Tentokrát se budeme věnovat hlavně větším kvetoucím keřům a malým dřevinám, které přezimují na bezmrazé chodbě nebo ve světlém chladném prostoru a v létě ozdobí balkony, terasy a zahrady.
Oblíbený, ale prudce jedovatý
K nejznámějším krásně kvetoucím keřům patří oleandr (Nerium oleander). Je ovšem značně jedovatý – v Itálii se dříve běžně užíval jako jed na krysy. Pochází ze Středomoří a pěstuje se od nepaměti, barevné formy bílá a růžová se pěstovaly již ve 14. století. Dnes si z květinářství přivezete rostliny jednoduše kvetoucí i plnokvěté, bílé, lososové, růžové, karmínové i žlutokvěté. Množí se snadno, nejlépe zakořeňováním řízků ve vodě. Nádoby musí být dostatečně prostorné, na zeminu není nijak náročný. Na konci jara keře umístěte na balkony a do zahrady na plné slunce, v zimě je vhodná teplota mezi 5 a 15 °C a světlé místo u okna.
Do stínu a závětří
Další známou, ale povážlivě jedovatou rostlinou je durman. Pěstují se především keřovité andské druhy, dříve nazývané Brugmansia, s velkými vzpřímenými nebo převislými, většinou silně vonnými květy se zvonovitou korunou. Pěstování je snadné, durman potřebuje hodně velkou nádobu, hlinitou půdu s bohatým obsahem živin a slunné místo chráněné před větrem, vhodné jsou balkony na východní straně domu nebo částečně zastíněné stromy. Na zimu stačí teploty kolem nuly a dostatek světla.
Podobné nároky jako durman má také neobyčejně bohatě kvetoucí australský a novozélandský keř Leptospermum. Jeho květy mají nezvyklý tvar a netrpí škůdci. Není jedovatý, řada druhů se využívá pro přípravu čajů a jako koření. Australané obecně tomuto rodu říkají Tea Tree, čajový strom.
Na jižní slunce
Pokud bydlíte ve městě, kde je vzduch spíše suchý a ulice v létě rozpálené, vybírejte rostliny mezi druhy ze Středomoří, z jižní Afriky nebo jižní Brazílie. Kromě oleandru se výborně osvědčují keříky, které znáte spíše ze sáčků s kořením.
Rozmarýn, myrta nebo vavřín (bobkový list) snáší sluneční výheň velmi dobře a kromě okrasy budete mít po ruce i čerstvé listy do kuchyně.
Užitkový je i krásně kvetoucí keř granátovníku (Punica granatum), jeho zakrslá miniaturní forma má ale bohužel zmenšená i jablíčka.
Atmosféra Středomoří se neobejde bez žhavě barevné liány Bougainvillea, která je doma na jihu Brazílie. Základem většiny pěstovaných forem je Bougainvillea x buttiana. Z tohoto křížence byly vypěstovány desítky kultivarů v různých barevných odstínech.
Jako odolný keř se osvědčil olověnec (Plumbago) s pomněnkově modrými květy na tenkých pružných větvích. Snese nejen prudké slunce, ale i dost silný vítr. Z neobvyklých exotických dřevin nelze vynechat argentinský druh Erythrina crista-galli. Veliké rudé květy mušličkovitého tvaru se objevují na nejmladších větvičkách, takže rostlině prospívá každoroční razantní ořezání „na babku“. Keřík lze řezem udržet na metrové výšce a neomezit kvetení. Na zimu lze ořezat všechny větve až na kmen a ten umístit někde v garáži nebo ve sklepě při minimální péči. Stačí malé okénko a teplota kolem nuly, pak téměř nemusíte ani zalévat.
