Jak bydlí spisovatelka Bára Nesvadbová?

Přestože miluje život ve městě a francouzský styl bydlení, nepříznivé události ji přivedly na venkov do funkcionalistické vily, kde dnes spokojeně žije v uprostřed přírody a krok za krokem proměňuje své sny a přání v realitu.

Co odstartovalo vaši venkovskou odyseu?

Nikdy jsem neplánovala bydlení v domě a k venkovu jsem, kromě návštěv babičky a dědečka v krásné roubence na vesnici, neměla prakticky žádný vztah. Tam mě ovšem čekaly tehdy nepříliš oblíbené povinnosti – hrabání zahrady, trhání jablek, sekání dřeva, natírání okenic… Donedávna jsem byla holka z pražských Vinohrad. Líbí se mi tamní prostorné byty s vysokými stropy. Dům jsem začala hledat pro své rodiče s vidinou víkendových návštěv venkova. S dcerou jsem chtěla zůstat bydlet v jejich pražském bytě. Nakonec jsem koupila velký dům a plánovala, že by v něm bydlela i babička s dědou a teta. Situace se ale vyvinula jinak. Ve velmi krátké době mě starší členové rodiny opustili. Po smrti tatínka jsme s dcerou a maminkou odjely sem.

Toto je opravdu krásné místo pro život, ale váš zdejší dům se secesním činžákům z Vinohrad nepodobá.

Tento funkcionalistický dům jde naprosto mimo můj vkus. Hledala jsem bydlení do dvaceti kilometrů od Prahy a nejlépe ve stylu a la Provence. Proto zde každoročně upravuji svůj levandulový záhon a pěstuji popínavé růže, které se k tomuto domu vůbec nehodí… Inzeráty na prodej domů byly jen samé báchorky. Viděla jsem nejméně dvacet domů a žádný se mi nelíbil. Dokonce jsme si spolu s kamarádkou Táňou Kovaříkovou bláhově chtěly koupit zanedbaný zámek. Po střízlivé úvaze a na doporučení odborníka jsem se pak ale rozhodla pro tento dům. Objevila jsem kouzlo tohoto místa a přijala ho i přes veškerá varování o množství práce, která mě kolem domu čeká. Vše, co jsem v dětství na venkově nesnášela, tu dnes dělám ráda. S potěšením tu trávím čas v přírodě na procházkách s Bibi a našimi psy.

Bylo třeba velkých úprav domu, než jste se s maminkou a dcerou nastěhovaly?

Dělaly se jen nezbytnosti – topení, voda, někde se měnila podlaha, protože parkety nebylo možné renovovat všude. Dnes si laminátovou plovoucí podlahu vyčítám, ale tehdy jsem už neměla další peníze na nic jiného. Když něco napíšu, tak si za každým honorářem představím některou z dalších renovací domu či zahrady.

Schodiště jste také předělávala?

Ne, to tu bylo a nezasahovala jsem ani do dispozičního uspořádání interiéru. Nemám na to odvahu.