Blog

Luxusní koupelny

Český design
V dubnu letošního roku byla na brněnském veletrhu SHK poprvé představena kolekce Polis (LE BON). Zaujala především svými tvary, které odpovídají současnému světovému trendu a které nebyly doposud mezi českými výrobci k vidění.
Nová kolekce koupelnového nábytku obsahuje komponenty různých tvarů a rozměrů, které je možné libovolně mezi sebou kombinovat. Uživatel má tak možnost podle potřeby, fantazie a vkusu zařídit jakoukoli koupelnu, aniž by místnost ztratila na půvabu a funkčnosti. Kolekce přitahuje pozornost především designem. Jednoduché linie s propracovaným detailem vytvářejí elegantní sestavu, která působí vzdušným a odlehčeným dojmem. Je to dáno konstrukcí spodních skříněk, které jsou závěsné a mají sníženou výšku úložného prostoru. Netradičním prvkem je například umyvadlo stojící na desce (návrhář se tentokrát inspiroval dobou, kdy se k mytí používal lavor).
Jemné linie jsou dány lehkostí materiálů. Vedle třešňové dýhy se používá hliník, pískované sklo, kov a v některých případech také mramor. Umyvadla jsou keramická nebo ze speciálního materiálu varicor, který dovoluje spojení bez spár. Šířka základního modulu (umyvadlo se skříňkou) je 70 cm, doplňkové skříně, police a zásuvky jsou široké 17,5, 35 a 70 cm. Sestavy lze doplnit pěti různými zrcadly s osvětlením.

Komfortní sprchování
Sprchování se v poslední době těší velké oblibě. Nejenže je hygieničtější (oproti koupeli ve vaně), ale i mnohem rychlejší a pro někoho možná i pohodlnější. Abychom se při něm cítili co možná nejpříjemněji, potřebujeme prostorný sprchový kout. Právě takový je Magna 5000 (Hüppe), který splňuje i ty nejvyšší nároky každého uživatele.
Skládá se ze sprchové vaničky (124 x 124 cm) vyrobené z drceného mramoru s vápencovým pískovcem. Tento materiál je velice příjemný na dotek, udržuje dobře teplotu, tlumí nárazy vody, neprohýbá se a dobře drží u zdi, takže není potřeba vaničku zazdívat pod obklad. Zástěna je z čirého pravého skla se speciální úpravou Anti-Plaq, která zabraňuje usazování nečistot a usnadňuje čištění. Odkládací místo a úložný prostor jsou v blízkosti, hned za dveřmi, kam se snadno dosáhne.
K dostání je v běžných sanitárních barvách i v exkluzivním pravém chromu, popřípadě ve dvou variantách bicolor (liší se množstvím chromových částí), které umožňují cílené začlenění koutu do koupelny buď podle barvy sanity, nebo baterií a doplňků.

Trochu jinak
Technické parametry při výrobě obkladů a dlažeb se neustále zlepšují. Světoví výrobci navíc často překvapují svými nápady v designu, originálními úpravami povrchu, výběrem barev, používáním netradičních doplňkových materiálů a často také odvážnými kombinacemi.
Mezi významné výrobce těchto produktů se řadí též italská keramička Appiani, která patří mezi špičkové výrobce vysoce kvalitních obkladů a dlažeb.
Vedle kolekcí klasického dvakrát páleného obkladu jsou v nabídce speciální produkty, které se odlišují od standardní výroby. Patří sem takzvaná technika bicottura, kterou je vyrobena kolekce Appianissima. Na červený střep dlaždice je nanesena bílá glazura zabraňující vlivu barvy střepu na konečnou barevnost obkladu. Teprve pak se na takto upravený střep nanese finální glazura. Mezi další se řadí série Arco Techno, která je vyráběná lisováním glazury do vysoce kvalitního střepu — takzvaná monopressocottura — čímž dochází k dokonalému spojení glazury se střepem. Tento technologický proces zaručuje vysoké technické a užitné parametry.

Návrat do minulosti
„Kdo chce číst v budoucnosti, musí listovat v minulosti.“ Tímto citátem Andrého Malrauxe byl prezentován nový umyvadlový koncept Fora (Keramag), který se na český trh dostal v květnu letošního roku.
Originální tvary napodobují to, co už dlouho známe. Vývoj totiž navazuje na vybavení tradičních luxusních anglických koupelen z konce 19. století a na kompaktní koupelny amerických hotelů.
Návrhy umyvadel vycházejí ze dvou základních tvarů, které jsou k dispozici ve dvou velikostech (70 a 100 cm nebo 70 a 52 cm, cena podle provedení a velikosti 9 800—28 800 Kč). Rozlišovacím znakem je prodloužená zadní plocha, která tvoří pohodlné odkládací místo a při šíři 100 cm poskytuje prostor integrovaným držákům na ručníky.
Umyvadla jsou doplněna celkem šesti nábytkovými variantami. Systém tvoří otevřené nebo zavřené spodní a boční skříňky (cena od 26 400 do 33 825 Kč), které jsou vybavené pro snadné přemístění kolečky.
Nábytek je k dostání v javorovém provedení s bílými čelními plochami nebo s dýhou třešně v kombinaci se stříbrným lakem. Sestavu doplňují zrcadla (18 150 až 22 275 Kč) ve třech velikostech s broušenými plochami a integrovaným halogenovým osvětlením.

Cleo v novém
Kolekce zařizovacích předmětů Cleo (Keramag) se díky své oblibě dočkala rozšíření o další komponenty. Jsou jimi komoda a spodní skříňka, které provedením připomínají romantickou dobu a teplo obytných prostor. Design je charakterizován dřevem, symbolizujícím přirozenou jednoduchost a půvab. Otevřená spodní skříňka z masivního dřeva (šířka 115 cm, hloubka 42,5 cm, cena 30 525 Kč) se skleněnými vloženými deskami poskytuje bohatý úložný prostor a další možnost pro odkládání. Sestavu doplňuje stylové zrcadlo s rámem ze stejného dřeva (cena 9 075 Kč).

Oblíbené Tizio
Ansgar Brossardt a Arno Korner ze studia ID-Design Krailling říkají: „Nápady umírají, jakmile se začnou dělat kompromisy.“ S precizností jim vlastní navrhli kolekci Tizio (Ideal Standard), jejíž linie vycházejí z přírodních tvarů (vajíčko, hlava krokodýla a mušle). Tizio se vyznačuje oblými, jemnými tvary, jež jsou v kontrastu s výraznými prvky. Vznikla tak klasická elegantní kolekce s nádechem Orientu, kterou vyhledávají zejména ti, kteří dávají přednost stylu a estetice.
Série obsahuje kompletní vybavení pro koupelnu, přičemž jednotlivé zařizovací předměty jsou k dostání v několika velikostech. Keramická umyvadla jsou v pěti šířích (včetně zápustné desky), jsou doplněna sloupem nebo polosloupem, můžeme je kombinovat s umývátkem. Toaleta je v závěsném i stojícím provedení, nechybí ani urinály a bidet. Sestavu doplňuje akrylátová vana (180 x 80 cm) s odnímatelnou opěrkou. Pro zvýšení relaxace je možné ji doplnit masážním systémem Balneo.

Ve víru pohody
Ti, co dávají přednost relaxaci ve vaně a najdou si čas ponořit tělo do blahodárné lázně, mají příležitost vyzkoušet novou akrylátovou vanu Ruscella (Ideal Standard). Vnitřní ergonomicky tvarovaný prostor je přizpůsoben kterémukoli tělu. K pohodlí přispívá také měkký polštářek pod hlavu a integrovaná madla, která usnadňují výstup a vstup. Na ukládání hygienických potřeb a ostatních pomůcek slouží schránky v nohách vany. Ruscella (180 x 90 cm) je dodávána v bílé barvě s doplňky ve světle zelené. Cena 53 895 Kč.

Asymetrie také v koupelně
Rovné linie a asymetrické tvary jsou charakteristickým znakem kolekce zařizovacích předmětů Lavillete (Duravit). Série obsahuje umyvadlo ve třech velikostech, jehož součástí je úložná skříňka, dvě otočné komody, jednoduchý nástěnný box a koupelnovou skříňku se zrcadlem a osvětlením.
Nábytek je vyroben z dýhy olše a kombinován s barevným lakem. Zajímavá kresba na dýze je způsobena speciální technikou zpracování. V konečné fázi je povrch zakonzervován transparentní vrstvou melaminové pryskyřice.

TEXT: LENKA HAKLOVÁ
FOTO: ARCHIV

Kontakty:

EUROBATH , Anglická 7, Praha 1, tel.: 02/22 24 16 26, fax: 02/24 23 63 09;
HÜPPE , K. H. Borovského 37, Slaný, tel./fax: 0314/52 09 54;
IDEAL STANDARD , Černomořská 10, Praha 10, tel.: 02/71 00 11 51,
                               fax: 02/71 00 11 55;
KERAMAG , Učňovská 100/1, Praha 9, tel.: 02/66 10 64 50—1, fax: 02/66 10 63 15;
KOMORNĺK , stavební a zdravotní keramika, Na Chodovci 2880/3,
                    Praha 4-Spořilov, tel.: 02/76 92 73, 02/76 64 78;
LE BON , Dornych 47, Brno-Komárov, tel./fax: 05/45 53 54 12,
              tel.: 05/45 53 54 13—4.

Malá, ale dokonalá

Pro příležitostné vaření stačí dvouvařič nad ledničkou, což zabere 60 cm místa u stěny poblíž otvíratelného okna, které nahradí digestoř. Čas je však charakterizován neustálým pohybem, vývojem a my většinou nedokážeme určit, kudy se náš život bude dále ubírat. Proto by i malý kuchyňský blok měl být vybavený alespoň tak, aby unesl i tíhu náhlých změn. Větší návštěva, přírůstek do rodiny… Na všechno se dá připravit předem, pokud se člověk zařizuje s rozmyslem.

Z nouze ctnost
Malá kuchyňská sestava však není jen výsadou těch, kteří umí užívat života jinde a jinak. Například v garsoniéře platí nekompromisní pravidlo „čtyři stěny = čtyři pokoje“ a při plánování kuchyně se člověk příliš rozmáchnout nemůže, stejně tak v bytech sice o něco větších, ale také více obsazených. Pro člověka, který nejen občas vaří, ale i peče a využívá výhod zmrazených hotových jídel, patří k základnímu vybavení kuchyně varná deska, multifunkční trouba, mikrovlnná trouba, odsavač par, lednička s mrazicím boxem, dřez s odkapávačem, myčka, prostor na ukládání nádobí a pracovní plocha.

Pracovní plocha
Elektrické spotřebiče určují minimální rozměr kuchyňského zařízení, a pokud se rozhodneme pro kompletní vybavení, musíme se s jeho velikostí smířit. Vzácné centimetry se však dají ušetřit na pracovní ploše, která nemusí být nutně pevně spojená s varným centrem. Pomocí mobilního stolu získáme najednou pracovní místo s dalšími možnostmi využití, v nejhorším případě poslouží i stůl jídelní. Také ukládání hrnců a dalšího nádobí nemusí být řešeno pouze v pevné sestavě. V jednopokojovém bytě se stane ideálním řešením například komoda, která pohltí vedle kuchyňského vybavení textil, oblečení nebo knihy. Jednotlivé zóny jsou od sebe odděleny příborníkem, takže nehrozí, že by se časem vzájemně propojily.

Televize v kredenci
Televize v kuchyni není dnes nic výjimečného, osamělá kuchařka ji často považuje za svého jediného rozumného společníka při vaření. V malých bytech však televize v kuchyni být musí, třeba na úkor pohodlí při vaření. Při zprávách se nesmí rachotit nádobím, při fotbale ani nahlas dýchat. Pokud se už televize stala dalším členem domácnosti, zaslouží si odpovídající umístění. Dostatečně daleko od pracoviště, aby nic neohrožovalo její čistou obrazovku, a přitom na dohled. Může být umístěna na nábytku (nebo v něm) stejného designu jako kuchyňská sestava. Časový rozvrh vaření, mytí nádobí a hypnotizování obrazovky pak už záleží jen na dohodě.

TEXT: PAVLĺNA BLAHOTOVÁ
FOTO: ARCHIV

Kontakty:

COLOSSEUM , Myslíkova 13, Praha 1, tel.: 02/24 92 14 30;
DONLIČ INTERIER , Na Pomezí 40, Opava, tel.: 0633/61 29 99;
EUROHOF , Žitná 52, Praha 2, tel.: 02/22 87 42 35;
INTERIÉR FLORIDA , Újezd 19, Praha 1, tel.: 02/53 95 52.

Nejlépe chutná na zahradě

Kam s nábytkem
Zahradnímu nábytku by se často mohlo říkat stěhovací, protože vyjma zimních zahrad se musí podle počasí neustále stěhovat sem a tam. Usnadnit si práci znamená pořídit si nejlépe sklopné židle. Totéž platí i o křeslech. Židle či křesla, která není možné složit, je třeba mít alespoň možnost „stohovat“, aby zabrala co nejméně místa a bylo možné je i jednoduše chránit před deštěm a prachem.

Obchodníci nabízejí příslušné igelitové „návleky“ za pár set korun. Oceníte je hlavně u plastového nábytku. Ten má sice řadu výhod – bývá cenově poměrně dostupný, lehký, tedy snadno přenosný, nevadí mu zima ani slunce, ale zároveň má neuvěřitelnou schopnost přitahovat veškerý prach z okolí. Jeho povrch totiž bývá doslova nabit statickou elektřinou.

A protože ve stínu plastový nábytek studí a na slunci pálí, zpravidla se bez textilních sedáků neobejdete. Pak je samozřejmě krycí návlek potřeba nejen na zimu, ale i na noc, aby byl nábytek včetně sedáků chráněn před deštěm a prachem. V jiné situaci jsou majitelé nábytku z teaku, z něhož se vyrábějí trupy lodí. To samo hovoří o tom, že voda mu nevadí.

Ovšem něco za něco, v tomto případě získáte pohodlí za výrazně vyšší cenu. Odpočivné lehátko vás přijde na dvacet tisíc a víc, židli pořídíte tak za šest až sedm tisíc korun. Tento nábytek však vypadá tak dobře, že jej můžete klidně postavit i v interiéru. Navíc jej lze bez jakýchkoliv výhrad architektů použít i na zahradě starých stylových domů, což se o levném plastovém nábytku rozhodně tvrdit nedá.

Pokušení z ratanu
Ratanový nábytek, který se u nás začal prosazovat asi před deseti lety, je vyrobený z plazivých, popínavých či šplhavých lián z čeledi arekovitých neboli z pralesních popínavých rostlin dosahujících délky mnoha metrů a parazitujících na svém okolí. Má řadu výhod, ale do exteriéru patří pouze typy vyrobené z neloupaného ratanu.

Tomu totiž nevadí ani případný déšť. Ve vlhku se mu také nic nestane, takže jej můžete na zimu klidně uložit i v chatě nebo několik měsíců neobývané chalupě. Loupaný ratan – poznáte jej podle toho, že bývá mořený, je už choulostivější, ale čas od času ho lze při velkém úklidu i osprchovat. Životnost kvalitně zpracovaného ratanu je srovnatelná s dubovým nábytkem. Pohodlně lze odpočívat třeba v křesle starém i více než sto let.

Ten, kdo touží po barevném „proutí“, kterému by nevadil déšť, bude ovšem muset zvolit umělý materiál. Žádané je hlavně vlákno Hularo, které vydrží jakoukoliv nepřízeň počasí. Přitom většinu lidí při pohledu na křesla či stolky z tohoto materiálu ani nenapadne, že jde o umělý materiál. Ceny se však pohybují poměrně vysoko, asi kolem osmi tisíc i víc za křeslo.

Tipy na zahradu
Cenově dostupný dřevěný nábytek představují výrobky z borovice a smrku, musí být však dokončen lazurovacím luxolem. Tuto úpravu je nutné jednou za rok či dva obnovit. Litinový nábytek vydrží také ledacos a může klidně zůstat venku i přes zimu. Zpravidla se kombinuje se dřevem se speciální úpravou. Na litinové části se nejčastěji používají komaxitové barvy v různých odstínech.

Lavička tuzemské výroby stojí kolem čtyř tisíc. Zloději vám ji asi neodnesou, protože přetahovat přes plot lavičku vážící kolem 80 kilogramů není právě legrace. Nábytek z taveného hliníku a se spoji z nerezové oceli je oproti litině podstatně lehčí. Židle vás přijde asi na dva a půl až tři tisíce, levnější bývají typy s výpletem. Celohliníkově provedení je nejdražší.

Talíře jako dekorace

Chvála maličkostí

Byt šlechtice nebo bankéře z první republiky: samá starožitnost, na stěně rafinovaně geometricky sestavená souprava talířů – Holandsko ze 17. století? Vídeň z 19. ? Jsou přesně umělecky posazené, hlavně pro radost architekta a fotografa, který jako by chtěl zvěčnit vnitřní dekoraci pro umělecký časopis.

Co se však stane, když se vám podaří objevit krásný talíř jeden zdědíte po babičce a další, opravdu unikátní, jste dostali k Vánocům? Zkuste se inspirovat. Je však mnohem lepší, když raději než vyumělkovaný způsob vystavení talířů, který se hodí do atmosféry křesel některého z Ludvíků, králů Francie, jim dáte volnou plochu. Ty geometricky perfektní výstavky na zdi ponechme salonům, kam málokdy někdo vejde.

Vytvořená stěna talířů má tu výhodu, že ji lze měnit a doplňovat a že pohled na ni je hezký jako na květinovou zahradu. Ne všechny talíře mají ovšem stejnou dekoraci, i když právě květinová je ta nejběžnější, sytě barevná, a rozveselí prostředí. Nejlépe se hodí do jídelního koutu, který může být třeba i v panelákové kuchyni.

Jako u každého vystavování je však přece jen třeba sledovat několik pravidel, aby se vytvořily vývojové skupiny, ať už barevné nebo tematické. Modré dominanty, které přecházejí do červených a třeba i světlých, do talířů s krajkovými obrubami nebo do zlatých dekorací, i když jednotlivé kusy nejsou nutně ze stejného období a ani stejně cenné. I tematicky se dají vytvořit zajímavé shluky: talíře našeho venkova, možná jednoduché, ale krásné, a které něco říkají o vesnické kultuře, bohužel z části mizící.

Dokonce i proč ne – pamětní talířky z poutních míst se mohou seskupit, zrovna tak jako talíře, které různé řetězové restaurace „Labužníků“ dávají zdarma ke stejně už dost přisolenému účtu. Ošklivé nejsou. Je to vzpomínka na dobré jídlo a na naše gastronomické zkušenosti. A dodají lesk i našim knedlíkům… A tak stěna talířů je pravý opak zdi vzdechů.

Je hezké se na ni dívat i jako na celek a pak jeden po druhém objevovat jednotlivé kusy. Ani hosté vám nebudou zazlívat, že jste je posadili obličejem ke zdi místo výhledu na rozkvetlý balkon.

Oblečená koupelna

Koupelnový textil se nut ně nemusí jen tak ležérně povalovat přehozený přes vanu nebo žebříčkový radiátor. Předpokládáme totiž, že v rodině s více členy má každý svůj ručník, župan nebo osušku, a při nevyřešeném ukládání pak zákonitě vznikají i z těch nejkrásnějších dezénů jen nevzhledné hromady prádla. Racionálním rozmístěním různých typů věšáků, háčků, držáků a koupelnového nábytku s úložným prostorem se dá najít řešení, díky němuž bude koupelna působit upraveně a textil získá vedle praktického užití i roli doplňku, který dotváří celkové aranžmá koupelny.

Nábytek
Při zařizování koupelny je důležité včas si uvědomit, do jakého prostředí chceme nábytek umístit. Skříně z poctivého dřeva zde nic dobrého nečeká. Prudké změny vlhkosti i teploty, stálá blízkost vody a par jsou tím nejlepším prostředím ke vzniku plísní jak vně, tak uvnitř nábytku. Ideální jsou závěsné kusy lehké konstrukce, jimž nechybějí větrací otvory. V souladu se současným trendem proniká do koupelny sklo v nejrůznějších úpravách, perforovaný hliník a plasty. Také pro malou koupelnu je praktickým pomocníkem úložná skříňka pod umyvadlem, která zakrývá armaturu a maximálně využívá volný prostor. Neměla by však dosedat přímo na zem — počítáme totiž s pohodlným přístupem k umyvadlu, a tedy i místem pro nohy. Navíc právě kolem umyvadla je nejnamáhanější prostor, kde voda a vlhko nejvíc škodí.

Doplňky
Počet doplňků se odvíjí od počtu uživatelů koupelny. Platí zásada, že každý ručník má mít svůj držák, který by měl být umístěn nejméně 80 cm nad zemí. Stejné pohodlí dopřejeme i županům, ovšem ve výšce alespoň 170 cm od země. Poblíž topného tělesa je dobré umístit držák na předložku k vaně, která schne pomaleji než ručníky.

Materiály
Polyesterové závěsy impregnované proti vodě jsou většinou na dolním konci opatřeny těžítkem, které po vyprání (mohou se prát na 40 °C) závěs vyvěsí do původní podoby. Umělá vlákna se objevují i na předložkách. Polyakryl dokáže působit hebkým dojmem, ale jeho vlákna nevážou vodu, což je pro koberec v koupelně ta správná ideální vlastnost.
Lidské tělo se však nejpříjemněji cítí v přírodních materiálech. Proto i přes neustálý vývoj zůstávají nejžádanější ručníky ze stoprocentní bavlny. Kvalita zpracování je určena hustotou tkaní a způsobem úpravy vlákna, přičemž do nejluxusnější třídy patří nebarvené froté bez chemického zpracování.

TEXT: PAVLĺNA BLAHOTOVÁ
FOTO: ARCHIV

Kontakty:

ANTONIE (VOSSEN) , Rašínovo nábřeží 56, Praha 2, tel.: 02/ 24 92 09 72;
GELMI , Korunní 30, Praha 2, tel.: 02/24 25 72 04;
GRUND , Mlýnská 382, Mladé Buky, tel.: 0439/87 33 00;
JIŘĺ PRÁŠEK , Havlíčkova 46, Dašice v Čechách, tel.: 040/695 06 46;
LINEA PURA , Na Ořechovce 41, Praha 6, tel.: 02/312 18 17;
LS NYOX , Vyšehradská 12, Praha 2, tel.: 02/90 00 01 53.

Staňte se šéfkuchařem ve vlastní kuchyni!

Neocenitelným kuchyňským pomocníkem se při přípravě pokrmů jistě stane multifunkční trouba řady Vitesse VT 256 IX. Nejenže zvládne připravit jídlo, doslova jak si vzpomenete, ale navíc zabere minimum místa a ještě ke všemu skvěle vypadá!

S touto troubou se z vás v kuchyni stane skutečný profík! Multifunkční trouba Whirlpool VT 256 IX totiž kromě mikrovlnného vaření umí grilovat a vařit v páře! K přípravě zdravých pokrmů v páře a rychlému a snadnému vaření vám stačí pouze vybrat z předvolených potravinových tříd Jet Menu a stisknout tlačítko Start.

Unikátní funkce Jet Menu Crisp kombinuje mikrovlnný ohřev s funkcí Crisp a nabízí výběr 12 předvolených potravinových tříd. Upečete tak pizzu, hranolky, kuřecí křidélka či dokonce štrúdl dokřupava shora i ze spodu jako při tradičním pečení, ale za podstatně kratší čas. Například vaše oblíbená pizza je díky funkci Crisp hotová za pouhých 10 minut.

Velmi oblíbenou se v dnešní době stala funkce Steam, která umožňuje moderní vaření v páře. Tento způsob zdravého vaření zachovává výživné látky v potravinách a pokrm připravený v páře ve speciální nádobě si tak udrží barvu a tvar. Funkci můžete použít pro čtyři různé druhy potravin, stačí pouze zadat hmotnost a přednastavený algoritmus přivede vodu v nádobě k varu.

Funkce Jet Start slouží k rychlému ohřevu, Jet Defrost zase rozmrazí potraviny až 7x rychleji než běžné mikrovlnky.

Netradiční design, nerezové provedení exteriéru a nerezový interiér propůjčují této multifunkční troubě neotřelý vzhled a udělá z ní ozdobu vaší kuchyně.

Ve výbavě nechybí dětská pojistka a praktický časovač. Multifunkční trouba VT 256 IX je dodávána s bohatým příslušenstvím – grilovací mřížkou, talířem Crisp s praktickým držákem a speciální nádobou na přípravu pokrmů v páře.

SOUTĚŽNÍ OTÁZKY:

1. Čím je unikátní multifunkční trouba Whirlpool VT 256 IX?

a) nemusí se čistit
b) využívá při vaření páru.
c) pamatuje si připravované recepty

2. Multifunkční trouby značky Whirlpool znáte z TV pořadu…

a) Ano, šéfe
b) Souboj v těžké váze
c) Nahá jsi krásná

3. Jak se jmenuje nadační fond založený společností Whirlpool?

……………………………………………..

Odpovědi na soutěžní otázky posílejte sem.

Coelhův život s knihami

Paulo Coelho a jeho manželka Cristina žijí sami, nemají děti ani psa, jen služebnou a řidiče. Tomu odpovídá strohá dokonalost jejich bytu, projektovaného tak, že evropský architekt musí v údivu zvednout obočí, ale životu uprostřed tropů i excentrické duši slavného spisovatele plně odpovídá. Je maximálně jednoduchý, převážně v černé a bílé, dokonale vyleštěný. Několik pečlivě vybraných starožitností prozrazuje zálibu majitelů ve východním umění a filozofii.

Byt v domě na pláži musí mít okna obrácená na moře – jinak by se člověk připravil o podívanou, která snadno nahradí plátna slavných malířů. Coelhovi dokonce nechali zasklít i balkon, takže celá stěna obrácená k moři je prosklená. Možná trochu překvapivě jsou právě sem situované ty nejsoukromější místnosti: ložnice spojená s pracovnou a malý Cristinin malířský ateliér. Naopak v zadní části bytu, kde okna s méně efektním výhledem zakrývají závěsy, jsou společenské prostory a kuchyně. Ale tady se Coelhovi téměř nevyskytují.

Knihy jako trofeje
Pro byt jsou typické volné vzdušné prostory a nečekaná propojení různých místností. V ložnici, která je spojená s koutem pro počítač a posezením jako stvořeným na příjemné ranní snídaně, je hned vedle postele umístěná velká vířivá vana. Koupelna se spolu s šatnou skrývá za stěnou z průhledných kachlů – to je část bytu, která pro návštěvníky zůstává zcela tabu. Vana ani postel se v detailu na fotografii objevit nesmějí! Jihoamerické zvyklosti se od evropských liší.

A Coelhovi se navíc dost liší i od ostatních Jihoameričanů. Paní Cristina přiznává, že do velké kuchyně s černobíle kostkovanou dlažbou nahlédne jedině jako host, protože nevaří. Služebná připravuje pro Paula spíš typická masitá jídla domácí kuchyně, Cristina ráda víc ovoce. Talířek s občerstvením si často bere do zákoutí svého ateliéru, který jí slouží i jako administrativní centrum. V tom, jak zařídit byt, se manželé příliš neshodují. „Cristina si například potrpí na klimatizaci, zatímco já ji nesnáším,“ říká spisovatel, vstává ze židle a jde přístroj ve zdi nad posteli vypnout.

„Taky se mi nelíbí, jaký vybrala přehoz na postel, hlavně ten materiál,“ ukazuje dál. Jediná další výrazná barva, která dominuje společenské části bytu, je cihlově červená. Na části obnažené stěny připomíná materiál, z něhož je dům postavený. Vzácné východní koberce na podlaze vybíral sám Paulo, některé dostal jako dar v Íránu, kde jeho kniha vyšla oficiálně jako první dílo nemuslimského autora vůbec. Paulo si ve vedlejší místnosti také navrhl zvláštní kombinaci přes celou jednu stěnu zrcadlové panely a proti nim knihovnu. Je to zvláštní knihovna, protože její majitel si v ní příliš nepočte.

Obsahuje pouze knihy, které napsal, a to v dobré čtyřicítce jazyků včetně takového písma, v němž nevyluští ani vlastní jméno. Jakákoliv jiná kniha tu chybí, všechny jsou v uzavřených skříňkách. I to totiž považují Coelhovi za útok na vlastní soukromí – zveřejňovat, co právě čtou.

Prokletí dokonalosti
Vedle sezení ve společenské místnosti má Paulo Coelho jakýsi svůj koutek tradic: na zdi tu visí obrazy a předměty, které připomínají klíčové okamžiky jeho života. Mezi obrázky je i kresba Zlaté uličky v Praze, kde prožil jedno ze svých osudových setkání, jak říká, které se pak promítlo i do jeho knih. Chybějí rytířské řády a diplomy – ty jsou všechny vystavené v přednáškové místnosti jeho kanceláře, vzdálené jen několik bloků.

Tady o ně spolu s několika desítkami rodinných i oficiálních fotografických alb pečují zaměstnanci. Coelhovi žijí život, o jakém se jiným Brazilcům může leda zdát a Evropan ho stěží pochopí. Proslulý zdejší úsvit ani neznají, vstávají pozdě, spisovatel většinou dokonce hluboko po dvanácté. Zato večerní chvíle, kdy slunce nečekaně rychle zmizí za obzorem, vychutnává každý den, kdy není na cestách. Prochází se na pláži, která je pro něj součástí domova, často ve společnosti některé ze svých mladičkých obdivovatelek, a rozdává autogramy. Nezuje si boty ani neplave. Copacabana je přece jen poměrně znečištěná městská pláž, u níž do moře ústí městská stoka

Návraty lnu

Přestože žijeme v období počítačů, mobilních telefonů a syntetických vláken (nebo snad právě proto), touží člověk po doteku přírody, po něčem neumělém, částečně nedokonalém, po něčem, co není naprogramované a počítačově přesné. Domácnosti vybavené všemi zázraky dvacátého století dokáže zútulnit květina, obraz, milý dekorační předmět, ale také textil.
Mezi textilie, které dekorují a zároveň slouží k běžnému chodu života, patří i tkaniny ze lnu. Právě ony mají v sobě kouzlo přírody, které žádný jiný materiál – ač perfektně napodobí strukturu lněných tkanin – nemá.

Vlastnosti lnu – kladné i záporné
Jednou z nejdůležitějších vlastností lněného vlákna je jeho pevnost. Z pevného vlákna lze vyrobit pevnější a hodnotnější výrobky. Pevnost je částečně ovlivňována podmínkami v období růstu rostlin, ale také způsobem zpracování. Jemnost vlákna je rozhodující pro jemnost konečné příze. Čím jemnější je vlákno, tím jemnější lze vypříst přízi a tím jemnější může být lněný výrobek.
Tzv. technické vlákno lnu je dlouhé tak, jak byla vysoká rostlina při sklizni, skládá se z elementárních vláken (která jsou podstatně kratší) spojených rostlinnými pektiny. Pro výrobky, kde se len mísí s bavlnou, se lněná vlákna tzv. kotonizují – to znamená, že se krátí na délku bavlněných vláken, se kterými tvoří vlákennou směs. Kotonizovaný len se používá často jako efektní vlákno u bavlněných výrobků.
Nestejnoměrnost lněných přízí je typická a výraznější u hrubších lněných přízí. Právě tato nestejnoměrnost vytváří rustikální povrch tkanin, právě tato nestejnoměrnost je krásná i žádaná na bytových dekoračních textiliích. Barva lněného vlákna má důležitou roli již při hodnocení samotné suroviny. Surový len rosený je tmavší, stříbrošedý, len máčený je nažloutlý až plavý. Přírodní barva lnu se často vyběluje, zvláště před barvením nebo potiskováním. Tvrdost a tuhost vláken je pro len charakteristická.
K záporným vlastnostem lněných výrobků patří jejich mačkavost, která souvisí právě s tuhostí a tvrdostí vláken. Lněné výrobky je nutno žehlit vlhké až mokré při vysoké teplotě.

Len v bytových textiliích
Nové kolekce bytových textilií jsou odvážně elegantní, s určitou jednoduchostí, která je typická u výrobků ze lnu. Styly s intenzivními sytými barvami již nejsou zcela aktuální. Do bytů se vracejí barvy světlé, béžové a hnědé v kombinaci s bílou. Přírodní barvy i struktury signalizují návrat k čisté přírodě. Nové vzhledy bytových textilií jsou dominantní právě vetkávanými lýkovými vlákny, jako je len nebo ramie. Dekorační tkaniny ze lnu působí chladně elegantním dojmem – nikoli však studeně, nýbrž ušlechtile.
I v ložním prádle má len stále své místo. Pro ložní prádlo v nových kolekcích jsou zastoupeny jak zářivé barvy a pestré tisky nejčastěji s přírodními motivy, tak šedé, antracitové i černé barvy. Ložní prádlo je sice stále převážně z bavlny nebo ze směsi bavlna–len, ale čistý len patří v luxusní oblasti k nejušlechtilejším materiálům. Lněná prostěradla nejenže v létě příjemně chladí, ale ani jejich trvanlivost nemá konkurenci.
Neocenitelnou službu vykonávají lněné výrobky v kuchyních a jídelnách. Lněné utěrky jsou stále potřeba k doleštění skla, přestože doba pokročila a myčky nádobí začínají být nepostradatelné. Utěrky ze lnu mají tu výhodu, že na čištěných předmětech nezanechávají úlomky vláken. Čistě lněné ubrusy, naprony (menší ubrus na původním) a prostírání vytvářejí skutečně ojedinělou atmosféru jídelního stolu v nejrůznějších stylech. Opět k tomu nejluxusnějšímu zboží patří velmi jemné lněné damaškové ubrusy s nepřekonatelným přírodním leskem lněných vláken. V bílém provedení je určitou předností tohoto stolního prádla možnost vyvářky, a tím i možnost dalšího zvýšení bělosti.

Len v Čechách
Jednoletá rostlinka s drobnými modrými květy a stonkem vysokým okolo 80 cm se pěstuje zvláště na vrchovinách. U nás to je především Českomoravská vysočina. Lněná vlákna se získávají ze stonků rostlin celou řadou speciálních technologických postupů. Jen pro představu složitého procesu získávání vláken uvádím některé operace, kterými musí len projít, než se z něj vůbec začne tkát.
Nejprve se stonky drhnutím zbavují listí, máčení nebo rosení rozpustí pektózu, která spojuje vlákna s dřevovinou stonku, lámáním a potěráním se drtí dřevovina a odděluje se koudel od dlouhých vláken, vochlováním se svazky lnu rozdělí a zároveň se odstraní hrubá a krátká vlákna. Lněná vlákna se spřádají v příze různých jemností a kvalit. Nejjemnější příze jsou spřádány za mokra.
Naši výrobci lněných tkanin, mezi něž patří Moravolen, Texlen, Technolen a Nobleslen, zpracovávají nejen tuzemskou surovinu, nýbrž i len dovážený. Umějí vyrobit kvalitní lněné tkaniny v celé škále nejrůznějších typů, k nejrůznějším účelům použití: od oděvních materiálů přes bytový textil (ložní a stolní prádlo, matracoviny, utěrkoviny) až po technické textilie, jako jsou ségly (hrubá tkanina v plátnové vazbě), plachtoviny či tkaniny na rolety, slunečníky a lehátka.

Len ve světě
Pěstováním a zpracováním lnu se zabývá téměř celý svět – přestože pěstování a získávání lněných vláken je mnohem dražší, než je tomu například u bavlny. Mezi hlavní producenty lnu patří Francie, Belgie a Holandsko.
Ve světě se celkově očekává vzestup spotřeby lněných tkanin. Samozřejmě, že je to záležitost módy – nejen v odívání, ale i v bytovém textilu. Lněné ložní prádlo a dekorační tkaniny jsou vyhledávaným zbožím, na světových výstavách se dostávají do popředí zájmu. Přes svou dlouhou tradici (či právě pro ni) je len i v současné době celým světem uznáván za vlákno klasické a stále módní.
Zlatá sentence jednoho zahraničního ústavu přírodních vláken „Len činí tě zdravým, pěkným a šťastným“ by se tak mohla stát mottem pro všechny, kteří milují len ve své blízkosti.

Ing. Hana Pařilová (autorka přednáší na Textilní fakultě Technické univerzity v Liberci)
Foto archiv autorky

Dvojice potřebuje prostor

„Vany určené pro pohodlné koupání dvou osob jsou dnes velmi módní a oblíbené. Délka 180 a šířka 80 centimetrů u poslední novinky Vaio Duo však znamená, že se do vany vejde až 150 litrů vody, a to už něco stojí,“ upozorňuje Tomáš Andrejsek z firmy Kaldewei, „když to porovnáte s vanou 170 x 70 centimetrů, je to téměř dvojnásobek, v tomto případě vám totiž postačí pouze 97 litrů vody.“ U velkých van však nejde jen o prostor a peníze za vodu. Zvážit se vyplatí také to, zda budete mít pro takového „bumbrlíčká‘ dostatek vody, hlavně v létě.

Pokud jste totiž závislí na vlastní studni, může vám taková vana v suchých měsících pěkně zkomplikovat život. „Kdo má dost místa i vody, ten by ale asi váhat neměl, protože příjemné zážitky ve dvou za to určitě stojí,“ říká Tomáš Andrejsek, „nedávno si tuto vanu vybrali mladí lidé, kteří mají dost co dělat, aby stíhali splácet hypotéku na starý domeček, který si pomalu opravují. Na dovolenou k moři se ted‘ nedostaneme nejmíň deset let, tak si alespoň dopřejeme tenhle luxus, vysvětlovali při nákupu.“

I velká postel má svá úskalí
„V poslední době lidé chtějí velká pohodlná lůžka, běžně požadují postele s plochou 200 x 220 centimetrů,“ říká Jitka Hájková z firmy Šibor, která na tuzemském trhu zastupuje známou evropskou značku Hülsta. Ta má pro dlouhány pochopení už řadu let. Populace totiž poněkud „povyrostla“, a tak pokud chcete mít lůžko skutečně pohodlné, mělo by mít minimálně o 21, lépe však o 30 centimetrů více, než kolik měříte. „Velké postele už dnes pořizují rodiče i dospívajícím dětem.

Pokud to rozměry pokoje dovolí, kupují jim postele i se šířkou 120 až 140 centimetrů a délkou minimálně 200 centimetrů,“ tvrdí Jitka Hájková. Tyto postele, které se často označují jako takzvaná lůžka na přilehnutí, jsou mezi teenagery, ale i mladými lidmi, kteří zatím žijí sami, velmi oblíbené. Psychologové tvrdí, že většina dospívajících tráví v posteli většinu času včetně učení nebo jídla. Proto dokážou velkou postel ocenit. Pohodlí má ovšem i svou zápornou stránku, a tou je otázka lůžkovin.

Zatímco vyrobit dostatečně velký rám a rošt už není problém ani pro tuzemské výrobce. Běžně je nabízí například JMP – Studio zdravého spaní nebo firma Lugi, komplikace představují hlavně prostěradla. Vypínací prostěradla určená pro postel 180 x 200 centimetrů totiž v žádném případě na rozměr 200 x 200 centimetrů „nenatáhnete“. KIasická lněná prostěradla lze sice použít, ale temperamentní spáč z nich rychle udělá nepotřebný chuchvalec a vázání v rohu „na uzel“, které se používalo v dobách našich babiček, používá málokdo.

Ještě donedávna bylo nutné vozit prostěradla na atypická lůžka ze zahraničí, ovšem s tím, že například žerzejové provedení vyšlo na postel 120 x 200 centimetrů kolem 40 německých marek. V poslední době je naštěstí možné si tento atypický rozměr (stejně tak jako třeba formát 150 x 220, 100 x 220 – ten nabízí i firma Scan quilt) objednat asi za 490 korun u firmy Stella, a to hned ve 40 odstínech.

Žerzejové prostěradlo na dvoulůžko 200 x 200 centimetrů přijde na 888 korun. Bohužel tuto informaci většina prodejen s ložním prádlem nezná. Poněkud lepší nabídka je u povlečení v prodloužené délce, kde má cícha rozměry 140 x 220 centimetrů (jinak bývá délka pouze 200 centimetrů). Rozdíl oproti ceně výrobku v běžném rozměru bývá minimální.

Inspirace z jihu
Ten, kdo navštívil Itálii nebo Francii, si často vzpomene na „společné“ povlečení, kdy se nocležníci zasouvají pod deku tak trochu jako dopis do obálky. Obdobné provedení si můžete dopřát i doma. Na trhu jsou už běžně dostatečně velké přikrývky o rozměrech 200 x 240 centimetrů, určené pro dvoulůžko. Totéž platí o povlečení.

„Velké přikrývky vypadají velmi dekorativně, nepotřebujete zastýlat,“ tvrdí Alena Kuchtová ze Studia Anna & A, „romanticky založeným jedincům můžeme doporučit i takzvaný valans, což je něco jako podložka pod dort. Vkládá se totiž pod matraci. Rovná plocha je zakončena volánem, který splývá kolem matrace dolů. „Valans i povlečení by měly být ze stejného materiálu nebo v takové kombinaci, aby bylo jasné, že jde o komplet,“ radí Alena Kuchtová

Velká koupelna v malém prostoru

Obklady
V malém prostoru je dobré použít obklady spíš světlejších odstínů, na tmavosti podlahy téměř nezáleží. Důležitý je však formát obkladů a dlažby — jejich rozměry by se nikdy neměly shodovat! Ještě horším prohřeškem je použití zcela stejného materiálu (pokud se týká formátu, barvy a vzoru) na obklady i na podlahu. Takto obložená koupelna pak připomíná spíš pracoviště na jatkách nebo taky prosekturu… Sterilní prostor bez jasnějšího rozlišení působí totiž velmi depresivně a stísněně.
Optimální poměr mezi velikostí obkladů a dlažby je takový, aby obklad měl zhruba poloviční formát než dlažba, a dlažba se navíc lišila jak vzorem, tak i barvou. Obklad a dlažba také mohou být od sebe výrazně odděleny, například užitím barevně či vzorově kontrastního pásu apod. (viz foto). Dále je třeba mít na paměti, že pro malé koupelny není vhodné volit velký formát obkladu, neboť vytváří velký rastr (rozčlenění plochy), a ten malé rozměry koupelny ještě podtrhuje. Stejně negativně působí velké množství prořezů, kterým se u velkého formátu obkladu na malé ploše neubráníme. Nikdy neuděláme chybu, zvolíme-li běžné rozměry 150 x 150 mm, v krajním případě
200 x 200 mm. Připomeňme ještě jedno důležité pravidlo, které je dobré uplatňovat nejenom v malých koupelnách: Nikdy nepokládejte obklady až ke stropu! Vytvoříte z koupelny šachtu, ve které vám bude úzko.

Zařizovací předměty
V malé koupelně je třeba volit zařizovací předměty velmi uvážlivě, protože právě ony (nikoli obklady!) vytvářejí její celkový vzhled. Důvod je jednoduchý: v malém prostoru není místo pro jinou dominantu nebo dekorační prvky, a proto je pozornost soustředěna na zařizovací předměty. Tady se opravdu vyplatí sáhnout hlouběji do kapsy a vybrat takové, které na první pohled demonstrují jasný designový záměr a jsou obdařeny tvarovou nápaditostí.
Barva zařizovacích předmětů může být různá, ale vzhledem k tomu, co jsme už řekli, by rozhodně měla mít světlý odstín. Důležitým pravidlem pak je, že barva zařizovacích předmětů by se měla objevit také v obkladu — třeba jen drobností, např. páskem zvýrazňujícím jejich okolí. To platí i v případě, že zařizovací předměty jsou bílé, bíle vymalovaný strop nám tuto službu totiž neprokáže.

Sklo
V malém prostoru je velmi účinné používat ve velkém množství čiré, průhledné sklo, např. na zástěny, police, případně na dvířka apod. Průhledné sklo (viz foto) působí vzdušně a nevytváří dojem hmoty, takže malý prostor dále nezmenšuje. Platí to i v případě, že při běžném užívání koupelny jsou např. police plné věcí. Čiré sklo nám vždycky pomůže potlačit velkou hmotu např. sprchového koutu nebo zástěny u vany, takže můžeme tyto prvky začlenit i do malé koupelny, aniž se jedním či druhým prostor příliš zaplní.
Třebaže má koupelna, kterou chceme přetvořit, často jen několik čtverečních metrů, vyřešit problematiku jejího vzhledu a funkce není jednoduché. Jak jsme si v krátkosti ukázali, velmi záleží na volbě barev, velikosti předmětů, formátech obkladů a dlažeb, vhodném osvětlení a dalších aspektech, které se řídí různými pravidly. Tento článek vás seznámil pouze s některými z nich. Proto budete-li znovu zařizovat malou koupelnu, určitě se vám vyplatí navštívit odborníky — architekty.

K zapamatování:

– Do malé koupelny nepatří velký formát obkladu, nanejvýš 200 x 200 mm.
– Obklad by se měl odlišovat od dlažby jak formátem, tak vzorem i barevností.
– Obklad vůči dlažbě by měl mít zhruba poloviční rozměry.
– Zařizovací předměty volte designově zajímavé, vytvářejí v malém prostoru koupelny hlavní dominantu.
– Barva zařizovacích předmětů může být různá, ale měla by být světlého odstínu.
– Tato barva by se měla nějakým způsobem projevit i v obkladu — buď přímo v jeho dezénu, nebo dekoračním páskem apod.
– V malé koupelně používejte co nejvíce průhledné sklo.

Kontakty:

DESSIER (architektonický ateliér), Vokovická 42, Praha 6, tel.: 02/20 61 06 22;
KALDEWEI , Kykalova 1, Praha 4, 02/22 13 55 33;
KEUCO , Havlíčkova 662, Modřice u Brna, tel.: 05/47 21 26 25;
HŰPPE , K. H. Borovského 37, Slaný, tel.: 0314/52 09 54;
IDEAL STANDARD , Černomořská 10, Praha 10, 02/71 00 11 51;
JVP/RIHO , Suchý 37, Žďárná, tel.: 0501/46 83 22;
KERAMAG , Učňovská 100/1, Praha 9, tel.: 02/66 10 64 50.

SOUTĚŽNÍ OTÁZKY:

PARTNEŘI WEBU