Blog

Dokonalý bazén a křišťálová voda. Víte, jak na to?

Filtrace je základ

Písková filtrace je základem systému pro dosažení a udržení kvalitní, čisté a zdravotně nezávadné vody. Vodu zbavuje nečistot po vzoru přírody – filtruje ji, jak název napovídá, skrz pískovou náplň. Při výběru vhodného modelu je rozhodujícím faktorem především objem bazénu. Ten určuje požadovaný výkon čerpadla, aby filtrace probíhala efektivně. Filtrace by měla celý obsah bazénu zvládnout přefiltrovat za 3-4 hodiny. Aby svou funkci mohla plnit dokonale, pískovou náplň alespoň jednou za 14 dní jednoduše propláchneme a po každých 2 sezonách vyměníme za novou. Pro filtraci vody v některých typech malých nadzemních bazénů ale postačí filtrace kartušová, která zachycuje mechanické nečistoty na filtrační vložce.

Alchymie pod hladinou

Abychom jakoukoliv úpravu bazénové vody provedli opravdu efektivně, měli bychom znát aktuální hodnoty jejích podstatných vlastností. Těmi jsou zásaditost, alkalita a tvrdost. Sada velmi rychlých kapkových a proužkových testerů je pro dokonalou péči o bazén nutností a nejlépe se jimi vybavte rovnou při nákupu přípravků pro péči o bazénovou vodu. Hodnota pH by se měla pohybovat v rozmezí 7,0 až 7,4. Taková je zdravotně nezávadná a zajišťuje také efektivní účinnost veškerých přípravků bazénové chemie. Vyšší pH nad 7,4 (zásaditost) může způsobit mléčný zákal vody (vysrážení vápníku) nebo zápach chloru. Naopak pH s hodnotou pod 7,0 (kyselost) způsobuje zvýšenou korozi kovových částí bazénu a blednutí barev ostatních materiálů. Výkyv pH oběma směry ale může navíc dráždit oči či pokožku.

Hodnotu pH proto kontrolujte pravidelně, a to minimálně jednou týdně pomocí kapkového nebo proužkového testeru. Za horkého počasí nebo pokud se do bazénu dostalo větší množství nečistot, měřte zásaditost ještě častěji. Při alkalitě v optimálním rozmezí 80–120 ppm (uhličitanová rovnováha) je bazénová voda schopna přirozeně vyrovnávat a udržovat hladinu pH. Vychýlení oběma směry vyvolává změny v hodnotě pH, tedy zásaditost nebo kyselost vody. Hodnota tvrdosti bazénové vody by neměla být vyšší než 18 °N. Tvrdá voda (např. studniční) s vysokým obsahem železa a manganu se může po aplikaci dezinfekce zabarvit až do hněda. Speciální přípravky proto vážou ionty těchto kovů a k nežádoucímu zabarvení bazénové vody nedojde.

Sada bazénová chemie

Bazénovou vodu chceme mít nejen krásnou na pohled pro koupání, ale perfektně připravenou i z hlediska jejího složení, bez řas a nežádoucích mikroorganismů. Dezinfekce je tedy nezbytným krokem péče o každý bazén. „U menších typů bazénů postačí tableta chloru postupně rozpouštěná v plovoucím dávkovači,“ upřesňuje Martin Zahradník z Mountfieldu.

Nechte to na nich, pracují samostatně!

Spoléhat jen na práci filtrace pro dokonale čistý bazén nestačí. Stěny i dno bazénu proto pravidelně zbavuje mechanických nečistot a nánosů bazénový vysavač. Bez něj je lze udržovat bazénovou vodu v dokonalé kondici jen těžko. Pro luxusní zapuštěné bazény a další typy bazénů s větší plochou jsou ideální bazénové vysavače automatické. Díky moderním technologiím zvládají nejefektivněji pečovat o čistotu dna i stěn bazénu. Stačí je do vody vložit a zcela samostatně, i v době naší nepřítomnosti, celý bazén tiše probrázdí a následně se automaticky vypnou. Mají programovatelnou řídicí jednotku pro volbu optimálního režimu, nečistoty včetně mikročástic sbírají do integrovaného koše.

Automatický vysavač Galeon

Variantou pro nadzemní a menší zapuštěné bazény jsou vysavače poloautomatické. Zbaví dno (některé modely i stěny) bazénu nežádoucích nečistot. Jednoduše i bez použití nářadí je připojíme k pískové filtraci, jejíž sílu využívají k sání vody i pohybu po dně bazénu (síla sání vzrůstá s výkonem pískové filtrace). Ale u bazénu se vyplatí mít po ruce kdykoliv také některou z nabízených sítěk s teleskopickou násadou. Lísteček nebo usazeninu můžeme díky nim snadno odstranit kdykoliv a není třeba hned do akce povolávat vysavač.

4 kroky péče o průzračně čistou vodu

Pravidelná kontrola hodnot pH (optimální rozmezí 7,0 – 7,4)
Údržba vody speciálními přípravky bazénové chemie
Pravidelný proplach pískové náplně filtrace
Odstraňování hrubých nečistot bazénovým vysavačem nebo síťkou

Více informací o bazénech a bazénových doplňcích naleznete na www.mountfield.cz.

Standardní střešní okna na výměnu

Plastová střešní okna FAKRO jsou stále oblíbenější. Používají se již nejen v koupelnách nebo kuchyních, tj. v místnostech se zvýšenou vlhkostí vzduchu, ale čím dál tím častěji také v ložnicích a obývacích nebo dětských pokojích v podkroví.

Firma FAKRO zařadila do nabídky nová, modifikovaná plastohliníková okna. Charakteristickým rysem nových střešních oken, vyrobených z PVC profilů s hliníkovým opláštěním, je změna polohy drážky pro ostění a také nový tvar profilu rámu okna.

Nová PVC okna díky zavedeným změnám poskytují:

Univerzální řešení – jeden typ plastových střešních oken, který je určen jak pro prvotní využití, tak pro výměnu starých, již „vysloužilých“ oken. Při výměně starých střešních oken za nová není nutno používat speciální okna nebo zvláštní systémy.
Možnost výměny – nová plastová okna FAKRO jsou přizpůsobena rozměrům starších sérií střešních oken jiných výrobců, což umožňuje jejich rychlou a snadnou výměnu. Navíc to přináší příležitost vyměnit střešní okna bez narušení vnitřního ostění. Toto řešení umožňuje ponechat stávající ostění kolem okna, čímž se sníží náklady na výměnu okna, doba výměny a také omezí nepořádek při práci.
Přizpůsobení nabídce – veškeré těsnicí lemování a zároveň všechny standardní vnitřní a vnější stínicí doplňky z nabídky FAKRO jsou kompatibilní a lze je použít. Výjimkou jsou: ostění XLC, nástavný rám XGK, parotěsný límec XDS a síť proti hmyzu; tyto výrobky budou dostupné ve verzi uzpůsobené novým plastovým oknům.

Okna jsou vyrobena z vícekomorových PVC profilů, které jsou zpevněny ocelovými výztužemi, aby se zabránilo jejich deformacím. Okna jsou odolná, odolávají korozi a měnícím se povětrnostním podmínkám. Snadno se čistí a jejich údržba je omezena na nezbytné minimum.

Profily rámu jsou dodatečně vyplněny termoizolačním materiálem, díky čemuž se okna vybavena standardním dvojsklem U3 vyznačují součinitelem prostupu tepla U_w=1,3 W/m²K. Okna s energeticky úsporným trojsklem U5 mají hodnotu součinitele U_w=1,0 W/m²K a instalována společně s těsnicím lemováním ve verzi Thermo U_w=0,9 W/m²K. Použitím vysoce energeticky účinných oken lze dosáhnout úspory tepelné energie a snížit náklady na vytápění.

Nahrazením „opotřebovaných“ střešních oken novými plastovými okny FAKRO získáte:

lepší energetickou účinnost– výměna oken přináší výrazné zlepšení termoizolačních parametrů. Stará, často energeticky neefektivní střešní okna jsou nahrazena moderními okny s velmi dobrými parametry. Technologie thermoPro, použita u střešních oken FAKRO, dodatečně zvyšuje jejich tepelně izolační vlastnosti. To se projeví významnou úsporou energie a nižšími účty za topení;
estetický vzhled– nová plastová střešní okna promění podkrovní interiér a dodají mu moderní charakter ve srovnání se starými okny;
delší životnost– PVC profily, odolné vůči působení vlhkosti a povětrnostním vlivům, zaručují dlouhodobé užívání a minimální údržbu;
zdravé mikroklima v podkroví– plastová střešní okna FAKRO jsou vybavena účinnou ventilační klapkou V35, která zajišťuje přísun čerstvého vzduchu do místnosti při zavřeném okně;
vyšší bezpečnost– nová střešní okna mají díky použití systému topSafe zvýšenou provozní bezpečnost a odolnost proti vloupání.

Materiál, ze kterého jsou vyrobeny okenní profily, neabsorbuje vlhkost a vyznačuje se vysokou odolností vůči působení vnějších faktorů. Tato okna dokonale plní své funkce ve všech podkrovních interiérech a také v místnostech se zvýšenou vlhkostí vzduchu (koupelny, kuchyně). Profily křídla jsou z 30 % vyrobeny z recyklovaného materiálu. Navíc všechny PVC profily je možné recyklovat, což přispívá k významnému snížení dopadu na životní prostředí.

PVC profily jsou vyrobeny na bázi ekologického stabilizátoru vápníku a zinku a jsou dostupné ve třech provedeních:

v bílé barvě (RAL 9010),
v dekoru borovice (PI),
v dekoru zlatý dub (GO).

Rohy okenních profilů v dekorech jsou spojovány technologií V-PERFECT. Takto provedené spoje mají mimořádnou životnost a výjimečný vzhled.

Rekonstrukce koupelny: Vyvarujte se zbytečných chyb

Rekonstrukce koupelny je nejtěžší stavební i zařizovací počin, protože pracujete na poměrně malém prostoru v prostředí vyžadujícím dlouhodobou odolnost proti vodě. Nezapomínejte ani na zatížení nosných prvků domu (zejména u koupelen v patře).

U celkové rekonstrukce rodinného domu speciální projekt na koupelnu nepotřebujete, protože je přestavba koupelny součástí širšího stavebního projektu, ale pokud ji budete řešit samostatně, raději si nechte projekt zpracovat. Půjde především o statiku a technická řešení rozvodů vody, plynu, elektřiny, odpadů, stavu stoupaček a odvětrání.

Bez peněz to nepůjde

Možná vám tato rada připadá zbytečná, ale zkušenosti některých našich čtenářů její důležitost potvrzují. „Do rekonstrukce koupelny jsme se pustili s částkou padesát tisíc, ale brzy jsme zjistili, že tato suma nám stačit opravdu nebude,“ popisuje své zkušenosti s rekonstrukcí koupelny paní Petra Rosůlková z Prostějova. Obdobné zážitky má i Tomáš Hlinovský z Českých Budějovic: „Velmi brzy jsme zjistili, že u rekonstrukce koupelny není nová skříňka pod umyvadlo či sanitární keramika tou nejdražší položkou. Kdyby nám tchyně tenkrát nepůjčila sto tisíc, tak se dodneška myjeme na staveništi!“

Tyto dva názory nejsou nijak ojedinělé a potvrzuje je i architekt Vojtěch Pošmourný ze studia Bianco Architetti: „Málokdo je tak stavebně zručný, aby si dokázal všechny rekonstrukční práce v koupelně zajistit sám. Podle našich zkušeností víme, že pokud povoláte k rekonstrukci koupelny stavební firmu, nepočítejte s náklady pod sto tisíc korun, a pokud vyžadujete vyšší standart, počítejte raději se dvěma sty tisíci korunami. Rodinnými úsporami hodně,zatřese‘ výběr dlažby či zařizovacích předmětů. Koupelnu může prodražit například i na první pohled jednoduchá instalace sprchového koutu, kde se často stává, že se po nalepení obkladu o několik centimetrů nevejdete do šířky typového skleněného sprchového koutu a musíte zvolit typ, který je o několik tisíc dražší.“

Chyby při zařizování

Častou chybou je snaha vměstnat do malého prostoru co nejvíce zařizovacích předmětů. Za nejproblematičtější je v tomto smyslu považováno umísťování umyvadel nebo záchodů do kouta. Minimální bezpečná vzdálenost toalety, bidetu či umyvadla od stěny je 45 cm a platí to i pro vzdálenost mezi WC mísou a bidetem nebo umyvadlem. Mezi vanou a protilehlou stěnou nebo dalšími zařizovacími předměty by měl být zachován minimální průchod 65 cm. Pokud ale víte, že budete ve vaně koupat malé dítě, doporučují odborníci pro pohodlnou manipulaci odstup až 100 cm. Klasický uzavřený sprchový box o rozměrech 80 x 80 cm představuje spíš nouzovou variantu, komfortní řešení je alespoň 90 x 90 cm. Dbejte na dobré usazení vany na betonových podstavcích, aby na některém místě „neplavala“ ve vzduchu. Mohla by se pod tíhou vody a koupajícího člověka zdeformovat a vytrhat přilehlé obklady a těsnění mezi vanou a stěnou.

Začněte od podlahy

V koupelně je důležité správné provedení podlahy, a to jak z hlediska hydroizolace, tak z hlediska pevnosti a nosnosti. Lze to betonovou deskou s výztuží, aby se s vámi podlaha při chůzi nehoupala. Dbejte na řádně zhutněný podklad, jinak hrozí, že se časem spodní vrstva uvolní, vrchní se prošlape a vypadne materiál ze spár. Díky tomu mohou dlaždice dokonce popraskat nebo získáte nepříjemně vrzající podlahu.

Čtěte také: Jak vyřešit uspořádání koupelny, aby byla praktická i příjemná?

K poruchám také často dochází v rozích podlahy, kde je nutné pod dlažbu použít stěrkovou hydroizolaci pod dlažbu a tuto izolaci vytáhnout 15 až 20 cm do výše obvodových stěn. Do rohů je dobré instalovat silikonové pásky, které slouží jako pružný dilatační spoj a zároveň dojde k vytvoření vodotěsné vany. Silikonové pásky bývají součástí hydroizolační stěrky. Nepropustná vana je v koupelně extrémně důležitá, protože se kdykoliv může ucpat odpad ve sprchovém koutě, ebo vyteče pračka, vypadne puštěná sprcha na podlahu atd. V tomto případě voda zůstává na podlaze až do výše dveřního prahu, poté odtéká dál do bytu. Proto myslete i na výšku prahu. Dobře provedená podlahová vana zabrání proniknutí vody do konstrukce podlahy.

Ideální je do koupelny nainstalovat odtokový kanálek (gula), ale to se dnes stavebníkům většinou nechce a často to kvůli absenci odpadu ani nejde.

Trubky a roury

Odpadní podtrubí musí být vedeno v předepsaném sklonu směrem od zařizovacích předmětů, musí být co nejkratší (pokud možno do 3 m od svislého potrubí – tzv. stoupaček) a nejpřímější.
Největší problémy v připojení na kanalizaci pak mohou způsobit dnes preferované bezbariérové či mělké sprchové kouty nebo bidety – je třeba počítat s dostatečnou tloušťkou skladby podlahy, v níž bude veden odpad. U rekonstrukcí je budování nových odpadů a stoupaček obzvláště náročné.

Častou chybou je také vedení rozvodů vody či odpadu v tenkých příčkách. Již v projektu myslete na to, že příčka (zděná) s rozvody instalací by měla mít tloušťku nejméně 120 mm, doporučuje se 150 mm. U dřevostaveb záleží na zvoleném konstrukčním systému.

Psali jsme na webu mujdum.cz: Nová koupelna v pěti krocích

Povrchy stěn a podlah

Při rekonstrukci staré koupelny se stěny neštukují, ale je třeba, aby byl povrch soudržný a hlavně rovný. Potom přijde lepidlo a obklady. Místo obkladů můžete stěny koupelny pojmout poněkud neortodoxně a použít hydroizolační nátěr, popřípadě voděodolnou stěrku. Tyto materiály se vyrábějí buď na bázi cementu nebo pryskyřic a počítejte s tím, že si připlatíte. Důležité je, aby jejich výrobce garantoval voděodolnost. Nezapomeňte, že staré domy neustále pracují a hýbou se, takže vám mohou ve sprchovém koutě popraskat rohy.

Na vybavení nešetřete

Dnes jsou velmi oblíbené podmítkové baterie, ale zkušenost čtenářů potvrzuje, že se zde nevyplatí šetřit. „Chtěla jsem mít moderní koupelnu s podmítkovou baterií, ale bohužel jsem si vybrala tu nejlevnější. Ušetřila jsem sice 1 500 Kč, ale po půl roce začala baterie zlobit. Pro nás to znamenalo rozbourat obklady i předstěnu a nakonec nás to stálo nespočetně víc peněz, než kolik jsme ušetřili za baterii,“ napsala nám paní Helena Daňková z Bystřice.

Podomítkové baterie jsou poměrně citlivé na nesprávnou instalaci, proto se nedoporučuje instalace svépomocí. V několika nám známých případech amatérská instalace podmítkových modulů nedopadla dobře, a to i u poměrně šikovných kutilů.

Předstěnové instalace

Kromě rozměrů koupelny musíte počítat i s umístěním vstupních dveří a s polohou odpadů. Tyto danosti, které by vás ve vašich představách mohly značně limitovat, můžete vyřešit i bez velkých stavebních úprav použitím tzv. lehkých předstěnových instalačních systémů. Nosná konstrukce instalační stěny vyrobená z ocelových profilů je určená k montáži rozvodů a k uchycení sanitárních předmětů.

Nechte se inspirovat: Koupelna podle plánu

Vnitřní prostor se vyplňuje izolací, boční stěny tvoří impregnované sádrokartonové desky, na které se lepí obklad. Hloubka vnitřního prostoru je daná rozměry zabudovaného vedení, rozvodů a stavebních dílů, jako je například splachovací nádržka. Pokud je instalační stěna orientovaná do prostoru, může být z jedné strany zavěšené WC, zatímco z druhé strany lze namontovat umyvadlo. Příjemným vedlejším efektem těchto konstrukcí jsou vzniklé odkládací plochy a niky, které lze využít například k instalaci lehkých polic.

Příjemné klima

Koupelna (i WC) v rodinném domě by měly mít přirozené větrání oknem. Pokud okno není, pak je nutné instalovat účinný ventilátor odsávající pachy i vodní páru. Důležité je zajistit cirkulaci vzduchu v celé koupelně, jinak se prostor koupelny snadno stane živnou půdou pro šíření plísní a bakterií.

Zároveň trpí i koupelnový nábytek a další předměty. Aby tomu tak nebylo, doporučuje se zvolit ventilátor s jedním bočním přívodem. Přes hlavní nasávací mřížku je odsáván celý prostor koupelny, na boční přívod je možné napojit přímo záchodovou mísu. Někteří výrobci touto možností napojení na vzduchotechnické potrubí záchodové mísy vybavují. Pokud jsou koupelna a toaleta spojeny, je toto řešení velmi vítané.

Sádrokarton pomůže

Jedním z chytrých a vyzkoušených způsobů rekonstrukcí interiéru je použití sádrokartonových systémů. Pro rekonstrukci koupelny můžete uplatnit sádrokartonové desky (označené zeleně), které jsou impregnované proti vzdušné vlhkosti. Avšak pozor na odstřikovanou vodu – desku je nutné ošetřit před aplikací keramického obkladu hydroizolační stěrkou (nad vanou a ve sprchovém koutě). Zelený sádrokarton by měl také oplášťovat všechny dutiny, ve kterých se vedou trubní rozvody – kanalizace, voda.

Elektřina v „mokrém“ režimu

Platné normy koupelnu rozdělují na několik zón, ve kterých se zásuvky i vypínače instalují podle jasně daných pravidel, například minimální vzdálenost zásuvek od vany a umyvadla a použití proudového chrániče. Pokud rozvod elektřiny předěláváte zcela zásadně (zejména při kompletní změně dispozice koupelny), neobejdete se bez projektu.

Mohlo by vás také zajímat: Jak účelně zařídit koupelnu se sprchou

Plzáci, hlemýždi a jak na ně

Nejznámější z rodiny plžů je hlemýžď zahradní (Halix pomatia). Donedávna se u nás sbíral pro výkup a export do Francie, což ho pomáhalo udržet v určitých mezích, dnes jeho chovy najdeme na farmách. Od plzáků se liší tím, že má ulitu, do níž se stáhne v případě nebezpečí nebo zimního klidu. V mládí je ulita hnědá, časem zesvětlá. Může se dožít i šesti let.

Zajímavostí plžů je oboupohlavnost (hermafroditismus). Vajíčka klade na jaře do země a bývá jich podle druhu od 200 do 400. Později nakladená vajíčka se začnou vyvíjet až po přezimování.

Největší z plzáků je plzák španělský (Arion lusitanicus), zavlečený k nám na počátku 90. let. Je podobný našemu plzákovi lesnímu, ale soustřeďuje se nejvíce v zahradách. Obecně lze říci, že čím vlhčí místo, tím se vyskytuje častěji. Všichni plži jsou nejaktivnější v noci, jen za deště je lze spatřit i přes den. Pokud se přemnoží, je třeba zahájit systematický boj. Ten začíná už z počátku sezony.

Trávník je třeba na jaře vyhrabat nebo projet vertikutátorem, pomůže to přirozeným nepřátelům zničit vajíčka. Nejčastěji jsou to kosi a drozdi, kteří likvidují jak vajíčka, tak dospělé jedince. Máme-li slepice, můžeme je brzy zjara na zahradu na pár dní vypustit. V posledních letech se rozšiřuje druh kachen, takzvaní indičtí běžci, pro něž jsou plži přímo lahůdkou. Kromě toho hubí plže také ježci, rejsci, žáby, slepýši a střevlíci. Záhony je nejlépe mít přes zimu zryté (v hrubé brázdě).

Mírné zimy posledních let usnadňují plžům přezimování. Když se plži z vajíček vylíhnou, dají se do žraní prakticky čehokoli zeleného. Při jejich velikosti a pomalosti pohybu je jejich spotřeba značná. Údajně za den sežerou tolik, kolik sami váží. Určitý přínos lze vidět v proměně organického materiálu na aktivní humus, podobně jako u žížal. Vyhledávají zejména rostliny mladé a šťavnaté.

Nejčastěji napadané rostliny jsou košťáloviny, mrkev, ředkvičky, ale i brambory a jahodník. Z okrasných rostlin plže přitahuje aksamitník (Tagetes, nesprávně afrikán). Naopak plže odpuzují: česnek, kapradí, hořčice, kerblík, řeřicha, lichořeřišnice, šalvěj, tymián, yzop. Ohledně máty se názory liší, podle některých ji plži přímo milují, podle jiných nesnášejí…

Nejjednodušší je hlemýždě a plzáky sbírat. Jako nástraha může posloužit lehce nahnilá dřevěná deska pokropená vodou, pod níž se shromažďují. Rychle je zahubíme přelitím horkou vodou, naopak sůl jim přinese pomalou a trýznivou smrt. Pokud se to někomu příčí, může nasbírané plže odnést do lesa, ale je třeba mít na paměti, že dokážou za noc urazit i 50 metrů. Z okapových rour nebo fólie lze vytvořit vodní překážku, kterou plži nepřekonají.

Často doporučované ohraničení záhonu pilinami, popelem, sazemi nebo vápnem funguje, jen pokud materiál nezvlhne. Značný odpuzující účinek má kofein, ale kávové sedliny má zpravidla zahrádkář k dispozici jen málo. Nástrahy, do nichž se dává pivo, mohou přitáhnout i plže z okolí, ale jejich účinnost je velká.

Náš tip

Ekologickou variantou je pěstování česneku, řeřichy, šalvěje a dalších bylinek, které plže odpuzují. Jejich přirozeným nepřítelem jsou také parazitické hlístice. Seženete je pod názvem Nemaslug a aplikují se ve formě roztoku.

Odborný poradce Pavel Kukal: pracuje jako zahradník na České zemědělské univerzitě (ČZU) v Praze-Suchdole. Zabývá se rovněž psaním odborných článků a přednáškovou činností.

Kouzlení s barvami v interiéru

Jednoduchost, krása a čistota. Bílá barva jednoznačně patří do moderního interiéru. Je elegantní, oslňující i luxusní. Je nejsilnějším a nadčasovým trendem. Bílou barvou prostě nemůžete nic zkazit. Na druhou stranu, výběrem vhodného barevného odstínu máte možnost podstatně více ovlivnit pocity a nálady. Také si musíte uvědomit, že bílá je náročnější na údržbu. Máte-li děti nebo domácí mazlíčky, volte raději barevné odstíny.

Bílou barvou nemůžete nic zkazit.

Studenou, nebo teplou?

Obecně platí, že studené barvy vytvářejí iluzi většího prostoru a navozují pocit klidu, teplé odstíny působí optimisticky a činí ho útulnějším. Do tmavé místnosti použijte lesklé malířské barvy, protože ji více prosvětlí. Každý odstín se také hodí do jiného typu místnosti.

V kuchyni by měly být barvy povzbuzující chuť k jídlu. Oblíbené jsou odstíny oranžové, žluté nebo červené v kombinaci s bílou. Dětský pokoj snese více odvážných kombinací. Světlé, veselé a hravé barvy. Naopak do ložnice by měly přijít uklidňující barvy, které podporují spánek. Odstíny šedé, béžové, hnědé či modré.

Obecně platí, že studené barvy vytvářejí iluzi většího prostoru a navozují pocit klidu.

Optické hrátky

Rozhodnete-li se pro výmalbu pouze některých stěn v místnosti, můžete si s nimi opticky pohrát. Důležité však je předem si uvědomit, jakého efektu chcete pomocí barev dosáhnout. Kupříkladu barevná podlaha a strop prostor snižují a rozšiřují, barevná zadní stěna a strop prostor zase opticky zkracují a rozšiřují či v případě barevných bočních stěn se prostor zužuje a budí dojem, že zadní stěna, podlaha a strop jsou větší. Podobně lze pracovat i se vzory – příčné versus svislé pruhy na stěně či podlaze nebo malé versus velké motivy.

Výběrem vhodného barevného odstínu máte možnost podstatně více ovlivnit pocity a nálady.

Schopnosti nátěrových hmot

Při výběru nátěru je třeba zvážit nejen očekávaný estetický výsledek, ale také požadované užitné vlastnosti. Zjistěte si, jaká je otěruvzdornost barev, jaké mají krycí schopnosti a paropropustnost.

Pro více zatížené povrchy, například v kuchyni, na chodbě nebo v dětském pokoji, jsou lepší omyvatelné varianty. Do ložnic a obývacích pokojů obvykle postačí otěruvzdorné a paropropustné nátěry, protože zde nejsou stěny tak namáhané. Dále existují nátěry, které řeší specifický problém, například snadno čistitelné, protiplísňové, izolační a podobně. Vždy si pohlídejte, aby byly barvy šetrné ke zdraví a životnímu prostředí.

Vydatnost barvy

Při malování nejde pouze o samotnou barvu, ale také o to, co od ní očekáváte. Pro dokonalý výsledek je tedy dobré zaměřit svou pozornost i na její vydatnost. Ta vám totiž poodhalí, kolik metrů čtverečních plochy vymalujete z jednoho litru barvy, a také vám pomůže zorientovat se mezi barvami s různými cenami. V praxi se stává, že dražší barva i při vyšší ceně je po přepočtu na metr čtvereční levnější.

Teplé odstíny působí optimisticky a činí ho útulnějším.

Překryv barev

Koukáte na své hnědě vymalované stěny v obýváku a lámete si hlavu nad odstínem ve světlejší modré a kladete si otázku, zda půjde tmavá přetřít světlou? Určitě doporučujeme nejdříve tmavý podklad přetřít bílou a následně aplikovat nový nátěr ve více vrstvách. Vždy však záleží na konkrétních odstínech, a to jak podkladu, tak nového nátěru. Obecně se bohužel krycí schopnost barvy nedá jednoznačně určit. Vodítkem vám však může být informace v návodu na plechovce, kde zjistíte, kolik vrstev nátěru udává sám výrobce.

Kdy malovat?

Možná si lámete hlavu i s otázkou, které roční období je pro výmalbu pokoje nejvhodnější. Malovat můžete v podstatě kdykoli. Počkáte-li si na jaro či léto, nebudete mít problém s dlouhým větráním a rychlejším schnutím barev díky proudění vzduchu. Nemusíte se však bát ani zimy, mrazů a chladnějšího počasí na podzim. Díky topení budou stěny nahřáté a nátěr tak bude lépe schnout. Navíc pro malování je suchý vzduch, který se během zimy tvoří v pokojích, v kombinaci s vytápěním mnohem lepší než podmínky v letních deštivých dnech.

Malovat začínejte vždy od okna a směřujte postupně ke dveřím. Při vlastní práci je důležité si orámovat detaily a následně malovat celé plochy. Co se týče stropu, je ideální ho natírat do kříže. Zamezíte tím tvorbě viditelných pruhů.

Působení výmalby

Svůj interiér můžete pomocí barev ladit spíše harmonicky či více kontrastně. V prvním případě používejte pouze odstíny jedné barvy a kombinujte je s neutrálními barvami jako šedá, černá a bílá. Naopak barevný kontrast a výrazně působící interiér vytvoříte kombinací barev ležících na protilehlých pozicích barevného kruhu – červená a zelená, žlutá a fialová, modrá a oranžová apod.

Celkově v interiéru doporučujeme kombinovat pouze tři barvy, kterým přiřaďte plošný poměr podle svých preferencí. 60 % by měla zaujímat převládající barva (větší část výmalby), 30 % pak doplňující barva (výmalba na jedné stěně nebo části stěny/barva nábytku) a 10 % zbývá na takzvanou akcentující barvu (textilie, doplňky a dekorace).

Užitečné třešně a višně

Peckoviny jsou plody velmi početného rodu slivoň Prunus. Zahrnuje množství druhů, od slivoně trnky (Prunus spinosa) přes různé druhy švestek, slív a renklód, broskvoně, meruňky a mandloně až třeba po okrasnou sakuru, symbol Japonska. Třešně patří k nejrozšířenějším a nejoblíbenějším pro časné zrání a příjemnou chuť. Višně s nahořklou chutí mají své místo hlavně při výrobě nápojů. Protože se rychle kazí, často se zavařují a snášejí dobře i zmrazení. Kříženci obou druhů se nazývají sladkovišně.

Tradice je tradice

Pěstování třešní má v tuzemsku dlouhou tradici, zejména v okolí Prahy, na Kolínsku a na Turnovsku, kde jsou vázány na hluboké půdy, často s červenavým odstínem. Opylovací poměry mohou být složitější, některé odrůdy jsou cizosprašné. Jako opylovač se nejlépe hodí třešeň ptačí neboli ptáčnice (Prunus avium). V přírodě se vyskytuje často, a to ve dvou formách, bělokoré a hnědokoré, přičemž školkaři vyhledávají raději tu první.

Višeň se pěstuje nejčastěji štěpovaná na višeň tureckou čili mahalebku (Prunus mahaleb), která roste místy ve volné přírodě na jižní Moravě. Jako podnož omezuje vzrůst naštěpované odrůdy – hodí se pro menší tvary (zákrsky a čtvrtkmeny). Višňový odkopek se jako podnož uplatní hlavně ve vlhčím prostředí. Semenáče ušlechtilých odrůd třešní a višní se ve školkařské praxi neužívají.

Jistota výnosu je u třešní a višní dosti vysoká. Úrodu nejčastěji ohrožují pozdní jarní mrazíky, proto se pro jejich pěstování nehodí mrazové kotliny. Hmyzím škůdcem je vrtule třešňová, jejíž larvy vyžírají plody zevnitř, ale nejhorší jsou špačci a kosi. Různá „plašidla“ mají jen omezenou účinnost. Nejlépe poslouží vzrostlá ptáčnice poblíž zahrady – krom opylovací funkce budou ptačí škůdci vyhledávat její menší a ranější plody. Deště v době sklizně způsobují praskání plodů.

Mít vlastní stromek

Vypěstovat si vlastní stromek není příliš obtížné. Stačí si opatřit vhodnou podnož – třešeň ptáčnice roste na venkově poměrně často, nebo si ji vypěstujte z pecky, zabere to dva až tři roky. Přenesete-li si na zahradu jednoletý semenáč, výhon po výsadbě nezkracujte, pěstujte kmínek z vrcholového pupenu. Roubujte ve výšce, kde chcete založit korunku. S roubováním začněte podle počasí už v únoru až březnu.

Nejjednodušší je roubovat jednoduchou kopulací, na silnější podnož zkuste „kozí nožku“. Na podnoži nechte tažný pupen. Po srůstu roubu a podnože musíte včas povolit úvazek, aby nedošlo k zaškrcení, obrost na kmínku podnože odstraňujte také co nejdříve po srůstu, aby nevznikly velké rány. Roubovat lze i v srpnu, ale v zimě mohou rouby namrzat.

V druhém roce po naroubování založte korunku, ideálně s pěti kosterními výhony a terminálem. V srpnu seřízněte výhony asi o třetinu, aby se rozvětvily. Třešním stačí jen mírný průklest, višně mívají sklon k široce rozklenuté až převislé koruně. Je to jediný ovocný strom, u nějž se řez provádí na vnitřní pupeny místo na vnější. Rány dobře ošetřete štěpařským voskem nebo stromovým balzámem, v opačném případě hrozí onemocnění klejotokem.

Rozdělení odrůd

Odrůdy třešní se dělí na srdcovky, polochrupky a chrupky. Srdcovky jsou nejranější, tradiční odrůdy jsou Karešova raná, Kaštanka, Rychlice německá, novější je například odrůda Sunburst. Chrupky jsou rozšířenější, odrůdy: Germersdorfská, Carmen, Granát, Těchlovická II, Alex. Odrůdy višní jsou kyselky, amarelky, skleněnky a kříženci (sladkovišně). V sortimentu převažují kyselky, například Morela pozdní, Vackova, Maliga, Piramis, Rubina.

Dřevostavby zažívají nebývalou popularitu, šetří náklady i životní prostředí

Dřevostavby jsou skvělým řešením i pro ty nejnáročnější uživatele. Díky maximálně efektivnímu využití všech materiálů lze v dřevostavbě dosáhnout vynikajících výsledků – ať už energetických nebo akustických. O zvyšující se oblibě dřevostaveb svědčí i množství staveb, které v roce 2020 postavily společnosti pod záštitou Asociace dodavatelů montovaných domů. Celkem se vybudovalo 497 rodinných domů, 12 objektů (školky, hotely) a 12 nástaveb, dohromady o 3 % více než v roce 2019. Ideálním doplňkem dřevostaveb je minerální izolace, která je stejně tak vyrobená z přírodních, recyklovatelných materiálů a šetrná k životnímu prostředí. „Minerální izolace společnosti URSA dosahují nejlepších tepelněizolačních, akustických a protipožárních parametrů na trhu. Dřevostavby jsou tak díky nim skutečně ekologickým a zdravým řešením,“ vysvětluje Tereza Vojancová, architekta ze společnosti URSA.

Difuzně uzavřená nebo otevřená konstrukce? Vyberte vhodný typ

Během plánování dřevostavby zvažujeme dvě možnosti konstrukce: difuzně otevřená nebo difuzně uzavřená. Difuzně otevřená konstrukce umožňuje určitému množství vodní páry procházet konstrukcí, díky tomu více odolává drobným nepřesnostem ve stavbě a lépe regeneruje. Difuzní odpor jednotlivých vrstev stěny musí klesat směrem z interiéru do exteriéru. „Množství prostupujících vodních par reguluje parobrzda URSA SECO SD 2. Výhodou dané parobrzdy je umožnění zpětného propouštění vodních par do interiéru během letního období,“ uvádí architekta Vojancová ze společnosti URSA.

Naproti tomu difuzně uzavřená konstrukce zamezuje prostupu vodní páry do konstrukce. Směrem do interiéru je třeba použít parozábranu, např. parotěsnou fólii URSA SECO SD 100, která zabraňuje nežádoucímu pronikání vlhkosti do vnitřních částí konstrukce. Precizní provedení veškerých napojení a přelepení prostupů zajistí 100% těsnost parozábrany.

„Je na každém jedinci, kterou z uvedených konstrukcí do dřevostavby využije. Každá z nich má své výhody. Osobně ale při výstavbě dřevostavby doporučuji pracovat s difuzně otevřenou konstrukcí. Ta je sice dražší, ale bezpečnější, protože má větší potenciál vysychat, čímž se konstrukce v dřevostavbách lépe regeneruje,“ uzavírá Vojancová.

Výběr ideálních materiálů do dřevostavby

Spojením dřevostavby a minerální izolace vzniká příjemné, vnitřní zdravé prostředí vytvořené z přírodních materiálů. Jejich kombinací lze zajistit požadovaný komfort pro koncového uživatele. Minerální izolace na bázi skla je léty i tradicí prověřenou izolací do rámových konstrukcí. „Jedním z produktů, které nabízíme, je minerální izolace URSA PUREONE. Ta, stejně jako izolace URSA GLASSWOOL, dosahuje nejlepších akustických, tepelněizolačních a protipožárních výsledků, ale navíc je bez obsahu zbytkových formaldehydů. Hodí se tak i do prostředí s vyššími hygienickými nároky, například do dětských pokojíčků, lékařských zařízení apod.,“ vysvětluje architekta Tereza Vojancová.

Minerální izolace URSA PUREONE je skutečně šetrná k životnímu prostředí: díky moderní technologii výroby během své životnosti ušetří až 600krát více energie, než kolik je jí potřeba k její výrobě.

Detailně promyšleno, kvalitně provedeno

Důmyslně promyšlená a kvalitně izolovaná konstrukce s použitím minerální izolace URSA nepochybně zajistí spokojenost koncového uživatele. Budova bude skutečně funkční a maximálně efektivní, dosáhne komfortních akustických i tepelněizolačních vlastností. Navíc je minerální izolace URSA materiál nehořlavý, s třídou reakce na oheň A1, čímž zvyšuje požární bezpečnost celé konstrukce. Výsledná dřevostavba s užitými minerálními izolacemi URSA tak bude zdravým, příjemným a bezpečným prostorem ve prospěch nejen svého uživatele, ale i jeho okolí.

Více informací naleznete na www.ursa.cz.

Okny vchází nejen světlo, ale i horko! Jak si s ním v létě poradit?

Problematika domovní teploty a větrání začíná u samotného stavebního návrhu. Pro co největší zisk světla a tepla se doporučuje orientovat co nejvíce obytných místností na jih. „Aby v létě ovšem nedocházelo k přehřívání budovy, neměla by prosklená plocha jižní stěny přesáhnout 40 %,“ radí Milan Klepsa, v ČR a SR hlavní zástupce společnosti VEKA, která je předním světovým výrobcem plastových profilů oken a dveří třídy A.

V létě větrejte. Ale správně

Základem regulace teploty je správné větrání. V létě nevětrejte přes den, ale v noci nebo k ránu, kdy vzduch není ještě horký. Vyvětrat můžete také průvanem, ale rozhodně ho nepoužívejte celý den. Ztratíte tím nejen snížení teploty, ale také se do obydlí dostane prach a pyl. Průvan vytvoříte tak, že v nejchladnější místnosti otevřete ventilačku, pootevřete všechny dveře cestou do větrané místnosti, a v té necháte okno dokořán na zhruba 30 minut.

Jiným řešením větrání je průtočná štěrbinová ventilace, okenní ventilace nebo ventilační mříže. Ventilační mřížka se zabudovává do okenního křídla zároveň se sklem již při výrobě, ale lze ji osadit i dodatečně, při výměně skla. Nadokenní ventilace se osazuje současně s oknem do stavebního otvoru.

Stínění snižuje teplotu

Jednoduchým řešením, jak snížit v létě teplotu v domě, je stínění, které zároveň může sloužit jako prvek zajišťující soukromí. Na trhu je řada interiérových i exteriérových žaluzií či rolet. Důležité je si uvědomit, že pokud chcete primárně teplo udržet vně domu, musíte použít exteriérové prvky. V okamžiku, kdy projdou sluneční paprsky přes sklo, teplo se již dostalo do místnosti. Přesto pro řadu lidí mohou být zajímavým řešením textilní žaluzie kombinující funkčnost rolet a klasických okenních žaluzií. Jelikož nemají vodící prvky, mohou v podstatě nahradit klasické záclony a závěsy při zachování vzdušnosti.

Termoizolační fólie a rekuperace

Dalším řešením, jak regulovat teplotu v domě, jsou termoizolační fólie na sklo. Jejich výhoda spočívá v tom, že je můžete nalepit v podstatě na jakýkoliv tvar okna a slouží vám po celý rok. V létě fólie zabraňují prostupu tepelného záření a snižují tak teplo v místnosti, přičemž ty vysoce kvalitní nabízejí i vysokou světelnou propustnost. V zimě naopak fungují jako spolehlivá izolace zabraňující únikům tepla.

Udržet pohodovou teplotu v létě pomáhají i rekuperační systémy. V létě tyto systémy inteligentního větrání slouží k ochlazování meziskelního prostoru oken, kdy klapka v horním ventilu pro proudění vzduchu do místnosti zůstává uzavřená, ale otevře se protější klapka, která vypouští ohřátý vzduch z meziskelního prostoru zpět do exteriéru.

Extrémním teplotám odolá kvalitní rám

Při extrémních letních teplotách se může ukázat jako velká výhoda také kvalitnější rám z hlediska jeho odolnosti. Při vystavení přímému slunečnímu záření totiž běžně dochází k zahřátí povrchu rámu na 40 až 50 °C u bílého provedení a u tmavších barev rámů klidně až na 80 °C. „V tomto ohledu nabízejí okenní profily VEKA třídy A výrazně lepší tepelně mechanické vlastnosti. Ani ve zmiňovaných vysokých teplotách nedochází k degradaci materiálu, jeho poškození nebo ztrátě mechanických vlastností okna. Naopak u méně kvalitních profilů hrozí zvlnění okna, zhoršení izolačních vlastností a jiné problémy,“ říká Milan Klepsa.

Hotschott – praktický doplněk pro těsné komíny

Společnost Schiedel je v současnosti na špičce v nabídce nejmodernějších typů bezpečných komínových systémů. Kromě certifikovaného stavebnicového komínového systému Absolut s keramickou vložkou, nabízí i nerezové varianty vhodné pro instalaci do nízkoenergetických staveb.

Pro zajištěn&i635acute; těsného prostupu nerezového komína střešní konstrukcí nabízí Schiedel kromě již zavedených řešeních novinku v podobě samolepicí silikonové manžety Hotschott, která odolá teplotě až 250ºC. Její použití se doporučuje na nerezové komíny Schiedel ICS, Permeter, Permeter Smooth a Permeter Smooth Air. Při jejím použití obstojí zmíněné nerezové komínové systémy i v náročném Blower Door testu. Pro názornou ukázku instalace se můžete podívat ve videu.

Vítejte doma: předsíně a chodby

1. Vzhled

Po stylové stránce vycházejte z konceptu celého interiéru a nevytrhávejte ji z konceptu. Pokud bude předsíň stylově navazovat na ostatní interiér, bude vám celek připadat větší a více harmonický.

2. Světlo

Pokud to lze, nechte přivést do předsíně denní světlo. To je možné u rodinných domů menším oknem nebo částečně prosklenými vstupními dveřmi, popř. světlovodem. Tmavé a úzké prostory působí vždy horším dojmem než ty s přísunem denního světla.

Rozmístění a výběr svítidel je v předsíni velmi důležité a bohužel často hodně podceňované. Ve většině případů zde najdeme jeden vývod někde uprostřed místnosti s obyčejným přisazeným svítidlem a víc nic.

Co se týče výběru svítidel, zkuste se trochu odvázat. Zajímavé stropní svítidlo se může stát hlavní dekorací a povznese tuto malou místnost o řád výš. Krásný a zajímavý lustr přece nemusí být pouze nad jídelním stolem. Důležité však je stále hledět na funkčnost, aby svítidlo nebylo pouze estetickým prvkem a splňovalo svou hlavní funkci, tedy osvětlení prostoru. Při výběru tedy hleďte i na svítivost!

U každého svítidla by měl být vypínač, pokud tedy svítidlo není na fotobuňku. Nezapomeňte, že u centrálního svítidla v předsíni a na chodbě je třeba mít vypínače dva, a to jeden u vchodových dveří a další u dveří do obytného prostoru.

Tipy designérky

Do malých a tmavých prostor volte raději světlé materiály (bílou, krémovou, světle béžovou). Tmavé barvy odráží méně světla, a tím prostor opticky zmenšují. Také platí, že čím tmavší odstín, tím jsou více vidět nečistoty a usazený prach.
Zbytečně nečleňte plochy na dveřích skříně a nekombinujte příliš mnoho materiálů, které vnesou do prostoru disharmonii.
Na plochy dveří vestavných skříní v předsíni se hodí magnetické kovolamináty. Jsou velmi odolné, lze na ně psát vzkazy nebo magnetem připíchnout lístek se vzkazem či seznamem na nákup atd. Stejně tak lze využít i zrcadlo, které opticky prostor zvětší.
Velmi dobře působí sjednocení podlahové krytiny v předsíni, na chodbě a následně v dalších obytných prostorech, jako je kuchyně, jídelna a obývací pokoj. Nejen že se vyhnete instalaci nevzhledných a špatně čistitelných přechodových lišt, ale prostor bude sjednocený a bude opticky působit větší.

3. Dispozice

V případě, že řešíte dispozici nového domu nebo větší rekonstrukci, dobře promyslete rozměr prostoru předsíně. Nezapomínejte, že to není jen průchod, kde má místo několik párů bot. V tomto prostoru se vítáme i loučíme s návštěvou. Zde se pokládají tašky s nákupem, kufry před odjezdem, často zde stojí dětský kočárek, ať už je pro vaši ratolest, nebo je hostů, kteří jsou u vás na návštěvě. Prostor by tak neměl být příliš stísněný, ale na druhou stranu by neměl být příliš velkorysý na úkor ostatních místností.

4. Vybavení

Nezbytností je bezpochyby botník. Jeho velikost by měla odpovídat počtům osob, které zde žijí, a také jejich konkrétním potřebám. Někomu stačí několik párů bot, jiný jich potřebuje uložit 3x více, a tak řešte tento nábytek opravdu na míru konkrétním potřebám. Uložení bot lze vyřešit několika způsoby. Jedno z častých a praktických řešení pro nízké boty jsou výklopy, kde lze za sebe dát i tři páry bot podle typu kování. Využít lze i klasické police, které jsou však vhodnější pro zimní vyšší obuv, jako jsou kozačky či sněhule.

Za zmínku stojí i systém výsuvů – ideálně plnovýsuvy s členěním na obuv, popřípadě lze boty zavěsit na kování na dvířka či desku (to lze využít hlavně u bot na podpatku). Myslete na to, že kvalitní obuv by se neměla mačkat a že špatným uložením ji můžete poškodit. Nezapomeňte ani na dětskou obuv a také na přezůvky, jak pro sebe a rodinu, tak i pro návštěvy.

S botníkem dále souvisí věšáky, jež patří mezi další nepostradatelné vybavení předsíně. Věšáky by měly sloužit pro odložení oděvu návštěvy i pro vaše každodenní svrchníky. Nemělo by se však stát, že zde bude místo, které nahrazuje skříň. Bundy i kabáty by měly mít své vlastní místo ve skříni a zde by se měly odkládat pouze frekventované oděvy. Klobouky, deštníky i další doplňky raději uklízejte do skříně, kde si na ně vyhradíte místo. Předsíň bude vypadat uklizeně a nebude se na tyto drobnosti prášit.

Velmi ožehavé téma je uložení klíčů. Je možné je zavěsit na různé věšáky a háčky nebo uložit do skříňky, buď typizované přímo na klíče, nebo ji nechat vyrobit na míru. Každopádně na ně nezapomeňte při návrhu předsíně, protože tato drobnost vám ušetří mnoho času při vymýšlení, kam je uložit, a následném hledání.

Designérka Ing. Iva Bastlová, DiS.

Designérka Ing. Iva Bastlová, DiS. Designérka, která vystudovala navrhování interiérů a nábytku, se oboru věnuje více než 15 let.

Navrhuje nejen interiéry, ale také produkty. Přednáší, školí a publikuje. Organizuje doprovodné programy na veletrzích o bydlení a spolupracuje s řadou českých výrobců.

Kontakt: Ivabastlova.cz