Blog

Pokud je součástí umyvadla či dřezu i nábytek, ve kterém bude sifon schovaný, můžeme klidně volit plastové provedení. Klasickým a nenáročným řešením je tzv. flexi hadice, která se vytvaruje do tvaru písmene S, čímž nahrazuje zápachovou uzávěru v sifonu. Toto řešení je ale dosti rizikové, protože reálně hrozí prasknutí této hadice, např. při častém používání agresivních chemických čističů odpadů. Častým problémem je také protržení, pokud je v okolí sifonu polička nebo šuplík pro odkládání věcí. Další nevýhodou je silné znečištění odpadní hadice, které je díky záhybům odtoku nevyhnutelné. Spolehlivějším řešením je použití sifonu z tvrzeného plastu, ale ani to není esteticky moc přitažlivé.

Pokud je odtok přiznaný, vždy doporučujeme volit kovové a tvarově elegantní provedení nebo ještě lépe rovnou podomítkovou variantu, která se téměř celá instaluje do zdi. Takový sifon působí moderně a minimalisticky a navíc má výhodu, že nezabírá v místnosti žádný prostor. Pod umyvadlo pak můžeme dát netradiční kus nábytku nebo např. pračku umístit rovnou ke stěně. Řešení je také velmi vhodné pro invalidy.

Zápachový uzávěr je zde zcela schován ve zdi pod obkladem, a sanitární předmět se k němu pouze připojí jednoduchým designovým nerez obloukem. Sifon je plně přístupný k čištění pod krycí rozetou, je spolehlivě funkční s vysokou hladinou zápachové uzávěry, a nezabírá ani centimetr prostorového místa. Je až s podivem, jak málo je tato designová a praktická varianta odvodu vody aplikovaná v praxi. Přitom moderní koupelny, prádelny a kuchyně by měly být v projektech automaticky vybavovány podomítkovými odvodňovacími sifony, podobně jako jsou ve zdech schovány všechny ostatní zdravotechnické instalace.

Nejběžnějším a pohodlným zdrojem vody je veřejný vodovodní řad, v mnoha rodinných domech studna. Pohodlí první možnosti výrazně determinuje závislost na dodavateli, řešení pomocí vlastního zdroje závisí na vydatnosti pramene a jeho kvality. Alternativní řešení pak nabízí sama příroda. V podobě vody srážkové a úpravy odpadních vod, produkovaných samotnou domácností.

Jak optimálně využít dešťovou vodu?

Rostoucím problémem se stává nejen spotřeba v domácnostech, ale především zavlažování půdy a zbytečné používání pitné vody všude tam, kde stačí voda užitková. Stát se rozhodl v roce 2018 podpořit zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady, akumulaci srážkové vody pro splachování záchodů a využití přečištěné odpadní vody jako vody užitkové. Předpokladem je schopnost dešťovou vodu efektivně zadržet. To lze učinit několika způsoby, k nimž patří třeba i vsakování, nicméně dotační program počítá se svodem ze střechy.

Pro skladování dešťové vody slouží speciální retenční nádoby. Při volbě její velikosti (obsahu) je třeba vycházet z velikosti plochy střechy, z níž budete vodu jímat. Průměrné množství vydatných srážek se pohybuje okolo 30 litrů na 1 m2. Plocha střechy 200 m2 si tedy žádá nádrž s obsahem zhruba 5 m3. V potaz je třeba brát i možnost přívalových dešťů, kdy může spadnout i 2krát více vody.

Jak vybrat nádrž na dešťovou vodu?

Nejvhodnější je plastová retenční nádrž umístěná pod zemí. Díky konstrukci a materiálu z kvalitního polyetylenu umožňuje snadnou manipulaci i instalaci, je odolná vůči vnějším vlivům a udržuje stálou teplotu vody. Zakoupíte ji ve velikostech od 1 000 až po 10 000 litrů. Velikost akumulační nádrže se odvíjí od plochy střechy (celkové odvodňované plochy) a také od vydatnosti srážek v lokalitě. Pokud máte plochu střechy do 100 m2 a dešťovou vodu budete využívat pro zalévání zahrady, volte nádrž do 3 000 l, pro plochu do 150 m2 je vhodná nádrž o objemu 5 000 l.

Také si přečtěte: Dešťová voda – peníze, které padají z nebe

Ušetřete na stočném

Obecně se má za to, že do kanalizace vypustíte tolik vody, kolik odeberete, u domu se zahradou to ale vždy neplatí. Spotřebujete-li ročně více než 30 m3 vody, kterou nevypustíte do kanalizace (např. na zalévání zahrady, napuštění bazénu, který pak vypustíte na zahradu atd.), můžete požádat o snížení stočného.

S podružným vodoměrem instalovaným na odběr této vody ušetříte nemalé náklady na stočném. Nahradíte-li navíc při zalévání zahrady vodu z veřejného vodovodu dešťovkou z retenční nádrže, můžete při závlaze plochy o velikosti 300 m2 ušetřit až 3 000 korun za měsíc, za vegetační sezonu květen–září až 15 000 Kč. Konkrétní úspora se odvíjí od cen vodného a stočného ve vaší obci.

Co je vlastně šedá voda?

Kvalitní pitná voda by měla být používána pouze tam, kde je to nezbytně nutné. Pro splachování toalet nebo zalévání zahrady lze použít vodu vyčištěnou. Pojmenování „šedá“ získala podle nezaměnitelného zbarvení. Zahrnuje splaškové odpadní vody neobsahující fekálie a moč, které odtékají z umyvadel, praček, van, sprch, dřezů apod.

Koncepce opětovného využití odpadních vod a dešťových vod nabývá v poslední době většího významu. Šedé a srážkové vody se staly předmětem připravované normy ČSN 75 6780 „Využití šedých a dešťových vod v budovách a na přilehlých pozemcích“. Jejich úprava není příliš náročná, navíc lze s výhodou využít tepla, které je v nich obsaženo (vany, sprchy a pračky mezi 18 a 38 °C).

Mohlo by vás zajímat: Tipy pro efektivní zavlažování zahrady

Otazníky kolem čistoty vody

Hygienické standardy na čistotu pitné vody se neustále zvyšují. Ne nadarmo se říká, že čistá voda je tím nejcennějším jměním. I když ale pitná voda projde přísně sledovaným martyriem úpravny, rozhodně to neznamená, že si ji do skleničky napustíte ve stejné kvalitě. Kde tedy dojde k jejímu znehodnocení? A je opravdu možné znehodnotit vodu během relativní „chvíle“, kterou stráví v domovních rozvodech?

Odpovídá Michael Blažek ze společnosti REHAU s.r.o.: „Rozvody jsou trvale zavodněné, takže voda v nich na nás „čeká“ třeba deset hodin. V moderních domácnostech se navíc neustále zvyšuje počet odběrných míst, využívaných jen příležitostně, jako je například koupelna pro hosty. Pokud jsou rozvody provedeny klasickým způsobem (tedy na bázi tzv. T-kusů), voda v některých částech stojí i více dní a dokonce týdnů. Trvanlivost pitné vody je přitom omezená. Ve stojaté vodě se rychle množí mikroorganismy, které pak kontaminují i ostatní části rozvodů. Kvalitu tedy výrazně ovlivňuje materiál rozvodů. Nejběžněji používaným materiálem u nás je plast, respektive polypropylen PPR, spojovaný technikou svařování. Setkat se můžeme i s mědí nebo nerezovou ocelí. V daném případě doporučujeme systém RAUTITAN, jehož základním materiálem je právě zesítěný polyetylen. Obsahuje mimo jiné speciální komponenty, které umožňují různé typy montáže. V domě s množstvím odběrných míst, která nejsou pravidelně využívána, se doporučuje průtočná montáž nebo kruhové vedení – oba způsoby významně snižují riziko stagnace vody. U navrhování rozvodů je třeba přemýšlet, proto radím sázet na ověřené firmy.“

Filtrace dešťové vody

Dešťová voda ze střech a jiných zpevněných ploch přichází do kontaktu se střešní krytinou nebo svodovým potrubím, může být znečištěna listím, pylem, prachem, ale i choroboplodnými zárodky, např. z ptačího trusu. Filtrováním dochází k odstranění mechanických nečistot a bakterií. Pro zalévání nebo mytí auta plně postačí filtry hrubých nečistot (např. AS-PLURAFIT), instalované buďto přímo do nádrže, případně před zásobní nádrž mezi okapový svod a nádrž.

Údržba filtru je velmi snadná – filtrační koš nebo filtrační síto jednoduše očistíte od nečistot po jeho vyjmutí. Další možností je filtr dešťové vody AS-PURAIN, který svým tvarem simuluje hydraulický vodní skok známý z přírody. Jeho tvar zabraňuje usazování nečistot a zanášení síta. Nečistoty na vodní hladině v akumulační nádrži jsou stahovány pomocí skimmeru, který je integrován přímo ve filtru.

Nejlepší místo pro instalaci filtru je přímo v nádrži, takže není nutné budovat další šachtu. Některé nádrže jsou filtračním systémem vybaveny již z výroby. Například podzemní nádrže AS-REWA jsou vybaveny průtokovým filtrem hrubých nečistot.