Blog

Při prakticky stejné technologii aplikace existují dvě základní dělení podle použitého izolantu: buď s deskami z minerálních, resp. skelných vláken, anebo s polystyrenovými deskami. Každý z těchto izolantů má své výhody i nevýhody. Polystyrenu je vytýkána malá prodyšnost, u minerální vaty je zas na závadu až přílišná propustnost.

V dnešní době ale není ani jedno z těchto tvrzení zcela pravdivé. Kontaktní zateplovací systém netvoří jenom polystyrenové desky či lamely z minerálních vláken. Skládá se z několika vrstev, které musí být svými vlastnostmi navzájem propojeny – sladěny, jinak systém ztrácí účinnost. Například otázka paropropustnosti základního izolantu musí korespondovat se stejnými koeficienty použitých lepidel a stěrek, ale velkou roli hraje i typ spojovacího materiálu a způsobu jeho aplikace. Jakmile jedna z vrstev nebude mít odpovídající hodnoty, ničí tím i vlastnosti celého systému a může mít destruktivní důsledky. V tom se právě liší certifikované systémy od těch podomácku sestavených.

Kromě výše zmíněných aspektů byste při volbě izolantu měli zohlednit i další neméně důležitá hlediska. Jako příklad může posloužit použití kamenné vlny při izolaci střechy. Při větším počtu slunečních dní se může stát, že minerální izolace naakumuluje tolik tepla, že pak topí i v noci.

Pokud je ovšem dům staršího data s horší izolací spodní stavby, díky které se do konstrukce dostává vzlínající vlhkost, pak oceníme větší vzdušnost a větratelnost minerálních izolantů. A naopak, pokud máte stěnu fasády nasměrovanou na jih, a navíc zvolíte pro její povrchovou úpravu některý z dnes moderních sytých tmavých odstínů, může se stát, že díky vysoké povrchové teplotě se polystyren poškodí a dojde k objemovým deformacím.

Z těchto důvodů někteří stavebníci nahrazují pěnový polystyren (EPS) jeho tvrdší a odolnější variantou – polystyrenem extrudovaným. Ten sice vyšším teplotám odolává, ale pro fasádní zateplovací systémy ho poněkud paradoxně diskvalifikuje jeho tvrdost. Ta má totiž na svědomí fakt, že se desky hůře vyrovnávají dilataci vznikající rozpínáním desek pod vlivem tepla. Pnutí a další průvodní jevy, které díky tomu vznikají, se pak mohou projevit poruchami ostatních vrstev systému, včetně té pohledové – na fasádě se začnou objevovat trhliny a praskliny.

Také si přečtěte: Jak na fasádu: pro ochranu i krásu domu

Nízkoenergetické standardy

Při použití tepelné izolace z expandovaného polystyrenu nebo z minerálních vláken je nutné při zateplování do úrovně nízkoenergetického nebo pasivního standardu počítat s poměrně velkými tloušťkami výsledné tepelněizolační vrstvy. Velká tloušťka tepelné izolace pak klade zvýšené požadavky na kotvení. Zároveň také způsobuje výrazné rozšíření ostění oken, to se může projevit zhoršením osvětlení v interiéru. V případě, že tloušťka tepelněizolační vrstvy z expandovaného polystyrenu nebo z minerálních vláken vychází 20 cm a více, je vhodné zvážit použití moderních tepelněizolačních materiálů s velmi nízkým součinitelem tepelné vodivosti.

S výhodou lze například použít tzv. „šedý polystyren“ neboli expandovaný polystyren s příměsí grafitu. Tento materiál má cca o 20 % lepší tepelněizolační vlastnosti než klasický bílý polystyren. Pro shodný tepelněizolační účinek lze tedy zvolit menší tloušťku tepelněizolační vrstvy. Nejvýkonnějším tepelným izolantem mezi materiály určenými pro kontaktní zateplovací systémy je tepelná izolace z fenolické pěny. Na náš trh se dodává pod názvem Kingspan Kooltherm K5 a vyznačuje se výrazně nižším součinitelem tepelné vodivosti, než jaký má například expandovaný polystyren (EPS).

Pro názornost uveďme, že pokud bychom nahradili tepelněizolační vrstvu z EPS tloušťky 20cm tepelnou izolací Kingspan Kooltherm K5, postačila by nám tloušťka 11 cm při shodném tepelněizolačním účinku. Pro rekonstrukce, kterými má být dosaženo nízkoenergetického nebo pasivního standardu, je proto použití kontaktního zateplovacího systému s tepelnou izolací Kingspan Kooltherm K5 zvlášť výhodné. Díky menší potřebné tloušťce tepelného izolantu tak lze zachovat ostění oken a dveří v obvyklých šířkách.

Také v případě, že je prostor pro zateplovací systém omezený, například hranicemi sousedních pozemků apod., oceníte možnost použít menší tloušťku izolantu, stejně jako u budov, u nichž malý přesah střechy neumožní aplikaci zateplovacího systému s tepelným izolantem velké tloušťky.

Moderní omítky umějí více

Někdy k výraznému zlepšení požadovaných vlastností fasády stačí zdánlivě „obyčejná“ omítka. Omítkové směsi prodělaly v posledních letech také velmi výrazný pokrok směrem ke zdokonalení a rozšíření užitných vlastností. Pryč jsou doby, kdy technologie fasády vycházela z klasické kombinace vápna, písku, vody a případně trochy cementu. Vznikaly tak omítky, u kterých se záhy začaly objevovat mikrotrhliny a další povrchové deformace, drolily se a barvy na nich rychle bledly. Jinými slovy, měkké vápenné omítky, které chránily kamenné a cihlové domy, jsou už dnes technologicky překonané. Novými technologiemi vyrobené fasádní omítky preferují zejména takové kvality, jako jsou tepelná izolace, estetické vlastnosti a otázky související s ekologií, jsou sofistikovanější a trvanlivější. Soudobé dekorativní a strukturální omítky mají proto nejrůznější příměsi, jako například perlit, pěnový polystyren, sklolaminátové střiže, drcený korek, mramorové drtě a mnoho dalších látek. Každá z přísad má svou specifickou funkci, zlepšují například tepelněizolační vlastnosti, odlehčují materiál nebo zvyšují vodoodpudivost.

Větrané zateplovací systémy

S vlhkostí jde ale účinně bojovat i druhým typem zatepleni obvodové stěny – větranou konstrukcí. Vyznačuje se tím, že vrchní plášť odolává povětrnostním vlivům, za ním je větraná vzduchová mezera a pak až následuje tepelná izolace a další skladba konstrukce. Pro dřevěné, nebo kovové rošty s výškou cca 60 cm je možné vkládaní desek minerální izolace bez mechanického ukotvení.

Mohlo by vás zajímat: Představujeme samočisticí fasády

Vhodné je použití desek středně tuhé minerální vaty z kamenných nebo skelných vláken. Tyto desky mají nejlepší tepelněizolační vlastnosti z celého sortimentu minerálních vláken. Pro svislé rošty nebo vodorovné s vyšší výškou – 1 až 1,2 m už je nutné mechanické přikotvení desek, aby se nevyboulily do větrané mezery a tím nenarušily její funkci.

Pro fasády, kde je použit samostatný vrchní plášť, je možné izolaci pouze napichovat na trny, které pak stabilizují ochrannou přizdívku. V tomto případě se používají nejpevnější desky pro větrané systémy. V tomto smyslu nabízí zajímavý typ fasády česká společnost Stavoblock systém, jejíž fasádní cihly Stavoblock jsou ze speciálního lehčeného materiálu, který propouští vlhko a vodní páry. V domě je tak zajištěna optimální vlhkost, což je mezi 40–60 %.

Obavy z toho, že by cihly nadměrně zatížily konstrukci domu, jsou liché, protože tento typ fasády patří mezi tzv. bezkontaktní. Staví se do nosného roštu z lehkého kovu, kdy je každá cihla samostatně na rošt zavěšena. Díky tomu je celá konstrukce maximálně stabilní a bezpečná. Ačkoliv mají cihly tloušťku jen tři centimetry, zaizolují dům jak proti únikům tepla, tak i proti hluku zvenku.

Výhody větraných fasád

větraná mezera zajišťuje trvale odvod vlhkosti z povrchu izolace, proto jsou tyto fasády vhodné i pro rekonstruované domy s vyšší vlhkostí montážní práce nejsou závislé na venkovní teplotě používají se minerální vlny, které mají vyšší tepelnou účinnost než vlny do kontaktních systémů jsou akusticky velmi účinné opláštění těchto fasád bývá velmi estetické a moderní

Zateplení soklů

Na zateplení soklových partií staveb, exponovaných ostřikem srážkové vody, je třeba použít zateplovací systém s izolantem ze soklových desek z extrudovaného polystyrenu (XPS) nebo polystyrenu perimetr, které mají vysokou odolnost proti působení vlhkosti, mrazu a jsou odolné proti průrazu.

Prodyšný zateplovací systém s použitím izolantu z minerální vlny nebo prodyšného polystyrenu EPS-F-Clima Rda je vhodný na zateplení staveb s mírně zvýšenou vlhkostí nebo zateplení rychle stavěných novostaveb. Prodyšný zateplovací systém zajistí odvod vlhkosti z konstrukce v podobě vodní páry do exteriéru. Při návrhu prodyšného zateplovacího systému musíme použít všechny komponenty prodyšné, to znamená lepicí a stěrkovou hmotu, izolant i omítku.

Není proto divu, že kreativní techniky jsou realizovány jak u novostaveb, tak i rekonstrukcí, a to v celé ploše fasády nebo pouze jako zvýraznění některé její části. Současná technologie zpracování dává kreativitě téměř volné ruce. Proto můžeme dnes vidět na fasádách množství imitací povrchů, např. betonového, kamenného, dřevěného nebo kovového. Pokud je dodržen předepsaný technologický postup při realizaci těchto kreativních struktur, pak jde z větší vzdálenosti jen stěží rozeznat takový povrch od originálu.

Základním kamenem kreativní struktury je jednosložková silikonová dekorativní omítka Baumit CreativTop, která se nabízí v šesti zrnitostech od 0,2 do 4 mm. Tato omítka se nanáší ihned po zaschnutí základního nátěru, a to ručně či strojně. Tloušťka vrstvy omítky závisí na zvolené technologii. Pro docílení finálního vzhledu se používají různé nástroje, jako je zednická lžíce, houbové hladítko, zubová stěrka, válečky, kartáče, stříkací pistole a jiné.

Právě kombinace použití těchto nástrojů tvoří názvy pro různé techniky. V nabídce Baumitu se tak můžete seznámit s válečkováním, špachtlováním, kartáčováním, fládrováním, strukturováním hřebenem, gletováním, modelováním a dalšími technikami, kdy každá z nich vyžaduje určitou zrnitost omítky Baumit CreativTop. Omítka se dá nanášet ručně, v případě zrnitosti od 1,5 mm i strojně.

Kvalita a snadná zpracovatelnost zmíněné omítkové směsi umožňuje realizaci kreativních technik i běžně zručným soukromým stavebníkům, zejména jedná-li se pouze o část fasády rodinného domu. „Celoplošné aplikace kreativních struktur u větších staveb je však vhodnější přenechat specializovaným realizačním firmám. Větší plochy fasády totiž kladou maximální důraz na přesnost při realizaci zvolené struktury. V obecné rovině i architektům ze zkušenosti doporučujeme pro aplikaci některých kreativních struktur spíše menší plochy fasády, nebo větší, ale s možností optického rozdělení na více částí,“ potvrzuje poznatky z praxe Ing. Jaromír Žumár, Ph.D., produktový manažer společnosti Baumit.

Mohlo by se možná na první pohled zdát, že nabízených dvacet základních kreativních technik není mnoho, ale při možnosti následné aplikace dalších doplňkových povrchových úprav (např. lazur) se dostáváme až ke stovce různých vzorů. V současnosti je asi nejžádanější kreativní technikou struktura povrchu betonu a investoři obecně preferují také hladké fasády, což je například technika již zmíněného gletování. Důvodem je především snadná údržba takové fasády.

Pro naplnění požadavku zcela hladké fasády nabízí Baumit dva druhy jemných omítek. První z nich nese název Baumit CreativTop Pearl a vyznačuje se finální perleťovou strukturou. Jemnější variantou je poté omítka Baumit CreativTop Silk, která však vyžaduje více technických dovedností. Odměnou je pak nádherně lesklá a hladká fasáda. U obou zmíněných omítek je nutné použít jako základní vyrovnávací vrstvu výrobek Baumit CreativTop Vario v zrnitosti 1,5 mm.

Mluvíme-li o kreativitě, nelze nezmínit široký rozsah barevné škály nabízených odstínů. Vzorník barev Baumit Life dnes nabízí až neuvěřitelných 888 odstínů a převážnou většinu z nich lze využít pro tvorbu kreativních a designových omítek. Následného zvýraznění plastičnosti či vytvoření zvláštních efektů struktury lze docílit kombinací se speciálními nátěry Baumit Lasur, Baumit Metallic nebo Baumit Glitter.

Moderní doba si však žádá stále nové a nové kreativní přístupy, techniky a materiály. S tímto neustálým vývojem dekorativního vzhledu fasády souvisí také letošní významná změna u pestrobarevných pastovitých omítek Baumit MosaikTop. Právě tyto povrchy se často používají u soklové části fasády, která je namáhána v důsledku znečištění, mechanických vlivů a dešťové vody. Baumit nejprve optimalizoval počet barevných odstínů soklových omítek z barveného křemenného písku, a to v klasické řadě Mosaik Essential Line. Současně však představil zcela novou řadu Mosaik Natural Line v osmi exkluzivních kombinacích kamenů. Ve struktuře se poprvé objevují slídové vločky „Mica Flakes“, které dodávají vzhledu fasády naprostou jedinečnost, přirozenost a autenticitu při zachování tradiční odolnosti a trvanlivosti. Fasáda domu se tak může po dlouhé roky chlubit osobitou vizáží.

Všem zájemcům o kreativní povrchy umožňuje dnes Baumit seznámení se základními technikami ve všech regionech ČR, a to formou speciálních stojanů se vzorky jednotlivých struktur včetně povrchových úprav umístěných v příslušných Baumit Life centrech.

www.baumit.cz