Blog
Brambory jsou neprávem popelkou
U nás se (kromě sušení) využívají podobně. Biologicky jsou víceleté, ale pěstují se jako jednoleté. Naše podnebné podmínky, i ty drsnější ve vyšších polohách, jim dobře vyhovují. Potřebují dostatek vláhy a nesnášejí mráz a zamokřené půdy. Hlízy se probouzejí při teplotách okolo 6 °C, pro další růst jsou výhodné denní teploty okolo 20 °C a noční 15 °C. Odrůdy se rozlišují podle rychlosti dozrávání na rané (sklízí se do konce června a celkově je vegetační doba 75 až 90 dní) a pozdní (sklízené po tomto datu).
Víte, že… |
| Odrůd je celá řada a často se v nich nevyznají ani odborníci. Odhaduje se, že u nás se jich pěstovalo a pěstuje asi 120. Nejznámější tradiční staré a krajové odrůdy jsou Keřkovské rohlíčky, ale třeba i Bojar, Flora, Karmen, Modřáky, Univerzal. Nové moderní odrůdy mívají hladší povrch (málo zanořená očka, lépe se loupou) a vyšší výnos. Oblíbené jsou například Anuška, Marabel, Belana nebo raná odrůda Rozára s červenou slupkou a žlutou dužinou. Existují i odrůdy na povrchu i uvnitř fialové (Valfi, rarita používaná například na bramborový salát pro méně konzervativní spotřebitele). Fialovou barvu způsobují antokyanová barviva, která jsou výbornými antioxidanty. |
3 způsoby pěstování
Klasika bez novot a překvapení
Brambory mají rády na podzim vyhnojenou půdu, ideálně organickými hnojivy. Na jaře se mohou použít hnojiva s vyšším obsahem draslíku. Hlízy se sázejí na jaře, když teplota půdy v deseti centimetrech hloubky stoupne nad 5 až 7 °C. Podle starých zvyklostí se obyčejně sází na sv. Marka (25. 4.), někdo ale sází už na Josefa (závisí na počasí v daném roce). Vzcházení lze urychlit použitím naklíčené sadby.
Brambory potřebují prostor. Brázdy mají být vzdálené od sebe 60 až 70 cm, sází se v řádce s odstupy asi 25 až 30 cm. Když rostliny vzejdou, 2 až 3x se okopávají a přihrnují, vytváří a zvyšuje se „hrůbek“ jako prostor pro hlízy. Okopáním se rovněž omezuje plevel. Mezi řádky lze slabě mulčovat, například posekanou trávou, dokud to výška rostlin dovoluje. Brambory potřebují vláhu, ale zalévat je třeba podmokem do brázd. Zálivkou na list se podporuje šíření plísně bramborové.
Sklízí se, když nať uschne, nebo se začne objevovat napadení plísní bramborovou. Sklizené hlízy se čistí pouze zhruba (pro uskladnění nemýt!), na vzduchu ve stínu se nechají oschnout a uskladní se. Po určité době je třeba vytřídit a vyhodit ty, které jsou nakaženy hnilobou. Bakteriální hniloba Erwinia carotovora se může šířit na sousední hlízy. Naopak „suché hniloby“ (fomová, fusariová) nejsou tolik nebezpečné, co se týče rychlosti šíření.
V nádobách pro zpestření jídelníčku
Tento způsob není určen k vypěstování zásob na zimu. Vhodné jsou takové nádoby, ve kterých budou mít brambory dostatek prostoru a možnost neustálého přihrnování a dosypávání hlíny, protože hlízy narůstají v patrech. Například dřevěné bedny s dalšími díly, které lze přikládat nahoru, igelitové pytle, velké plastové nádoby, barely, ale i stojaté válce z pletiva, které se mohou vyplňovat i senem či slámou. Nádoby musejí mít na dně otvory k odtoku přebytečné vody.
Když nadzemní část rostliny vyroste a dosáhne výšky asi 10 až 15 cm, přiloží se další díl bedny nebo vyhrne pytel a přidá se další vrstva substrátu. Takto se postupuje, dokud rostliny rostou. Pozor u tmavých nádob a pytlů, aby se kořeny na slunci nepřehřály!
Na podzim se vše vysype z pytle, nebo se bedna rozloží a hlízy se snadno sklidí. V domovině brambor skládají zemědělci kolem rostliny obrubu z kamenů, kterou postupně zvyšují a prostor dosypávají. Postupuje se tak, že se na dno nádoby nasype asi 30cm vrstva zahradní zeminy nebo kompostu a do ní se vloží hlízy.
Biologický způsob
Pěstování v listí, senu nebo ve slámě patří k permakulturním postupům. Je určeno pro ty, kdo mají dostatek volné plochy k pěstování a povahu na pokusy a netradiční metody. Materiál se položí ve vrstvě asi 20 až 30 cm na plochu nebo do řádků, hlízy se sázejí do vytvořených jamek. Pod hlízy je účelné dávat hrst kompostu nebo zeminy. Dále se vrství organická hmota (seno, sláma, tráva od sekačky), vždy pokud je k dispozici. I tyto plochy je třeba za sucha zalít. Na podzim se sklízejí čisté hlízy. Velký pozor v místech, kde je hodně slimáků!
Brambory podle obsahu škrobu |
|
PORADNA: Hypotéka a hříchy mládí
1. Kreditky, kontokorenty
Mezi nejčastější záznamy, které se objevují jako negativní záznam v bankovních registrech, jsou přečerpávané kontokorenty a pozdě splácené kreditní karty. Většina lidí s nimi bohužel neumí pracovat. Své klienty upozorňuji, že pokud není nezbytné, aby před schvalovacím procesem samotné hypotéky tyto doplňkové produkty nevyužívali. Klient banky, který pravidelně přečerpává kontokorent, se dostává do tzv. šedé zóny, která mu negativně ovlivní osobní rating. Banka přistupuje k takovému prohřešku snížením LTV a přirážkou na úrokové sazbě.
Nejedná se většinou o záznam fatální, bránící hypotéce. Učiní však vaši hypotéku zbytečně dražší.
2. Pokuty
Často víte o svých nezaplacených pokutách a bojíte se, že budou překážkou hypotéky. Pokuty samotné v registrech vidět nejsou. Do rejstříku exekucí se však propíšou vždy, když jsou dlouhodobě neřešené, což bývá velkou komplikací při schvalovacím procesu. Bankéři se nezapomenou podívat i do registru exekucí. Záznamy v registru exekucí pro nezaplacené pokuty je nejčastější záznam, který s klienty řešíme. Většinou jde o malý dluh s velkými vedlejšími náklady. Je proto nezbytné platit své pokuty bez odkladu a nenechávat na sobě exekutory vydělat.
Z pohledu hypotéky však většinou umíme celkem snadno přesvědčit banku, aby k těmto malým hříchům nepřihlížela. Při správném zpracování procesu a se správným vysvětlením umí banka nad tímto typem registrů zavřít oči, tedy nezhoršit podmínky hypotéky.
3. Pojištění, daně
Třetím nejčastějším prohřeškem jsou dluhy na sociálním, zdravotním a jiném pojištění. A také nedoplatky vůči státu, plynoucí obvykle z neuhrazené daně z podnikání. Komunikace a vysvětlování bance budou v tomto případě obtížné. A vysvětlení musí být velmi dobré. Stále však platí, aktuálně dobrý příjem je pro banku větší hodnota než potíže v podnikání před pěti roky, které vedly k nedoplatkům na pojistném. V bankách platí zvláštní energie, kdy dluhy vůči státu jsou pro banku menší hřích nežli dluhy vůči bance. Stát to pak pochopitelně vidí přesně opačně. A pravda je taková, že každý se může dostat do potíží i s naprosto poctivým záměrem. A je vlastně jedno, jestli to je vůči státu či bance.
Pokud jste měli dluh k některé komerční pojišťovně, třeba na životním pojištění, pak je vhodné vyhnout se bance, která má s pojišťovnou stejné akcionáře.
Pokud máte dluhy vůči státu, vězte, že pro banku budete potřebovat doložit potvrzení o bezdlužnosti vůči státu. Již měsíc po zaplacení dluhu však potvrzení získáte a banka se o již zaplaceném dluhu nedozví. Správný postup je tedy zaplatit dluh ke státu a až pak podat žádost o hypotéku.
4. Nebankovní půjčky
I nebankovní půjčky mají své registry. Banka dává největší důraz na data z bankovního registru. Zároveň se podívá i do nebankovního registru, ve kterém též vidí platební morálku klienta.
Zhruba 80 % záznamů v registrech patří do méně závažných skupin. Žádný svůj záznam v registru ale nepodceňte. Přesto, při trochu chytrém postupu vám tyto záznamy nepřekazí hypotéku. Umíme vám s tím pomoci, například formou karantény, tedy několikaměsíčního odkladu pro schválení hypotéky. Pokud v období tohoto odkladu „sekáte latinu“, tedy fungujete bez dalších chyb ve splácení, možnost hypotéky se vám opět otevře.
Sáhněte si na kvalitu – stylové stěrky vás ohromí!
Z lesklých a barevných interiérů devadesátých let se postupně přešlo do studenějších, černo bílých. Nyní je hlavní preferencí nadčasovost a jemnost, při které se ale nezapomíná na funkčnost a odolnost. Interiéry se hojně kombinují se dřevem, což vytváří útulný prostor, které se líbí i za mnoho let.
Základem interiérů jsou bezesporu podlahy a stěny. Tam požadavky minimalismu a čistých linií více než splňují stěrky s „betonový efektem“, tedy především cementová stěrka Imitace betonu® a epoxidová stěrka Betonepox®, které ve světlejších odstínech umí prostor opticky otevřít a rozjasnit.
Betonepox® je moderní povrch, který dokáže vynikat čistou nadčasovou krásou, tolik požadovanou v dnešní době. Nadchne moderním designem a především bezkonkurenční odolností, tvrdostí a životností. Epoxidová stěrka Betonepox je i bez nutnosti lakování maximálně odolná vůči vodě.
Imitace betonu® je ideálním povrchem pro ty, kteří hledají moderní krásu ve špičkové kvalitě, a vzhled, který zaujme a nadchne. Jde o povrch určený pro dynamické a zajímavé interiéry, jejichž majitelé se nebojí vystoupit z davu a lišit se. Imitace betonu® dodá nadčasový vzhled a ponechá možnost vyniknout zvoleným doplňkům. Stěrku o tloušťce cca 1.2mm lze nanášet téměř na jakýkoliv pevný a soudržný povrch a existuje ve velké škále odstínů.
Obnovovat stěrky není zpravidla potřeba. Pokud se o ně budeme dobře starat, poslouží opravdu mnoho let, tedy do doby, než vás přestanou bavit.
Architekti a designéři se často setkávají s názorem, že jsou stěrky finančně nedostupné. Pravdou je, že se stěrky díky své kvalitě a jedinečnosti nemohou cenově srovnávat například s obklady z velkých hobby marketů. Pokud ale klient hledá kvalitnější materiály, stěrky se jim cenově nejen přibližují, často jsou i dostupnější, protože v ceně stěrky je zahrnut jak materiál, tak i její aplikace. Nemusí se tedy řešit práce s různými dodavateli, ale vše je zaštítěno jednou firmou. K tomu lze v koupelnách připočíst i šetření za plošné hydroizolace, které jsou již součástí technologického procesu například u stěrky Betonepox®.
Omezením není ani nepravidelný tvar místností, stěrka se opět bez problémů přizpůsobí. Díky této flexibilitě, na rozdíl od dlažby či obkladů, nevznikají zbytečné odřezy, které opět zvedají celkovou cenu. V případě stěrek platíme vždy pouze za skutečně provedené plochy.
Nezáleží na tom, zda se jedná o menší koupelnu, kuchyni, velkorysý obývací pokoj, bazén, administrativní budovu či obchodní centrum. Při správném použití můžete stěrky aplikovat téměř kamkoli s jistotou, že máte originál, který je jen jeden. Žádný člověk Vám totiž neudělá dvě stejné stěny zároveň. Pokaždé tam budou drobné vizuální odchylky, které je od sebe odliší a zaručí tím jedinečnost těchto materiálů.
Nebojte se mít styl!
Jak na výběr bezpečnostních oken?
Okna či dveře zařazujeme do bezpečnostních tříd RC1 až RC6, které určuje norma ČSN EN 1627. Zkratka RC vychází z anglického spojení Resistance Class a každá třída vyjadřuje odolnost oken proti pokusu o násilné vniknutí. Logicky platí, že čím vyšší třída, tím je míra zabezpečení vyšší.
„Aby okno spadalo do konkrétní bezpečnostní třídy, musí ji splňovat jako celek. To znamená, že pro danou třídu je nezbytné použít nejen adekvátní okenní kování obsahující bezpečnostní body na všech uzávěrech, ale také vlepovaná bezpečnostní skla či bezpečnostní kličku. Bohužel z praxe musím konstatovat, že okna se standardním kováním nemají proti zlodějům šanci. Během 3–5 vteřin je zkušený lupič překoná,“ vysvětluje Milan Klepsa, v ČR a SR hlavní zástupce společnosti VEKA, která je předním světovým výrobcem plastových profilů oken a dveří třídy A.
Nejčastěji vyráběné bezpečnostní třídy oken
Nejběžněji se vyrábí okna v bezpečnostní třídě RC2 a RC3, jelikož třídy RC4, RC5 a RC6 bývají obtížně realizovatelné. Pro jejich dosažení je nutné využít dalšího dodatečného zabezpečení typu mříží, pevných rolet či vnějších uzamykatelných žaluzií. Podívejme se tedy podrobněji na to, co musí nejčastěji vyráběné bezpečnostní třídy RC2 a RC3 splňovat:
- V třídě RC2 musí okno odolat minimálně 3 minutám fyzického násilí zloděje, který používá jednoduché nářadí na páčení (například šroubovák). Okno musí mít bezpečnostní zasklení podle ČSN EN 356 P4A a musí být vybavené okenní kličkou se zámkem nebo blokovacím tlačítkem s odolností 100 Nm. Pod kličkou je vložená podložka zabraňující vyvrtání.
- V třídě RC3 okno musí odolat zloději minimálně 5 minut, když je lupič vybaven páčidlem dlouhým minimálně 71 cm, dalším šroubovákem, ruční mechanickou vrtačkou a případně dalším ručním nářadím. Okno v této třídě musí mít bezpečnostní zasklení podle ČSN EN 356 P5A, okenní kličku se zámkem nebo blokovacím tlačítkem s odolností 100 Nm a podložku proti vyvrtání.
Pokud máte zájem o bližší informace a potřebujete poradit s výběrem plastových bezpečnostních oken, obraťte se na partnery VEKA, kteří okna vyrábějí z nejkvalitnějších profilů dostupných na trhu.
Zájem o tepelná čerpadla stále roste
„Obliba tepelných čerpadel, jež jsou (zvláště ve spojení s fotovoltaikou) jedním z nejčistších a nejúspornějších zdrojů vytápění a chlazení, neustále stoupá. Aktuálně je jich v Česku instalováno kolem 130 000 kusů. Tato nízkouhlíková technologie čerpá teplo pouze z obnovitelných přírodních zdrojů, které není nutné dovážet ze zahraničí, a přispívá k vyvážení celé energetické sítě: při optimálním zapojení do topného systému totiž slouží jako jediný zdroj tepla k velmi efektivní akumulaci energie,“ konstatuje Radek Červín, vedoucí prodeje divize NIBE Energy Systems CZ, výhradního dovozce švédských tepelných čerpadel NIBE a NIBE „S“ do České republiky a na Slovensko.
„Na českém trhu nyní jednoznačně dominují tepelná čerpadla systému vzduch-voda, kterých se v minulém roce prodalo 22 615 kusů z celkového počtu 24 124. Na druhém místě jsou s opravdu výrazným odstupem modely systému země-voda, jež sice pracují efektivněji, ale vyžadují zhotovení hlubinného vrtu nebo plošného zemního kolektoru. Po nich pak následují tepelná čerpadla využívající odpadní vzduch,“ dodává Červín.
Tepelná čerpadla čerpají teplo z obnovitelných zdrojů energie
Tepelné čerpadlo se řadí mezi čisté zdroje energie nezávislé na fosilních palivech, a jeho instalace proto přispívá k podstatnému snížení emisí CO2 vypouštěných do ovzduší. Využívá totiž teplo z okolního prostředí (z vody, vzduchu či země), které se v opakovaném cyklu přečerpává z nižší teploty na vyšší a následně se s ním účelně vytápí, chladí či ohřívá voda. Při odborné instalaci a funkčním zapojení do topného systému tak dochází k minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí a výraznému snížení energetické náročnosti nemovitosti.
„Princip tepelných čerpadel je známý již téměř 170 let. Od té doby prodělala jejich technologie bouřlivý rozvoj, který pokračuje i v současnosti. Nejsilněji jej ovlivňuje vysoká poptávka po obnovitelných zdrojích energie (motivovaná snahou snížit znečištění ovzduší) a rostoucí ceny energií. Dlouhodobý vývoj navíc směřuje k výstavbě budov s téměř nulovou spotřebou energie: otázka využití environmentálně šetrných zdrojů vytápění, chlazení, větrání či ohřevu vody se proto stává čím dál aktuálnější. V nově realizovaných stavbách sice požadavky na výkon tepelných zdrojů klesají, přesto se dá předpokládat, že se tepelná čerpadla s nižším výkonem stanou (spolu se vzduchotechnickými jednotkami s rekuperací tepla, případně fotovoltaikou) jedním z hlavních zdrojů tepelné energie,“ předvídá Radek Červín.
Poznámka:
[1] Za období 2005 až 2020: https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika/statistika/obnovitelne-zdroje-energie/2019/5/Tepelna-cerpadla-1981-2018-final-verze.pdf
Sprchování bez bariér
Bezbariérové řešení koupelen patří již léta k samozřejmostem. Je nejen pohodlné a bezpečné, ale i hezké napohled a praktické na úklid.
Nejjednodušší způsob, jak dosáhnout bezbariérového sprchování, je „volné pokračování“ dlažby či stěrky (podlahy koupelny) do sprchového koutu s vyspádováním k odtokovému žlábku (min. spád je 0,5 %, doporučuje se o něco více). Takováto podlaha umožňuje vytvořit otevřený sprchový kout typu walk-in, který patří k oblíbeným řešením a je ideální do atypického prostoru. Nemá dveře, ale pouze boční stěnu, nejčastěji ze skla. Zásadním předpokladem dobrého fungování však je zajistit dostatečný a plynulý odtok vody, což vyžaduje instalaci odpadního potrubí odpovídajícího průřezu do skladby podlahy.
Pokud podlaha nemá dostatečnou výšku nebo je toto řešení technicky příliš obtížné (např. u rekonstrukcí, u podkrovních koupelen apod.), osazuje se na podlahu koupelny sprchová vanička. Výrobci doslova soutěží v tom, kdo vyvine model, který bude mít minimální výšku a umožní tak bezbariérové řešení i s vaničkou.
Nepřehlédněte: Koupelna podle plánu
Vaničky v mnoha podobách
Na výrobu vaniček se používá celá škála materiálů od keramiky až po ocel a akrylát. Díky vývoji nových vysoce pevných a odolných kompozitů, většinou na bázi pryskyřice a minerálů, keramiky a minerálů či s využitím skelných vláken, dospěli výrobci k tenkostěnným výrobkům o výšce pouhých 30 mm. Jejich výhodou je subtilnost a zároveň velká odolnost, dlouhá životnost a dokonale kompaktní hladký povrch, který zabraňuje usazování nečistot a bakterií.
V neposlední řadě jsou tyto materiály recyklovatelné a nabízejí nový design, zejména bohatou škálu barev. Trendem jsou zejména antracitová a jemné přírodní barvy a také imitace jiných materiálů (betonu, mramoru atd.). Vaničky lze integrovat do podlahy nebo instalovat na dlažbu. Z praktického hlediska jsou žádané i kabinové sprchové kouty. Uzavření dveří účinně zabrání vytékání vody na podlahu mimo sprchu.
Račte vstoupit
Klasické otočné dveře se otevírají ven do prostoru koupelny, nabízí se bezpočet řešení (jednokřídlové, dvoukřídlové, případně dvoukřídlové rohové atd.). Kvalitní sprchové kouty mají celokovové panty a můžete je zaaretovat. Praktickou alternativou jsou čepy v podlaze a horním rámu. Kromě otočných dveří najdete na trhu i sprchové kouty s posuvným otevíráním, které ještě lépe těsní než otočné dveře (kapky stékají po skle do prostoru vaničky a ne na podlahu koupelny, když zapomenete zavřít). Při nákupu si vyzkoušejte posuvný mechanismus.
Černá elegance
Ptáte-li se designérů a architektů na jejich oblíbené barvy, 90 % z nich ve svém výběru uvede šedou a černou. A právě černá barva nyní dobývá koupelny útokem. Vidíme ji na bateriích, nábytku, sanitární keramice i na konstrukčních prvcích včetně rámů a lišt u sprchových koutů. Subtilní, ale výrazné černé profily vyniknou zejména v kontrastu s jednoduchými bílými či světlými obklady a dodají koupelnám zajímavý industriální ráz. Designéři je doplňují tmavě tónovanými skly, skly s černým dekorem nebo černými doplňky.
Mohlo by vás zajímat: Jak účelně zařídit koupelnu se sprchou
Dům na kolech Mobile Hut zvládne i home office
Mobile Hut je nezávislý a energeticky soběstačný domek v hliníkovém provedení. I v druhé generaci byl schválen jako přípojné vozidlo, takže při návrhu se musela splnit přísná kritéria na váhu i rozměry. Legislativně se sice chová jako karavan, ale už od prvního pohledu by se nemohl lišit více. Mobile Hut má tvar klasického domečku, který respektuje archetyp českého domu se sedlovou střechou a zároveň je moderní, minimalistický a čistý. „Na podobu Mobile Hut máme pozitivní ohlasy. Plechový dům je v kontrastu s přírodou, která se v něm ale zrcadlí. Materiál mění barvu podle slunce a stínu. Díky tomu zapadá do okolí,“ představuje druhou generaci Mobile Hut architekt Jan Gabriel.
„Druhá generace vznikla na základě více než 1,5 letého testování při tvrdém provozu prvního výrobku na nejrůznějších místech po České republice. Mobile Hut obstál skvěle ve všech podmínkách, i tak jsme se rozhodli produkt posunout dál zabudovanými technologiemi i vybavením interiéru pro ještě komfortnější fungování,“ doplňuje architekt Jakub Vlček.
Větší okna pro více světla i těsnější propojení s přírodou
Druhá generace má blýskavější obal, nejvíce změn se ovšem skrývá uvnitř. Proměnil se nábytek, detaily i provedení. Ještě větší nezávislost svým návštěvníkům a majitelům zaručí větší a vylepšená kuchyň i koupelna. Více pohodlí skýtají i nové schody, které nahradily původní žebřík vedoucí do spacího patra. Interiér je stále dřevěný, nově ale z běleného smrku. K celkovému zážitku přispívá i pevnější dubová podlaha, příjemné ambientní osvětlení a precizní čalounění.
„V novém Mobile Hut najdete větší okna pro více světla a ještě těsnější propojení s přírodou. Hliníková okna Schüco jsou výklopná ven a tak nezaberou v interiéru ani kousek místa. Velkým výklopným střešním oknem nad horním dvojlůžkem můžete pozorovat hvězdy a zároveň rychle vyvětrat. Ve výbavě nechybí síť proti hmyzu nebo screenová zatemňovací roleta,“ popisuje architekt Jan Gabriel. Do vodotěsného pláště z eloxovaného hliníku nešlo osadit nic jiného než hliníková okna a dveře, proto architekti od začátku vsadili na Schüco. „Měnili jsme dispozice kuchyně, což nám umožnilo zvětšit okno a protáhnout ho až k pracovní desce, a i ostatní skleněné tabule nad sezením v dolní části či v koupelně jsou větší,“ pokračuje architekt Jan Gabriel.
Tepelně izolované hliníkové profily Schüco AWS 50 pro okna s pohledovou šířkou pouze 40 mm a Schüco ADS 50 pro dveře s dvojitým bezpečnostním sklem opět dodává společnost A.R. OKENNÍ TECHNIKA.
Tři verze, nejžádanější je nezávislý typ Off Grid
Každý žijeme jinak a máme jiné nároky. Proto má Mobile Hut tři základní verze, které si je možné na míru přizpůsobit. Nejjednodušší verze Minimal je vlastně prázdný dům se všemi povrchy a podlahami, který si může zákazník zařídit například vlastním nábytkem. Druhá verze On Grid je plně vybavena nábytkem a spotřebiči a je určena pro zasíťované pozemky, kde se dá domek připojit na elektřinu, vodu i jímku. Nejvyšší a nejžádanější typ Off Grid je absolutně nezávislý, má ty nejvyšší technologie a stejně jako On Grid veškerý nábytek a spotřebiče na míru. Nad rámec verzí je možné vybrat si dodatečné vybavení tak, aby vyhovovalo každému majiteli.
Mobile Hut celou dobu provází heslo „Kamkoli nezávisle“, které se odráží i v interiéru i v použitých technologiích. Nezávislý život přináší svobodu, musí být ale zároveň udržitelný a odpovědný k okolí. K tomu pomáhají například fotovoltaické panely – dům je schopný vyrobit si téměř veškerou energii. Pokud není dostatek slunce, jsou například v zimním období pro vytápění či ohřev vody připraveny plynové bomby. Mobile Hut si také umí načerpat vodu z potoka nebo nasbírat srážkovou vodu, kterou vyčistí pomocí filtru.
„Našim cílem je, aby Mobile Hut nic nespotřebovával, ale ani nevypouštěl. Šetrnost k životnímu prostředí je pro nás klíčová a jsme rádi, že se nám do domu povedlo umístit pro Česko úplnou novinku – spalovací záchod. Místo odpadu zbyde čajový hrnek popela za týden,“ říká architekt Jakub Vlček.
Jako doma i v home office
Interiér Mobile Hut je propojen od podlahy po hřeben střechy. Na první pohled se může domek zdát malý, ve skutečnosti je prostorný a nahradí i byt o dispozici 2+kk. Najdete zde plnohodnotnou kuchyň, jídelnu i koupelnu. Pod střechou se nachází hlavní spací část pro dvě osoby, ale v domku se pohodlně vyspí až 4 dospělí. Čalouněné sezení v dolní části Mobile Hut slouží jako rafinovaný úložný prostor, místo k dennímu odpočinku a v noci po rozložení, jako další dvě spací místa.
„Uvnitř se pečlivě řešila funkčnost a nejefektivnější využití relativně malého prostoru tak, aby se zde vešlo co nejvíce věcí. Díky tomu může Mobile Hut sloužit i jako bydlení,“ popisuje Jan Gabriel. „Kolegu v Mobile Hut zastihl i lockdown a ve čtyřech lidech zvládl v domku dva týdny pohodlně bydlet i pracovat jako v home office bez jakýchkoli omezení,“ potvrzuje všestrannost využití Mobile Hut architekt Jan Gabriel.
Chci to vyzkoušet na vlastní kůži!
První generace se testovala po celé České republice bez připojení na inženýrské sítě, dům na kolech se vypořádal s letními vedry i sněžnými bouřemi na horách. Nejen architekti ale na vlastní kůži vyzkoušeli všechny klimatické podmínky, najeli tisíce kilometrů a spoustu z nich i po nezpevněných cestách offroadem. Právě díky testování mezi lidmi získali potřebnou zpětnou vazbu, ze které vzešla komfortnější verze, která je nyní vhodná i k trvalému bydlení.
„Během víkendu jsme chatku využili pro romantický pobyt, ale i jako základnu pro výlety na kolech nebo domácí kancelář. V Mobile Hut máte vše, co potřebujete. Měkké spaní až pro čtyři lidi, plně vybavenou kuchyň a koupelnu, teplou vodu, topení a zásobní vodní nádrž, která vydrží pro dva lidi klidně i 3 týdny. Překvapilo nás, kolik je v domku úložného prostoru. Rozhodně jsme neměli problém vejít se do interiéru i s našim sportovním vybavením,“ říká Michal, jeden z návštěvníků, kteří Mobile Hut testovali.
Mobile Hut druhé generace si mohou zájemci pronajmout a vyzkoušet. Více informací na www.mobilehut.eu.
| Mobile Hut |
|
Architektonický návrh: Ing. arch. Jan Gabriel a Ing. arch. Jakub Vlček, ARTIKUL architekti s.r.o. Použité systémy Schüco v projektu: |
Foto: Jan Gabriel, ARTIKUL architekti
Jak na fasádu: pro ochranu i krásu domu
Omítka je obecně tvořena pojivem, plnivem, přísadami a vodou. Pojivy mohou být minerální vápno, sádra, cement, organické pryskyřice a disperze na bázi plastů. Hmotu omítky tvoří spolu s pojivy a vodou tzv. plniva (písky, kamenné drtě, moučky, perlitové hmoty aj.). Podle použitého pojiva se omítky rozdělují na cementové, vápenocementové, vápenné, sádrové, vápenosádrové, modernější pastovité silikonové, akrylátové a silikátové. Pojivo ovlivňuje základní vlastnosti i způsob použití omítky.
V praxi se omítky provádějí v jedné vrstvě (jednovrstvé) nebo ve více vrstvách, s nejrůznějšími povrchovými úpravami (hrubé, hladké, jemné, stříkané, škrábané), mohou se nanášet ručně nebo strojně. Na zdivo z cihel, zdivo ne zcela rovné nebo se spárami, se nejčastěji používá vícevrstvý omítkový systém (postřik, jádrová omítka a vrchní jemná, tzv. finální omítka). Pro rovné přesné zdivo s minimálními spárami se nejvíce aplikují jednovrstvé omítky (v jediné vrstvě slučují několik dílčích vrstev).
Příroda versus chemie
Životnost venkovní omítky závisí především na výběru správné „hmoty“ pro danou konstrukci stěny a na odborném zpracování. Na domovní fasádu totiž působí celá řada nepříznivých vlivů – vlhnutí zdiva, kondenzovaná vlhkost (na povrchu i uvnitř konstrukce), dále déšť, vítr, sluneční záření a výrazné a časté teplotní změny. V neposlední řadě také nedodržení technologického postupu při realizaci.
K nejdůležitějším parametrům fasádních omítek patří přilnavost k podkladu, pevnost, vodoodpudivost (nepropouští déšť do konstrukce zdiva), paropropustnost (odvádí vodní páry ze zdiva ven), pružnost (zabraňuje vzniku trhlin) a odolnost proti zašpinění. Omítku je tedy nutné vybírat s ohledem na konstrukční materiály obvodového pláště (zejména na savost a povrchovou strukturu). Pokud je podklad savý, je nutné použít omítky, které v sobě udrží vodu potřebnou k jejich vytvrdnutí, případně je nutné povrch ošetřit penetračním nátěrem, který savost zdiva sníží.
Roli hrají i způsob praktického provádění, rovnost podkladu, cena, pracnost a časová náročnost procesu omítání i následné údržby. K důležitým ukazatelům patří rovněž stabilizace vnitřního klimatu budovy v zimě i v horkém létě, „příspěvek“ obvodového pláště ke snížení celkových nákladů na vytápění, na akustiku budovy a podobně.
Většina stavebních procesů je založena na chemických reakcích. Ostatně s jejich pomocí pracují prakticky všechny stěrky, tmely, lepidla, malty, omítky a další směsi. Výrobci staviv (Ytong, Heluz, Wienerberger, KM Beta aj.) dnes nabízejí vlastní omítkové směsi pro „svůj“ typ zdiva, na trhu najdete i tzv. „univerzální“ omítkové systémy (Baumit, Cemix aj.).
Soulad materiálů
Jednotlivé vrstvy omítky by za ideálních podmínek měly mít srovnatelnou objemovou hmotnost a pórovitost.
Na obalech směsí výrobci uvádějí pracovní postup, přípravu podkladu i podmínky, za nichž lze omítání realizovat. Obecně práce vyžaduje plusové teploty, sucho, stabilní počasí, rovný a prachu i cementových či maltových cákanců zbavený povrch, vyzrálost a homogennost podkladních vrstev, odstranění solných výkvětů a vyspravení a dorovnání větších prohlubní. Kovové povrchy musí být upraveny proti korozi a znečištění (nátěrem, polepením apod.), savé podklady je třeba opatřit penetrací. Snažte se nepřerušovat práci kvůli změnám počasí – může dojít k znehodnocení výsledku.
Instantní kaše z pytlíku
Běžné omítky se zhotovují z malty, kterou lze připravit přímo na staveništi. Nejpohodlnější je ovšem příprava malty smícháním průmyslově vyráběných omítkových směsí s vodou. Tyto směsi obsahují i další složky, které dodávají omítce speciální vlastnosti. Řeč je například o sanačních nebo tepelněizolačních omítkách. Výrobci dodávají i omítky v pastovité konzistenci, kde pojivem jsou akryláty nebo silikony. Slouží zejména k finální úpravě zateplovacích systémů.
Dnes se hojně používají tenkovrstvé omítky na makromolekulární bázi, nanášené zpravidla v tloušťkách 1–5 mm. Jejich nespornou výhodou je značná chemická stálost. Tenkovrstvé omítky pro finální úpravu si „rozumí“ i s povrchy zateplovacích desek a izolačních omítek. Některé, zvláště objemově nestabilizované povrchy je nutné vybavit armovací vložkou a upravit tmelením.
Nejpoužívanější omítky:
- Minerální: obvykle na bázi cementu s přidanými minerálními pojivy a modifikátory. Výhodou je vysoká propustnost vodních par a dlouhá životnost. Mohou být probarvené.
- Akrylátové: Obsahují pojivo z umělé pryskyřice (dodává tvrdost, houževnatost a odolnost vůči vodě). Určitým handicapem je menší odolnost proti ulpívání prachu a nižší paropropustnost, proto se nedoporučují na kontaktní zateplovací systémy s minerální vlnou.
- Silikátové: Pojivem je draselné vodní sklo, mají proto vynikající paropropustnost, jsou odolné proti plísním a mechům a lze je použít u všech druhů zateplovacích systémů. K nevýhodám patří poněkud nižší pružnost a vodoodpudivost.
- Silikonové: mají přednosti akrylátových i silikátových omítek. Pro zvýšení odolnosti se přidávají fungicidy.
- Silikon-silikátové: mají vyšší odolnost proti ulpívání prachu a nečistot.
Síla nanočástic |
|
Fotokatalytické omítky a barvy obsahují nanočástice, umocňující vlastnosti nátěrů. Jsou odolnější proti oděru, vyznačují se vysokou paropropustností, snižují propustnost elektromagnetického záření a čistí fasádu. |
Udržovat čistou fasádu pomáhají nanoporézní vrstvy, založené na principu fotokatalýzy. K procesu dochází na povrchu fasády díky působení světla. Tyto reakce jsou iniciovány pomocí speciální látky – katalyzátoru, který se během reakce sám nespotřebovává.
Podlahy v koupelně: S říší Poseidóna si poradí už i lamináty
„V koupelně je největším nebezpečím pro podlahu voda a vlhkost, kterým musí odolávat, a nutné je zohlednit i faktor bezpečí – povrch nesmí být kluzký. Podlaha by pak měla být ideálně jednolitá s minimem přerušení a spojů, dobře udržovatelná. Důležité je myslet na kvalitní pokládku, nejlépe celoplošným lepením, a pečlivé zakončení kolem stěn, aby se pod krytinu nedostávala pára srážející se na zdech a nevznikaly tak plísně,“ v obecné rovině radí Milan Mrkáček, vedoucí regionálního prodeje společnosti Kratochvíl parket profi.
Vinylové krytiny jsou vhodným kandidátem, ideálně celoplošně přilepené
Ačkoli jsou vinylové krytiny voděodolné ze své podstaty, do podkladu se může vlhkost dostat přes spoje jednotlivých dílců, a to i přesto, že mohou být impregnované proti vlhkosti. „Tato úprava chrání spoj pouze proti krátkodobějšímu působení vlhkosti. U vinylů na nosičích, ať už z korku nebo HDF desky, přitom dochází v případě úniku vlhkosti k nabobtnání těchto nosičů a nevratnému poškození krytiny,“ varuje Milan Mrkáček, vedoucí regionálního prodeje společnosti Kratochvíl parket profi. Aby byl tento problém eliminován, je do prostoru koupelny vhodnější celoplošně přilepit vinyl v rolích. Ty jsou tři nebo čtyři metry široké, takže při pokládce nevznikají takřka žádné spoje, kterými by mohla vlhkost proniknout a napáchat škody.
V prostředí koupelny se pak uplatní veškeré výhody kvalitního vinylu, který je přiměřeně tvrdý a dokonale pružný zároveň, příjemný pro bosou nohu a šetrný ke kloubům, neklouže a nestudí. Mezi další skvělé vlastnosti patří vysoká odolnost, možnost použití na podlahové vytápění, nízká hlučnost a nenáročná pokládka i údržba. Zmínit je třeba také širokou škálu vzorů, zejména věrohodných imitací přírodních materiálů. Kvalitní vinylové podlahy (např. německé WINEO, české KPP atd.) jsou dnes navíc zdravotně zcela nezávadné, renomovaní výrobci totiž používají bezftalátové technologie.
I minerální SPC podlahy jsou voděodolné
Další moderní krytinou, která je rezistentní vůči vlhkosti, jsou SPC (Stone polymer composit) krytiny neboli rigidy. Jedná se o novou generaci čistě přírodních, ale extrémně odolných a uživatelsky velmi komfortních podlah s minerálním jádrem. Základní složkou těchto krytin je drcené kamenivo/minerály, k němuž se přidávají polymery zajišťující ohebnost krytiny.
Přestože se SPC krytiny (např. švédský Kährs, české KPP…) někdy nazývají novými vinyly, na rozdíl od nich neobsahují PVC ani změkčovadla, jsou plně recyklovatelné a mají i lepší mechanické vlastnosti: Oproti vinylovým podlahám jsou tvrdší, pevnější, tvarově a rozměrově stálejší, ale zároveň příjemné na dotek. Navíc nejsou náročné na kvalitu podkladu, neprokreslí každou jeho prasklinku či dolík a zvládnou i vyšší zbytkovou vlhkost podkladu, takže je lze položit dříve. Pokládají se plovoucím způsobem s velmi pevným zámkovým spojem. Pro použití v koupelně jsou SPC krytiny vhodné, neboť vykazují 100% voděodolnost.
Ekologické elastické krytiny udělají v koupelnách dobrou službu
Zdravotně nezávadné a navíc šetrné k životnímu prostředí jsou moderní ekologické elastické krytiny (např. německé WINEO PURLINE), jejichž složení v principu staví na kombinaci přírodních a recyklovatelných surovin. Jejich případná likvidace je tak zcela bezproblémová, lze je vyhodit do běžného odpadu. Jedná se o pružné organické podlahy bez obsahu PVC, změkčovadel a chloru vhodné do domácností, kde žijí alergici či astmatici.
„Pro dobrou službu v prostředí koupelen je předurčuje vysoká odolnost proti mechanické zátěži i působení chemikálií, povrch, který nestudí a je příjemný pro bosou nohu, i vhodnost použití na podlahové topení. Úspěšně odolávají nečistotám, jsou nenáročné na údržbu, ke které stačí čistá voda,“ vypočítává vlastnosti ekologických elastických krytin Milan Mrkáček. Podobně jako vinyly a SPC jsou i ekologické elastické krytiny v nabídce v nespočtu designových variant.
Exotické dřevěné podlahy nemusejí být exotické ani ve sprchovém koutu
Ačkoli obecně dřevu vlhkost příliš nesvědčí, výrobci nabízejí i dřevěné podlahy, které v prostoru koupelny odvedou skvělou službu. Jde zejména o krytiny vyrobené z exotických nebo tepelně upravovaných dřevin. „Exotické dřeviny mívají vysokou hustotu dřeva, jsou tvrdé a mastné. Tyto vlastnosti pomáhají dřevu odolávat vysoké vzdušné vlhkosti, ale i přímému styku s vodou. Krytiny z těchto dřevin lze tak pokládat nejen v prostoru samotné koupelny, ale např. i ve sprchovém koutu. Nejčastěji užívanými exotickými dřevinami jsou teak, wenge a massaranduba,“ říká Milan Mrkáček z KPP.
U evropských dřevin je rezistence vůči vlhkosti docíleno tepelným opracováním. Touto úpravou dřevo získává podobnou odolnost, jakou mají dřeviny exotické, zároveň také tmavší barvu, než jakou má dřevina bez tepelné úpravy. Pro tyto účely se nejčastěji používají jasan a borovice. Tepelně upravovanou dřevinu poznáte obvykle podle slůvka „thermo“ v názvu.
„Dále doporučuji zamezit výskytu nahromaděné páry (např. při napouštění horké vody do vany a domácím „saunování“), řádně odvětrávat a dokonale zaizolovat obvodové lišty, čímž se zabrání průniku po stěnách se srážející vlhkosti a stékající vody pod podlahu. Je třeba zdůraznit, že dřevěné podlahy prioritně nejsou do těchto vlhkých prostor vhodné. Z praxe však máme zkušenosti se spokojeným užíváním dřevěné podlahy Kährs právě v koupelně. Nezbývá než nechat na zákazníkovi, zdali existující a výše popsaná rizika hodlá podstoupit,“ pokračuje Milan Mrkáček z KPP.
Koupelny už nejsou nepřístupné ani pro laminátové podlahy
Do vlhkých prostor měly ještě nedávno zákaz vstupu podlahy laminátové. Proti krátkodobému působení vody je sice výrobci dokázali chránit ošetřením spojů, např. voskovou impregnací, dlouhodobé vlhkosti panující v koupelně ale ani tak neodolaly. Moderní laminátové podlahy německé značky WINEO už tímto neduhem netrpí, a to díky speciální povrchové úpravě bočních spojů Aqua-Stop, která z nich učinila voděodolné krytiny. Před průnikem vody a vlhkosti je chrání stoprocentně a dlouhodobě. Hlavní výhodou laminátových podlah, která se uplatní i v koupelně, je odolnost proti pádu tvrdého předmětu, snadná pokládka a také nepřeberné množství dekorů. Nevýhodou zůstává povrch chladný na dotek.
„Neočekávám, že by teď nastala éra laminátů v koupelně, ale nová ochrana Aqua-Stop zabrání škodám při běžných nehodách v domácnosti, třeba když proteče děravý květináč, přelijete kytku. V kuchyni zase nebude vadit, když vyteče myčka,“ vypočítává benefity nové technologie Milan Mrkáček z KPP.
Garantovaná 24hodinová odolnost proti přímému působení vody je jedna z předností i kolekce německých laminátových krytin Classen Choice. Jeden ze tří největších světových výrobců laminátů Classen ověřil voděodolnost i v přísných testech severoamerické instituce NALFA, v nichž dosáhl desetkrát lepší hodnoty, než jsou požadovány. Voděodolnost je výsledkem speciálního hydrofobního nátěru zámkových spojů megaloc aqua protect.
