|
|
Bytový dům byl dokončen teprve nedávno a nabízenými apartmány i službami se řadí mezi privátní komplexy na světové úrovni. Právě to se zasloužilo o vysokou pozornost všech, kteří hledali nadstandardní bydlení v srdci Evropy.
Bydlení pro náročné „Nebylo jednoduché vybrat jeden z bytů, každý je individuálně řešený a nabízí jiné možnosti. Po dlouhém uvažování jsme nakonec zvolili apartmán s velkou terasou. Má rozlehlý polyfunkční společenský prostor a ložnici, což nám v současné době bohatě stačí,“ vzpomíná majitel na nesnadný výběr z nabízených bytů. K dispozici jsou totiž mezonetové byty se zahradou, které koncepcí připomínají rodinný domek umně začleněný do komplexu. Najdou se tu i různě velké jednoúrovňové byty s atriem a terasou. Všechny poskytují překrásný výhled do okolní zeleně nebo na historickou část Prahy. Jsou tu rovněž mezonetové byty s několika terasami a atriem a nároční mohou zvolit toto luxusní bydlení se zimní zahradou a otevřeným soukromým bazénem zakomponovaným do střechy objektu.
Zařizování je zábava „Na zařizování nového domova jsme se moc těšili. O design a kulturu bydlení se zajímáme už roky. Preferovali jsme kvalitní výrobky od současných renomovaných firem. Výběr nám navíc maximálně usnadnil předváděcí byt. Na první pohled jsme se ztotožnili s architektonickým návrhem a špičkovým zařízením, a proto jsme využili služeb firmy STOPKA,“ říká majitel. Byt je zařízen v moderním minimalistickém stylu. Od vchodu s vestavěnými šatními skříněmi a zrcadlem zvětšujícím opticky prostor se návštěvník přímo ocitne v srdci bytu – společenské místnosti, v níž je podle současných trendů kuchyň propojená s obývacím pokojem, v blízkosti nechybí jídelní stůl. „Kuchyňskou linku SieMatic 6006 jsme vybrali pro vynikající vzhled, který shodou okolností získal v Chicagu cenu za design. Atraktivnost sestavy zvyšuje břidlicová pracovní deska a spotřebiče Miele, kterými jsou standardně vybaveny všechny byty.“
Odlehčené tvary sedacího nábytku německé společnosti COR se dokonale hodí do nevelkého prostoru, přičemž poskytují maximální pohodlí. Stejně jako postel vybavená karbonovými rošty a zdravotní matrací. Pozadu nezůstalo ani zařízení koupelny. „Tady jsem si dal speciálně záležet. Vybral jsem si novinky a materiály, které tu nejsou zcela běžné,“ přiznává majitel. Proto zvolil umyvadlo ze smaltované oceli se slušivou baterií v minimalistickém stylu. Rovněž sprchový kout je nestandardní, místo běžné vaničky je tu použit rošt ze speciálně upraveného dřeva, nechybí hlavová sprcha s dešťovým efektem. „Dřevo mám velmi rád. Evokuje sounáležitost s přírodou a zároveň v interiéru vytváří domácký pocit. Proto jsme zvolili podlahovinu z masivní exotické mozaiky IPE,“ vysvětluje majitel. Tmavší odstín podlahoviny v kombinaci se světlými tóny okolního zařízení podtrženými výraznou červenou barvou vytvářejí útulnou atmosféru, přestože tu je jen minimálně nábytku. Úložné prostory jsou totiž vestavěny do zdí pomocí systému Aparo od německé firmy Interlübke.
Žijeme v 21. století Jedním z hlavních důvodů, proč manželé zvolili byt právě v tomto objektu, byly nabízené služby. Kromě dnes už standardního dvacetičtyřhodinového hlídání či vlastního parkovacího místa je součástí bazén a squashové hřiště, vše pouze pro potřeby obyvatel komplexu. Každý byt je také vybaven takzvaným smart home, což je novinka, s jejíž pomocí lze domácnost ovládat přenosným řídicím panelovým počítačem nebo mobilním telefonem. To umožňuje na dálku ovládat topení či světlo v domácnosti nebo prostřednictvím jedné z kamer sledovat dění na blízkém dětském hřišti. Maminky rovněž ocení služby dětského koutku, kde mohou bez starostí na pár hodin nechat dítě.
Kontakty: POD LIPAMI (PRODEJ BYTŮ), Holečkova 25a, Praha 5, tel.: 257 011 690; STOPKA (kompletní návrh a zařízení interiéru), Klimentská 46, Praha 1, tel.: 221 851 045, fax: 221 851 046,
text: Lenka Haklová foto: Studio Fotograf |
Blog
Venkovský ráj pro Luciána
|
|
Stromovka a Letenské sady jsou nádherné parky a malý Lucík by to díky bydlení v jejich blízkosti zase neměl tak těžké, jako děti z jiných pražských čtvrtí. Přesto však nedokážou nahradit volnou, čistou krajinu, lesy a louky, po kterých se celý den může toulat tlupa dětí a prožívat ta nejkrásnější dobrodružství. To si Lucie Benešová velmi dobře uvědomovala, a protože sama takové báječné dětství na venkově prožila, chtěla je dopřát i svému synovi. Nespokojila se proto pouze s představou rekreační chaty nebo chalupy. Přála si vybudovat někde uprostřed panenské přírody skutečný domov.
Trnitá cesta k vlastnímu domovu Když se Lucie se svým tehdejším manželem a otcem malého Luciána, hercem Filipem Blažkem, rozhodla pro koupi domu někde v přírodě, hledala vhodný objekt v dostupné vzdálenosti od hlavního města. Její profese herečky a moderátorky jí totiž neumožňuje ukrýt se v úplném azylu neprostupných hvozdů. S manželem proto téměř rok hledali prostřednictvím inzerátů dům, který by splňoval všechny Luciiny představy i praktické aspekty. Nakonec našli dům v romantické vesničce nedaleko Slapské přehrady. Herečku okouzlil především nádherný výhled na zalesněné kopce otevírající se před okny poměrně zchátralého domu. Mladá žena se však rozhodla, že dům se změní (určitě k lepšímu), a ten krásný obraz před okny jí už nikdo nevezme. Odvaha má v zádech často naivitu, což se potvrdilo i v případě Lucie. Realitní agent sice oba manžele překotně ujišťoval, že stačí jen vymalovat a bydlet… Ale pak přišel první řemeslník. Klepl nazdařbůh do zdi a řekl, že „to celý musí jít pryč“! Než však došlo k zahájení prvních stavebních prací, novopečení majitelé domu se rozvedli a péče o syna i celé břemeno rozsáhlé rekonstrukce zůstaly na Lucii. Mladá žena stála před rozhodnutím: buď sebere energii a zkusí to zvládnout sama, nebo parcelu s ruinou prodá a počká pár let, než se jí „zlepší životní podmínky“ (jak radili někteří přátelé). Pro Lucii však byl čas nejtěžším závažím na miskách vah – nechtěla čekat a připravit tak syna o nejkrásnější roky dětství strávené v přírodě a na čerstvém vzduchu. Proto se nakonec rozhodla, že se svého domu nevzdá.
S proutkem v rukách Financování kompletní rekonstrukce domu nebylo právě jednoduchou záležitostí. Herečka mohla postupovat jen takovým tempem, jak přicházely honoráře na její účet. Zároveň potřebovala co nejdříve uvést alespoň vnitřek domu do uživatelného stavu. Nejprve bylo třeba vytrhat podlahy, zbourat stropy a strhnout zdi. Nakonec zbyly z domu v zahradě jen holé obvodové zdi a hromada sutě. Její likvidace však byla pro herečku nezkušenou v oboru stavebnictví nepříjemným překvapením. Ani ve snu by ji nenapadlo, že odvoz suti musí sama zaplatit a že to není zrovna levná záležitost. Taková rána do rozpočtu vrátila Lucii zpět na startovní čáru. Nechtěla se v žádném případě „uvázat“ k úvěru. A tak jakmile našetřila nějaké peníze na hotovosti, zaplatila další řemeslníky. Kousek po kousku přibývaly v domě izolace, nové podlahy, rozvod elektřiny… Jako velký problém se ukázala voda. Ve starém domě nebyla vůbec rozvedena, ani zde nebyly odpady, protože původním majitelům stačila obecní pumpa. Na pozemku žádná studna nebyla a tak si Lucie musela pozvat proutkaře, aby vodu našel. Dlouho procházel celý pozemek, než se proutek konečně prudce otočil k zemi. Senzibil odhadl, že voda je asi tak třicet metrů hluboko. Nalezení vody není drahé – stojí zhruba sto padesát korun. Ovšem bez záruky. Musíte prostě věřit. Navrtání studny zato stálo tisíc korun za každý metr. Jak herečka vzpomíná, v duchu spínala ruce a doufala, že se proutkař se svým odhadem nespletl… Naštěstí se trefil přesně.
Když se ze sutě zrodí domov Jakmile se nad domem objevila nová střecha, Lucie věděla, že to nejhorší už má za sebou. Na práci si postupně najímala místní dělníky a řemeslníky. Tuto volbu si pochvaluje, protože všichni odvedli vesměs velmi kvalitní práci. Mladé ženě se zároveň podařilo navázat dobré sousedské vztahy. Už při promýšlení celé rekonstrukce si byla jistá, že chce zachovat venkovský charakter celého domu. Netoužila po žádném moderním experimentu, naopak se rozhodla využívat přírodní materiály a prodchnout svůj domov poklidnou atmosférou babiččiny chalupy. Ponechala domu jeho obdélníkový půdorys a všechny prvky (okna, dveře, podlahy) důsledně přizpůsobila původnímu autentickému rázu venkovské chalupy. Na podlahu nechala položit krásné staré půdovky neboli topinky, což je starodávná dlažba, která má nezaměnitelnou patinu. Působí zajímavě a útulně. Lucie je musela poměrně komplikovaně shánět přes inzeráty, ale nakonec jich získala tolik, že stačily nejen na podlahu, ale také na obložení části komína v hlavní místnosti. Stejným způsobem sehnala i autentické staré trámy na strop, které v původní stavbě nebyly. Opět se trefila – trámy jako by patřily k místnosti odjakživa.
Med i nebeská modř V současné době už má Lucie hotovou hlavní obytnou místnost, předsíň, ložnici, kterou obývá i její syn, a koupelnu. I když další stavební úpravy stále pokračují, mladá rodina, k níž nedávno přibyl nový tatínek, herec Tomáš Matonoha, už může od letošního roku dům pohodlně obývat. Hlavní obytná místnost sloužící jako obývací pokoj, kuchyň, jídelna i pracovna je důsledně vyladěna v medovém odstínu, který působí mírným, uklidňujícím dojmem a vytváří atmosféru věčného léta. Stěnu zdobí bordura. Tento dekorační prvek má herečka zvlášť v oblibě. Tapetová páska s motivem bylinek pocitově zvedá strop hlavní místnosti a odlehčuje tíhu masivních stropních trámů. Celá místnost je plná světla a francouzskými okny se otevírá do zahrady. Z obytné místnosti vedou schody do podkroví, které teprve čeká na úpravu. Zatím je zde pouze ložnice. Celá rodina se shodla na tom, že „modrá je dobrá“, a protože všichni tři mají tuto barvu nejraději, stvořili si doslova nebeskou ložnici. Pokoj však neslouží pouze jako ložnice – malý Lucián tady má i koutek na hraní se všemi svými poklady.
Sen, který se splnil V současné době manželé připravují hlavní půdní místnost, která bude v kontrastu s dolním „průchoďákem“ přísně intimní a rodinná. Zatímco v přízemí si návštěvy podávají dveře a Luciánovi kamarádi si sem chodí hrát, horní místnost bude určená ke klidu, soustředění na práci a k odpočinku rodiny. Má přes sto metrů čtverečních a Lucie ji plánuje celou ze dřeva. S příchodem „pána domu“ se zrychlily nejenom všechny rekonstrukční práce, ale začal se zlepšovat i venkovní terén, který je břidlicovitý a musí se zavážet hlínou. Té bude potřeba ještě hodně, protože Lucie má ráda květiny a těší se na zahradu v trochu divočejším starém venkovském stylu. Staveniště kolem domu, a hlavně v domě, sice ještě nezmizelo, ale herečka už dokázala vybudovat krásný útulný domov podle svých představ. Hlavně se jí však podařilo splnit si sen, kvůli kterému celé martyrium vlastně podstoupila. Každé ráno může její sedmiletý syn vyběhnout s tlupou dětí ven, celý den skotačit po lese a vrátit se domů až na večeři. Utahaný, šťastný, vonící sluncem a čerstvým vzduchem…
text: Olga Dabrowská foto: Majka Votavová |
Využít každou skulinku
|
|
Zpočátku pronikal nábytek do koupelny zcela nenápadně v podobě obyčejné umyvadlové skříňky, která měla zpravidla jednu vnitřní polici, maximálně zásuvku. Umyvadlovou skříňku postupně doplňovaly poličky, zrcadlové skříňky či jiné kusy nábytku. Do miniaturního panelového jádra se skutečně víc než vana, umyvadlo a galerka nedalo vměstnat. Ale tím, jak se postupně měnila velikost a charakter koupelny z místnosti rychlé očisty na místnost relaxační, kde se dá pohodlně trávit i více času, měnil se i vzhled a počet kusů nábytku v koupelně.
Umyvadlová skříňka je základ Tato část nábytku někdy nabízí až netušené možnosti. Zejména italští výrobci si doslova libují v novinkách nejen v designu, ale i v uspořádání vnitřního prostoru. Je-li skříňka vybavena zásuvkou, zcela jistě půjde otevřít lehce a nehlučně. Je totiž opatřena plnovýsuvným mechanismem, který se dobře obsluhuje a umožní otevřít zásuvku tak, že máte dokonalý přehled o všem uloženém. Vnitřní prostor skříňky může být vybaven drátěnými koši nebo pořadači, které místo přehledně rozdělí. Také rafinovanost vnitřního uspořádání někdy překvapí – otevřete velkou zásuvku a zjistíte, že se uvnitř ukrývají další. Zásuvky jsou vybaveny mechanismy, které vám dovolí otevřít je pouhým tlakem kolena, moderní jsou nejrůznější roletky.
Díky kvalitním materiálům nepropouštějícím vlhko a nutnému odvětrávání dnešních koupelen si můžete dovolit uložit do koupelnové skříňky i ručníky, župany a další věci potřebné v koupelně.
Stále v pohybu Součástí moderních koupelnových sestav jsou praktické pojízdné kontejnery, s nimiž můžete jednoduše manipulovat a přemisťovat je tam, kde je zrovna potřebujete. Kromě vnitřního úložného prostoru poslouží i jejich horní plocha, na kterou si můžete odložit třeba vysoušeč, ručník atd. Kromě toho přemístěním kontejneru můžete alespoň opticky změnit na chvíli tvář koupelny.
Odvrácená tvář zrcadla Žádná koupelna se neobejde bez zrcadla. A má-li opravdu minimální počet metrů, měl by se využít i prostor za zrcadlem a v okolí zrcadla. Ideálním řešením je zrcadlová skříňka, která může posloužit hned několikrát. Plní funkci zrcadla, úložných prostor a navíc může být vybavena lampičkami, které osvětlují zrcadlo, ale částečně i prostor koupelny. Zrcadlová skříňka většinou slouží k ukládání drobných hygienických potřeb, jako jsou kartáčky na zuby, hřebeny, kosmetika, holení atd.
I stěna se nabízí Co se nevejde na podlahu, musí na stěny. Tam můžete umístit nejrůznější poličky, raději uzavřené, neboť i v koupelně se práší a je tam vlhko, takže z prachu usazeného na poličkách se brzy utvoří nevábná hmota, která koupelně na kráse nepřidá. Poličky také neumisťujte do prostoru nad vanu, ledaže by se jednalo o plastové či gumové poličky. Ty slouží k uložení tekutého mýdla, houby, šamponu a jiných předmětů, kterým nevadí styk s vodou.
Doporučujeme – Do sprchového koutu se hodí plastové nebo gumové poličky připevněné přísavkami. – Nedoporučujeme do koupelny umisťovat proutěné koše na špinavé prádlo, použijte raději jiné materiály, které jsou lépe odolné proti vlhku. – Počet nábytkových skříněk v koupelně vzhledem k prostoru pečlivě rozvažte, někdy méně znamená více.
Kontakty: ALISEO, Bělohorská 32, Praha 6, tel.: 220 512 865, DONATE, pasáž Černá růže – 2. patro, Na Příkopě 12, Praha 1, tel.: 221 014 446, EUROBATH, Havlíčkova 678, Brno-Modřice, tel.: 547 216 622; IL BAGNO, Ostrovského 36, Praha 5, tel.: 251 562 116; ITALIA INTERIOR—DESIGN, Na Mlýnské stoce 9a, České Budějovice, tel.: 386 352 963,
text: Lucie Martínková foto: archiv |
Žižkovské retro
|
|
Když se mladému muži podařilo byt koupit, žil sám a představoval si maximálně otevřený vzdušný byt se spoustou světla, takže bylo jasné, že se původní tmavé 2 + 1 bude muset dispozičně úplně změnit. Rozhodl se požádat o spolupráci architektonické studio Olgoj Chorchoj, což se ukázalo jako šťastná volba. Autorsky se projektu ujal Dan Paterko, který má k pražské Akropoli velmi srdečný vztah. V minulých letech strávil řadu večerů v tamním divadelním baru a na klub nedá dopustit. Také majitel rád navštěvuje zdejší koncerty a tak společné zájmy daly základ úspěšné spolupráci. Podle slov architekta byla přestavba radostí, mnohočetným dialogem a velmi příjemnou a oboustranně podnětnou komunikací. Majitel sám měl dříve touhu věnovat se designu, navrhování, a tudíž je velmi tvůrčí. K mnoha změnám dokonce architekta přemluvil. Má nastudovanou literaturu o interiérech a nábytku, což se na výsledném dojmu z jeho bytu pozitivně odráží. Kuchyň středem pozornosti Byt o ploše 106 m2 je tvořen malou ložnicí a velkou obytnou místností (k původnímu stavu se připojila část chodby a prádelna). Té jednoznačně dominuje kuchyňský ostrůvek otevřený do prostoru, čímž se eliminovala původní tmavá místa uprostřed středního traktu. Teď je linka oddělena horní světelnou lištou, takže je odražena od stropu. Majitel je vášnivý kuchař a kuchyň, přestože zabírá minimální prostor, splňuje všechny jeho potřeby. Zajímavým prvkem je její zadní strana – skrývá zabudovanou šatnu (otevřenou směrem k ložnici a koupelně, tedy k intimní části bytu).
Klučičí útočiště Protože byl interiér navržen pro mladého muže, je laděn do tlumených šedozelených odstínů, se kterými krásně kontrastuje tmavá podlaha. Je vyrobena jen z hoblovaných sesazených prken, z rustikálně působícího kouřeného dubu. Kvalita dřeva se potvrdila záhy po dokončení rekonstrukce – na novou podlahu vytekla pračka. Dřeva se sice asi o 1 cm zvedla, ale po krátkém čase se opět vrátila do původního stavu. V současné době už byt přestal být pouze klučičím útočištěm – mladý pár však doufá, že se mu podaří přikoupit ještě část půdní plochy a vybudovat dostatečně prostorný mezonetový byt pro mladou rodinu.
Kontakt: OLGOJ CHORCHOJ (koncepce stavby a projekt interiéru), Libeňský ostrov 1555, Praha 8, tel.: 284 811 430, fax: 284 811 431, TUNNEL, Komunardů 32, Praha 7, tel.: 266 712 753
text: Lucie Martínková foto: Oto Pajer |
Materiály pro stavbu 3/2005
/Files/Obrazky/ProOdbroniky/2005/Materialy/3_05/Obsah.pdf
Stavba 2/2005
/Files/Obrazky/ProOdbroniky/2005/Stavba/2_05/003.pdf
Dokonalý design prostoru
|
|
Původní minimalistický projekt „kostky“ s plochou střechou, vystihující styl a vkus investorů, se nelíbil stavebnímu úřadu. Objekt by nezapadl do urbanistického plánu okolí. Plán se tedy musel výrazně předělat. Konečný vzhled domu ale ve výsledku působí příjemně a architektonicky čistě. Plochou střechu nahradily dvě sedlové, na sebe nasedající střechy. Ty si však vynutily další drobné úpravy vnějšího vzhledu, zároveň však rozšířily vnitřní prostor domu o využitelnou půdu a zajímavý prvek galerie.
V rukách bytového designéra Ještě než byl dům hotov, vrátila se z Anglie dcera investorů Linda Melicharová. Vystudovala tam dosud málo známý obor „bytový design“. Náplň její profese však byla v Čechách pro běžného smrtelníka skutečnou záhadou a Lindě Melicharové dalo zpočátku velkou práci přesvědčit okolí o smysluplnosti své práce. „Architekt prostor řeší, vdechuje mu tvar a účelnost, zato designér ho vybavuje, dává mu smysl a duši. Nepřestavuje stěny a neposouvá příčky a okna. Jeho úkolem je využít všech architektonických prvků a prostor vhodným způsobem zařídit,“ vysvětluje dnes designérka. Lapidárně řečeno, jejím úkolem je zvolit vhodné barvy na stěny, záclony do oken a materiály na podlahu. Rovněž určuje jak nejlépe nasvítit prostor, rozmístit a vybrat nábytek a navrhuje kuchyň i koupelnu. Při dnešní obrovské nabídce nejrůznějších materiálů, interiérových prvků a technologií je to opravdu náročná profese, vyžadující dokonalou orientaci na trhu, a flexibilitu. Linda Melicharová se rozhodla ukázat možnosti své neobvyklé branže právě na domě svých rodičů.
Maximální minimalismus Vzhledem k tomu, že rodina bydlela celý život ve stísněném bytě, toužila po velkých prostorách, které by ale zároveň nepostrádaly útulnou atmosféru. Nevelký finanční budget pak ještě přesněji vymezil jasné zadání. Mladá designérka stála před úkolem zařídit celý dům co nejútulněji, nejjednodušeji, podtrhnout jeho vzdušnost a navíc ještě využít starší kusy nábytku (sedačku a stůl). Rozhodla se tedy pojmout celý prostor radikálně – tedy minimalisticky. Výsledné řešení okamžitě upoutá zdánlivou jednoduchostí. V centrální obývací místnosti umocňují bílé zdi objemnost prostoru, zatímco béžově hnědá kameninová podlaha jej protepluje pastelovými tóny. V kombinaci s přirozeným přímým světlem tato nevtíravá barevná kombinace podporuje dojem prostornosti. Topení, problematický prvek často degradující čistou linii interiéru, je teplovodní a umístěné pod podlahou. Starší sedačka dokonale „zapadla“ do prostoru pod subtilní, jakoby ve vzduchu zavěšenou galerií. Na tento odpočinkový prostor navazuje elegantní barový pult s přechodem do kuchyně.
Tematické ostrůvky Obytný prostor je důsledně veden podél obvodu místnosti. Linda Melicharová tak vlastně vytváří „tematické ostrůvky“, kde se žije v jednotlivých částech dne. Obyvatelé mohou plynule střídat různá místa téhož prostoru, aniž by je trápil nábytkový stereotyp. Naopak si mohou vytvořit ve vztahu k prostředí stereotypy zájmové. Interiér pokoje nabízí čtvero možností posezení podle příležitosti, nálady, denní doby a společenské situace. Sedačka je vhodná pro odpočinek při odpolední kávě, při sledování televize nebo při posezení s návštěvou. U barového pultu lze jíst v úzkém kruhu rodiny a zároveň komunikovat s prostorem kuchyně. V jídelním koutu určeném k „velkému“ stolování najdete lehké židle inspirované funkcionalistickým nábytkem, subtilní stůl se skleněnou deskou a v prostoru zavěšené „tykadlo“ svítidla. Jídelní část lemují velké prosklené plochy otevírající celé přízemí do zahrady. Komorně laděná zóna galerie vznášející se nad hlavou pak nabízí dostatek klidu a soukromí pro intelektuální záliby a odpočinek.
Negativ prostoru Designérsky dobře promyšlené celky představují i kuchyň a koupelna. Kompaktní, velmi prakticky řešenou kuchyň ozvláštňuje podlouhlé výklopné okno nad pracovní deskou. Nad horním rámem okna jsou přesně zapuštěny prosklené odkládací skříňky v kovových rámech, zezdola potažené fólií proti poškození párou. Celkový pocit z prostoru je harmonický akord kovu a skla. Přitom kovu je použito minimálně: pracovní plochy kuchyňské linky jsou vyrobeny z italského lamina, vytvářejícího dojem kovové struktury. Veškeré ostatní vybavení elegantně kombinuje bělený dub, kov a skleněné dlaždice. Koncentrát čirého minimalismu představuje řešení koupelny. Černobílá kombinace obkladů a dlažby se dá přirovnat k fotografickému negativu. Klasický kontrast černé a bílé je postaven na jednoduchém principu: co leží na zemi, je černé, a co stojí, je bílé. Dramatickou strohost narušuje jen keramický pásek (listela) se stylizací dětské kresby lidských postaviček. Kovové detaily pak dodávají takto pojatému interiéru punc luxusu. Každý výrazně barevný předmět – mýdlo, šampon či mycí houba tu pak doslova zapůsobí jako malý vizuální výbuch, který potěší a pobaví.
Kontakt L’ ART NOIR, Bc. Linda Melicharová, U Menhiru V. 179/2, 252 25 Zbuzany, tel.: 257 960 767, mobil: 728 897 370, e-mail: linda.melichar@volny.cz
text: Stojan Černodrinski foto: Robert Virt |
Domy na písku
|
|
Písek jako mezerovitý materiál dobře vede vodu. Ale co to znamená pro stavbu? Stručně řečeno: klady převažují. Do písku se snadno vsakují srážky, voda doslova mizí v zemi a nestéká po jejím povrchu jako u hlinitých a jílovitých půd. Okolo domů proto většinou není zapotřebí budovat odvodňovací drenáže či výrazněji „přespádovávat“ terén. Zároveň díky písku podloží okolo staveb volně „dýchá“, vlhkost se jednoduše odpařuje a nemá tendenci se tlačit do základů a poškozovat tak konstrukci objektu. To bývá zejména u starší zástavby na nepropustném podloží velmi časté. S písčitým podložím je spojen ještě jeden efekt. Základy neizolovaných staveb mohou být na takových místech vybudované z takzvaných nasákavých materiálů (například z pískovce, z opuky, z cihel…). Okolní písek totiž vysušuje podzemní části domů. V lokalitách s neporézními jílovitými horninami musíte odvodňovací a větrací vrstvu okolo základů velmi nákladně vytvořit obsypem nebo drenážní fólií s větranou mezerou. Rovněž výstavba sklepa je v písčitém podloží relativně snadná. Musíte se ale vypořádat se stabilizací stěn základové jámy. Počítejte proto s kolísáním hladiny podzemní vody. V létě zcela suché základy mohou být na jaře zatopené. Hydroizolace sklepa proto musí být dimenzována na tlakovou vodu. Chcete-li se potenciálním problémům vyhnout úplně, je lepší suterén založit nad nejvyšší úrovní podzemní vody v daném místě.
Nejpoužívanější surovina Jak vlastně oblasti s písčitým podložím vznikly? Vlivem působení přírodních faktorů – zejména slunce, mrazu, deště a větru – se původní skalní podloží neustále rozrušuje a rozpadá na čím dál menší kousky. Měkčí horniny se rychle rozpadají na prach, pevnější křemičité se drobí pomaleji. Jednou z nejmenších částeček na konci nevyhnutelného procesu rozpadu jsou zrnka písku. Vítr a zejména voda je odnáší z původních míst a následně je usazují na jiných místech, kde vytvářejí různě silné vrstvy. Po změně klimatu či vlivem jiných okolností může usazování přestat a písek je překryt jinými horninami. Pod povrchem však zůstává skryt v různě silných vrstvách, které se liší i složením a kvalitou. Dnes je tento materiál nejpoužívanější stavební surovinou. Písek se relativně snadno stabilizuje, jeho promícháním s vhodným hlinitým materiálem lze vytvořit kvalitní a únosný podklad pro základy liniových staveb – například náspů silnic. Písek je rovněž vhodným zásypem. Snadno a rychle se zhutní, nesesedá a neobsahuje části s ostrými hranami. Proto je využíván pro pokládku a obsypávání inženýrských sítí v zemi.
Písčité parcely Na největších nalezištích písku v České republice se nesmí stavět. V některých lokalitách je však tato hornina natolik rozšířená, že se po ní jmenují i sídla. Proto v Česku najdete několik Písků a Písečných Lhot. S ulicemi Na Písku se lze setkat v mnoha městech. V těchto – převážně rovinatých – místech se na písku staví již staletí a lidé si postupně zvykli na všechny výhody i nevýhody, které z toho vyplývají. Výrazně písčitými oblastmi jsou nížiny středních, východních a jižních Čech. Jedná se o oblasti Polabí, horního toku Vltavy a povodí Nežárky a Lužnice. Další rozsáhlé lokality se nacházejí v povodích moravských řek, například Moravy, Odry, Svratky či Dyje.
Riziko zvodnělých písků Strukturu písku tvoří malá, ale většinou velmi pevná zrnka, těsně jedno na druhém. Pokud mezi nimi nejsou žádné mezery, materiál vykazuje vysokou pevnost v tlaku, závislou na pevnosti kamene jednotlivých zrnek. Jsou-li vzájemné mezery větší a vyplněné nestabilními či stlačitelnými materiály (různé kapaliny či plyny), celková pevnost je výrazně nižší. V lokalitách s tímto podložím je zakládání staveb obtížnější. Asi největší riziko představují „tekuté“, tedy silně zvodnělé písky. Jejich stabilita je nulová, malá zrnka unáší voda a při větším proudu může dojít k vymílání písku, vzniku podzemních dutin (kavern) a k následnému propadání nadloží spojenému s destrukcí staveb. K těmto jevům došlo například před dvěma lety při povodních v pražském Karlíně. Obdobné případy se dají předpokládat zejména v těsné blízkosti větších řek. Mezi výhody písčitého podloží však bezesporu patří jeho snadná těžitelnost. Základy lze vykopat pomocí lehké mechanizace a v nejlepším případě se můžete na staveništi setkat se pískem vyšší kvality. Ten je možné využít přímo pro stavební účely (např. snadno hutnitelné zásypy, výplňové betony…).
Stavět, či nestavět? Až na uvedené výjimky lze stavbu rodinných domů na písčitém podloží doporučit. Klady určitě převažují nad zápory. Svého rozhodnutí nebudete litovat ani při zakládání zahrady, která se tak stane na rovinatém pozemku snadno udržovatelnou. Jistě oceníte, že při prvním pokusu o zasazení stromku nenarazíte na hromadu kamení. Po silném dešti vás zas nebude trápit lepivé bláto.
Kontakt Atelier ARS, s. r. o., Ing. arch. Pavel Šmelhaus, Plzeňská 199, 150 00 Praha 5, mobil: 603 736 306, e-mail: atelier.ars@email.cz
text: Pavel Šmelhaus foto: ISIFA, ČTK, profimedia.cz |
Lahůdky s osobitou příchutí
|
|
Touhu po originálu, který by zároveň vyhovoval současným trendům, dokáže uspokojit firma EGGERSMANN, tradiční výrobce kuchyní z Německa. Nenabízí výstřednosti na jednu sezonu, ale reaguje na současné módní směry. Široká škála provedení je pobídkou pro ty, kteří si z pestrého jídelníčku chtějí sestavit vlastní menu.
Elegantní kontrast Pokud nechceme mít ze současné kuchyně kosmickou laboratoř, hledáme zbraň k útoku na sterilní jednotvárnost, které nahrávají i současné robustní tvary nábytku v horizontální linii. Jednou z možností je kombinace neutrálních barev s dýhou s nápadnou kresbou v kontrastním barevném odstínu. Obdobného efektu dosáhneme i použitím prvku z výrazného materiálu, jakým je například nerez ve vysokých tloušťkách. Boduje detail Milovníci malých tajemství a rafinovaných překvapení mají cit pro detail. Jejich přáním vycházejí vstříc hliníkové hrany u kuchyňského nábytku. Jsou tou správ-nou designovou tečkou, ať už barevně splývají s celkem, anebo jsou s ním v kontrastu. Za ocenění zvlášť stojí preciznost jejich provedení. Kdo nechce plout s proudem, přijde si na své i bez hliníku. Hrana u dvířek z obyčejného lamina s přebroušenou fazetou na podkladový materiál zruší svými linkami fádnost jednobarevné čelní plochy.
Chytáme se originálně Ideálním partnerem hliníkových hran jsou úchytky ze stejného materiálu. Nejžhavějším trendem je však bezúchytkové provedení, které zapadá do současného směřování k hladkým čistým li-niím a navíc je praktické kvůli údržbě. Přesto úchytky nepatří ještě do koše, naopak na jejich výběru se může projevit naše individualita a tvůrčí ruka. Úchytky mohou být zapuštěné nebo vyčnívat. Většinou kopírují horizontální linie současného kuchyňského nábytku, ale můžeme si postavit hlavu a mít je vertikální, anebo se inspirovat tvary z dob minulých v moderním provedení. Zajímavé jsou také kombinace bezúchytového systému a prvků s úchytkami. Musí být ale vyvážené, mít určitý řád. Smlsneme si na materiálu Odborník asi nežasne, ale laik se může dost divit, z jakých mate-riálů se dnes už dá vybírat. Pro firmu EGGERSMANN je typická obrovská škála provedení – od jednoduchých lamin přes dřevěné dýhy a masivy až po akrylát. Dokáže nabídnout vysoký lesk i v provedení lamino, což je řešení cenově dostupnější než lakovaná MDF a má zároveň klady díky odolnosti i snadné údržbě. V kombinaci s hliníkovou hranou pak vzniká designově zajímavý celek. V levnější variantě může mít zákazník i umělohmotnou ABS hranu, která se vzhledem blíží k hliníkové.
Překvapivá sousta Lahůdkou pro oko jsou probarvované MDF desky. Opakovaným barvením a přebrušováním vznikne ve finále povrch s neobvyklou kresbou a zájemce marně přemýšlí, kam by tento materiál zařadil. Další prvky jsou vrstvené řezané dýhy, které překvapí neobvyklou strukturou.
Kombinace tradičních a netradičních materiálů s vkusně zvoleným detailem je právě to, co návštěva ve vaší nové kuchyni okomentuje slovy: Na první pohled trendová sestava, na druhý pohled jedinečný originál.
Pořizujeme si designově dokonalou kuchyň střední kategorie – Informujeme se o cenově dostupnějším materiálu, který je buď kvalitní nápodobou drahého originálu, nebo je zajímavý svým provedením. – Vsadíme na detail – na hrany a úchyty. – Odvážně, ale s jistou střídmostí kombinujeme materiály i barvy. Elegance je v jednoduchosti, méně je zpravidla více.
Kontakty: SEDLÁK INTERIER, Vinohradská 10, Praha 2, tel.: 224 217 817, fax: 224 217 819
text: Helena Chvojková foto: archiv |
Byt v barvách Benettonu
|
|
Společnost United Colors of Benetton propůjčuje prostřednictvím licencí svou typickou barevnou škálu a dezény, které vytvořili její návrháři, výrobcům bytových doplňků a dalších produktů pro domácnosti, aby tak podpořila benettonovský styl v životě dnešních mladých lidí. Velmi působivě vyznívají živé barevné odstíny, nerozlučně spjaté zejména s tričky, svetříky a bundami značky Benetton, na tapetách, v odstínech nátěrových hmot, ale také na nádobí, v bytovém textilu a nejnověji na obkladových materiálech. Byla vytvořena kolekce obkladů a dlažby, která rozšiřuje povědomí o značce Benetton do oblasti bydlení. Reklamní strategie propagující tuto novou aktivitu staví na osvědčených prostředcích. Je to přesvědčení, že obraz se silným nábojem je schopen informovat jednoduchým a účinným způsobem, takže jako jeho doprovod stačí text zredukovaný do stručných hesel. Platí to tedy i pro kolekci keramických obkladů, v níž mají spotřebitelé spatřovat logické rozšíření oblíbené značky.
Série Colors Sluneční žlutá, citronově zelená, ohnivě oranžová, tyrkysově modrá a klasická indigová, tak oblíbené na benettonovských tričkách a svetrech, se promítají v kontrastu s bílou na obkládačkách ve stejných kostičkových vzorech, jaké mají jejich kravaty.
Série Colors Decors Tato série, jejíž vzorování je založeno jak na škále zářivých barev, tak na kombinaci sofistikované bílé a šedé v jemných diagonálních vzorech z kroužků a čtverečků, vnáší do domova hravost školního prostředí.
Série Jeans Džínsovina neboli denim, vládnoucí už řadu desetiletí módnímu odívání, dobývá i další oblasti designu a získává stále větší popularitu. Tato skutečnost se promítá i do vzhledu jedné série obkladů United Colors of Benetton, které mají typický džínsový vzhled v odstínech módních trendů. Klasická sepraná modrá a tyrkysová džínsovina, ale také sádrově bílá, písková a barva tureckého medu se na podlaze a na stěnách velmi dobře vyjímají.
Série Fiber Proužkované dekory ze série Fiber, připomínající žersej a trikot, jako by se těšily na prostory, které budou moci pokrýt a obléknout podle módních trendů a fantazie majitele. Tato série obkladů čerpá inspiraci z textilních vazeb, linií, geometrických tvarů a především z barevné škály United Colors of Benetton a je pro ni charakteristický nenápadný, ale neotřelý a harmonický vzhled.
Série Natural Série Natural se obrací na lidi, kteří se přiklánějí k filozofiím ve stylu zen a hledají uvolnění a osvobození své mysli ve styku s přírodou. Také Natura se inspiruje přírodou a přenáší její barvy do intimity bytu, abyste se doma mohli ve své fantazii přenést kamkoliv podle přání, třeba na antracitovou horu, bělostnou pláž, do podzimního lesa, či zažili oblohu za úsvitu.
Série Crackle Do série Crackle se promítají zábavným způsobem starší techniky oblíbené v padesátých letech minulého století. Bělostné vzorování na perleťovém, švestkovém či tabákovém podkladu připomíná tehdy oblíbené „paladiánské“ podlahy. Nepravidelné prasklinky z ubrusových vzorů ve stylu crackle jsou zde naopak uspořádány do pravidelných obrazců provedených z pečlivě volených pastelových barev.
Kontakty: OBCHODNÍ DOMY BAUHAUS: BRNO, Heršpická 9, tel.: 538 725 616–17, fax: 543 217 299; OSTRAVA, Janáčkova 22, tel.: 596 114 602–03, fax: 596 114 599; PRAHA, Chabry, Ústecká 822, tel.: 255 715 211, fax: 284 686 656; Pankrác, Budějovická 1a, tel.: 255 715 111, fax: 255 715 136; Průhonice-Čestlice, U Makra 130, tel.: 255 715 311, fax: 255 715 330
text: Bea Fleissigová foto: archiv |
