Blog

Kuchyně: 5 designových stylů

Romantická a starobylá

Máte duši romantika a jste příznivci dřívějších dob? Potom neváhejte a pořiďte si kuchyň zařízenou starým nábytkem. Některé krásné doplňky možná najdete i na půdě nebo ve sklepě. Nejlépe se budou hodit především do rekonstruovaného staršího domu anebo na chalupu. Uplatnit se však můžou i v paneláku či novostavbě. V těchto případech je ovšem nutné zacházet s nimi citlivě.

Barevná a hravá

Toužíte po funkční a přitom hravé kuchyni, kde je vaření radost? Zvolte jednu barvu jako hlavní. Ta bude dominovat buď na stěně, nebo v podobě barevných kuchyňských skříněk. Pro oživení ji doplňte jednou nebo dvěma tlumenějšími barvami.

Nepřehlédněte: Nejlepší materiály pro vaši kuchyni

Bytelná a hřejivá

Dřevo je klasika, která nestárne ani s příchodem moderních materiálů. Uklidňuje a přináší do našich domovů pocit sounáležitosti s přírodou. Díky svým vlastnostem i finanční dostupnosti je vůbec nejproužívanějším materiálem v interiéru.

Elegantní a luxusní

Nerez je v kuchyňském prostředí oblíbeným materiálem, jenž působí v každém typu interiéru elegantním dojmem, ať jde o kuchyně moderní nebo klasické. Jeho nejsilnější stránkou je dlouhá trvanlivost. Údržba je však daleko náročnější než u jiných používaných materiálů.

Nechte se inspirovat: 10x vychytávky do kuchyně

Slušivá a dovádivá

Mezi nejzajímavější retro kuchyně patří bezesporu kuchyně amerického typu z padesátých, šedesátých a sedmdesátých let. Schéma je prosté. Dominuje jedna z teplejších barev (žlutá, zelená, modrá, oranžová), která je doprovázena barvou bílou.

Všechny obrazové tipy najdete v galerii pod hlavní fotkou článku!

Jak jednoduše vyměnit radiátor ve 4 krocích + kdy a proč se k tomu rozhodnout

Jak se připravit na výměnu radiátorů. Co všechno výměně předchází?

V případě pouhé výměny starého za nový je výběr radiátoru velmi jednoduchý. Potřebujete znát rozměry a následně počet žeber radiátoru, který bude nahrazen. V tabulce od KORADO, českého výrobce otopných těles, jednoduše naleznete stávající radiátor a k němu odpovídající náhradu za deskový RADIK KLASIK-R. Pokud si nejste jisti, není nic jednoduššího, než se obrátit na specialistu.

Jestliže měníte topná tělesa v celém bytě a bydlíte v paneláku, nemělo by to mít žádný vliv na celkovou otopnou soustavu v domě. Tedy za předpokladu, že nová tělesa budou mít stejný výkon jako ta původní. Vždy je však dobré a někdy i nutné konzultovat výměnu radiátorů se Společenstvím vlastníků jednotek, družstvem či provozovatelem kotelny. V každém případě se nejedná o nic komplikovaného. Tělesa, jako je právě RADIK KLASIK-R od KORADO, jsou pro rekonstrukce přímo určená, jejich instalace je tedy velmi jednoduchá.

Výměna starého radiátoru ve 4 krocích

1) Nejdříve je třeba vypustit vodu, a to buď z celé otopné soustavy, nebo jen ze stoupačky, což bude jednodušší zejména v panelových domech. Pokud vám tento krok soused nepovolí, existuje pro tyto případy speciální zamrazovací soustava. Ta vám umožní výměnu radiátoru bez nutnosti vypouštět vodu z otopné soustavy. Stačí jen nasadit zamrazovací objímky na trubky radiátoru a poté vodu zamrazit.

2) Jakmile máte vodu vypuštěnou nebo zamraženou, můžeme přistoupit k demontáži starého radiátoru, která nepředstavuje nijak složitý úkon. Začneme tím, že odšroubujeme boční připojení na rozvod otopné soustavy, které máme na levé nebo pravé straně. Poté radiátor sejmeme ze zdi a dáme stranou. V dalším kroku odstraníme původní ocelové závěsy, na kterých byl připevněný starý radiátor. Pro odříznutí masivního kovu je možné použít například vibrační nebo mečovou pilu. Jejich výhodou oproti kotoučovým bruskám je výrazně čistější pracovní prostor.

3) Odkrytou stěnu je vhodné zatmelit či zasádrovat do roviny a zároveň vymalovat.

4) Pak následuje samotná montáž nového radiátoru, která spočívá v umístění nosných prvků (konzol) radiátoru na zeď a následně jeho opětovné připojení k otopné soustavě prostřednictvím původních rozvodů. Na závěr nový radiátor napustíme vodou a řádně odvzdušníme.

www.korado.cz

STAVBA DOMU e4 V PŘÍMÉM PŘENOSU, fáze 62: Konečné práce v interiéru

Fáze 62: Konečné práce v interiéru

Nezadržitelně se blíží předání domu investorům, a tak se v interiéru dodělávají poslední detaily. Mezi ně se řadí usazení zřizovacích předmětů v koupelnách, nátěr dřevěného schodiště a přiznaných trámů, osazení svítidel apod. Svítidla jsou povětšinou designová a v některých případech následně vlastními silami obyvatel domu upravovaná, aby se docílilo požadovaných vlastností svítidel. Součástí tvorby požadované světelné atmosféry se staly i ledkové pásky a bodovky.

Schodiště je z dřevěného dubového masivu, upravené technologii kartáčování a olejované. Zábradlí je ze skleněných tabulí s chromovým madlem doplněným ledkovým páskem umožňujícím nasvícení skleněných ploch rozptylovým světlem.

I při dokončovacích pracích v interiéru se opět projevuje zajímavost projektu v tom, že Wienerberger e4 dům podporuje individuální řešení, není to typový dům. A platí to samozřejmě i v oblasti architektury a materiálů, které již nyní splňují požadavky bydlení v budoucnosti.

Text: Stojan Černodrinski s využitím podkladů firmy Wienerberger

Cesty v zahradě: mlatový povrch

V principu nejde o nic nového – naopak. Povrchy tvořené sypkými přírodními materiály, jako je písek, antuka, kamenná drť, drobný štěrk a podobně, se používají v zahradách, parcích i krajině již po mnoho staletí. To, co tyto povrchy dostalo opět do sféry zájmu, jsou dnešní propracované technologie, vyzkoušené materiály a hledání náhrad za dlažby, beton a asfalt.

Slovo mlat vychází z historického výrazu pro pevnou plochu ve stodole, kde se na ní pomocí cepů mlátilo obilí. Byla tvořena za mokra udusaným jílem s plevami. Voda tu hraje důležitou roli stále – ne nadarmo se v německých normách používá výraz „wassergebundene Decke“, což znamená vodou pojený povrch.

Co je moderní mlat

Pokud má nějaký sypký materiál vytvořit pevnou plochu, musí mít celou řadu specifických vlastností. Dnes se využívají určité směsi z kamenolomů. Odborně se rozdrceným a roztříděným kamenům říká lomové kamenivo. To se třídí podle velikosti na celou řadu tzv. frakcí od jemného prachu přes drti, štěrky až po makadam a větší. Směs, která obsahuje všechny frakce do určité velikosti, se nazývá prosívka – např. 0/32 znamená, že je zde vše od prachu až do velikosti 32 mm.

Řeknete si, že přece stačí nasypat a rozprostřít vrstvu kamení, udusat a je to. V mnoha případech to pak dopadne přesně podle známé dvojice Pat a Mat. Každý lomový materiál se „váže“ jinak dobře a některý vůbec, i když to na první pohled nevypadá. Aby se do sebe jednotlivé prvky struktury dobře zaklínily a držely u sebe, musí být dostatečně „ostré“, hranaté, odolné a tvrdé. Navíc nesmí být stejné velikosti, mezi větší se zakliňují menší a vyplňují prostory a tak stále dál až k jemným frakcím.

Není to tak dávno, kdy se kamenivo s prachem považovalo za nekvalitní a bylo odmítáno. Preferovaly se čisté a prosáté frakce přibližně stejné velikosti. Dobře propouštěly vodu, díky čemuž s nimi mráz nehýbal a jako podklad pro dlažbu či asfalt byly v pořádku. Pokud ale neměly na povrchu pevnou vrstvu, brzy se vytvořily díry a nerovnosti. To se změnilo poté, co se začaly využívat směsi s frakcemi od prachu až po velké kameny. Prach a jemné části tu totiž fungují jako pojivo, a pokud se zpracují ve vlhkém stavu, vytvoří neuvěřitelně pevnou strukturu. Aby nakonec z povrchu nevylézaly větší kameny, klade se na sebe několik vrstev (zpravidla 3–4) různých frakcí od nejhrubších po nejjemnější, které povrch uzavřou.

Výhody a nevýhody

Přes veškeré nadšení se sluší zdůraznit, že nejde o žádné samospasitelné řešení a je třeba dobře vědět, kam se mlat hodí a kam ne. Vedle výhod, jako je cena a rychlost a snadnost realizace, mají i mnohé méně příjemné vlastnosti. Především vyžadují údržbu, déšť a vítr dokážou snadno jemný povrch poničit. Opravy ale nejsou nijak složité a drahé, stačí přisypat jemnou prosívku a utužit.

Mlat není vhodný na větších svazích, kde se při dešti vytváří potoky vody. Vodu je potřeba co nejrychleji odvést k okrajům ploch, proto je třeba i příčný spád kolem 2–3 %. Tam, kde vanou časté a silné větry, bude suchý prach dělat také nepříjemnosti. Musíme si uvědomit, že tyto povrchy optimálně fungují ve vlhkém stavu, což se v praxi u nás nedá zajistit, pokud nemáme speciální kropicí systém.

Stabilizace povrchu můžeme dosáhnout i tím, že se zde usadí nějaké nízké rostliny nebo tráva, která začne prorůstat z okolí. Můžeme tomu i pomoci výsevem. Vídáme to na starých dvorech a příjezdových cestách ke stavením. To se ale nemusí každému líbit.

Mlatové povrchy jsou jistou alternativou k zavedeným technologiím, ale osobně si myslím, že v zahradě se lépe chodí po trávě nebo dlažbě. Dobrým řešením jsou na delších příjezdových cestách nebo nepříliš zatížených manipulačních a parkovacích plochách. Větší uplatnění nachází spíše ve veřejné sféře, v parcích, sportovních zařízeních, lesích a přírodě jako cyklostezky, odpočívadla, parkoviště.

Složení mlatové cesty

Základem pro mlatové povrchy je vlhká směs z lomové prosívky 0/32 mm. Čím ostřejší jsou jednotlivé kamínky, tím se do sebe lépe „vážou“. Samotný materiál musí být velmi tvrdý – žula, rula, rohovec a podobně. Založení mlatového povrchu definuje německá norma DIN 18035-5. V praxi existují nejrůznější varianty na dané téma podle dostupného materiálu a receptury realizačních firem. Čím je větší zatížení, tím se spodní vrstvy navyšují.

Příklad pro pěší cestu odspodu:

filtrovací vrstva 10 cm prosívka 0/32 (0/45)
nosná vrstva 6 cm prosívka 0/16
svrchní vrstva 4 cm prosívka 0/4 (0/2)

Rozumné řešení rozpočtu domu? Svépomoc s Ytongem

Mladá dvojice bydlela nejprve v bytě v Praze, ale protože jim myšlenka vlastní zahrady, klidu a prostoru připadala lákavější, začali hledat pozemek v dosahu velkoměsta. Vybrané místo je společně oslovilo nejen svoji atmosférou, ale i dobrou dostupností do práce a vyhovovala jim také okolní zástavba, na kterou v projektu esteticky navázali. Představovali si totiž od začátku patrový dům se sedlovou střechou a ten se na toto místo vzhledem k sousedícím stavbám ideálně hodil. Projekt si zvolili z nabídky projekční firmy G Servis. Typový dům jim v G servisu upravili podle konkrétní orientace pozemku a dalších povinných limitů pro stavební povolení.

Za stavebním materiálem se rozhodli vydat na veletrhy: „Zašli jsme spolu s partnerkou například na For Arch nebo For Habitat. Měli jsme pozitivní dojem z poradců od Ytongu, doporučili nám skladbu materiálu a poradili s výběrem. Svou volbu jsme ale ještě prověřili například nezávislými srovnávacími testy spotřebitelů v médiích a rozhodli se pak téměř celý dům udělat z Ytongu. Poradce, kterého jsme znali z veletrhu, se nám věnoval i v dalších fázích, například za námi přijel, když jsme potřebovali poradit s montáží schodiště a stropu,“ popisuje průběh stavby stavebník.

Od počátků byli rozhodnutí stavbu nezateplovat, proto zvolili tepelněizolační Ytong Lambda YQ šířky 450 mm. „Viděli jsme příklady různého zateplení a jeho nedostatky. Třeba to, že potřebujete velmi dlouhé hmoždinky pro kotvení světel a čehokoli dalšího do fasády. Připadalo mi to jako práce navíc – což znamená zdržení a tím pádem i čas anebo náklady na práci,“ vysvětluje majitel. Energetická třída domu spadá do kategorie A, což jim umožnilo provoz s náklady zhruba 14 000 ročně za topení plynovým kotlem, což je u poměrně velkého patrového domu velmi pěkný výsledek.

Rozhodnutí pro svépomoc bylo ovlivněno nejen tím, že otec majitelky je zedník a také majitel sám měl chuť vyzkoušet vlastní síly. Zásadním důvodem bylo snížení nákladů. Cenové nabídky stavebních firem na dům bez zařizovacích prvků zněly totiž kolem čtyř milionů, což už bylo nad možný limit mladé rodiny. Formou svépomoci, kdy část prací dělali sami a na některé si najímali drobné živnostníky z oboru, se dostali na cenu necelých dvou milionů.

„V době, když jsme stavěli, jsme už čekali naši dceru. Proto jsme se snažili mít vše co nejdříve. Začali jsme v březnu, hrubou stavbu jsme v pěti lidech postavili za dva týdny. Další práce jsem pak řídil sám – vždy jsem udělal přesný týdenní plán a práce řídil nebo vykonával. Díky tomu jsme se už před Vánocemu mohli stěhovat,“ vysvětluje stavebník. „Celá hrubá stavba z jednoho materiálu mi dávala smysl. Strop byl oproti litému montážně mnohem jednodušší. Stejně tak schodiště – je to monoblok v podobě skládačky. Zde sice pomocníci měli trochu obavy, ale jako profesí strojař a technik jsem si s tím poradil snadno,“ uvádí majitel. Své rozhodnutí hodnotí pozitivně i po pár letech od nastěhování. Stavba je kvalitně a spolehlivě provedená, navíc pozemky v okolí cenově dost vzrostly a tak se jim vyplatilo neváhat.

VE VLASTNÍ REŽII, 1. část: Dům z katalogu, nebo projekt na míru?

Česko dlouhodobě trápí nedostatek kvalifikovaných a kvalitních zedníků, klempířů, tesařů a dalších profesí. A situace se dle profesních cechů v blízké době nezlepší, neboť mladým se na „učňáky“ moc nechce a zkušení mistři postupně odcházejí do důchodu. Zkrátka nejsou lidi a dodavatelské firmy bývají vytíženy na dlouhou dobu dopředu. Leckdy ani nezbývá nic jiného než přiložit ruku k dílu. Zde je na místě podotknout, že stavební odborníci sice individuální výstavbu principiálně neodmítají, přesto varovně vztyčují prst a radí: pouštějte se pouze do věcí, které skutečně zvládnete, a vězte, že na některých věcech ve skutečnosti neušetříte.

Jednou z věcí, které určitě zvládnete, je manažerské vedení celého projektu, od jeho výběru či zadání svých představ projektantovi až po doslova dirigentské vedení jednotlivých subdodavatelů a řemesel.

Také čtěte: Nový dům krok za krokem – 1. díl: Plánujeme stavbu

Katalogový, anebo šitý na míru?

V přípravné fázi vás čeká a nemine velmi důležité rozhodnutí, kterým je buď výběr projektu typového (katalogového) domu, nebo realizace ryze individuální představy o budoucím bydlení.

Obě alternativy mají svá pro i proti. Typový projekt ve většině případů představuje univerzální (ovšem zpravidla i praxí prověřené) řešení a obvykle zahrnuje domy standardních velikostí se standardním dispozičním uspořádáním. Katalogový projekt tedy lze označit jako univerzální projekt rodinného domu. Nebo ještě jinak „ideální dům pro ideálního uživatele na ideálním pozemku“. Což je samozřejmě teorie.

Katalogové projekty rodinných domů jsou totiž zpracovány bez vazby k pozemku a nezohledňují (ani nemohou zohledňovat) místní podmínky v daném území. Tudíž neberou v potaz vlastnosti a charakter konkrétní parcely (např. okolní výstavbu, spád terénu, dopravní infrastrukturu, napojení na inženýrské sítě, požadavky na orientaci místností ke světovým stranám atd.).

Cena katalogového projektu je samozřejmě nižší nežli cena za individuální řešení, ovšem tady je třeba připomenout, že jde o tzv. cenu základní. Ta se rozhodně navýší o další položky, např. o projekt osazení domu na konkrétní parcelu, o projekt infrastruktury, za radonový průzkum, za průkaz energetické náročnosti domu a další položky.

Mohlo by vás zajímat: Jaký materiál použít na hrubou stavbu domu?

Spolutvůrcem budoucího domu

Příprava individuálního řešení je sice o „něco“ dražší a tvorba projektu vyžaduje určitý čas, ale nabízí možnost realizace vašeho vlastního nápadu i jeho ladění podle reálných finančních možností.

Architekt (či projektant) zde může využít své tvůrčí invence a (pochopitelně v rámci platných norem a zásad), vám projekt „ušije“ přesně na míru. S přihlédnutím k vašemu způsobu života, vašich zvyklostí, nároků i požadavků, se zohledněním možností pozemku v daném prostředí, s reakcí na okolní architekturu a terénní podmínky, s využitím nezastavěné plochy a vzrostlé zeleně (může ovlivňovat oslunění budovy a zahrady) atd.

Výsledkem je zpravidla projekt domu k dlouhodobému užívání, připravený reagovat i na různé etapy vašeho života. Určitou nevýhodou je poněkud vyšší cena, za niž ovšem obdržíte kompletní dokumentaci (podílí se na ní tým specialistů) pro ohlášení stavby či pro stavební povolení.

Další díly seriálu:

Měkké linie, široké spektrum barev a dlouhá životnost – to jsou střešní tašky Terran Danubia

Tašky Danubia svými měkkými liniemi navíc ideálně zapadají do české přírody a krajiny. Důvodem velké obliby je i mnoho barevných odstínů, vysoká pevnost a dokonale odolná povrchová úprava. Tašky se samočistícím efektem lépe odolávají UV záření a tím nedochází ke ztrátě barevnosti. Vylepšená povrchová úprava pod názvem „EVO“ je opravdovým unikátem na českém trhu.

Vše podstatné o střešních taškách Terran najdete na www.terran.cz.

Rekonstrukce odkryla řadu překvapení

Manželé původně uvažovali o koupi novostavby za Prahou v Černošicích nebo Dobřichovicích, ale pak převážily argumenty pro hlavní město. „Spoustu času bychom strávili dojížděním, vrátili se až večer, a k čemu by nám ta zahrada pak byla,“ popisuje rozhodování Klára. Řešení? Koupit starší dům a zrekonstruovat jej.

Ne každý chce do nového

Rekonstukce domu bývá často dražší a složitější cestou, to ale neznamená, že všechny hned odradí. „Novostavby z katalogů, ale ani hotové domy po rekonstrukci se mi moc nelíbily. Zaplatili bychom hodně peněz a v budoucnu bychom to stejně chtěli předělat k vlastním představám,“ vysvětluje Klára důvod, proč se s manželem Robertem rozhodli pro tuto cestu.

Dům neměl být ani velký, ani malý, ale hlavně situovaný už ve starší zastavěné městské části, aby jim za hlavou nevyrostla nějaká průmyslová hala. Všechny tyto požadavky nakonec splnil dům v Malešicích, ve kterém bydlí rodina se dvěma dětmi už druhým rokem.

„Malešice mají přátelskou vesnickou atmosféru, a přitom jsou součástí Prahy, takže nemusím dlouho dojíždět do práce,“ hodnotí Klára. Zhruba rok pak prý trvalo vybrat firmu a architekta, kteří by se o rekonstrukci postarali. „Někteří se do toho nechtěli pustit, nebo jen za zpracování projektu požadovali příliš vysokou částku. Nakonec jsme oslovili Sféru, protože se nám líbil vedlejší dům, jehož rekonstrukci navrhli právě oni,“ popisuje Klára, podle čeho se rozhodli. A s architekty si prý hned padli do oka.

Zůstaly v podstatě jen obvodové zdi

Vrátit domu šmrnc a duši – tak by se dalo zkráceně vysvětlit přání majitelů. Z domu ve výsledku zůstaly téměř pouze obvodové zdi. Rekonstrukce ale zároveň odkryla řadu překvapení, jako například starou klenbu mezi současnou předsíní a kuchyní, kterou se původní majitelé snažili na rozdíl od těch současných zakrýt.

Tip: Podívejte se, jak dopadla rekonstrukce památkově chráněné chalupy na Vysočině

Ve zcela původním stavu byl zachován také sklep, který sloužil (a nadále slouží) jako malá vinárnička. Jiné objevy už tak příjemné ale nebyly. „Když začali zasahovat do zdí, tak jsme objevili místa, kde najednou chyběly cihly a byly tam místo toho kousky dřeva,“ popisuje jeden ze zádrhelů Klára.

Nejdůležitější část domu? Úložné prostory

Rekonstrukce trvala zhruba rok a dům proměnila téměř k nepoznání. Některé průchody byly zazděny, jiné naopak probourány. Hned za dveřmi bývala dřív malinkatá kuchyň a za ní průchozí pokoj. Z kuchyně je dnes praktická úložná místnost a z průchozího pokoje útulný pokoj pro hosty.

Největší změny ale čekaly první poschodí, kam se původně dalo dostat pouze po strmých schůdcích. Nahoře býval k dispozici jen jeden pokoj, malá koupelna, a zbytek byl zkrátka a dobře půda s trámy pod střechou.

„Z původního pokoje vznikla naše ložnice. Architekti sem přidali dva dětské pokoje, komůrku a koupelnu. Měli jsme obavy, aby pokoje nepůsobily stísněně kvůli tomu, že jsou pod šikmou střechou, ale není tomu tak,“ popisuje nový stav Klára a s nadšením nám ukazuje tajnou skrýš, která slouží jako ukládací prostor. Těch prý není nikdy dost.

Myslet i na stáří

Další podstatnou změnou k lepšímu byla přestavba původně průchozího pokoje v přízemí, který v současnosti slouží jako pokoj pro hosty, především pro rodiče Kláry či Roberta, když přijedou na návštěvu z Ostravy nebo Itálie. V budoucnu ale bude plnit funkci hlavní ložnice, aby majitelé ve stáří nemuseli běhat nahoru a dolů po schodech. V přízemí se navíc nachází prostorná koupelna, dům tak může plnohodnotně sloužit jako bezbariérový, což bylo i jedním z hlavních přání majitelů.

Zvenku k nepoznání

Podstatných změn se dům dočkal i zvnějšku. Na západní straně domu byla tvarově zjednodušena přístavba domu, která slouží jako hlavní vchod. Důležitým krokem byla také výměna plastových oken za dřevěná a úprava jejich proporcí. V přízemí bylo okno v současné kuchyni vyměněno za vchod přímo na zahradu, díky čemuž se šikovně propojil interiér s exteriérem.

Na první pohled je také zřejmé, že se zcela úplně proměnila fasáda domu. Zmizely původní pruhy pískovcových barev a přibyla hlavní římsa i další plastické prvky ve tmavém odstínu. Přístavba je nyní výrazně kontrastní k hlavní části domu. Dům působí elegantně a dobře zapadá do okolní zástavby.

Už jste viděli? Když je pokora velkou výzvou. Rekonstrukce domu provedená s citem

Podlahy jako manželský kompromis

Část vybavení domu pochází z původního bytu rodiny na Žižkově. Některý nábytek vyráběl truhlář na míru, jako například kuchyňské skříňky (podle návrhu Sféry) nebo skříně v předsíni, ložnici a koupelně.

Podlahy jsou výsledkem kompromisu mezi přáním manželů. Částečně je tvoří dubové třívrstvé lamely celoplošně lepené a částečně jsou z keramických dlaždic, které si majitelé dovezli z Itálie. Vytápění v přízemí zajišťuje podlahové topení, v prvním patře radiátory. V obývacím pokoji je umístěn krb, ze kterého vede výdech nahoru do patra, kde vyhřívá chodbu.

Zahrada krásně prokoukla

Co se zahrady týče, dočkala se nového travního koberce, pod kterým se ukrývá nádrž na dešťovou vodu k zalévání. Dále došlo na vykácení tújí a jehličnanů a odstranění nevzhledného skleníku nalepeného na stěnu domu u kuchyně. Klára si naopak přála zachovat starší ovocné stromky: „Zas tak dobrá jablka neplodí, ale vypadá to krásně, když to všechno kvete,“ vysvětluje. Celá jedna část zahrady byla pak vyhrazena pro pěstování bylinek a zeleniny. „Dřív jsme odebírali farmářské bedýnky, dnes nemusíme, hodně si vystačíme sami,“ pochvaluje si Klára.

Naprostá spokojenost

Dům po rekonstrukci splnil všechna očekávání rodiny. „Jediná věc, kterou jsme špatně zvolili, je světlá dlažba na terase. Snadno se zašpiní a špatně se čistí,“ říká přece jen po našem dalším naléhání Klára. „Kromě toho bychom ale nic neměnili,“ dodává jedním dechem.

Technické údaje

Užitná plocha: 162 m2
Zastavěná plocha: 133 m2 RD + garáž 43 m2
Konstrukce: zděná konstrukce z CP + zateplení 160 mm
Výplně otvorů: okna dřevěná s trojskly, dveře dřevěné
Vytápění: vytápění plynovým kondenzačním kotlem, 1. NP podlahové topení, 2. NP radiátory, teplovzdušná krbová vložka

Autoři projektu

Ateliér Sféra
Ing. arch. Tomáš Stránský, Ing. arch. Martin Rezek, Ing. Vít Spálenský, Ing. arch. Lucie Pňáčková, Ing. Martin Pospíšil

Rádi tvoří pro klienty, kteří hledají neotřelá řešení a ocení dobrý nápad. Architekturu nevnímají jako estetickou nadstavbu projektu, ale jako přirozený základ pro všechny bez ohledu na výši rozpočtu, charakter stavby nebo člověka. Dům má sloužit jak svému uživateli, tak i okolí. Každý objekt, který navrhují, má jiný charakter, stejně jako jeho investor nebo prostředí. Ateliér Sféra zajišťuje kompletní rozsah projektové dokumentace, dozory a realizace staveb.

Kontakt: www.sfera-atelier.com, tomas@sfera-atelier.com

Obrazy do každého obývacího pokoje

Říkáte si, že vašemu obývacímu pokoji něco chybí? Máte rádi čistý styl, který není přeplácaný, ale stejně by to chtělo nějak doplnit atmosféru? Tak přesně pro vás je ideální obraz do obývacího pokoje, který máme v naší široké nabídce. Vyberte si ještě dnes.

Obrazy jsou členěny tak, abyste se v seznamu orientovali hned při první návštěvě. Vybrat si můžete dle velikosti, stylu i motivu. Samozřejmostí je také zvolení ceny, kterou si můžete navolit dle vlastního rozpočtu. Nemůže se vám tedy stát, že by se vám obraz líbil, ale zdál by se vám moc drahý. Díky široké nabídce si vyberete i v té nejlevnější kategorii mnoho krásných kusů.

Mezi nejoblíbenější motivy, které se hodí do obývacího pokoje můžeme zařadit krajiny, květiny a města. Záleží jen na vás, čemu dáte přednost. V naší nabídce naleznete více než 4500 obrazů a to už je slušná nabídka. Určitě si vyčleňte nějaký čas na hledání toho pravého obrazu. Pokud zastáváte minimalistický styl, o kterém píšeme výše, je dobré zvolit originální a na první pohled zřetelný obraz. Obraz totiž dodá do vašeho obývacího pokoje nový rozměr.

Velkým hitem letošní sezóny jsou černobílé obrazy s jedním barevným detailem. Dále jsou to již klasické zasněžené krajiny nebo jednotlivé stromy umístěné osamoceně v poli nebo na okraji lesa. Dáváte raději přednost civilizaci? Máte rádi pohled na rozsvícená velkoměsta nebo originální ulice? I pro vás máme širokou nabídku. Nádherná noční města, jako je Paříž, New York nebo Londýn.

Kam obraz pověsit, aby byl nejlépe vidět a byl středobodem obývacího pokoje? Máte hned několik možností. Vyzkoušejte nejdelší stěnu a doprostřed umístěte obraz s motivem, který jste si u nás vybrali. Máte na nejdelší stěně nábytek a obraz by se vám tam nevešel? Co zkusit stěnu naproti dveřím? Jestliže chcete zaujmout, pověšením obrazu na stěnu, která je při vstupu jako první vidět, jistě nešlápnete vedle.

Nenašli jste se v tomto článku? Nemáte rádi minimalistický styl a dáváte přednost krásným dekoracím po celém domově? Proč nezkusit netradiční ozdobu do obývacího pokoje v podobě několika menších obrazů doplněným jedním velkým dominantním? Můžete kombinovat několik stylů, barev i provedení. Zkuste rodinou fotografii vsazenou do rámečku a kolem ní obrazy z naší nabídky. Díky široké nabídce vyberete dokonalé obrazy, které přesně zapadnou do vašeho stylu. Provence, dřevo, kámen i různé barvy.

Nemusíte zůstat u jednoho obrazu, několik vedle sebe poskládaných obrazů vám vytvoří krásný celek. Neumíte nebo se vám nechce řešit, zda k sobě obrazy pasují? Naše nabídka skýtá také několik k sobě ladících obrazů, které můžete rozmístit buď úplně zvlášť nebo s malými mezerami hned vedle sebe.

Obývací pokoj je místnost, kde trávíte mnoho společných chvil, ať už s rodinou nebo s přáteli. Vyzdobte si jej dle svých představ a možností. Obrazy vám zabalíme tak, aby byly chráněny. Moderní a kvalitní potisk vydrží být sytý i když na něj svítí sluníčko a ostrost barev vás jistě překvapí. Obývací pokoj bude přesně takový, jaký si přejete, díky naší široké nabídce.

Proč teplovodní podlahové vytápění REHAU? 7krát proto!

1. Zdraví až na prvním místě

Nejen podlaha ale dnes už i stěna nebo strop mohou být plochou, pod kterou se velkoplošné vytápění dá zabudovat. Teplo od nohou je příjemné, sálavé teplo celé stěny ovšem také není k zahození. Na stropě se vytápění zase nejčastěji kombinuje s chlazením, které nahrazuje klimatizaci. Ať už ale vytápíme nebo chladíme, alergici a astmatici jistě ocení, že nedochází k žádnému nežádoucímu víření vzduchu a tím pádem i prachu – teplo nebo chlad se ve všech zmíněných případech předává sáláním, navíc je rovnoměrně rozložené. Oproti elektrickému podlahovému vytápění nevzniká u teplovodního žádné elektromagnetické pole, které může citlivějším jedincům vadit.

2. Důraz na praktičnost

Protože se celá podlaha, stěna nebo strop stává „radiátorem“, logicky musíme pracovat s mnohem nižšími teplotami otopné vody. To hravě vynahradí právě velká plocha, která celá vytápí nebo chladí. Díky tomu, že jsou otopné trubky zabudované pod povrchem, teplovodní podlahové vytápění nijak neovlivňuje design prostoru a není nutné řešit kam umístit radiátory. To je samozřejmě bonus v novostavbách, ještě více to oceníme v rekonstrukcích historických interiérů, kde by moderní topná tělesa značně kazila dojem.

3. Kvalita a spolehlivost

Právě proto, že je systém skrytý a tím pádem jakákoliv vada a její následná oprava stojí nemalé peníze a je velice nepříjemná, důraz musíme klást především na kvalitní a bezporuchový systém. REHAU RAUTHERM se vyznačuje speciálním potrubím, které není vyrobeno z obyčejného plastu, ale z hi-tech materiálu, síťovaného polyetylenu PE-Xa, který je vysoce pevný a odolný. Bezporuchovost systému značně podporuje speciálně vyvinutá spojovací technika tzv. násuvné objímky, při které není třeba svařovat, lepit ani používat těsnící O-kroužky, a přitom perfektně drží. To značně eliminuje možnou chybu řemeslníka.

4. Variabilní zdroj tepla

Ať už plánujete řešit zásobování energiemi jakýmkoliv způsobem, teplovodní podlahové vytápění se tomu přizpůsobí. Napojit ho můžete na kotel na jakákoliv paliva, případně i na tepelné čerpadlo. Neexistuje proto žádný limit, a to ani u nízkoenergetických nebo pasivních domů.

5. Ekonomika provozu hraje prim

Ekonomičnost provozu teplovodního vytápění souvisí právě s nižšími teplotami otopné vody. Tato skutečnost uspoří až 30 % nákladů. Znát je to i u chlazení, kde se naopak pracuje s mnohem vyššími teplotami, než je tomu u klimatizace. Chlazení proto není tak agresivní a uživatel nepozoruje žádné proudění studeného vzduchu, na které si mnoho lidí v létě stěžuje.

6. Chytrá regulace

Alfou omegou teplovodního podlahového vytápění je jeho regulace. Tento druh vytápění má totiž (zejména u mokré pokládky) delší dobu náběhu, zase ale větší setrvačnost. V dnešní době plně programovatelných termostatů – u REHAU je to NEA SMART 2.0, které je navíc zcela běžné ovládat přes internet pomocí chytrého telefonu nebo PC, ale není vůbec žádný problém topení zaprvé „naučit“, jak se v klasickém režimu uživatelné domu chovají (kdy se vrací z práce, kdy chodí spát nebo kdy se třeba vrací z dovolené), zadruhé mu pak kdykoliv můžeme i na dálku vydat příkaz začni nebo přestaň topit, protože se můj zajetý režim dnes neplánovaně změnil.

7. Několik způsobů pokládky

Způsob pokládky závisí hlavně na konstrukci domu. Pro dřevostavby se suchou skladbou podlahy, podkroví nebo všude tam, kde není dobré přitěžovat konstrukci další vrstvou betonu, umožňuje teplovodní podlahovka od REHAU suchou pokládku pomocí systémových desek. Topení má pak rychlejší náběh, zase ale nižší akumulaci a tím pádem menší setrvačnost.

U mokré pokládky přichází REHAU hned s několika možnými způsoby, ve sféře rodinného bydlení zmiňme dva nejpoužívanější – RAUTHERM S, kde je červená trubka zafixovaná v desce Varionova, nebo o něco dražší systém RAUTHERM SPEED s oranžovou trubkou, o 30 % ohebnější, s nakašírovaným suchým zipem, který umožňuje pokládku výrazně zrychlit, udělat ji flexibilnější a snadno a rychle opravit nevhodnou polohu každé jedné trubky.

Více na www.rehau.cz