|
Corian Tento povrchový materiál vynalezla americká firma DUPONT v polovině šedesátých let minulého století, je tedy na trhu nejdéle, výrobce má nejvíce zkušeností a průběžně je rozvíjí cíleným výzkumem.
Původně se používal pouze na pracovní desky v kuchyních, postupně však nalezl uplatnění i v koupelnách, v restauracích, v prodejnách občerstvení, v hotelích a ve zdravotnictví. Vyrábí se z bauxitu a jako pojivo slouží polymetylmetakrylátová pryskyřice s barvicími složkami. Corian dnes nabízí širokou barevnou paletu a rozmanitost dezénů (více než 100).
Přední světoví designéři navrhují pro výrobce nové barevné kolekce a tvoří z corianu nejrůznější interiérová vybavení. Tento materiál byl dosud dražší než přírodní kámen, ale letos došlo k významnému snížení ceny – je o 20 % levnější. Konečná cena instalace je však rovněž odvislá od pracnosti provedení. Záruka na materiál je 10 let.
Varicor Ve složení tohoto materiálu se vyskytuje ze dvou třetin alumi-nium hydroxid (něco mezi bauxitem a hliníkem) a z jedné třetiny polyesterová vlákna s přidanými barvivy. Má prozatím menší barevnou škálu než corian (kolem 50 možností), zato krátkodobě odolává i teplotě 200 °C a pád koule s hmotností 450 g z výšky jednoho metru přežije deska 6 mm silná bez poškození.
Varicor vyrábí německá firma Spectra, která je dceřinou společností výrobce sanitárního zařízení KERAMAG. Proto KERAMAG nabízí až 12 typizovaných umyvadel z tohoto materiálu a samozřejmě další tvary podle přání. Spectra dodává i variocorové desky v síle 3 mm, které jsou vhodné také na obklady stěn, dvířek aj. Spojí-li se s dřevěným podkladem, mohou se z nich vytvořit i poměrně rozměrné instalace. Proto může být varicor levnější než corian – typizované umyvadlo v délce 1 m přijde na cca 8 000 Kč.
Hi-macs Nejnověji se objevil na našem trhu přírodní acrylátový kámen z Dálného východu. Vyrábí ho v Koreji světově známá firma LG a nese název hi-macs. V Evropě nabízí prozatím barevnou škálu 50 dezénů. Byl u nás poprvé představen letos na veletrhu Mobitex v Brně a jeho strategickým partnerem se stala firma KORYNA, která ho začala okamžitě používat na pracovní desky do kuchyní a zařadila ho i do koupelnového programu.
Hi-macs se dodává v síle 6, 9 a 12 mm, desetiletá záruka se vztahuje už na devítimilimetrovou tloušťku, šestimilimetrová se doporučuje pouze na vertikální instalace (obložení stěn či dvířek). Jako jediný se vyrábí za řízené chemické reakce, která zaručuje naprosto dokonalé probarvení a rozložení hmoty i u hrubozrnných dezénů. V laboratorních zkouškách dosahuje hi-macs vynikajících parametrů v tvrdosti, homogenitě i světelné propustnosti. Je tedy vhodný i pro světelné efekty.
Přednosti umělého kamene – Je neporézní, takže nepřijímá nečistotu. – Je odolný vůči většině chemikálií, vůči otěru a teplu. – Je probarvený v celém objemu. – Nechá se snadno ohýbat a tvarovat do jakékoli podoby. – Spojuje se beze spár, takže působí kompaktně i ve velkých plochách a objemech. – Každé poškození lze úspěšně opravit. – Má dlouhou životnost (horní hranice prakticky nebyla stanovena) a snadno se udržuje. – A především velice hezky vypadá.
Kontakty: CORTRADE, Dělnická 13/514, Praha 7, tel.: 266 710 191, 283 870 881–82, fax: 220 802 482; POLYTRADE CE, K Matěji 2193/26, Praha 6, tel.: 602 325 720; SANITEC (KERAMAG), Komenského 2501, Tábor, tel.: 381 254 907, fax: 381 254 908
text: Jana Janďourková foto: archiv |
Blog
Škola designu na severu čech
Začalo to institutem Krátká historie školy byla odstartována v roce 1993 vznikem Institutu výtvarné kultury, jehož posláním mělo být bakalářské studium výtvarného zaměření při nedávno založené Univerzitě J. E. Purkyně. V tom prvním roce zasedlo do lavic nového institutu pouhých jedenáct studentů, v roce 2000, kdy se z institutu stala regulérní Fakulta užitého umění a designu UJEP, jich bylo 111 a letos, kdy toto designérské učiliště oslaví desetileté trvání, zde studuje na 150 mladých lidí z celé republiky i ze zahraničí. Fakulta užitého umění a designu (FUUD UJEP) se v pravou chvíli začlenila do procesu decentralizace a pluralizace vysokoškolského vzdělávání v České republice a zároveň promyšleně využila a využívá místních tradic severočeského regionu. Praktické sepětí se zavedenou sklářskou, keramickou a textilní výrobou, které zde mají více než staletou historii, je velkou předností této fakulty a přináší vzájemný užitek oběma stranám – škole i podnikům, které s ní spolupracují, poskytují jí materiál, umožňují studentům účast ve výrobním procesu a realizují jejich návrhy. Nejstarší ateliéry porcelánu, keramiky a skla Není divu, že zvláště ateliér keramiky a porcelánu, jemuž společnost Český porcelán, a. s., v Dubí poskytla prostory a zázemí pro detašované pracoviště, se může pochlubit řadou realizovaných prací, z nichž mnohé získaly ocenění na domácích i zahraničních přehlídkách. V Dubí tak vzniklo tvůrčí pracoviště srovnatelné s evropskými standardy, určené pro vzdělání designérů nejen z ústecké FUUD. Je otevřené i ostatním partnerským školám, takže ho využívají např. studenti z Hochschule für Kunst und Design v Halle, z varšavské Akademie, bratislavské VŠVU a pražské VŠUP. Také s Keramickými závody Ideal Standard v Teplicích a s Chlumčanskými keramickými závody má FUUD velmi dobré vztahy – každoročně se zde realizují návrhy studentů tohoto ateliéru a některé jsou dokonce zařazeny do výroby. Stejně výhodné podmínky má i ateliér skla, který byl založen v roce 1993 jako vůbec první. Zpočátku bylo sice nutné, aby našel svou identitu jak ve vztahu k pražské VŠUP, tak ke třem středním uměleckým školám se zaměřením na sklo, působícím na severu Čech. Dnes řada absolventů těchto středních škol pokračuje ve vysokoškolském vzdělání právě na FUUD. Ateliér skla si postupně vytvořil užitečné sepětí zejména s podnikem Crystalex v Novém Boru, kde získal potřebné výrobní zázemí pro realizaci klauzurních a diplomových prací. Není to však jenom tato společnost, v novoborské oblasti má FUUD výborné vztahy také se sklárnou bratří Jílků, sklárnou Ajeto, firmou Atypická svítidla aj. Dalším ateliérem, jehož výstupy náš časopis především zajímají, je ateliér přírodních materiálů, kde se studenti seznamují s vlastnostmi různých dřevin, papíru, textilu, kovů, kůží, vosku, hlíny a dalších materiálů, učí se je vzájemně kombinovat a především reflektovat ve svých prostorových kompozicích přírodu. V tomto kadlubu se rodí příští designéři interiérového nábytku, doplňků, návrháři hraček, ale i průmyslových výrobků, které se jednou ocitnou nejen na našich stránkách, ale i v domácnostech našich čtenářů. Zajímavý textil a ostatní Poslední klauzurní práce z února letošního roku představily velmi zajímavé výsledky také z ateliéru textilní tvorby, kde studenti nejsou omezováni pouze na práci s textilní hmotou, ale jsou vedeni k jejímu tvořivému sepětí i s dalšími materiály. Vznikají tu tedy nejen návrhy oděvů a oděvních doplňků, ale i užité a volné prostorové nebo nástěnné textilie do interiéru. Bylo by ovšem nesprávné, kdybychom nepřipomenuli i úspěchy ostatních ateliérů, které jsou rovněž orientovány velmi prakticky na potřeby průmyslu, reklamy a knižní kultury. Studenti se zde seznamují jak se zákonitostmi volné tvorby, tak s fotografií či grafikou podřízenou zájmům zákazníka (ateliér fotografie a ateliéry grafického designu a užité grafiky). V nejmladším, loni založeném ateliéru digitálních médií se zase učí používat pro praktické účely speciální počítačové programy. Důraz je přitom kladen na nové trendy v počítačové grafice, web designu a on-line žurnalismu. Třebaže tyto výstupy nejsou určeny přímo do interiéru, je otázka, zda skvěle graficky zpracovaná publikace nebo časopis, plakát, grafický list či imaginativní fotografie ve funkci obrazu se z interiéru zcela vymyká. Užitému umění, které se na FUUD UJEP vyučuje, se dostalo tohoto označení právě proto, že patří ke každodennímu životu a má značnou moc ovlivnit naše prožívání krásy a radosti.
Škola otevřená světu Od počátku své existence působil tehdejší Institut výtvarné kultury a dnešní FUUD velmi intenzivně také mimo školní budovu. Škola si vzala na starost každoroční pořádání sochařského sympozia v Hořicích, spolupořádání Májového jarmarku v Zubrnicích a sympozia Barevný týden v zoo v Děčíně. Od roku 1998 se účastní např. veletrhů For Glass and Ceramics, For Habitat a SIBO, kde získala několik ocenění. Během celé své existence fakulta intenzivně rozvíjí a podporuje vztahy se zahraničím, ať už se jedná o výměnné pobyty studentů a pedagogů, organizování workshopů, výstav a soutěží nebo naplňování dlouhodobých smluv s partnerskými vysokými školami.
Třebaže je FUUD umístěna ve staré budově, kde zápasí s mnoha provizorii, viditelně zde působí jeden ze známých Parkinsonových zákonů, interpretovaný trochu volněji: „Instituce, která působí v nevhodném a nedostatečně vybaveném prostředí, je obvykle výkonnější a v lepším duchovním stavu než společnost, která sídlí v nové, dokonale vybavené budově, kde nechybí nic kromě nadšení.“ Přesto fakultě užitého umění a designu UJEP v Ústí nad Labem novou budovu či důkladnou rekonstrukci té staré ze srdce přejeme a věříme, že se naznačenému nebezpečí dokáže ubránit.
text: Bea Fleissigová foto: Pavel Vítek a archiv |
Proměnlivý dřevěný box
Variabilita. Tak lze charakterizovat hlavní vlastnost sezonní chaty architektů Davida Kopeckého a Jána Studeného z ateliéru ksa. Smrkové prostorové rámy nesou konstrukci, která je z obou stran opláštěna stavební překližkou. Tento průmyslový deskový materiál tvoří rovněž prvky interiérů. Jsou z něj vyrobeny posuvné dveře, dělicí stěny, sklápěcí postele, knihovny i stoly. Uzavřený box chrání vnitřek stavby proti nezvaným hostům v zimním období. Jeho uživatelé jej mohou kdykoliv proměnit v otevřenou stavbu s typicky roztaženými „krovkami“. Otevřením čelní stěny je možné propojit prostor jídelny a kuchyně s molem s vodní hladinou – jezero tak vstupuje přímo do objektu. Oheň v jednoduchém krbu z ohýbaného plechu pak dotváří nezaměnitelnou atmosféru letních večerů. Abyste mohli vejít dovnitř, musíte spustit vyklápěcí molo. Majitelé ho ovládají jednoduchým elektromotorem s navíjecím lanem. Chatu na stísněném pozemku autoři „přilepili“ k husté zástavbě u jezera. „Vypadá jako krabička, která připlavala po vodě,“ poznamenává k dílu svých kolegů architekt Pavel Zykmund.
Rozkládací chata na Slunečních jezerech z roku 1998 je první realizací ksa. Jejich variabilní konstrukce získala řadu ocenění odborné kritiky.
Architekti Ján Studený (1966) získal v roce 1991 diplom na Fakultě architektury ČVUT v Praze. O pět let později ukončil studia na Škole architektury Akademie výtvarných umění u profesora Emila Přikryla. David Kopecký (1963) ukončil v roce 1991 studia na Akademii výtvarných umění u profesora Emila Přikryla. Společně s Jánem Studeným založil v polovině devadesátých let ateliér ksa.
Kontakt: Ateliér ksa.,
text: Filip Hubička foto: archiv ateliéru ksa. zdroj: Můj dům 5/2003 |
V zajetí barev a tvarů
K dostání je velké množství odrůd, které se liší tvarem květů a velikostí. Co se týče barev, tulipán nemá mezi květinami konkurenci. Bílé, téměř černé, fialové, červené, dvoubarevné tulipány se vyskytují ve všech myslitelných odstínech, od bledých až po výrazně divoké.
Co vyžaduje? Tulipány propůjčují záhonům bezkonkurenční nádheru, a proto by si od pěstitele zasloužily láskyplnou péči. Tulipánu svědčí výživná, dobře propustná půda a slunečné stanoviště chráněné před silným větrem. Po odkvětu a zavadnutí nadzemní části vyjmeme cibule ze země a uchováme je na chladném suchém místě. Znovu je sázíme v pozdním létě nebo na podzim 10 až 15 cm hluboko. Tam, kde tulipány zůstávají více let, je nutné zarýt kompost (měl by obsahovat vápník) hluboko do země. V místech, kde se v hloubce sázení může hromadit voda, je třeba provést odvodnění a zajistit odtok do nižších poloh. Pokud se v místě sázení vyskytují hlodavci, pak se cibule sázejí do plastových košíčků.
Přesmyčka božího jména Tulipán v dějinách zažil vzestup i pád. Je symbolem modlitby, oddanosti a meditace. Bývá také považován za vyznání lásky. Slávu si poprvé získal v dávných dobách v Turecku, kde jej nazývali „lale“, což je přesmyčka Alláhova jména. Nejen Turci, ale i jiné muslimské národy považovali tulipán za květinu, která symbolizuje modlitbu k Alláhovi.
Tulipány – tradice i překvapení Žádná jiná květina nevyvolala v myslích velmi realistických Holanďanů takovou touhu. Tulipánová horečka se rozšířila na počátku 17. století, když vrcholila, měla jediná tulipánová cibulka cenu třiceti pěti dospělých volů, a za cenu tří bylo možno koupit dům na jednom z amsterodamských kanálů. Tulipánové šílenství nakonec ustoupilo, ale pěstování tulipánů v nížinatých písčitých oblastech naopak vzkvétalo. Tulipány byly dovezeny roku 1554 z cařihradských zahrad vyslancem rakouského císaře Busbecquem. Na konci 16. století se pěstování této půvabné květiny rozšířilo po celé Evropě. Od této doby se svět hodně změnil a samotný tulipán během uplynulých století získal na přitažlivosti. V přírodě roste kolem 100 druhů tulipánů, nejčastěji se vyskytují ve Střední a Malé Asii a na Balkáně.
Velkokvěté zahradní tulipány dělíme do několika skupin podle květu, tvaru a období kvetení: – jednoduché rané – plnokvěté rané – třepenité – liliokvěté – papouškovité – plnokvěté a jedno duché pozdní
Jak pečovat o řezané tulipány? Vadnoucí tulipány oživíme tak, že znovu seřízneme stonek, zabalíme do plastové fólie nebo papíru a necháme několik hodin ponořené ve vodě.
Zajímavost: Kadeřavý květ tulipánu symbolizuje vášeň a touhu.
Kontakty: Ing. ZDENĚK PRCHLÍK, Buzulucká 2344, Tábor, tel.: 381 232 237; STARKL – ZAHRADNÍK, Kalabousek 1661, Čáslav, tel.: 327 314 785, 327 314 981–82, fax: 327 314 787
text: Lenka Kopecká foto. Zdeněk Prchlík, Starckl – zahradník zdroj: Moderní byt 5/2003 |
Domov ze zámoří
Naším cílem je kanadská dřevostavba rodinného domu Catalina od společnosti Holiday-Pacific Homes – Bohemia. Kdo by čekal nějaký „Dallas“, bude naštěstí zklamán. Dům totiž ctí především svůj účel – pohodlné bydlení. Jeho kabát proto vystačí se střízlivým střihem. Ačkoli stavba zabírá poměrně velkou plochu pozemku, nepůsobí zdaleka tak hmotně. Toho je docíleno bohatým členěním exteriéru domu. Jako by k hlavní budově přirostly další objekty ve sjednocujícím rytmu prostých sedlových střech. Otevírají se dveře a přívětivá paní domu nás zve i se zástupci firmy dál. Prohlédneme si domov pětičlenné rodiny zevnitř.
Praktické uspořádání Částí domu předsunutou vstříc ulici je dvougaráž, která bývá frekventovaným vstupem do objektu. Avšak do obytných prostor lze vejít jen zádveřím. Garáž je s ním proto propojena servisní místností. Ta slouží i jako prádelna. Je z ní přístup do kotelny a na toaletu. Zádveří s vestavěnými skříněmi odděluje hernu dětí od zbytku domu, takže jejich dovádění neruší. Vkročili jsme do srdce domácnosti, kde se schází rodina a přijímají návštěvy. Jídelna má hned vlevo volný vstup do kuchyně, vpravo místnosti dominuje oboustranný průhledový krb. Tvoří předěl mezi oběma propojenými polovinami přízemí, ale zároveň je obě sjednocuje. Ráz obývacímu pokoji dává několik výrazných prvků. Katedrálový strop je jakoby podepřen komínovým tělesem krbu. Dynamický oblouk schodiště směřuje na otevřenou galerii, z níž se vchází do dvou podkrovních ložnic. Každá má své hygienické zázemí a šatnu. Východní část domu za společenskými místnostmi je zasvěcena odpočinku. Z krátké chodby vedou dveře na toaletu, do koupelny dětí, do jejich pokoje a také do nejodlehlejšího oddílu objektu. Skrývá ložnici rodičů s komfortní koupelnou. Z pokoje se vine točité dřevěné schodiště do velké mansardové šatny, přístupné i z galerie. Téměř do všech obytných místností v přízemí, ale i do kuchyně přivádějí světlo rozměrná francouzská okna. Otevřeny v teplých dnech dokonale propojují interiér domu s travnatou zahradou.
Dům pro každé přání Je třeba mít na paměti, že dispozice domu nejsou předem skálopevně dány. Technologie umožňuje obdivuhodnou variabilitu, a tak je vlastně téměř každá realizovaná stavba řešena individuálně. Samozřejmým minimem jsou změny dispozic podle orientace parcely vůči světovým stranám. Vnitřní uspořádání se občas ještě dodatečně upravuje, když už je hotova hrubá konstrukce. To dá stavebníkovi lepší představu. Zejména speciální dřevěné průvlaky umožňují vytvářet velké prostory. Naši investoři však věděli už od začátku, co chtějí. Majiteli domu byla po pětadvacet let domovem Kanada, a tak si na tamní styl bydlení zvykl. Dům od Holliday-Pacific Homes – Bohemia tak zmírnil ráznou změnu prostředí při přesídlení do staré vlasti.
Take it easy „Dřevostavba nám připadala z energetického hlediska a možností stavby výhodnější,“ říká majitelka. Na mysli má však právě tradiční severoamerický způsob budování takových domů, které se nesestavují z předem připravených panelů. Nejprve se na základech vztyčí konstrukce ze smrkových a borových trámů a fošen, která se zastřeší. Na hotovou kostru se pak postupně upevňují jednotlivé vrstvy sendvičových stěn. Veškerý stavební materiál na zakázku putoval do Česka přes Atlantik. Týká se to nosné konstrukce stěn a střechy, izolací, parotěsných fólií, krytiny a fasády. Instalace, sanitu, okna a dveře, kuchyň nebo topení obstarali na přání investora tuzemští subdodavatelé. Vnitřní zařízení mívá totiž v našich zeměpisných šířkách naopak vyšší standard než za mořem. „Ale dovézt kvalitnější kanadské dřevo je levnější než ho kupovat tady,“ podotýká zástupce společnosti. Trámy jsou z jader horských stromů. Jejich husté dřevo se ještě tepelně zpracovává, aby jeho trvanlivost byla co nejvyšší. Výslednou cenu stavby značně ovlivňují různé povrchové úpravy. Majitelé této Cataliny zvolili plášť bezúdržbový. „Nechceme domu otročit, ale žít v něm,“ projevuje paní domu osvobozující přístup rodiny k bydlení.
Technické údaje Dispozice: 7 + 1 Užitná plocha: 290 m2 Složení sendvičové stěny: (zevnitř ven) sádrokarton, parotěsná fólie, nosná konstrukce z hoblovaných a tepelně stabilizovaných dřevěných hranolů 14 x 4 cm vyplněná minerální plstí 14 cm, nehořlavý extrudovaný polystyren, jednosměrná protivětrná fólie, 2,5 cm mezera na odvětrání vlhkosti, fasáda z plastového obložení a umělého kamene Střecha: asfaltová šindel Chateau, hliníkové žlaby a plechy Podlahy: betonová mazanina, dlažba, laminátová imitace, celoplošné koberce Vytápění: teplovodní plynový kondenzační kotel a ohřívač TUV, 1NP – deskové radiátory, P – podlahové topení Cena: 24 000 Kč/m2 užitné plochy (nejlevnější možná stavba na klíč 90 m2 za 1,5 mil. Kč) Dodavatel: Holiday-Pacific Homes – Bohemia, spol. s r. o. Způsob dodávky: na klíč
Kontakty Holiday-Pacific Homes – Bohemia, spol. s r. o. Komenského 27, 544 01 Dvůr Králové; tel./fax: 499 624 414, tel.: 499 620 008; e-mail: info@holidaypacific.cz, www.holidaypacific.cz
text: Ondřej Vaněček foto: Robert Virt |
Račte si vybrat
Nová a čistější
I ten, který si s výběrem umyvadla nechce příliš lámat hlavu, bude nejspíš překvapen, kolik typů „obyčejných“ keramických umyvadel je na trhu. Ty zdánlivě nejjednodušší tvary se začínají měnit v drobných detailech. Standardní tvary umyvadel se zvětšují o praktickou odkládací plochu po levé nebo pravé straně, pokud to prostor dovolí pak po obou stranách. Přizpůsobují se rohům a miniaturním prostorám. Pomalu se opouští od sloupů a polosloupů, které se nahrazují nejrůznějšími kovovými konstrukcemi. Umyvadla se zapouštějí do nábytkové desky nebo staví přímo na desku koupelnového nábytku. Moderní jsou spíše oblé křivky, nejlépe ve tvaru škopíku či vajíčka.
Materiály Kromě běžné bílé glazury keramických umyvadel máte na výběr rovněž několik barev glazury. Na pohled k nerozeznání od keramiky jsou umyvadla smaltovaná. V koupelnových showroomech se objevují krásná skleněná umyvadla – z čirého skla, pískovaného i barevného skla, kombinovaného s kovem. Vždy se jedná o spe-ciálně tvrzené bezpečnostní sklo. Do koupelny v hi-tech stylu si můžete opatřit umyvadlo nerezové. Ti, co tíhnou k přírodě a neváhají připlatit za luxus, mohou zvolit umyvadlo z přírodního kamene. Cenově náročnější variantou bude umyvadlo z umělého kamene (corianu, varicoru, onixu…). A konečně ani dřevo nezůstává stranou, po speciální voděodolné úpravě může sloužit stejně jako běžné keramické umyvadlo. S akryláty se na našem trhu teprve začíná, takže se máme stále na co těšit. Akrylátovým průkopníkem je firmy LUCITE INTERNATIONAL, která dodává výrobcům akrylát lucite o síle 1 cm, z něhož se vyrábějí průsvitná umyvadla o průměru 32 a 43 cm v odstínech – bílá, mátová, azurová a fialová.
O krok blíž k hygieně Aby výrobci usnadnili zákazníkům údržbu keramických umyvadel a omezili výskyt bakterií na jejich povrchu, opatřují je nejrůznějšími antibakteriálními úpravami. Každá firma má také pro svůj patent zvláštní označení – firma KERAMAG vám nabídne úpravu KeraClean, VILLEROY & BOCH CeramicPlus, LAUFEN má svůj Wondergliss. V principu se jedná o jedno a totéž – mikroskopické nerovnosti glazury se srovnají nanesením speciálního povrchu a kapky vody pak neulpívají na povrchu umyvadla a rychleji stékají do odpadu. U takto upravených povrchů (příplatek cca 1 500 Kč) musíte postupovat šetrněji při údržbě umyvadla, tedy žádné písky a drátěnky! Na poněkud jiném principu funguje úprava KeraTect (KERAMAG). Místo dodatečné úpravy se vyschlá keramika rovnou pokrývá speciální hladkou glazurou. Tato úprava je trvalá a ani časem se nesmyje. Počítejte s příplatkem cca 2 300 Kč (bez DPH). Uvažujete-li v budoucnu o akrylátovém umyvadle, firma LUCITE INTERNATIONAL zavádí pro svůj akrylát lucite speciální úpravu Microbane. Tentokrát se nejedná o povrchovou úpravu, ale o molekuly microbanu, které jsou již obsažené ve struktuře akrylátu a postupně po celou životnost umyvadla se uvolňují na povrch a chrání ho tak před usazováním bakterií.
Kontakty: ALISEO, Bělohorská 32, Praha 6, tel.: 220 512 865; IDEAL STANDARD, Zemská 623, Teplice, tel.: 417 592 310; JANOUŠEK, Hrusická 3151, Praha 4, tel.: 272 769 270; LUCITE INTERNATIONAL, Jánský vršek 13, Praha 1, tel.: 257 112 221; SANIBLOK, Branka 20, Brno-Komín, tel.: 541 223 080; SANITEC, Komenského 2501, Tábor, tel.: 381 254 907; SAPHO, Líbeznice, tel.: 283 090 750; SEBOLD CENTRON, Českomoravská 18/142, Praha 9, tel.: 266 039 201
text: Lucie Brzoňová foto: Milan Martínek a archiv |
Na čem si sedíte?
I tak univerzální sedací nábytek, jako je židle, podléhá módě. Týká se to hlavně jejího materiálu, protože účel zůstává stále stejný – pohodlné sezení. Ale na tom záleží, zda nám předložený pokrm bude chutnat.
Snídat hned po ránu, kdy člověk mívá sklon k nevrlosti, na nepohodlné židli, může nám pokazit náladu na celý den. Tento fakt si uvědomují i designéři světového jména a sedacímu nábytku věnovali a stále věnují velkou pozornost. Židle se stala přímo základním námětem pro moderní umění. Nejeden model ostatně stojí v muzeu jako důkaz, že i na tomto poli se dá stvořit opravdový skvost.
Co od nich chceme Jejich nabídka je opravdu široká. Židle mohou být pevné nebo sklápěcí, otočné (moderní židle jsou vybaveny zpátečním mechanismem, který sedák vrátí do počáteční polohy), pojízdné atd. O tom, jaké si pořídíme, rozhoduje více faktorů: velikost prostoru, přítomnost dětí, množství stolujících, jaké společenské funkce má jídelna plnit. Podle toho volíme židle plastové (zatím posledním hitem je polypropylen), omyvatelné nebo s vyměnitelnými povlaky.
Tam, kde je počet členů domácnosti variabilní, vyplatí se mít v úložném prostoru připraveny židle stohovatelné nebo sklápěcí, které nezabírají místo a dají se ke stolu operativně přistavit.
Pohodlí především Nemusíme se bát odvážně sáhnout po barvách. I při experimentování v jídelně však mějme na paměti, že každá židle musí být především pohodlná, abychom se u stolu dobře cítili. Závisí to také na dostatečném prostoru kolem. Vycházíme z toho, že osoba sedící na židli u jídelního stolu potřebuje k pohodlnému pohybu minimálně 1,2 m2. Volnější prostor je nutný také při usedání, odsedání od stolu, pro odsouvání židle – musíme myslet i na to, aby se nepoškodila stěna za ní. Patřičné místo vyžaduje rovněž vstávání od stolu či procházení jiné osoby. Stojí-li židle těsně při stěně nebo před nábytkem, přičítáme ještě alespoň 5 centimetrů.
Dobře propočtené sezení Osoba sedící na židli u jídelního stolu potřebuje k pohodlnému pohybu minimálně plochu 1,2 m2. Při usedání, odsedání a odsouvání židle, případně pro procházení jiné osoby potřebujeme volnější prostor. Stojí-li židle těsně při stěně nebo před nábytkem, přičítáme k ní ještě alespoň 5 cm.
Kontakty: BLOMUS, Masarykovo nám. 397, Hradec Králové, tel.: 495 510 598, fax: 495 510 599; Rámová 3, Praha 1, tel.: 222 313 151, fax: 222 313 155; DESIGN DISTRICT PETŘÍN, Újezd 19, Praha 1, tel.: 257 317 410, 732 652 077; FORME ITALIA, Táboritů 1, Olomouc, tel.: 585 119 228, fax: 585 119 230; NAUTILUS bytové doplňky, Vinohradská 190/2405, Praha 3, tel./fax: 234 095 234, fax: 234 095 22; PRAGONOR, Mánesova 53, 120 00 Praha 2, tel.: 222 250 131; nám. Na Lužinách 157, Praha 5, tel.: 235 513 636, 235 513 641; REINA, Heršpická 1, Brno, tel.: 541 174 243, fax: 541 174 249, Křídlovická 65a, Brno, tel.: 541 174 243, fax: 541 174 249
text: Hana Profousová foto: archiv |
Keře na zdi
Chcete zkrášlit zeď domu a nestačí vám sortiment popínavých rostlin? Nebo máte kolem domu úzký pruh země – třeba i na ulici či podél zahradní cestičky – a toužíte po hezkém keři? Nabízím řešení: vypěstujte si vybraný keř tak, aby napodobil popínavé rostliny.
Vhodné druhy Ke zdi se hodí keře, které vytvářejí měkčí, převislé větve (Forsythia suspensa, Cotoneaster), případně druhy se zajímavou architekturou větví, kterým svědčí plné oslunění. Odmění se pak nejen bohatým kvetením, ale také krásnými plody v zimě (Pyracantha, Cotoneaster, Chaenomeles). Stálezelené druhy budou zdobit zeď i v zimě (Euonymus, Cotoneaster, Pyracantha). Chráněné závětrné místo třeba v nekrytém atriu umožní pěstovat choulostivější druhy, které jinak namrzají (v teplých oblastech Ceanothus).
Výsadba a péče Na zeď nejprve upevníme konstrukci – může to být dřevěná mřížka, kovová konstrukce anebo systém ocelových, dobře vypnutých drátů. Keř vysaďte minimálně 20 cm od zdi do jamky naplněné kvalitním substrátem, můžete přidat i zásobní hnojení (Osmocote nebo tablety). Nutná je častá zálivka, protože keř bude ve srážkovém stínu (pomůže automatická závlaha). Keře je nutné stříhat již od počátku, aby vypadaly upraveně, kompaktně a bohatě kvetly. Hnojení se provádí na jaře, nikdy na podzim (měkké mladé dřevo by mohlo zmrznout), řez končí uprostřed léta.
text: Jana Pyšková foto: autorka |
„Mexické vlnobití“ pod pražskou střechou
Pro onen už zmiňovaný výsledek jsou samozřejmě vždycky důležité i finance. A stavební spoření na tak velkou akci tehdy osmadvacetiletému vychovateli rozhodně nemohlo stačit. Naštěstí i v tomhle směru výrazně pomohla rodina (ostatně jako po dobu celé stavby), navíc bylo možné se napojit na stávající rozvody v domě, a výtah, který by byl nezbytně třeba, už vystavěla někdejší domovní správa jakoby splátku za neoprávněný „pronájem“. Jenže i tak se zdálo, že na komfort půdního bydlení si jeho majitel bude muset nechat zajít chuť přinejmenším do doby, než se mu z pronájmu vrátí investované prostředky. Všechno se vyřešilo ve chvíli, kdy brněnský architekt Petr Skrušný přišel s návrhem zvednout do dvora střechu objektu a vtěsnat do vzniklého prostoru byty dva, mezonetové. Menší z nich (80 m2) pro investora, větší (145 m2) jako zdroj příjmu. Zatím. V budoucnu se totiž klidně může situace obrátit, oba byty se také dají spojit v jeden velký s třemi koupelnami…
Atmosféra rozhodující Představy o tom, jak by chtěl jednou bydlet, nosil pan Ondřej v hlavě už dlouho. Přiživovány listováním v časopisech o bydlení vykrystalizovaly v jasnou hlavní ideu: pořídit si prostory, z nichž bude atmosféra dýchat už díky stavebním úpravám, ještě než je uživatel zaplní zařizovacími předměty – a těch je tu třeba minimum. Půdu v dědečkově činžáku mu seslalo samo nebe, jenže jak do ní dostat onu zemitost a hřejivost hliněných staveb, v nichž se mladý muž zhlédl?
„Chtěl jsem se cítit co nejvíc jako v přírodě, mít ji pod nohama, nad hlavou, kolem sebe… Konkrétní podoba a tvary všeho, co mě obklopuje, pak vznikaly vlastně až za pochodu. Moc jsem se bál, aby výsledek nebyl kýč, v době stavby jsem se často budíval brzy ráno s neodbytnými myšlenkami na rozhodnutí učiněná předchozí den, znovu a znovu jsem zvažoval, jestli byla správná a jestli by nebylo lepší zvolit něco jiného…“
Obliny místo rovin Prostorové vlnobití, které je nakonec pro oba byty charakteristické, je také dílem dlouhých diskusí nad architektonickými plány. Například v pů- vodních návrzích počítal architekt Skrušný s klasickým geometrickým členěním plným rovin a úhlů. Jenže zákazník toužil po oblinách, po tvarech a barvách příjemných na pocit, pohled i dotek, po liniích, které maximálně usnadní proud energie i pohyb člověka v prostoru. Takže například původně rovné schodiště do podkroví v menším z bytů se nakonec ne tak strmě a navíc i ladně ovinulo kolem nezvykle tvarovaného kulatého krbu. V rozlehlejším bytě vlastně po vlnách kloužete hned za vstupními dveřmi, „doplujete“ po nich až do působivé koupelny… Zaoblení se nevyhnula například ani dvířka lednice. Aby zapadla do potřebné linie stěny, v níž je zabudována, dostala odpovídající dřevěný „nástavec“ z javorové dýhy. Vzhledem k poněkud atypickému charakteru obytného prostoru a také požadované barevnosti, která odpovídá přiznanému trámoví, bylo ostatně nutné dát u stejné firmy na zakázku vyrobit kuchyňskou linku, dveře i některá střešní okna (ostatní nesou značku Velux).
Sám sobě dozorem V bytech není jediný detail, na němž by se jejich majitel nepodílel myšlenkou. Na dobu vestavby (přes rok) dal dokonce vale svému zaměstnání a věnoval se dozorování stavby. V těsné spolupráci se stavbyvedoucím realizační brněnské firmy Architektonika 3000 Janem Karbašem čelili všem situacím, eventuálním problémům a někdy i nepříjemným překvapením, o něž při adaptaci půdních prostor nebývá nouze. Průběžných změn bylo hodně, dotkly se na poslední chvíli například i dispozic v horních patrech, kde namísto původně chystaných oddělených místností vznikla jedna velká klidová zóna – se zřetelem na to, aby se v budoucnu v případě potřeby velmi jednoduše a s použitím několika sádrokartonových příček dala přebudovat do architektem plánované podoby. Na všechno se investor navíc díval očima nadšeného ekologa, odtud například důraz na dokonalou tepelnou izolaci, která šetří stále dražší energie, na přírodní materiály, jejichž součástí je třeba i poctivá dřevěná prkenná podlaha. Záležet si dal také na odhlučnění, náhodného návštěvníka ani nenapadne, že pod jedněmi okny pulzuje živý automobilový provoz a na straně druhé železnice.
Klidné a zdravé bydlení je pro pana Ondřeje velmi důležité, proto také trochu začíná pošilhávat po venkově. Zatím si ale ve svém půdním království chce nejdřív „odbydlet“ veškerou vydanou energii, odpočinout si od stresů, kterým se při vestavbě nevyhnul. Pak možná najde dost sil na další zabydlovací akci…
Kontakty: Architektonika 3000, Pod Kaštany 22, Brno, tel.: 549 25 63 96; Antre 3000, Bohunická cesta 330/3, Moravany u Brna, tel.: 547 21 26 10; D-Fortel, Petrovice 33, okres Znojmo, tel.: 515 32 31 01
text: Alena Müllerová foto: Iveta Kopicová |