dají použít také ke zpevnění svahů, aby zabránily erozi půdy a zbavily nás povinnosti svah sekat. Jemnější druhy lze sázet do mezer mezi dlaždice nebo kameny chodníčku.

Důležitým kritériem pro výběr bude určitě i to, zda plánujete po daném porostu přecházet. Některé rostliny totiž sešlap nesnášejí (rozchodníky, netřesky, zvonky), jiným příliš nevadí (jestřábník, vrbina penízková, zběhovec, barvínek); další zase lákají hodně hmyzu, zejména včel (mateřídoušky).

Výhodou půdopokryvných porostů je druhová pestrost a poměrně snadná údržba. Důležité je ovšem pečlivé založení – odplevelený pozemek musí být přiměřeně bohatý na živiny, je třeba zajistit péči v prvních fázích růstu, než se dostatečně uchytí. Zamulčování pomůže omezit údržbu (zejména pletí) a také potřebu zalévání.

Rostliny pro slunná stanoviště

Z mnoha druhů, které rostou v běžných vlhkostních podmínkách, se podle doporučení Jany Novákové hodí například rdesno příbuzné (Bistorta affinis), kakosty (např. Geranium x cantabrigiense), šanta Faasenova (Nepeta x faasenii), čistec byzantský (Stachys byzantina), rožec plstnatý (Cerastium tomentosum), dobromysl (Origanum vulgare), rychle rostoucí jahodka indická (Duchesnea indica).

Z našich původních druhů mochna zlatá (Potentilla aurea), tařice skalní (Alyssum saxatile), na vlhčí místa vrbina penízková (Lysimachia nummularia).

Naopak sušší půdy snesou jestřábníky (Hieracium, např. H. aurantiacum), vyšší i nízké rozchodníky (Sedum sp.), různé mateřídoušky (Thymus sp.), ožanky kalamandra (Teucrium chamaedrys), devaterníky (Helianthemum nummularium a jeho kultivary), plané jahodníky (Fragaria vesca), kakost krvavý (Geranium sanguineum).

Na pokrytí větších ploch se využívají i skalničky, např. rožec, plaménka, tařička, zvonky či silenky. Jsou nenáročné a sazenice lze běžně koupit. Z trsnatých rostlin vytvoří rozlehlé trsy i teplomilné trvalky a bylinky – levandule, pelyněk pravý i Ludvíkův, marulka šantovitá, šalvěj hajní i lékařská, yzop lékařský či svatolíny. Je třeba zmínit i rychle rostoucí, krásně kvetoucí půdopokryvné růže (existují desítky kultivarů).

Rostliny do stínu pod stromy

Listnaté stromy stíní pouze během vegetační sezony, takže na jaře ještě poskytují rostlinám dostatek světla. Také vlhkostní podmínky pod nimi bývají příznivější. Neopadavé jehličnany oproti nim propouštějí světla i srážkové vody do bylinného patra méně.

„Při vysazování se inspirujte přírodou,“ doporučuje Jana Nováková a ukazuje, jak listnaté stromy v přírodě podrůstají plicníky (Pulmonaria sp.), biky (např. Luzula sylvatica, L. nemoralis, L. nivaea), ostřice (Carex sp.), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), mařinka vonná (Galium odoratum), hluchavky (Lamium maculatum, L. galeobdolon), kakost psí (Geranium phaeum), břečťan (Hedera helix), některé zvonky (např. z. broskvolistý – Campanula persicifolia), pomněnky (Myosotis sp.) a jiné.

Ze speciálně pěstovaných a šlechtěných zahradních druhů lze vysadit kvetoucí kakosty (Geranium cantabrigiense, G. macrorrhizum), žlutě kvetoucí a rychle rostoucí mochničku trojčetnou (Waldsteinia ternata), ostřice – pro zahradu třeba Carex muskingumensis ’Variegata‘, barvínek (Vinca minor, kromě původně modrokvětého typu byly vyšlechtěny i bíle a nachově kvetoucí kultivary), rohoblizeň (Ceratostigma plumbaginoides) s nádherně modrými květy, ozdobnou Gaultheria s červenými bobulemi.

Zajímavé porosty vytvářejí také tlustonitník (Pachysandra), touleň srdčitá (Houttuynia cordata, např. kultivar ’Chameleon‘), pupkovce (Omphalodes verna, Brunnera macrophylla), různé druhy škornice (Epimedium x perralchicum, E. versicolor) nebo třezalky (Hypericum). Mohutné trsnaté bohyšky (Hosta) mají jedlé květy, největší listy má Rodgersia nebo Gunnera.

Tyto stínomilné druhy lze s výhodou podsadit také nejrůznějšími jarními cibulovinami. Mezi ně patří i oblíbený medvědí česnek (Allium ursinum), který na jaře vykvete a později zatáhne. Místo pod stromy se využívá i pro pěstování bylinek, například máta snese lehčí zastínění a výběžky se rychle rozšíří.

Výběr druhů pod jehličnany je trochu komplikovanější, ale například jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella, H. aurantiacum), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), hluchavka pitulník (Lamium galeobdolon), některé biky (Luzula sp.) a ostřice (Carex sp.) snesou i toto nepříliš přívětivé prostředí.