|
|
Samotný objekt je usazen na svažitém pozemku sevřeném mezi okolními zahradami. Stále si uchovává základní proporce a stavební detaily z 20. let minulého století. Rekonstrukce vilu obohatila ryze soudobým výrazem přístavby patrové zimní zahrady, velkoryse pojatou schodišťovou halou a koncepcí prostoru hlavního vstupu. V celkovém kontextu hraje důležitou roli i zcela nový pohled na úpravu zahrady. Chvála předků Dům byl v průběhu rekonstrukce očištěn od všech dodatečných úprav, reflektujících jeho necitlivé rozdělení na několik bytových jednotek. Zachovány byly pouze střešní vikýře z 60. let. Realizovaný architektonický návrh je kompromisem mezi požadavkem klienta na maximální flexibilitu objektu, zákonnými limity a snahou architektů o ucelený, velkorysý a jasně čitelný koncept budovy. Ke snadné orientaci a pohodě obyvatel i návštěvníků přispívají ve značné míře velkoformátová okna, přes která interiér úzce komunikuje s exteriérem. Vnitřní prostor se tím opticky zvětšil. Vila je tak vlastně větší zevnitř než zvenčí. Vzhledem k nárokům stavebníka a na podkladě stavebně-technického průzkumu objektu došlo k nahrazení nevyhovujících horizontálních konstrukcí stropů, výměně oken a dřevěných předokenních rolet (o správnosti jejich zachování se nakonec podařilo architektům klienta přesvědčit) a doslovnému „prošpikování“ budovy současnými systémy počítačových sítí a dalších technologií. Přístavby a novotvary jsou koncipovány tak, aby svým tvaroslovím jasně vyjadřovaly dobu svého vzniku a byly v jistém kontrastu ke hmotě stávajícího objektu. Tomu odpovídají i použité materiály (hliník, sklo, beton) a s nimi související technická řešení. Propojování starého s novým Interiér byl koncipován jako nedílná součást rekonstrukce vily a je zaměřen především na výrazné vestavěné části: kompozici vstupu, vnitřní atypické dveře, vyložení oken a parapetů a hlavní schodiště s centrální prosklenou šachtou výtahu. Venkovní terasa se subtilním schodištěm je pak logickým článkem mezi interiérem a zahradou. Projekt byl dále doplněn o řadu solitérních předmětů, z nichž nejvýrazněji působí zařízení koupelen a kuchyní. Volný prostor (stoly, sedací nábytek a podobně) byl z větší části ponechán na výběru a rozhodnutí investora. Snahou řešení bylo definovat přiměřený vztah mezi dobovým charakterem vily a potřebami nového majitele tak, aby projekt dokázal čerpat z obou hodnot. To znamenalo ctít jistou „tradičnost“ a solidnost na jedné straně a zároveň nacházet dobré ekvivalenty pro architekturu těch částí, které mají novou funkci. Je zde kromě principu kontrastu (čitelného například u novotvaru terasy) uplatněn princip jistého přiblížení a partnerství (design dveří, vyložení okenních obložek). Tyto předměty nepřejímají nějaké dobové tvarosloví nebo detail, ale čerpají spíše z již osvědčených proporcí a tvarů, které jsou svobodně kombinovány. Podobně jako v dílech některých prvorepublikových architektů i zde byla jedním z inspiračních zdrojů poetika zaoceánských parolodí s jejich okénky, zábradlími a palubami. Použité materiály (palisandrové dýhy, masivní dubová prkna, bambus, travertin, broušená břidlice, čiré kalené sklo a doplňkové nerezové detaily) jsou pečlivě vymezeny pro jednotlivé celky a napomáhají tak již zmíněné celkové organizaci prostoru a dispozice. S ohledem na zachování přírodního charakteru byly pro většinu materiálů zvoleny úpravy, které neuzavírají povrch a umožňují jeho snadnou renovaci. Často opomíjenou podmínkou takového řešení je však častější údržba, která hraje nezastupitelnou roli v procesu dobrého a přirozeného stárnutí interiéru. Zdi, které pulzují V současné době je vila využívána ke komerčním účelům a kancelářskému provozu s vysokými nároky na reprezentaci. Tomu odpovídá i nábytkové vybavení a také komplexně řešený systém osvětlení. S jistou nadsázkou lze říci, že jsme se ocitli v luxusním vzorkovém showroomu v tom nejlepším smyslu slova. Vše je ale přizpůsobeno k nenásilnému přerodu celého objektu na pohodlnou obytnou budovu s nevšední výbavou. Místo pro relaxaci Rehabilitace zahrady — stejně jako v případě vily došlo v minulosti i zde k násilné parcelaci — byla navržena ve spolupráci se zahradním architektem. Zahrada tvoří přírodní rámec objektu, především ve vztahu k patrové zimní zahradě. Vzrostlá lípa tu svými větvemi jakoby prorůstá až do interiéru. Podélné kaskády rozdělují pozemek na několik celků, kde jsou stávající hodnotné dřeviny (jedinečný je zejména letitý cedr) doplněny novými výsadbami a drobnými stavbami. Například vhodně zvolené umístění zahradního domku v terénním zlomu umožnilo zřízení několika tolik potřebných parkovacích stání na jeho ploché střeše. Zahrada jako celek je koncipována především se zřetelem k výhledům z vlastního objektu s minimalizovanými nároky na údržbu. Rekonstrukcí se podařilo naplnit původní záměr klienta i architektů podržet objektu jeho vnější neokázalost a solidnost, v interiérech pak ctít proporce jednotlivých prostor se zřetelem k jejich účelnosti a k pestrosti budoucího využití. Správnost závažných rozhodnutí a spokojenost stavebníka prověří čas. Pro architekta by vždy mělo být podnětné a obohacující zůstat v kontaktu se svým dílem i s klientem a poučit se z případných časoprostorových kolizí a nedostatků. Věříme, že stejně tak tomu bude i u této, v mnoha ohledech výjimečné zakázky.
Kontakty: HORIZONT, architektonický ateliér, Předboj 7, pošta Kojetice, tel.: 315 639 656; M. A. arch. Jan Šesták, Studio P H A, spol. s r. o., Gabčíkova 15, Praha 8, tel.: 284 685 882, 284 683 401 text: Lenka Kopecká ve spolupráci s Ing. Arch. Filipem Ditrichem foto: Filip Šlapal |
Dům s novým pláštěm
Staronová vila na pražské Ořechovce není na první pohled nijak nápadná a náhodný kolemjdoucí může dům minout, aniž by tušil, že se právě ocitl tváří v tvář objektu, který ukrývá mnohá architektonická překvapení.
