Blog

Balkonové letní krásky

Pelargonie se do letních nádob dobře kombinují s africkou kopřivou, zimovat však potřebují při různých teplotách. Typickou balkonovou rostlinou, která se často množí vegetativně, je pelargonie. Domovem většiny z přibližně 300 druhů je africký jih a všechny jsou vytrvalé. V přírodě rostou od pobřežních suchých skal a pouští až po vysoké, ve věčné mlze zahalené chladné hory, kde kvetou téměř celoročně. V nádobách se tradičně pěstuje několik původních druhů, jejichž listy silně voní citronem. Truhlíky ovšem patří moderním velkokvětým hybridům, vzpřímeným nebo převislým, odrůd byly vyšlechtěny již stovky.

Traduje se, že nejbohatěji kvetou prvním rokem, proto je nutné rostliny každoročně řízkovat. Slabší kvetení v dalších letech bývá ale často zaviněno nevhodnými podmínkami. Pelargonie se vysílí a v létě dlouho trvá, než se zase dostanou do kondice. Mateční rostlinu je nutné přes zimu uchovat na co nejsvětlejším místě při teplotách 5–12 °C. Řízkovat je možné celou zimu, čím dříve, tím lépe, aby do jara mladé rostliny stačily co nejvíce narůst. Mladé rostliny pěstujte na co nejsvětlejším místě, aby se nevytáhly, ven je vysazujte až po posledních mrazech. Starší rostliny však při dobré péči vydrží mnoho let a v bohatém kvetení nijak nezaostávají.

Převislé odrůdy sporýše (Verbena) jsou velmi světlomilné, na zimu potřebují co nejvíce slunce.

Verbeny a další rostliny

Oblíbené truhlíkové rostliny, které většina z nás zná pod počeštěným jménem verbena (Verbena), popřípadě nevžitým spisovným českým názvem sporýš, v knihách najdete pod latinským jménem Glandularia. Rozsáhlý rod, který obsahoval asi 250 (až na dvě výjimky amerických) druhů, se rozpadl na několik menších. Ve své domovině to bývají vytrvalé, mnohdy dřevnatějící keříky.

Až na několik málo výjimek se u nás pěstují zahradní hybridy, a to nízké záhonové typy (stonky dorůstají asi 20 až 25 cm výšky) a poléhavé typy s dlouhými, chabými, převislými stonky až metrové délky, které se rozrůstají do polštářů širokých kolem půl metru. Této vlastnosti se bohatě využívá při pěstování v truhlících a v závěsné keramice.

Truhlíkové odrůdy sporýše (Verbena) lze zimovat, ale záhonové kultivary nebo jednoleté botanické druhy množíme výsevem.

Převislé, truhlíkové odrůdy se množí řízkováním a zahradníci nabízejí vegetativně množenou sadbu. Pokud je pěstujete v kvalitní, na živiny bohaté zahradní půdě na slunném místě a v létě je dostatečně zaléváte a pravidelně přihnojujete, nádherně kvetou. Zimují se podobně jako pelargonie, jen teplotu i zimní zálivku potřebují o trochu vyšší.

Prakticky stejné požadavky mají další druhy vegetativně množených „letniček“, například australská modrokvětá vějířovka (Scaevola), jemná všelicha (Brachycome) s květy modrofialovými nebo mexická Sanvitalia procumbens se žlutými úbory a černým nebo zeleným středem. O něco vlhkomilnější a na zálivku náročnější je červenolistá Iresine, jihoafrický Monopsis nebo různé kultivary kejklířky (Mimulus).

Netýkavka (Impatiens) má na zimu ráda dostatek světla a teploty 15–20 °C.

Netýkavky i africká kopřiva

Jednou z mála nápadně kvetoucích rostlin vhodných do stínu a na severní stranu domu je netýkavka (Impatiens). Stínomilné jsou především tradiční druhy našich babiček – africká I. walleriana, které se říkalo sultánka, a I. balsamina z Asie. Mnohem odolnější jsou moderní velkokvěté hybridy, které se šíří pod názvem Impatiens New Guinea-hybridy a snesou slunce stejně dobře jako zastínění. Vynikají velkými plochými květy, barevnými listy a snášejí i sušší vzduch a mírné vyschnutí. Výborně se kombinují s různobarevnými odrůdami africké kopřivy (dříve Coleus, nyní se jmenuje Solenostemon) nebo s fuchsiemi.

Netýkavky ani africké kopřivy přes zimu nesmí vyschnout, potřebují dostatek světla a téměř pokojovou teplotu. Lze je na zimu hodně sestříhat, aby nezabíraly tolik místa. Pozor na škůdce! V zimním období jsou rostliny oslabené a přitahují mšice, molice a další savý hmyz jako magnet.

Netýkavka (Impatiens) se množí velmi snadno řízkováním, větvička zakoření i ve sklenici s čistou vodou.

Doplňkové rostliny

Jako převislý doplněk do nádob se často používá vytrvalý dvouzubec, původem z Arizony a Mexika. V kultuře je rozšířen jediný druh Bidens ferulifolia. Ačkoliv původní forma je vzpřímená, pěstují se především plazivé a převislé formy dosahující až metrové délky. Početné, asi 3 cm široké úbory vykvétají v období od června až do prvních mrazů. Skvěle se uplatňují v truhlících v kombinaci téměř s jakýmikoliv rostlinami, nejčastěji s pelargoniemi.

Nejsou příliš náročné, potřebují slunce, kvalitní zem, nejlépe směs rašeliny, kompostu a písku v dostatečně objemné nádobě, pravidelnou zálivku a hnojení. Velmi snadno se množí řízkováním v únoru, matečné rostliny přezimují při dostatku světla a teplotách okolo 10 °C. Podobný efekt mají převislé kultivary rodu Plectranthus, které za léto narostou do více než metrových závěsů a efektně doplňují kvetoucí rostliny v okenních či závěsných nádobách.

Jako zelený převislý doplněk se používá i vytrvalý břečťan nebo okrasné druhy chřestu (Asparagus), kterým na zimu stačí teploty nad nulou.

Možností je mnoho, v prodeji se každým rokem objevuje spousta novinek, které je možné kombinovat s tradičně pěstovanými druhy. A když zrovna některý rok truhlíky nevyjdou tak, jak byste si ideál představovali – nevadí, příští sezonu chybu napravíte a pořídíte si vhodnější druhy.

Co to vlastně jsou balkonové letničky?

Strohý profesor botaniky vysvětlí, že letnička je rostlina, která v jediném roce vyklíčí, vyroste, dospěje a vykvete, vytvoří semena a odumře. Pro zahradníky má však mnohem širší význam. Letničkou označují jak pravou jednoletku, tak i rostlinu, která je schopná vykvést v roce výsevu, ale s příchodem zimy u nás zahyne, přestože je ve své teplejší domovině vytrvalá. Často se hovoří o takzvaných vegetativně množených „letničkách“, což jsou trvalky množené řízkováním a určené k okrase domů na jednu sezonu (předpokládá se, že v bytech není rostliny kde zimovat).

Štíhlé vápenopískové tvárnice Silka chrání před hlukem a snáší i velká zatížení

Pokud řešíte akustiku nebo únosnost stěny, Silka je správnou odpovědí

Silka je díky své pevnosti v tlaku (> 10 N/mm2) a mimořádné únosnosti vhodná pro vnitřní nosné stěny, na které je kladen veliký tlak. Tvárnice tak můžete použít téměř v jakékoli zděné konstrukci pozemní stavby, od extrémně staticky namáhaných nosných stěn, přes výplňové zdivo, až po nenosné příčky. Vysoká objemová hmotnost materiálu se příznivě projeví v možnosti použití zdiva Silka na akustické stěny a příčky. Tyto tvárnice se proto výborně uplatní u akustických stěn s vysokou vzduchovou neprůzvučnosti Rw, například na stěnách, oddělujících místnosti v rámci jednoho bytu a rodinného domu.

Obvodové stěny z tvárnic Silka musí být vždy zatepleny vhodným zateplovacím systémem

Vzhledem k vysoké objemové hmotnosti vápenopískových zdicích prvků má Silka poměrně vysoký součinitel tepelné vodivosti materiálu. Snížení tepelné vodivosti zdiva lze sice částečně dosáhnout děrováním zdicích prvků, ale ani tyto odlehčené bloky neumožňují návrh jednovrstvového obvodového zdiva bez doplnění tepelnou izolací. Výhody kombinace obvodového pláště, složeného z hmotné nosné konstrukce a tepelné izolace, se významně projeví zejména v letním období. U vnitřních stěn budov se pozitivně projeví zejména vysoká akumulační schopnost tvárnic Silka, která hraje pozitivní roli v časovém posuvu prostupu tepla obvodovými stěnami. Tyto vlastnosti vytváří a přirozeně regulují klima uvnitř budov.

Široké možnosti povrchových úprav

Vzhledem k typu staveb, na nichž nachází vápenopískové tvárnice největší uplatnění, bude nejčastější vnitřní povrchovou úpravou ručně či strojně nanášená vápenocementová omítka. Pro stěny z tvárnic Silka jsou ideální vnitřní systémové tepelněizolační omítky Ytong, které byly vyvinuty speciálně pro tvárnice Ytong a Silka. Se Silkou jsou plně kompatibilní, a navíc s nimi máte na výběr dvě možnosti povrchové úpravy – buď ve formě omítky, nebo hlazené stěrky.

Kvůli vysoké pevnosti nelze vápenopískové tvárnice Silka zkracovat stejným způsobem, jako pórobetonové zdivo Ytong

Na úpravu rozměrů je nutné použít diamantové kotouče v ručním el. nářadí, nebo kotoučovou, vodou chlazenou pilu. Oproti Ytongu se jinak dělají drážky a otvory pro rozvody energie a vody – drážky a zásuvky je lepší vyfrézovat pomocí elektrického nářadí, nikoliv ruční drážkovačkou, jak tomu je u Ytongu.

Kotvení břemen do vápenopískového zdiva

Je snadné, a navíc na jeden kotevní bod můžete pověsit mnohdy stejně těžká břemena, jako např. v betonu. Při vrtání použijte vrtáky a hmoždinky, které jsou vhodné do betonu.

Veškeré podrobnosti o sortimentu vápenopískových tvárnic Silka a jeho vlastnostech a možnostech využití najdete na www.ytong.cz.

Střecha a střecha

Naopak u střechy, která je nesprávně navržena a nedbale zhotovena se nedočkáme ani uživatelského komfortu ani energetických úspor. Vlivem technických nedostatků navíc vznikají vady, které jsou odstranitelné jen za cenu rekonstrukce, která ve většině případů překročí původní náklady. Znamená to, že nezdravím šetřením postižená střecha je v praxi střechou nejdražší.

Pro dosažení uživatelské i energetické harmonie je vždy potřeba střechu správně navrhnout. Velmi důležité je , abychom používali vhodné a praxí ověřené materiály s jasným původem a výrobcem garantovanými technickými parametry. Zde bychom se neměli držet pouze technického základu, ale volit materiály vyšší technické úrovně, které každý takový výrobce ve své nabídce má. O něco vyšší investice se nám zcela jistě a o to dříve vrátí.

Volně expandující pěna způsobuje vyboulení fólie k laťování. I z těchto důvodů nelze tento typ izolantu považovat za vhodný (zdroj: Dörken)

Další a stejně důležitou úlohu hraje zhotovitel. Způsob řemeslného zpracování totiž dokáže i sebelepší materiál odsoudit k záhubě, tak jako následně celou naší střechu.

Na příkladech si ukážeme jak se dá střecha uvrhnout do kontejneru technického i řemeslného odpadu a nebo se dá naopak zhotovit tak, že je pro svého investora uživatelskou radostí z bydlení.

Zajímavé na tom je, že mezi pořizovacími náklady prezentovaných střech není zásadní rozdíl, avšak z hlediska dlouhodobého užívání je střecha A nejen ekonomickou prohrou.

Karel Bulín, technický poradce společnosti Dörken pro ČR

Nová síť proti hmyzu VELUX pro pohodové léto

Když nás komáři probudí, dělají vše pro to, aby nám zabránili užívat si pěkného počasí a zaslouženého odpočinku. Nejjednodušší způsob ochrany je opatřit domov sítěmi proti hmyzu. Proto společnost VELUX vytvořila novou a téměř neviditelnou síť proti hmyzu. Umožní vám otevřít střešní okno a užívat si hezké léto s vědomím, že se dovnitř může dostat jen denní světlo a čerstvý vzduch.

Diskrétní a elegantní design

Nová síť proti hmyzu má moderní bílý vzhled, který dokonale ladí se střešními okny VELUX. Když síť právě nepoužíváte, zůstává nenápadně srolovaná v subtilním horním pouzdře. Elegantní štíhlé profily vizuálně splývají s ostěním, což síť dělá téměř neviditelnou. Průhledná tkanina nijak nenarušuje výhled, je odolná vůči větru a má dlouhou životnost.

Protože není upevněna na okně, ale na vnitřním ostění, může se nová síť proti hmyzu kombinovat se všemi interiérovými roletami a žaluziemi VELUX. Také ty jsou nyní k dispozici s bílými bočními lištami, aby se dokonale přizpůsobily bílým bezúdržbovým střešním oknům VELUX. Samozřejmě je možné síť proti hmyzu kombinovat i s venkovním stíněním, které v létě zabraňuje přehřívání interiéru.

„Síť proti hmyzu VELUX dokonale chrání domov před komáry, mouchami a dalším létavým hmyzem, aniž by překážela ve výhledu. Výborně se uplatní v kuchyních, ložnicích a zejména dětských pokojích, protože jsou to právě děti, kterým bodnutí hmyzem může způsobit větší bolest. Je to ideální řešení pro zákazníky, kteří si chtějí užívat čerstvý vzduch a moderní design interiéru po celý rok,“ říká Jakub Mrázek, produktový specialista společnosti VELUX.

Snadno se instaluje a používá

Nová síť proti hmyzu VELUX má i nový způsob montáže – a ten je tak snadný, že si síť doma bez problémů instalujete sami. Sítě proti hmyzu se montují na vnitřní ostění střešních oken, nikoli přímo na okenní rám. Při objednávání proto stačí změřit šířku a výšku okenního otvoru na vnitřní stěně a najít výrobek správné velikosti.

Také ovládání je velmi snadné. Síť proti hmyzu VELUX vytahujete a stahujete ručně pomocí ovládací lišty, přičemž boční lišty zajišťují plynulý chod. Pokud je střešní okno příliš vysoko a nedosáhnete na horní pouzdro, ve kterém je síť srolovaná, pomůže vám ovládací tyč.

Síť proti hmyzu si můžete zakoupit prostřednictvím internetového obchodu VELUX a bude vám doručena přímo domů. Ceny a technické specifikace najdete na www.velux.cz.

Cihly HELUZ budou postiženým na Moravě dodávány okamžitě

„Veškeré skladové zásoby zmíněných cihel jsme vyčlenili na pomoc lidem postiženým přírodní katastrofou, dodávat jim je budeme obratem, v řádu jednotek dní. O pomoc mohou požádat v lokálních stavebninách na Jižní Moravě, stačit bude čestné prohlášení, že materiál bude použit na nápravu škod způsobených tornádem. Formulář mohou vyplnit přímo ve stavebninách. Postižení mohou kontaktovat našeho obchodního zástupce z daného kraje a požádat o radu, jak pomoc získat, nebo nás mohou kontaktovat přes formulář na webu společnosti HELUZ. Věříme, že kromě výrazného cenového zvýhodnění bude hlavním benefitem právě rychlost, jakou budeme cihly na místo dodávat, navíc je lidem dovezeme zdarma,“ uvedl Ing. Jan Smola, MBA generální ředitel

Více na www.heluz.cz/cs/okamzita-pomoc-heluz-group-pro-moravu

Prababiččina nová chalupa

Dům, do kterého vás dnes zveme, původně patřil babičce současného majitele. Ing. arch. Iva Křikavová vypráví, jak došlo k tomu, že v něm dnes rodina opět žije: „Prababička se narodila v roce 1911, měla 4 děti a dožila se 90 let, jak si přála. Poté dědici prodali dům novému majiteli, který jej sice částečně zrekonstruoval, ale roku 2013 jej dal opět k prodeji. To už moji rodiče nezaváhali a dům byl náš! Prababička a toto místo jsou spjaté s mým dětstvím plným okopávání zeleniny, trhání ovoce, pálení listí, táboráků, rodinných oslav, ježdění na kole po hlinité cestě přes kaluže.“

Chalupa byla jako klasické vesnické stavení dělena na dvě různé části – první se vstupem z ulice byla obytná, druhá hospodářská, společně pak vytvářely dvůr, na kterém se všechno odehrávalo. Důležitým bodem rekonstrukce bylo citlivé skloubení původních prvků s těmi současnými. Jedním z příkladů je srdce domu, prosklená veranda jako nový moderní prvek, kde je teplo a dobře.

„Respekt je asi to hlavní, co by mělo charakterizovat práce na takovém domě. A také odvaha vytvořit něco nového, současného, co se přirozeně spojí s původním a bude s ním společně fungovat a stárnout,“ říká Iva Křikavová.

Staré a nové

U rekonstrukcí starých domů je krásné i těžké to, že už prostě stojí. Spoustu otázek si tak nemusíte pokládat, ale hodně jiných se objeví. Jak je vůbec možné zasáhnout do takového domu? Co respektovat a s čím se naopak rozloučit?

Obě části zůstávaly v původní dispozici nepropojené. Padlo tedy rozhodnutí vytvořit nový spojovací prvek, prosklenou verandu.

„Když jí procházíte, změní se na chvíli pocit vnímání domu. S prvním krokem po palubkách dům mizí a na chvíli se ocitnete venku. V noci vidíte hvězdy, za deště stékající kapky vody,“ dodává architektka.

Prababička byla skromná. Neměla koupelnu a sama žila v jedné místnosti – dnešní kuchyni. Měla v ní malá kamna, kredenc, postel a stůl u okna.

Z původního stavení zůstaly metr tlusté hliněné zdi, prohnutý dřevěný trámový dvě stě let starý strop a malé okno.

Nově byla položena dubová podlaha, pořízena dřevěná kuchyňská linka, lavice, stůl na míru a židle a především na míru vymyšlený a ručně malovaný keramický obklad, jehož autorkou je sestra paní architektky.

Do okna po žebříku

Část domu do ulice zůstala v maximální míře původní – střecha, okna, stropy, cihlové klenby. Dnes v ní matka paní architektky vaří úžasné dobroty. Druhá, původně hospodářská část je současná. Velká okna, hodně světla, moderní materiály. A celé to propojila právě skleněná veranda, jednotná střecha z bobrovek a hlavně dvůr.

„Plánujeme udělat letos oslavu, zase jako kdysi k prababiččiným narozeninám, letos by slavila 105 let,“ říká majitelka. Nově vznikl také průhled do zahrady od vstupních dveří přes chodbu, verandu, polovenkovní místnost, koupelnu až k oknu.

„Když se dívám na dům ze zahrady, vybaví se mi, jak do toho okna, to mělo ještě původně parapet, lezla prababička v devadesáti letech po žebříku, když si zabouchla dveře. Tak jsme ten parapet raději snížili, protože genům se člověk neubrání.“

Slovo architektky

Tento projekt byl pro mě návratem po několikaleté praxi ze zahraničí zpět ke kořenům rodinným, a co se stavění týče, i řemeslným. Šlo také o návrat k přírodním materiálům, ruční práci a důrazu na detail, které k venkovu, a nejen k němu, patří. Výsledek je dílem usilovné spolupráce napříč profesemi a osvíceného klienta.

Ing. arch. Iva Křikavová, kontakt: www.iakstudio.cz

* * *

Další krásné domy, které by vás mohly zajímat:

Nový příběh ve starých zdech

Chalupa s ohnivým srdcem

Rekonstrukce: Levně a originálně

Domek pro vozíčkáře

MŮJ DŮM: Dřevostavba na louce mezi třemi horami

Subtropické keře na terasy a balkony

Tentokrát se budeme věnovat hlavně větším kvetoucím keřům a malým dřevinám, které přezimují na bezmrazé chodbě nebo ve světlém chladném prostoru a v létě ozdobí balkony, terasy a zahrady.

Oblíbený, ale prudce jedovatý

K nejznámějším krásně kvetoucím keřům patří oleandr (Nerium oleander). Je ovšem značně jedovatý – v Itálii se dříve běžně užíval jako jed na krysy. Pochází ze Středomoří a pěstuje se od nepaměti, barevné formy bílá a růžová se pěstovaly již ve 14. století. Dnes si z květinářství přivezete rostliny jednoduše kvetoucí i plnokvěté, bílé, lososové, růžové, karmínové i žlutokvěté. Množí se snadno, nejlépe zakořeňováním řízků ve vodě. Nádoby musí být dostatečně prostorné, na zeminu není nijak náročný. Na konci jara keře umístěte na balkony a do zahrady na plné slunce, v zimě je vhodná teplota mezi 5 a 15 °C a světlé místo u okna.

Do stínu a závětří

Další známou, ale povážlivě jedovatou rostlinou je durman. Pěstují se především keřovité andské druhy, dříve nazývané Brugmansia, s velkými vzpřímenými nebo převislými, většinou silně vonnými květy se zvonovitou korunou. Pěstování je snadné, durman potřebuje hodně velkou nádobu, hlinitou půdu s bohatým obsahem živin a slunné místo chráněné před větrem, vhodné jsou balkony na východní straně domu nebo částečně zastíněné stromy. Na zimu stačí teploty kolem nuly a dostatek světla.

Podobné nároky jako durman má také neobyčejně bohatě kvetoucí australský a novozélandský keř Leptospermum. Jeho květy mají nezvyklý tvar a netrpí škůdci. Není jedovatý, řada druhů se využívá pro přípravu čajů a jako koření. Australané obecně tomuto rodu říkají Tea Tree, čajový strom.

Na jižní slunce

Pokud bydlíte ve městě, kde je vzduch spíše suchý a ulice v létě rozpálené, vybírejte rostliny mezi druhy ze Středomoří, z jižní Afriky nebo jižní Brazílie. Kromě oleandru se výborně osvědčují keříky, které znáte spíše ze sáčků s kořením.

Rozmarýn, myrta nebo vavřín (bobkový list) snáší sluneční výheň velmi dobře a kromě okrasy budete mít po ruce i čerstvé listy do kuchyně.

Užitkový je i krásně kvetoucí keř granátovníku (Punica granatum), jeho zakrslá miniaturní forma má ale bohužel zmenšená i jablíčka.

Atmosféra Středomoří se neobejde bez žhavě barevné liány Bougainvillea, která je doma na jihu Brazílie. Základem většiny pěstovaných forem je Bougainvillea x buttiana. Z tohoto křížence byly vypěstovány desítky kultivarů v různých barevných odstínech.

Jako odolný keř se osvědčil olověnec (Plumbago) s pomněnkově modrými květy na tenkých pružných větvích. Snese nejen prudké slunce, ale i dost silný vítr. Z neobvyklých exotických dřevin nelze vynechat argentinský druh Erythrina crista-galli. Veliké rudé květy mušličkovitého tvaru se objevují na nejmladších větvičkách, takže rostlině prospívá každoroční razantní ořezání „na babku“. Keřík lze řezem udržet na metrové výšce a neomezit kvetení. Na zimu lze ořezat všechny větve až na kmen a ten umístit někde v garáži nebo ve sklepě při minimální péči. Stačí malé okénko a teplota kolem nuly, pak téměř nemusíte ani zalévat.

Rodinný dům UNO: Jednoznačně za jedna

Klasická varianta rodinného domu UNO nabízí za bezkonkurenční cenu bezmála 100 m2 užitné plochy v dispozici 4 + 1. Důmyslné řešení vnitřního prostoru je ideální pro pohodlný život 3–4členné rodiny s dostatečnou nabídkou úložných prostor včetně praktické půdy. Nadčasová, moderní, ale klasická architektura se sedlovou střechou o sklonu 40 stupňů je vhodná do měst i na venkov, a to i do chráněných oblastí. Vnější vzhled lze měnit nejen co do barvy fasády a oken či střechy, ale dům je možné doplnit pergolou s terasou, objednat si můžete i stylové kryté parkovací stání nebo praktickou garáž.

Denní zóna

Při vstupu do domu vás nejspíš překvapí velikost vnitřního prostoru a množství světla, které každou místnost ještě opticky zvětšuje. V zádveří s prosklenými vstupními dveřmi a otevřeným schodištěm je denní světlo a dostatek místa na botník a věšák s kabáty. Ze zádveří se vstupuje na WC a do praktické komory, která slouží i jako technická místnost.

Obývací pokoj je propojen s kuchyní do tvaru písmene L. Velká okna prosvětlují celý interiér a nechybí ani přímý vstup na terasu, kde se doslova nabízí prostor pro posezení pod pergolou.

Díky uspořádání do L je kuchyňský kout trochu stranou, což má své výhody při běžném provozu domácnosti. Pracovní plocha je pod oknem a přímé denní osvětlení jistě ocení každá kuchařka.

Soukromé království

Ani schodišti nechybí denní světlo. V patře je vše řešeno jednoduše a účelně, bez hluchých míst. Pokoje se šikmými stropy působí útulně a nijak stísněně, díky kombinaci střešních a francouzských oken mají místnosti jemné rozptýlené světlo. Architekti při navrhování domu nezapomněli ani na to, že k manželské posteli je potřeba mít pohodlný přístup a vždycky přijde vhod komoda na ukládání prádla, doplňků a různých drobností. Z obou ložnic se dá vyjít na balkon a po ránu si užít sluníčko, výhled do zahrady a čerstvý vzduch. Také rodinná koupelna v patře nabízí nečekaný komfort: velké umyvadlo (nebo dvojumyvadlo), WC a rohovou vanu, okno je přímo přístupné, takže není problém koupelnu větrat a okno umýt.

Shrnuto a podtrženo

Na zastavěné ploše pouhých 59 m2 najdete v interiéru nečekaně mnoho místa, pohodlný, jednoduchý a přitom praktický dům. A vezmete-li v úvahu ještě více než příznivou cenu a fakt, že jde o nízkoenergetickou stavbu s levným provozem, nezbývá než konstatovat, že rodinný dům UNO je ve své kategorii prostě jednička!

Technické údaje

Dispoziční řešení: 4 + 1
Užitná plocha: 96 m2
Zastavěná plocha: 59 m2
Konstrukční řešení: obvodové stěny z masivních velkoplošných dílců s vnějším zateplovacím systémem tl. 200 mm, probarvená minerální fasádní omítka
Střecha a krov: dřevěný krov, izolace z minerální vlny, střešní krytina Bramac
Výplně otvorů: plastová okna a dveře s vícekomorovým rámem s termoizolačním zasklením, interiérové dveře hladké s obložkovou zárubní
Cena na klíč: od 2 999 000 Kč vč. DPH
Kontakt: www.canaba.cz

Milý funkční interiér

Pracovna

Oba manželé zároveň pracují i studují, proto se bez pracovny, kde by měli v rámci domu s malými dětmi klid na obě tyto činnosti, neobejdou. Požadavek zněl na společný pracovní stůl, prostornou knihovnu a rozkládací pohovku pro příležitostné přespání návštěv. Navíc si přáli v rámci pracovny vyřešit i úložné prostory na oblečení, kterých je v celém domě nedostatek. Knihovna i pracovní stůl včetně úložných zásuvek jsou vyrobeny podle návrhu designéra přesně na míru jejich potřebám. O barvě podlahy měl designér jasnou představu – bílá.

Herna a studovna

Vzhledem k tomu, že větší pokoj je přístupný pouze přes ten menší, znamenalo by to v případě dvou samostatných dětských pokojů pro jedno z dětí značnou nevýhodu. Z toho důvodu designér navrhl využít velký pokoj jako hernu a studovnu a menší pokoj jako ložnici pro oba kluky, čímž docílil mnohem lepšího využití obou pokojů. Do velkého pokoje doporučil dvě rovnocenná pracovní místa, takže zároveň zůstalo dost prostoru pro stolní fotbal, stavebnice a různé hry. Zařízení tohoto pokoje je z velké části řešeno výrobou na míru podle návrhů designéra.

Ložnice dětí

Stejně jako ve studovně, kde jsou čáry zelené, běží po stěnách ložnice čáry bílé, které v obou pokojích podle skic designéra profesionálně nakreslil malíř pokojů. Designérovým cílem bylo díky kresbám prostor nejen oživit, ale zároveň tematicky propojit oba pokoje. Vyslyšeno bylo i přání majitelů na umístění prostorné šatní skříně pro oblečení obou kluků. Designér ji navrhl v bílém lesklém provedení, které opticky nezmenšuje pokoj, a to tak dokonale, že maminka si jí ve chvíli, kdy poprvé vstoupila do pokoje, ani nevšimla.

Ložnice rodičů

Velmi malý pokoj limitovaný sníženou šikminou střešního podhledu byl pro designéra vítanou výzvou. Místo původní manželské postele doporučil designér pódium s vloženými matracemi, ve kterém se navíc ukrývá řada různých užitečných úložných prostor. Rozhodující náladu v ložnici vytváří tapeta se zlatými šupinkami, které vypadají zajímavě jak na denním světle, tak i při rozsvícení umělého osvětlení. „Pro ložnici dokonale poetická plocha,“ říká designér. Přání vybrat něco opravdu nevšedního bylo tak splněno na jedničku.

Slovo designéra: Ivo Prokel

Interiér tohoto domu považuji za příklad důvěrné spolupráce designéra s klienty. Cílem nebylo vytvořit ohromující efekty a šokující kreace, ale milý a funkční interiér. Každý krok jsem s klienty konzultoval a správnou volbu si ověřoval otázkou, zda budou takové řešení opravdu využívat. Nic zde není navíc. Plně funkční vybavení je vždy korunováno vhodnou barvou, zajímavým tvarem nebo dekorem.

Kontakty: ivoprokel.cz, Akademie-bydleni.cz

BLOG: Schválení zákona o ČNB je hodně špatná zpráva

Proč je to jedna z nejhorších zpráv za posledních 10 let? Mimo jiné proto, že tam, kde jednotlivé banky řídí své riziko s přesností hodinářského mistra, ČNB jedná s hrubostí tesařského učně. Kde banky modelují postupy podle detailní situace a stavu portfolia, ČNB se na detaily neohlíží. Její limity platí plošně pro všechny. Čert to vem, jestli to některé bance přiléhá více či méně. Jeden střih, jedna velikost pro všechny. XXL – do té se vejdeme každý.

To je elegance řešení, kterou nám už několik let předvádí ČNB. V oblasti hypoték má roli bankovního dohledu. Má dohlížet na finanční zdraví bank a jednat až tehdy, když je stabilita konkrétní banky v ohrožení. Dávno ale svoji roli překračuje. A již několik let můžeme vidět, jak špatný je její zásah do hypoték.

Uvedu jen pár příkladů: naprosté zrušení 100% hypotéky. Zákaz dofinancovat 80% LTV hypotéky jinými produkty. Zkrácení splatnosti hypotéky ze 40 na maximálně 30 let.

Svůj vnucovaný vliv na podobu hypotečních úvěrů nejprve vysvětlovali snahou snížit ceny bytů v Praze. Pro léčbu vysokých cen bytů v Praze zvolili plošné řešení, které nesmyslně zasáhlo i byty v regionech bez růstu cen – třeba na Tachovsku. S byty, které řešili, zmrzačili také hypotéky na rodinné domy či třeba pozemek v malé zapomenuté vesnici českého pohraničí. „Když se kácí les, létají třísky,“ promluvil dřevorubec, kde měl mluvit hodinář.

Když se ukázalo, že na ceny bytů nemá opatření ČNB naprosto žádný vliv, tak s elegancí tanečníka přišel guvernér Rusnok s tím, že nejde o ceny bytů, ale o to chránit žadatele hypoték. aby nežádali, když pak nebudou moci splácet.

A výsledek? Omezení 100 % hypoték vystřelilo ceny nájmů. vznikají velké realitní fondy zaměřené na nájemní bydlení. Ty postupně budou dále šponovat ceny nájmů. Mnoho rodin již na vlastní bydlení nedosáhne a namísto splacení vlastního majetku, bude platit celý život nájem, a do důchodu odejdou jako nemajetné. Ty šťastnější mladé rodiny, které ještě na hypotéku dosáhnou, platí vlivem opatření ČNB splátku o 40 % vyšší, než by platily bez intervencí centrální banky.

Pane guvernére, chráníte rodiny tím, že je připravíte o hodně peněz.

Text: David Mencl, ředitel Ekonomických staveb
Zdroj: www.davidmencl.cz (redakčně kráceno)