Skip to content

Blog

Plánujete pořízení bazénu? Máme pro vás několik rad

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Nový bazén si člověk pořizuje jednou, maximálně dvakrát za život, proto bychom výběru vhodného typu a také umístění na zahradě měli věnovat velkou péčí.  Prioritou je, aby vám bazén naplno sloužil a poskytoval maximální radost a pohodlí.

Každá zahrada je originál a pochopitelně i každý její majitel má svou vlastní představu, jaký bazén by na ní chtěl mít. Někdy je dokonce v závislosti na specifikách konkrétního pozemku nezbytné zvolit určitý konstrukční typ bazénu. Základem proto je požádat bazénářskou společnost o příjezd bazénového specialisty na váš pozemek, abyste vaše představy o bazénu konzultovali přímo na místě. Rady, které při tom získáte, mohou být k nezaplacení. Určitě eliminují budoucí rizika a mohou vám ušetřit i dost peněz. Nejde jen o výběr bazénu vhodného konkrétně pro váš pozemek (v závislosti na velikosti zahrady, na geologickém podloží, členitosti nebo svahování pozemku, výskytu spodní vody apod.), ale také o rady týkající se např. dopravy, manipulace nebo uložení bazénu.

Díky inteligentní konstrukci umí dodavatel instalovat stavebnicové bazény Mercury během jediného dne. Na snímku model Porto s dvěma úrovněmi dna. (Zdroj: Mountfield)

Na trhu je aktuálně široká nabídka bazénů, která umožňuje zájemcům výběr přesně podle jejich požadavků. Mezi nejoblíbenější jistě patří bazény stavebnicové a design-kompozitní, které se skládají z rozměrově variabilních panelů umožňující realizovat bazén doslova na míru – vybrat rozměry přesně pro konkrétní zahradu nebo zvolit víceúrovňové dno. To znamená, že na jedné straně může mít mělčinu pro bezpečné hrátky dětí a na straně druhé hloubku pro skoky do vody a potápění. Vnitřní povrch těchto bazénů je ze speciální vinylové fólie s velkou odolností a životností až 20 let s možností jednoduché výměny. Tenhle typ bazénů je díky extrémně dlouhé životnosti a montáži z panelů tou nejvhodnější volbou i pro interiérové bazény nebo pro montáž na hůře přístupných místech.

Design-kompozitní bazény Métropole mají integrovaná schodiště, jejichž tvar a umístění si lze zvolit podle své libosti. Tyto bazény, tedy i model Cannes na snímku, se dají skvěle umísit také v interiéru. (Zdroj: Mountfield)

Dalším typem jsou skeletové sklokompozitníkeramické bazény, které jsou vyrobeny jako jeden kus na formě. Struktura stěny bazénů tak není oslabena žádnými spoji ani sváry a zajišťuje tedy velmi dlouhou životnost. Tyhle bazény jsou vyrobeny z materiálu, který neoxiduje, nekřehne, je tepelně a tvarově stálý a velmi odolný proti mechanickému poškození. Jsou tvarově propracované a v exkluzivních 3D barvách.

Sklokompozitní bazény řady Coral mají integrovaná schodiště s protiskluzovými nášlapy a ergonomicky řešené relaxační zóny. Na fotografii model Hit. (Zdroj: Mountfield)

Co se týče umístění bazénu, v zásadě platí, že bazén a zahrada by měly být ve vzájemné harmonii. Měly by se respektovat a doplňovat. Bazén by měl být instalován v místě, na něž dopadají sluneční paprsky od rána až do večera. Ideální místo pro umístění bazénu je plocha u jižní strany domu, kterou nestíní stromy a zároveň je krytá před zraky sousedů. V okolí by měla být a jen taková zeleň, která produkuje co nejméně listí, jehličí a pylu. Ideální je pěkně střižený trávník a nějaké nízké neopadavé a nekvetoucí rostliny.

Keramické bazény Compact mají příjemné odpočinkové zóny a vynikají vysokou odolností a nadčasovým designem. Na snímku model s lákavým názvem Diamant. (Zdroj: Mountfield)

S ohledem na pobyt u bazénu bychom měli počítat se zpevněnou odpočinkovou plochou po jeho obvodu, kde by mohla být například lehátka, stolek s občerstvením a podobně.  K vytvoření elegantního a prakticky řešeného okolí bazénu lze použít různé povrchy, s výjimkou kluzkých. Můžete zvolit betonovou dlažbu, mrazuvzdornou keramickou dlažbu, přírodní kámen, terasu ze dřevěných nebo tzv. dřevoplastových prken či kamínkový koberec. Pokud máte venkovní terasu, může být zajímavé po konzultaci s bazénovým odborníkem, bazén s terasou elegantně propojit. Vznikne tak ucelená a velmi atraktivní odpočinková zóna.

Ten, kdo o bazénu uvažuje, by se měl také hned na začátku zamyslet nad tím, zda bude chtít i posuvné zastřešení, které prodlužuje koupací sezonu od brzkého jara až do podzimu, omezuje spad nečistot do vody a tím i usnadňuje péči o bazén a vodu.

Více informací na Mountfield.cz

Zimní řez ovocných dřevin

Zimní řez se provádí u jádrovin (u nás ponejvíce jabloně a hrušně, s mišpulemi, kdouloní nebo hlohem se setkáme málokdy), rybízu a angreštu. U těchto ovocných druhů se nejlépe hojí rány po řezu právě v zimě. Zacelovací schopnost je vysoká zejména u hrušní, ale i u ostatních přináší dosti dobré výsledky. U těchto dřevin je zimní řez základem vytváření koruny, letní řez je považován pouze za doplňkovou záležitost. Přestože byly v minulosti dělány pokusy pěstovat ovocné stromy bez řezu, zkrátka se bez něj neobejdeme.

Zimní měsíce jsou všeobecně považovány za dobu spánku. Při pohledu zblízka ovšem zjistíme, že tento spánek je pouze zdánlivý. V zimě probíhá růst kořenového systému a stromy se připravují na další vegetační období, ale budoucí úroda už je založena v pupenech, které se vytvořily v minulém roce.

Vyberte nejvhodnější dobu

V podmínkách velkovýroby se řeže často po celou dobu, kdy jsou stromy bez listí, pokud však pečujete jen o několik stromů na zahradě, můžete si vybrat nejvhodnější dobu, když odezní silnější mrazy, ale samotná vegetace ještě nezačala.

Podle stáří stromu rozeznáváme výchovný řez (do pátého nebo šestého roku po výsadbě), který má za účel vytvořit přiměřeně hustou a pravidelnou korunku a podporuje zejména růst stromku. Kromě zákrsků mívají kmenné tvary stromů dvě patra větví, první pomáháme založit pomocí řezu, druhé vytvoří zpravidla už samovolně. Pokud toho docílíte, provádějte v dalších letech tzv. průklest. Při něm se podporuje hlavně plodnost. Zásahy řezem proto omezujte. Už nebudou tak zásadní jako předtím. Někdy se doporučuje přesunout průklest do letního období (červenec–srpen), ale zvláštní výhody to neposkytuje.

Odstraňujte větve

Postranní větve se sklánějí do vodorovné polohy, což podporuje tvorbu plodného obrostu. Odstraňujte pouze nadbytečné větve a ty, které rostou dovnitř koruny. Dobře ošetřovaný strom v plné plodnosti přirůstá každým rokem o 30 až 40 centimetrů a plodí každoročně. U starších stromů odstraňujte suché, poškozené a nemocné větve, dále pak ty, které se křižují a zahušťují korunu nebo rostou souběžně blízko sebe. Vždy ponechávejte tu větev, která je silnější a roste vhodnějším směrem. V koruně nemají vznikat nežádoucí prostory – díry. Poškozené větve raději zmlazujte na nižší rozvětvení, aby se rána lépe zacelovala.

Odříznuté větve spalte nebo rozdrťte, čímž také zakročíte proti přezimujícím škůdcům. Vzniklé rány zahlaďte žabkou a ošetřete štěpařským voskem nebo stromovým balzámem. Stromky okousané zvěří se dají zachránit jen v případě, že na obvodu kmínku zbyla aspoň část kůry. Tyto rány vyřízněte až do zdravého pletiva a ošetřete štěpařským voskem nebo pastou se stimulátorem růstu.

Větší řezné plochy je dobré zatřít stromovým balzámem a ošetřit štěpařským voskem.

Víte, že…

Pupeny květné jsou pro další úrodu důležité a podle jejich počtu lze provést první odhady. Pupeny listové neplodí, ale zajišťují prodlužovací růst výhonů a větví. První jsou silnější, druhé štíhlejší a špičatější. Pupeny spící (adventivní) jsou skryty pod kůrou a aktivují se jen v případě hlubšího řezu. U plně vyvinutého stromu se vytváří plodný obrost, který přirůstá málo, ale vyvíjí se na něm hodně květních pupenů a tím i ovoce.

Ze spících pupenů se vytvoří jalové letorosty, známé pod slovem vlky. Na ně stačí dlouhé nůžky.

Zmlazování stromů

Stárnoucí stromy lze zmladit, plodnost se prodlouží asi o třetinu. Smysl to má jen u stromů zdravých a dobře vyživovaných. Silný řez způsobí, že kořeny lépe zásobují zbylé větve živinami a koruna se rychle obnoví. Zmlazovat je možné i stromy poškozené kroupami nebo ty, které chcete přesadit. Úspěšnost přesazení však s věkem stromů klesá.

U stromů poškozených mrazem je zotavení po zmlazení poměrně nízké, je tedy otázkou, zda se vůbec vyplatí. Zde přicházejí ke slovu spící pupeny, z nichž začnou vyrážet regenerační výhony (vlky). Ty pomohou po zmlazení vytvořit nový plodný obrost. Na zkrácenou kosterní větev bez tažného výhonu lze naroubovat jeden nebo dva rouby téže odrůdy. Tím se zvětší možnost pokračovat v růstu a rána se brzy zacelí.

Na zmlazený strom lze naroubovat i jinou odrůdou (tzv. přeroubování). Podle tvaru koruny zvolte úhel zmlazování – vrcholový úhel koruny. U jabloní, které mívají korunu kulovitou, je vhodný úhel 90 až 100 stupňů, u hrušní 70 až 80 stupňů. Pro zachování úhlu pomůže provázek nebo úhloměr z latí. Silnější větve odřezávejte raději nadvakrát, aby se nevylomily. Sklon řezných ploch má být takový, aby rány byly co nejmenší. Nejvhodnější je používat pilku s otočným listem, umožňující vést řez v jakékoliv poloze. Při práci dbejte zvýšené opatrnosti.

Horní větve by neměly zastiňovat spodní s patry plodonosných kosterních větví, koruna stromu musí být vzdušná ve tvaru pyramidy.

Odborný poradce Pavel Kukal pracuje jako zahradník na České zemědělské univerzitě v Praze-Suchdole (ČZU Praha-Suchdol). Zabývá se rovněž psaním odborných článků a přednáškovou činností.

Cesta od chatky po útulné a trvalé bydlení

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

1. Proč jste si vybrali dřevostavbu?

Původně jsme chtěli na zahradě nějaký dřevěný domek, který by nahradil stavební buňku a vytvořil lepší zázemí pro užívání zahrady, na kterou jsme chodili z 2 km vzdáleného bytu v Nepomuku. Takže začal proces hledání a „gůglení“ a první, co na mě vypadlo, bylo Atrium. Stavba svépomocí nepřicházela v úvahu, vše by se muselo řešit na úkor zaměstnání a hlavně vlastní rodiny.

Dům Atrium Vela 100, Plzeň-jih (Zdroj: Atrium)

2. Vybírali jste mezi typovými a individuálními projekty rodinných domů?

Začali jsme typovým. Věděli jsme, že nechceme patrový. Je dobré, když se rodina potkává, k tomu je náš dům dispozičně ideální. V nabídce nám dům Atrium Vela 100 padl do oka na první pohled.

3. Co rozhodovalo při výběru dodavatele vašeho domu?

Nejprve náhoda, vyhledávač na netu – na prvním místě se zobrazilo Atrium a navíc kousek od nás. Pevně daná cena za zvolené vybavení, změny ve střešní konstrukci pro půdní prostor nebyly problém, komín pro kanadská kamna také ne.

Dům Atrium Vela 100, Plzeň-jih (Zdroj: Atrium)

4. Jak naplnil dům vaše očekávání?

Dům Atrium Vela 100, Plzeň-jih (Zdroj: Atrium)Dům je prostě skvělý – vše je tak, jak jsme chtěli. A náklady na provoz téměř žádné, voda vlastní, odpad do kořenové čističky, topení kanadskými kamny vlastním dřevem při minimální spotřebě, takže jen nevelký účet za elektřinu. Skvělé jsou předokenní žaluzie – žijeme bez záclon s výhledem do zeleně a zároveň plní skvělou tepelnou izolaci v létě i v zimě.

5. Změnili byste nyní něco na svém domě?

Něco málo, ale jen detaily, které vás při stavbě nenapadnou, třeba sprchový kout. Určitě bych ho chtěla bez vaničky a opravdu už ne obklad mozaiku, těch spár na úklid je opravdu hodně. A pak by byla dobrá šatna na všechny ty sportovní tašky, hokejky a různé nezbytnosti, co se povalují dětem v pokojíku. Takže naše technická místnost s kotlem a bojlerem a navíc vodárnou je nyní jako skladiště, které není nafukovací. Ale tato místnost by byla zřejmě na úkor nějakého jiného prostoru.

Jana T., Plzeň-jih

Více o dřevostavbách na klíč na Atrium.cz

 

Chytré fasády Schüco komunikují se smart městem

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Okna, posuvné systémy a dveře jsou stále „inteligentnější“. Díky inovativní technologii lze vytvořit digitální dvojčata mechanických a mechatronických jednotek v plášti budovy a vytvořit tak inteligentní systémy ovládání. 

Inteligentní jednotky Schüco: Klient nebo investor dostává informace o kvalitě ovzduší a vlhkosti. Okamžitou reakcí je možné předejít poškození materiálu a zajistit dlouhodobou životnost. (Zdroj: Schüco)

Pokud komponent je nebo brzy bude vadný, nebo není plně funkční a vyžaduje údržbu, inteligentní jednotka Schüco identifikuje tento stav a upozorní na něj uživatele. Výrobci mohou dostat informace o nainstalovaných součástech, požadovaných náhradních dílech, protokolech o zkouškách, certifikátech a mohou odpovídajícím způsobem reagovat. Tím se šetří čas a peníze a zároveň se výrobcům otevírá možnost poskytovat celou řadu služeb, a tedy získávají nové tržní příležitosti.

Inteligentní jednotky Schüco: Výrobce dostává digitální informace o cyklech údržby, potřebných náhradních dílech, dokumentech a certifikátech. (Zdroj: Schüco)

 Kromě informací o funkčnosti a nadcházejících cyklech údržby je pro klienta a investora důležitá i správná obsluha a péče. Inteligentní jednotka detekuje například, zda je používána správně nebo příliš intenzivně a poskytuje příslušné pokyny pro obsluhu, péči a údržbu. Další výhodou je, že inteligentní jednotka Schüco detekuje například, kdy je úroveň vlhkosti v budově příliš vysoká a upozorní uživatele na možné poškození stavebních prvků budovy tak, aby bylo možné okamžitě provést nápravu a zachovat životnost budovy.

Více na Schueco.cz

Z ČEHO STAVĚT, část 1.: Různé systémy na jedné parcele

Abyste se nespletli už při výběru stavební konstrukce svého prvního domu, bylo by ideální mít možnost vyzkoušet si na vlastní kůži, jak se budete cítit v domě z cihel, z pórobetonu, betonu, masivního dřeva či sendvičových konstrukcí.

Zní to jako utopie, ale není – ve výzkumném parku Viva firmy Baumit poblíž Vídně skutečně najdete na pohled stejné „škatulky“ ze všech těchto materiálů na jednom místě. Jsou protkané 33 čidly, takže v nich přístroje (a posléze výzkumníci) neustále sledují 10 parametrů, od vývoje teploty v závislosti na venkovní teplotě a vytápění přes vlhkost vzduchu a čistotu vzduchu až po pachové vjemy. I laik bez přístrojů ale okamžitě po vstoupení do každé z nich pozná rozdíl a je schopen definovat, kde se cítí nejpříjemněji.

Ve výzkumném parku Vivapark firmy Baumit poblíž Vídně najdete na pohled stejné „škatulky“ z různých stavebních materiálů na jednom místě. (Zdroj: BAUMIT)

Výsledky naměřených hodnot vyjádřené známkou najdete na stránkách healthyliving.baumit.com/cz/vivapark. Jen stručně: z naměřených dat a individuálních pocitů nejlépe vychází zateplené masivní stavební materiály: cihla a beton. Domeček z pórobetonu do této studie teprve vstupuje.

Jak to celé probíhá

Ve 12 modelových domech o velikosti 4 × 5 m jsou použity různé typy nosných konstrukcí, zateplovacích systémů, omítek i nátěrů. Střechy, podlahy, okna a dveře jsou ve všech domech stejné. Aby bylo možné napodobit autentické podmínky bydlení, je v každém domě použit zvlhčovač, který v přednastavených intervalech zvlhčuje vzduch. Jeho cílem je simulovat vaření a sprchování – aktivity, které způsobují zvýšení vlhkosti v interiéru. V každém domě je nainstalovaných 33 senzorů, které měří 10 různých parametrů. Po dobu dvou let se nasbíralo již přes 5 milionů dat.

Více informací najdete na stránkách projektu Vivapark.

V příštích dvou dílech seriálu se o jednotlivých stavebních konstrukcích a technologiích dočtete více.

Okna znovuobjevená pro moderní bydlení

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Před deseti lety se na trhu objevil kompozitní materiál na bázi PVC a skelných vláken RAU-FIPRO® od společnosti REHAU, který znamenal zásadní zlom v navrhování okenních systémů. Tento materiál eliminoval všechny neduhy velkých formátů a umožnil vyrábět okna či dveře v rozměrech, které byly možné jen u hliníkových profilů. Navíc do určitých rozměrů nebylo nutné používat ocelové výztuhy, což vedlo k vylepšení součinitele prostupu tepla a ke snížení hmotnosti okna. REHAU nyní představuje novou generaci kompozitního materiálu RAU-FIPRO X, která posunuje možnosti architektury o další kus dál, tedy hlavně do šířky a výšky.

Před deseti lety se na trhu objevil kompozitní materiál na bázi PVC a skelných vláken RAU-FIPRO od společnosti REHAU, který znamenal zásadní zlom v navrhování okenních systémů. REHAU nyní představuje novou generaci kompozitního materiálu RAU-FIPRO X, která posunuje možnosti architektury o další kus dál, tedy hlavně do šířky a výšky. Díky inovaci kompozitního materiálu RAU-FIPRO X má teď okenní systém GENEO vylepšenou tuhost i větší odolnost proti ohybu. (Zdroj: REHAU)

Před deseti lety se na trhu objevil kompozitní materiál na bázi PVC a skelných vláken RAU-FIPRO od společnosti REHAU, který znamenal zásadní zlom v navrhování okenních systémů. REHAU nyní představuje novou generaci kompozitního materiálu RAU-FIPRO X, která posunuje možnosti architektury o další kus dál, tedy hlavně do šířky a výšky. Díky inovaci kompozitního materiálu RAU-FIPRO X má teď okenní systém GENEO vylepšenou tuhost i větší odolnost proti ohybu. (Zdroj: REHAU)Materiál RAU-FIPRO X má mnohem vyšší podíl skelných vláken (o 53,8 % více), než tomu bylo dříve. Výsledkem je výrazně větší stabilita a tvarová stálost velkých formátů. Nízká hmotnost okenních prvků díky absenci ocelové výztuhy usnadňuje manipulaci a následnou instalaci. Přitom však zůstaly zachovány všechny pozitiva první generace GENEO oken, to znamená výborné tepelněizolační vlastnosti a vynikající hlukový útlum (do 47 dB). Důležitý je rovněž faktor bezpečnosti, neboť okna GENEO jsou odolnější proti vloupání. To hlavní se však odehrálo v rozměrovém růstu. Nevyztužené křídlo v bílé barvě může být s kompozitním materiálem RAU-FIPRO X navrženo až do výšky 2,4 m a šířky 1,45 m. Naopak u vyztuženého profilu v bílém provedení výška narostla až na 2,8 m a šířka na 1,6 m. Jestliže budete požadovat jiné barevné provedení, pak se v případě lepeného skla „musíte smířit“ s výškou 2,5 m a šířkou 1,5 m! Křídlo z tohoto materiálu unese sklo o hmotnosti až 100 kg.

Před deseti lety se na trhu objevil kompozitní materiál na bázi PVC a skelných vláken RAU-FIPRO od společnosti REHAU, který znamenal zásadní zlom v navrhování okenních systémů. REHAU nyní představuje novou generaci kompozitního materiálu RAU-FIPRO X, která posunuje možnosti architektury o další kus dál, tedy hlavně do šířky a výšky. Díky inovaci kompozitního materiálu RAU-FIPRO X má teď okenní systém GENEO vylepšenou tuhost i větší odolnost proti ohybu. (Zdroj: REHAU)

Plastová okna jsou velmi oblíbená hlavně pro svou dlouhodobě snadnou údržbu. Z pohledu široké škály dekorů KALEIDO COLOR (od fólie, přes barvu až po imitace hliníku a dřeva) je stupnice jejich použití z architektonického hlediska bezkonkurenčně nejširší. Díky inovaci kompozitního materiálu RAU-FIPRO X má teď okenní systém GENEO vylepšenou tuhost i větší odolnost proti ohybu, což je, vzhledem ke stále častějšímu používání tmavých dekorů, velmi důležitý aspekt především v létě, kdy se okenní profily zahřívají i na velmi vysoké teploty. Další informace lze nalézt na Rehau.cz

Proč tolik šikmých střech vykazuje vady?

Odstrašující případ pojistné hydroizolace nejasného původu; vady v souvislosti s netěsnostmi začala střecha vykazovat po čtyřech letech provozu, fotodokumentace zachycuje stav po 10 letech provozu (Zdroj: Dörken)Zatékání a kondenzace vodních par v zateplené střeše je devastující jev. Izolanty přestávají plnit funkci tepelné ochrany a vodou nasáklé materiály následně negativně ovlivňují i dřevěné prvky krovu. Pokud si myslíme, že dřevo opatřené populárními chemickými impregnanty situaci zachrání, hluboce se mýlíme. Jde většinou o prostředky, které chrání mokré stavební dřevo před plísní do doby jeho použití na střeše. Zde je dobré připomenout, že dřevo s vyšší vlhkostí, než určuje ČSN, se nesmí zabudovávat a kontralatě a latě se impregnovat dle ČSN nemusí, neboť jsou konstrukčně chráněny skládanou krytinou položenou nad nimi. Národní lobbistická móda prosazující impregnaci latí a kontralatí tak pouze vytahuje peníze z kapsy stavebníka a devastuje životní prostředí.

Odstrašující případ pojistné hydroizolace nejasného původu; vady v souvislosti s netěsnostmi začala střecha vykazovat po čtyřech letech provozu, fotodokumentace zachycuje stav po 10 letech provozu (Zdroj: Dörken)

Co vše fólie ve střeše zatěžuje, vůči čemu musí být odolné, aby střechu a naši investici v podobě domu spolehlivě chránily?

UV záření

Fólie (nazývané též pojistné hydroizolace) jsou výrobky na bázi plastu. Plasty reagují různě na okolní podmínky. Např. akrylát disponuje vyšší UV odolností. Každý plast musí obsahovat UV stabilizátory proti škodlivým účinkům UV záření. V neposlední řadě právě množství a složení UV stabilizátorů rozhoduje o odolnosti a kvalitě fólií.

Teplota

Zvýšená teplota nastává při výrobě stejně jako při užívání fólie. Při použití pojistné hydroizolace v šikmé střeše může teplota pod krytinou krátkodobě dosáhnout až 100 °C. Proto je potřebné, aby fólie obsahovala termostabilizátory.

Mechanická odolnost

Obzvlášť při aplikaci pojistné hydroizolace na bednění nebo na velmi strmých střechách dochází při pokládce ke značnému mechanickému zatížení. To klade vysoké požadavky na robustnost fólie.

Kolik stojí surovina pro výrobu fólií a kolik její ochrana?

Vlhkost

Rovněž vlhkost ve spojení s UV zářením a teplotou může vést k chemicky degradačním procesům fólie. Např. určité druhy PU jsou obzvlášť náchylné na vlhkost. Proto výrobce pojistné hydroizolace musí mít dostatečné vývojové znalosti o vlastnostech použitých materiálů.

Počasí

Velké výkyvy počasí (střídání teplot) ovlivňují životnost fólie. Rovněž během dočasného zakrytí jsou fólie a těsnicí pásky vystaveny výrazně vyšší zátěži než při jejich pozdější funkci, to znamená po zakrytí krytinou.

Vítr

Vítr způsobuje plápolání fólie. Tím vzniká mechanické zatížení. Proto je důležité, aby pojistná hydroizolace disponovala vyváženým poměrem mezi pevností a pružností. Tento faktor sehrává významnou roli při vývoji a výrobě produktu.

Stárnutí

Jestliže je pojistná hydroizolace tloušťky jen 0,3–0,4 mm, je důležité, aby byla dostatečně chráněná vůči stárnutí. K tomu potřebné stabilizátory jsou drahé. I zde jsou navíc potřebné značné zkušenosti při výrobě. V zásadě platí, že zhodnocení skutečné kvality pojistné hydroizolace je možné jen z dlouhodobého hlediska. 

Kyslík

V konečném důsledku ovlivňují životnost i okolní škodlivé látky. Fólii poškozuje např. kyslík. Zde je potřebné použít antioxidační aditiva.

Není tedy jednoduché pojistnou hydroizolaci odolnou vůči všem těmto vlivům vyrobit. A už vůbec ji nelze při splnění takových nároků vyrobit v cenovém trendu dnešní doby. Cenově líbivé fólie jsou totiž často absolutně „mimo technickou mísu“ a svému uživateli nic než krátkodobou úsporu nenabízejí. Je to stejné, jako bychom chtěli vyšplhat na Mount Everest v bačkorách a divili se, že již v základním táboře nám umrzly nohy.

DELTA-ALPINA, fólie s nejvyšší třídou těsnosti, vhodná pro skládané betonové nebo pálené krytiny, umožňuje bezpečnou pokládku od sklonu střechy 10° (Zdroj: Dörken)

Proto nevybírejme jen podle toho, co vidíme nebo co cenově lahodí našemu uchu, ale používejme ověřené materiály ověřených výrobců. Prohlášení o vlastnostech je zásadní dokument s technickou specifikací. Ani on však skutečného výrobce nemusí prozradit. Obzvláště u zákaznických značek zůstává mnohdy utajen.

Výrobky DELTA od společnosti Dörken jsou vždy jasného původu. Jsou vyrobeny v Německu přímo v sídle tradiční firmy, která má zde soustředěny veškeré výrobní kapacity. Jasný původ materiálu a tradice výroby rodinné firmy jsou tou nejlepší zárukou.

Buďme při výběru fólie velmi obezřetní. Podcenění skutečných technických vlastností při omámení lákavou vidinou úspory se nám může krutě vymstít. Při nápravě škod pak každá koruna ušetřená při investici znamená minimálně tři koruny nákladů na opravu.
Karel Bulín, Dörken, s. r. o.

Vytápění domu v souvislostech

Jde o poměrně závažné rozhodnutí, dílem ovlivňované nevyzpytatelným pohybem cen energií, dostupností určitého druhu paliva či jiného energetického zdroje, přirozenou tendencí snižovat provozní náklady domu a zjednodušovat si práci, legislativními opatřeními, nabídkou výrobců topných zdrojů a rostoucím ekologickým cítěním veřejnosti.

Čím a v čem topit

Litinový artefakt, výrobce: Morso, cena: 52 500 Kč  www.morso.cz Morso 2B – Classic jsou klasická sálavá litinová kamna na dřevo. Mají pohyblivý rošt, vyhřejí plochu do 120 m2 a splňují nejpřísnější požadavky.Výběr paliva a zařízení k jeho spalování provází ještě volba mezi lokálním vytápěním (např. kamna, krby nebo elektrické konvektory, kdy konvenční nebo sálavá topidla jsou umístěna přímo ve vytápěných místnostech, nebo se teplo rozvádí) a centrálním vytápěním (přenos tepla mezi kotlem a radiátory se děje pomocí cirkulující topné vody, nebo nízkoteplotně podlahovým, stropním či stěnovým vytápěním – výhodné při použití kondenzačního kotle nebo kotle na dřevo s akumulační nádrží a při využití solárního systému).

Úvahy o přežitých metodách

Prozíraví majitelé domů už nespoléhají na jediný, natožpak archaický zdroj tepla, ale hledají efektivní cesty k maximálnímu zisku ze zařízení a k optimálnímu předání získané energie k dalšímu využití. V praxi to může znamenat třeba právě kombinaci bivalentního zdroje (elektrokotle, plynového kotle) s obnovitelným zdrojem (biopalivem, tepelným čerpadlem, solárními kolektory aj.). Mnoho domácností přesto nadále spoléhá na narubané palivo, tedy uhlí. Ekologové proti tomu sice brojí, je však třeba upřesnit, že cílí ani ne tak na palivo jako takové, ale především na zastaralá topná zařízení. Výrobci kamen a kotlů naštěstí už dávno vyvinuli technologie, které striktní požadavky na ochranu životního prostředí respektují.

Správná volba topidla

Nové generace kotlů na tuhá paliva si dnes bez problémů poradí i s průběžným střídáním různých druhů paliva, účinnost spalování se přitom blíží hranici 80 %, což v porovnání s jejich předchůdci může znamenat až třetinovou úsporu nákladů. Významnou technickou inovací je automatizované přikládání z násypky, některé kotle se dokonce umí „nasytit“ podle momentální potřeby a pak už si pomocí ekvitermní regulace samy udržují nastavený výkon.

Kritériem, určujícím kvalitu kotle, je v prvé řadě jeho účinnost (modulace). Ta se, v závislosti na stáří zařízení, na druhu paliva a způsobu spalování pohybuje zhruba od 60 do 99 %. Běžně užívaný kotel v rodinném domě dosahuje tepelného výkonu 12 kW a modulace 20–100 % (tzn. možnost regulace výkonu od 2,4 do 12 kW), nejnovější plně automatické kotle na uhlí dosahují modulace 10 až 100 %. K osvědčeným značkám kotlů a zplynovacích kotlů na tuhá paliva patří Atmos, Buderus, Benekov, Dakon, Viadrus a další.

Kde víc zvoní cirkulárky?

Ve městě, v příměstských aglomeracích a v obcích protkaných plynovody se lidé přiklánějí spíše k plynové přípojce, zatímco dřevo používají v doplňkových zdrojích tepla a k navození atmosféry. Naopak na vesnici, na samotách nebo v místech, kam plynovod nejspíš nikdy nedorazí, lidé logicky inklinují více ke dřevu. Praxe také vychází z typu vytápěného objektu (zděná stavba, dřevostavba) a z jeho tepelněizolačních parametrů. Vytápění dřevem (a dřevěnými produkty) představuje optimální variantu hlavně pro objekty s tepelnými ztrátami do 16 kW. Samotné vytápění kusovým dřevem se pak hodí hlavně pro domy s výkony 5 až 15 kW (roční náklady do zhruba 25 tisíc Kč), vyšší výkon už z dřevníku ujídá přes­příliš. Existují i jiné možnosti v podobě briket, pelet, peletek atd.

Vytápění kusovým dřevem se neobejde bez práce. Je výhodné zejména tam, kde je dostupný levný zdroj paliva a místo na jeho zpracování a skladování.

Teplo ze zásuvky

Vytápění elektřinou lze prakticky rozdělit na přímotopné (lokální a centrální) a na akumulační. U přímotopného lokálního se zdroj tepla nachází přímo ve vytápěném prostoru. Nejčastěji jsou to elektrické konvektory či teplovzdušné ventilátory. U centrálního přímotopného vytápění elektrokotle ohřívají topné médium, nejčastěji vodu. Pracují stejným způsobem jako kotle s hořákem. Topná voda proudí kolem topných tyčí, kde se ohřívá, a pak je pomocí čerpadla poháněna do radiátorů v místnostech. V porovnání s ostatními palivy zde odpadají značné počáteční investice (např. plynová přípojka či komín). Navíc můžete od dodavatele energie získat výhodnou nízkou sazbu (až 20 hodin denně), kterou využijete i pro ostatní elektrospotřebiče. Elektrokotel se používá také jako doplňkový zdroj v jiných topných soustavách. K nejznámějším značkám patří Protherm, Thermona, Dakon, Junkers aj.

Teplo pod podlahou

V zásadě existují dva způsoby podlahového vytápění – teplovodní a elektrické (např. Fenix). K instalacím elektrického podlahového vytápění se používají speciální topné kabely nebo rohože. Řešení umožňuje rychlou a snadnou instalaci, kabely leží těsně pod vyhřívanou vrstvou, což urychluje vytápění. Topení v podlaze (ve stěnách či ve stropním podhledu) vydává příjemné teplo a místnost netratí na plošné výměře. Výhody? Sálavé teplo na rozdíl od konvekčního nerozhýbává vzduch, takže nevzniká nepříjemné ­prou­­dění ani víření prachu.

Vytápění plynem

V kurzu je hlavně centrální vytápění kotlem, s rozvodem do topných těles teplovodního systému. Efektivní systémy na zemní plyn sice vyžadují relativně vysokou vstupní investici, ovšem spojením s regulací (a také s alternativními zdroji) lze v dlou­hodobějším horizontu získávat levnější teplo i teplou vodu, což zkracuje i dobu návratnosti prostředků. Z hlediska výkonu se jako nejefektivnější řešení jeví kondenzační kotle.

Využití kondenzace

Sama o sobě technologie kondenzace spočívá v ochlazování spalin dřív, než se dostanou do ovzduší. To umožňuje přenášet do vytápěcího systému i teplo absorbované ve výparech. Proces pak umožňuje získat zpět skrytou část tepla, která u klasických kotlů uniká komínem.

Pro kondenzační kotle je nejvhodnější systém s teplotním spádem 45–50/30 °C, s velkou otopnou plochou radiátorů nebo s podlahovým vytápěním. Ovšem pozor, tyto kotle musí být napojeny na kanalizaci a mít komín přizpůsobený kondenzaci. Za zmínku stojí třeba nástěnné kondenzační kotle Logamax a stacionární kotle Logano ve výkonových řadách (Buderus), závěsné kondenzační kotle Panter Condens, Tiger Condens či Gepard Condens a stacionární kotle Lev či Medvěd Condens (Protherm), uvést lze i teplovodní kondenzační kotle Vitodens a Vitocrossal (Viessmann) nebo kotle Therm (Thermona). Při provozu kotle o příkonu 10 kW a době hoření 10 hodin ovšem vznikne asi 14 litrů kondenzátu, kotel o příkonu 25 kW vyprodukuje za stejnou dobu asi 35 litrů kondenzátu (tj. asi 0,14 kg/kWh, přesnější údaje poskytne výrobce nebo je najdete v dokumentaci). O způsobu odvádění kondenzátu do kanalizační a stokové sítě je vhodné poradit se s odborníkem a praktické řešení přenechat výrobci kotle nebo specializované montážní firmě.

Načerpáno z přírody

Na lístku s klasickým topným menu se dnes pochopitelně nacházejí i „speciality“. Například tepelná čerpadla, kterými je dnes vybavena takřka každá desátá novostavba. Nabízí se i varianta kombinace bojleru s integrovaným čerpadlem, fungujícím na principu TČ vzduch/voda a k ohřevu vody využívajícím odpadní vzduch z domu. Podle zdroje a podle toho, jakému médiu teplo systém předává, se rozlišují čerpadla typu vzduch/voda, země/voda, vzduch/vzduch a voda/voda.

Solární nezávislost

Při správné instalaci se sníh na ploše kolektoru dlouho neudrží, sklouzne dolů a kolektory spolehlivě fungují  i v zimě.Vůbec největší zdroj energie představuje slunce. Potenciál jeho paprsků lze využít k topení i chlazení, k větrání, svícení či pohonu všeho, co saje hnací sílu ze zásuvky. Velmi efektivním způsobem je fotovoltaika, fungující jako hybridní systém. Dům má klasickou přípojku na veřejnou síť, ale o ohřev vody se starají zisky solárních panelů v bojlerech na stejnosměrný proud. U solárních elektráren do výkonu 10 kilowattů navíc není třeba žádná licence ani registrace (pro rodinný dům bohatě stačí 3–5 kW, což představuje na 1 kW asi 7 m2 plochy střechy). Je-li paprsků málo, zapnou se „nakrmené“ domovní baterie.

Jaro se blíží, připravte se na slunečná odpoledne na zahradě

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Lavice, lavičky aneb základ zahrady

Kdo by si dokázal představit zahradu bez pořádné lavičky, na které si můžete číst nebo jen tak vychutnávat přírodu. Lavička dá vaší zahradě ráz, který si přejete, ať už máte moderní oázu klidu, nebo naopak typickou chatařskou zahrádku, na které pěstujete rajčata a okurky.

Lavice se vyrábí z pravého dřeva nebo železa. Pokud chcete spíše bezúdržbový zahradní nábytek, doporučujeme surové dřevo, které je upraveno proti nepříznivým podmínkám a roztočům. Navíc je taková lavička snadno opravitelná a vydrží dělat parádu na zahradě i desítky let.

Na jaře všechno rozkvétá a ožívá a mnoho z nás chce tyto dny strávit venku, na čerstvém vzduchu. Pokud váš zahradní nábytek na podzim dosloužil nebo se chcete nechat inspirovat, podívejte se, co všechno může vaší zahradu vylepšit a udělat z ní svatyni rodinného klidu a pohodlí. (Zdroj: Mall.cz)

Sety nábytku pro velké rodiny a zahradní párty

Máte velkou rodinu nebo si nedokážete představit teplé dny bez grilování s přáteli? Rozhodně nesmí na vaší zahradě chybět set stolu a židlí, u kterého se sejdete s přáteli. Na chatě či chalupě můžete využít takzvaný piknikový zahradní set nábytku, který se skládá ze dvou jednoduchých lavic připojených ke stolu. Moderní zahrada rodinného domu zase ocení velký samostatný stůl se židlemi a slunečníkem, který lze dokoupit, nebo pořídit přímo v setu.

Pokud chcete nad zahradním posezením vytvořit ještě větší stín, doporučujeme se poohlédnout po markýzách nebo zahradních altánech, které vás ochrání nejen před sluncem, ale také před jarním mrholením.

Houpačky, houpací křesla a sítě pro maximální odpočinek

Houpačky a houpací sítě zdobí naše zahrady už notnou řadu let, ale houpací křesla jsou moderní především v posledních deseti letech. Už dávno nepotřebujete síť nebo křeslo zavěsit za větve stromu, mají vlastní závěsnou konstrukci a lze je umístit kdekoliv, kde je rovný povrch.

Houpací síť Carolina double zelená (Zdroj: Mall.cz)

Houpací sítě a křesla jsou vhodná pro kohokoliv, kdo tráví na zahradě prakticky každý teplejší den, a chce si tak dopřát maximální dávku pohodlí. Obvykle se vyrábí z ratanu, přičemž konstrukce je železná, upravená proti korozi. Houpací sítě jsou z pevné bavlny nebo padákového hedvábí. Relaxaci si můžete dopřát sami, ale sítě a závěsná křesla se vyrábí pro páry, dokonce pro celé rodiny.

Tradičnějším pojetím jsou klasické zahradní houpačky, které se skvěle hodí na zahradu k chatě či chalupě. Jejich největší výhoda spočívá v integrovaném stínidlu, takže jste chráněni před menším deštěm nebo prudkým sluncem.

Dětský zahradní nábytek pro nejmenší

Také děti si musí užít teplejší dny na zahradě a občas si odpočinout, proto existuje i speciální zahradní nábytek pro ně. Vybírat můžete mezi nejrůznějšími plastovými židličkami, stoly a lavicemi, až po malý piknikový set, který se skvěle hodí na dětské oslavy. Skvělou vychytávkou je piknikový set, který má ve stole zabudované pískoviště. Děti se mohou najíst, pak sundají vrchní plastovou desku stolu a rázem sedí přímo na pískovišti.

Na jaře všechno rozkvétá a ožívá a mnoho z nás chce tyto dny strávit venku, na čerstvém vzduchu. Pokud váš zahradní nábytek na podzim dosloužil nebo se chcete nechat inspirovat, podívejte se, co všechno může vaší zahradu vylepšit a udělat z ní svatyni rodinného klidu a pohodlí. (Zdroj: Mall.cz)

Tip na závěr: Venku se pomalu otepluje a naši čtyřnozí mazlíčci budou chtít opět trávit více času venku. Pokud tak pro ně ještě nemáte přístřešek, přečtěte si, jak jednu takovou boudu postavit.

 

PŘÍBĚH DOMU, část 8.: Fasáda

Předchozí část seriálu najdete zde.

Fasádu jsme potřebovali dokončit co nejdříve, blížila se zima a dřevěné konstrukční prvky nebyly chráněny, stejně jako nebyly uzavřeny spáry ve zdivu a po obvodu oken. Součástí úpravy fasády bylo i kontaktní zateplení původního zdiva v přízemí, aby se zajistila celková kompaktnost obálky domu. První část zateplení jsme realizovali již během hrubé stavby. Částečně jsme museli rozebrat chodník a před základový pas nalepit extrudovaný polystyren. Stávající základ byl hluboký jen asi 60 cm. Následovalo kontaktní zateplení přízemí domu. Dům byl sice zcela podřezaný a byla provedena nová hydroizolace, ale ve stěnách stále ještě vlhkost zůstávala. Proto jsme v této části volili prodyšné materiály, aby mohla zbývající vlhkost unikat ven. Tepelnou izolaci tvoří desky kamenné vlny a povrch pokrývá prodyšná silikátová omítka.

Patro je vyzděné z tepelněizolačních cihelných bloků a omítnuté jádrovou omítkou. Ta slouží jako srovnávací podklad pod finální povrch. Vše bylo následně přetaženo a zpevněno stěrkou s vloženou perlinkou a dům se proměnil v šedou kostku. Poprvé jsme mohli vidět, jak hmota domu působí a jak se projeví kompozice velkých prosklených ploch na fasádě.

Patro je vyzděné z tepelněizolačních cihelných bloků a omítnuté jádrovou omítkou. Ta slouží jako srovnávací podklad pod finální povrch. Vše bylo následně přetaženo a zpevněno stěrkou s vloženou perlinkou a dům se proměnil v šedou kostku.

Kámen dodal noblesu

V této fázi nastal čas na osazení kamenného ostění a parapetů. Oblíbili jsme si kámen Breccia Sarda, mramor, který po vyleštění získá nádhernou strukturu a příjemnou barevnost. Rozhodli jsme se jím, v souladu s brněnskou funkcionalistickou tradicí, obložit portál vstupu a použít jej i na vnější a vnitřní parapety.

Nechtěli jsme, jak kvůli ceně kamene, tak i kvůli vyváženosti, vytvářet dominantní vstupní portál neadekvátní velikosti domu, a proto jsme zvolili nestandardní řešení. Kámen má hlavně ochraňovat rohy a ostění před poškozením a dále má v místě vstupu, kde se přibližuje nejvíce fasádě, působit atraktivně, nabídnout hezké detaily a hladký dotyk. Obložili jsme kamenem tedy pouze ostění vstupu a do čela fasády vysadili roh kamenné desky o tloušťce 2 cm. Vystupující hrana je ze všech stran vyleštěna. Do desek byly také předvrtány otvory pro budoucí tlačítko zvonku a hlavní uzávěr plynu.

Finální make-up

Po osazení kamenných desek jsme mohli pokračovat finálním povrchem fasády. Vybrali jsme si zatíranou silikátovou omítku se zrnem 1,5 mm, která byla již probarvená ve hmotě. Chtěli jsme světlý, téměř bílý dům, tím byl určen hlavní barevný odstín. Parter domu směrem do ulice, kde procházejí lidé a projíždějí auta, se ale více špiní, zde jsme tedy vybrali šedou barvu, na níž znečištění nebude tolik vidět. Parter je od patra oddělen linkou parapetu a dá se snadno přetřít obnovujícím nátěrem, kdyby se na fasádě objevilo nějaké větší zašpinění, jako třeba graffiti, tagy atd.

Na závěr přišly na řadu klempířské práce: oplechování atiky, osazení dešťového žlabu se svody a oplechování, napojující střechy sousedních domů na naše štítové stěny. To se ukázalo jako největší oříšek. Jeden ze sousedních domů je totiž v tak špatném stavu, že klempíři odmítli na střechu vstoupit. Zároveň nebylo možné část krytiny rozebrat a vypodložit plechem, protože staré laťování se rozpadalo. Museli jsme proto přistoupit na nekvalitní řešení, a to pouhé zabetonování styku střechy se štítovou stěnou. Detail bohužel spolehlivě nefunguje, přesně v souladu s naším očekáváním.

Ondřej Kafka je autorizovaný architekt a spoluvlastník arch. ateliéru MOAD architekti.

Další díl seriálu najdete v této rubrice příští měsíc.

 

 

PARTNEŘI WEBU

MDKK MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINNYDOM BMONOE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025