Blog

TEST: 4x štípací klíny Fiskars

Co jsme testovali:

1. Štípač špalků Fiskars 1001617

Sestává z masivní ocelové tyče s kaleným klínem pro bezpečné štípání špalků. Délka 980 mm, hmotnost 6 120 g, šířka 70 mm. Cena 1 615 Kč

2. Klín Fiskars štípací 1001614

Je vyroben z kované a kalené oceli, délka 153 mm, hmotnost 700 g. Cena 399 Kč

3. Klín Fiskars štípací spirálovitý velký 1000600

Kovaný a kalený klín se spirálovitou konstrukcí a zakulaceným vrškem. Ocel C40a, kalená na tvrdost 36–42 HRC. Délka 220 mm, hmotnost 2200 g. Cena 599 Kč

4. Klín Fiskars štípací spirálovitý Safe-T 1001615

Má odolnou zatloukací polyamidovou plochu s kovovým prstencem. Délka 240 mm, hmotnost 2 400 g. Cena 1 105 Kč

Průběh testu

K testu jsem použil bukové špalky o průměru přes 50 cm, které bylo těžké rozštípat i kalačem. Pro tuto práci je velmi důležitý nástroj, kterým klín zatloukáte. Rozhodně by to neměla být sekyra, tu zpravidla zničíte, ale spolehlivá palice. Já jsem použil jednoruční bourací kladivo, rovněž od Fiskarsu.

Nejprve jsem testoval nejmenší z klínů (1001614) – je o dvě třetiny lehčí než dva větší klíny, které v testu hned následovaly. Potom přišel na řadu štípač špalků, což je skoro metrová tyč se závažím a klínovým ostřím. To se přiloží na špalek a pohybem trubkové rukojeti nahoru a dolů vznikají rázy, které vtlučou ostří do těla špalku.

Výsledek testu

Klíny pracují naprosto spolehlivě, ale i mezi nimi jsou rozdíly. S nejmenším klínem se dobře manipuluje a snadno se přiloží tam, kde je třeba. Pro štípání velkých špalků dobře poslouží jako doplněk k velkému klínu, ale i sám o sobě zastane mnoho práce.

I zbývající dva větší klíny pracovaly naprosto spolehlivě, ale velmi mne překvapil podstatný rozdíl mezi klínem s polyamidovou hlavou a celoocelovým klínem. Poznaly to ruce i uši. Při úderech na ocelovou hlavu klínu vzniká poměrně ostrý a nepříjemný zvonivý zvuk, navíc tvrdé nárazy kladiva se citelně přenášejí do zápěstí. To u klínu s polyamidovou hlavou nezažijete. Nárazy jsou tlumené, tiché a v zápěstí nic nepocítíte. Myslel jsem si, že jde jen o vylepšení pro „fajnšmekry“, ale rád přiznám, že jsem se mýlil.

Štípač špalků pracoval dobře, ale sekera je rychlejší. Je to ale bezpečný nástroj pro ty, kdo se bojí sekeru používat, mají strach, že se seknou nebo se nemohou kvůli potížím s páteří předklánět.

Každopádně je důležité, aby byl štípaný špalek na pevném podkladě, aby se nebořil do země, a ostří umístěte ne doprostřed, ale na okraj špalku.

PŘÍBĚH DOMU, část 1.: Koupě, projekt, bourání

Po porovnání našeho rozpočtu s nabídkami realitních kanceláří bylo jasné, že prosté koupení vyhovujícího domku a nastěhování se není reálné. Začali jsme se tedy poohlížet po starších domech k rekonstrukci a nakonec objevili přízemní řadový dům na okraji Brna. Dům byl postavený na počátku 20. století a tomuto období odpovídal i materiál zdiva, který byl částečně z pálených a částečně z nepálených cihel.

Stávající majitelé provedli řadu přístaveb, kterými téměř zastavěli malý dvorek za domem. Došlo i na částečné úpravy a předělávání rozvodů elektřiny, vody a kanalizace. Naším záměrem byla ale celková rekonstrukce, tak jsme neplánovali těchto drobných úprav využít.

Tyto informace se daly zjistit už z inzerátu a ze zběžné prohlídky nemovitosti. Nechtěli jsme ale kupovat „zajíce v pytli“, a tak jsme si vymínili možnost podrobnějšího prozkoumání objektu. Provedli jsme základní sondy do podlahového souvrství v přízemí s analýzou úrovně založení obvodových stěn, odkryli trám stropní konstrukce pro zjištění jeho rozměrů a kvality uložení, změřili jsme vlhkost zdiva.

Zjistili jsme, že zdivo u paty domu je asi ve třetině půdorysu podmáčené vzlínající vlhkostí. Dřevěný trámový strop byl sice v dobrém stavu, ale byl poddimenzovaný, takže případná nástavba by způsobila přílišné prohýbání stropu a vibrace. Jen střecha byla v relativně dobrém stavu, ale byla nízká a tím pádem nevhodná pro půdní vestavbu.

Zkrátka, stav domu byl tak špatný, že jsme se rozhodovali mezi dvěma variantami. Buďto dům kompletně zbouráme a postavíme novostavbu, nebo přikročíme k radikální rekonstrukci. Zvolili jsme druhou možnost. Vyhovovalo nám uspořádání nosných stěn v přízemí a to asi rozhodlo, navíc nám přišlo škoda vyvážet na skládku tuny materiálu nosných stěn a navážet materiál nový, byť by měl lepší vlastnosti.

Jako architekti a stavebníci v jedné osobě jsme měli snazší projekční fázi, která proběhla velmi rychle. Vybrali jsme stavební firmu a na Velikonoce se začalo stavět. Byl také nejvyšší čas, v srpnu jsme očekávali narození druhého potomka, a tak termín k nastěhování byl určený. Měli jsme na to čtyři měsíce!

Stavba začala bouracími pracemi, po kterých toho z domu opravdu moc nezbylo. To, co zůstalo, bylo potřeba ještě podřezat a doplnit horizontální hydroizolací. Výhodou bylo alespoň to, že takto odkrytá stavba měla možnost dobře vyschnout. O tom, co všechno jsme pro odvodnění vlhkých zdí podnikli, se rozepíšu příště…

Autor Ondřej Kafka je autorizovaný architekt a spoluvlastník arch. ateliéru MOAD architekti.

Druhou část seriálu najdete v této rubrice příští týden.

Kvalita zabudování oken roste, samozřejmostí ale stále není

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Stejně jako u zmíněných střech by bylo ideálním stavem, pokud by kupující při objednávce oken dostal od dodavatele férovou cenu včetně plnohodnotné a kvalitní montáže – tedy zabudování výrobku tak, aby nedocházelo k průniku hnaného deště do spáry mezi okenním rámem a ostěním ze strany venkovní, a průniku vodních par ze strany vnitřní. Toto nakonec již tři roky vyžaduje technická norma ČSN 74 6077. A protože život není ideální, nejsou ideální ani cenové nabídky dodavatelů oken. V nich investor dostane vyčerpávající data o produktech, což je zajisté v pořádku, ale o tom, jestli budou nová okna nainstalována do stavby v souladu s platnou technickou normou, nebývá v nabídkách, až na výjimky, ani čárka.

Vyplatí se vědět víc

Protože normované zabudování oken není realizačními firmami prováděno automaticky, vždy se vyplatí vědět o problematice více a nespoléhat jen na informace od dodavatelů. Shrňme si tedy, co při výběru nových oken určitě nenechat bez povšimnutí a co nekompromisně vyžadovat.

Montáž oken zdarma. Oblíbená obchodní finta nejednoho prodejce oken. Nic není zadarmo, a pokud to obchodník v nabídce nabízí, zpozorněte. Obvykle se totiž jedná jen o základní montáž, tedy vsazení okna do otvoru, ukotvení a vypěnění spáry. Tím to pro montážníka končí. Vše ostatní, jako je hydroizolační a parotěsné zajištění spáry membránami a zednické zapravení se konat nebude. A pokud to budete zpětně vyžadovat, tak pochopitelně za příplatek. Zde je důležité upozornit, že dolepení exteriérových hydroizolačních a interiérových parotěsných membrán na již zabudované okno tak, aby membrány spolehlivě fungovaly, může být náročnější! Běžně se membrány na okenní rám aplikují ještě před vsazením celku do otvoru a poté se již pouze dolepí na ostění a zapraví pod omítku.

Souhlasit či nesouhlasit s parotěsným provedením spáry? Velmi zajímavá formulka stojící nejčastěji na konci cenových nabídek. Někdy bývá již dopředu škrtnuté „souhlasím“. Jestliže kupující není dostatečně informován o normované montáži oken, nechá si od prodávajícího „poradit“, jaké slovo škrtnout. Pokud se dodavatel nechce zabývat normovaným ošetřením spáry, bude kupujícího přesvědčovat, že tato část montáže není důležitá, a proto je lepší „nesouhlasit s parotěsným provedením spáry“. Okno bude namontované pouze na PUR pěnu. Při jakékoliv budoucí reklamaci, například když skrze spáru zateče dešťová voda, má kupující smůlu, protože ve smlouvě nesouhlasil s normovaným zabudováním.

Normovaná montáž pouze do novostaveb. Častá argumentace dodavatelů oken. Věc se má tak, že namontovat okno dle normy do novostavby je zcela logicky jednodušší než u výměny starého okna za nové. V nově stavěných domech jsou dnes používány přesné stavební materiály, spáry mezi rámem okna a ostěním jsou obvykle stejnoměrné a čisté. Aplikace hydroizolačních a parotěsných membrán a jejich zapravení je snadnější. U nových domů se rovněž nabízí použití komprimačních pásek (typicky illmod Trio+), jež nahrazují klasickou PUR pěnu i membrány. Nicméně není pravda, že do rekonstrukcí nelze vsadit okno a normovaně jej zabudovat. Jistě, pro realizační firmu je to náročnější vzhledem k obtížné předvídatelnosti kvality ostění a šíře spáry. U standardní výměny zdvojeného okna za nové plastové do cihlového domu však zásadní problém nebývá. Systém s použitím PUR pěny jako tepelného izolantu a interiérové parotěsné a exteriérové hydroizolační fólie s perlinkou funguje naprosto bezpečně.

Tahle PUR pěna zvládne všechno. Čas od času přijdou různí podnikavci se „zázračnou“ pěnou, kterou se snaží nabízet dodavatelům oken a montážním firmám. Argumentuje se vodotěsností, vzduchotěsností, často i UV odolností a bezpočtem certifikátů. Parozábrany a hydroizolace se údajně používat nemusejí. Bohužel se vždy jedná o zavádějící, ne-li přímo lživé informace. Zatím není známo, že by některý ze světových výrobců PUR pěn vyvinul produkt, který by výše zmíněnými vlastnostmi disponoval. Zcela jistě by takový izolační materiál byl revoluční a při práci mnohem efektivnější, leč nic takového není. Žádná PUR pěna není vodotěsná, ani UV stabilní. Naopak pokud není chráněna před denním světlem a není udržována v suchu, velmi rychle degraduje, rozpadá se a pozbývá svých tepelněizolačních vlastností. Zapravit zpuchřelou pěnu pod omítku je neštěstí. Nedostatečně izolovaná a chráněná spára mezi oknem a ostěním vede k prochládání rohů v interiéru, kondenzaci vodních par a vzniku plísní.

Argumentů, proč se vyhnout kvalitnímu zabudování oken, ze strany dodavatelů je, v nejrůznějších variantách, stále dostatek. Stejně jako u jiných částí stavby se určitě vyplatí vědět o stavebních postupech více a nespoléhat se jen na to, co se kde říká. Dnešní doba je velmi rychlá a rychlé jsou také změny, které přinášejí nové technologie a normy.

Poradna: Úskalí reklamace stavby

Odpověď na tuto otázku poskytuje občanský zákoník (zák. 89/2012, Sb.), který stanoví, že objednatel stavby je oprávněn reklamovat veškeré nedostatky, které stavba má v okamžiku jejího předání. Pokud se jedná o vady tzv. zjevné, je nutné při převzetí stavby na ně upozornit a stavbu případně vůbec nepřevzít. Povinnost stavbu převzít má ale objednatel v případě, že stavba vykazuje pouze ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s dalšími vadami nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

Může být samozřejmě složité rozpoznat a vyhodnotit, zda se na vás vztahuje povinnost stavbu převzít, nebo zda stavba má takové vady, které již brání užívání stavby. V takovém případě je vhodné nechat si poradit. Rozhodně se nedejte zhotovitelem stavby odbýt, pokud vám nevyhoví a bude tvrdit, že nemáte právo stavbu nepřevzít nebo po něm požadovat opravdu nebo úpravu.

Kdo za to může a kdo to napraví?

Zjištěné zjevné vady vždy určitě sepište se zhotovitelem při jejím předání do reklamačního, případně předávacího protokolu a nechce si tento dokument podepsat. Skryté vady stavby, tzn. ty, které na první pohled nevidíte, reklamujte, jakmile je zjistíte, avšak musíte tak učinit nejpozději do pěti let. Málokdo ví, že spolu se zhotovitelem odpovídají dle občanského zákoníku za vady stavby i jeho subdodavatelé, dodavatelé stavební dokumentace a stavební dozor, s ohledem na své zapojení v procesu zhotovení stavby.

Jak dlouho má zhotovitel na vyřízení vaší reklamace?

Vyřízení reklamace nesmí bez dohody s vámi trvat déle více než třicet kalendářních dnů. Nicméně rozhodnout o ní musí ihned, ve složitých případech potom do tří pracovních dnů. Reklamace včetně odstranění vady tedy musí být vyřízena co nejdříve, nejpozději však do 30 dnů ode dne jejího uplatnění, se zhotovitelem se ale lze dohodnout na lhůtě delší.

Kde hledat pomoc?

Nebojte se za svoje nároky bojovat i za cenu vynaložené energie, neboť platíte a očekáváte adekvátní protiplnění. Nebudete-li si vědět rady s ohledem na praktické záležitosti ohledně reklamace vad stavby, nebojte se kontaktovat Českou obchodní inspekci, která vás může navést a případně poradit. Ve věcech ryze právních vám potom může samozřejmě dobrou radu poskytnout advokát.

Radí Anna Dolejská, absolventka Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se mimo jiné dopady nového občanského zákoníku na jím dotčené oblasti.

Novinky RAKO 2019: Série SALOON

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Série SALOON

Obkládačky série SALOON zaujmou nadčasovým designem dřeva.

Současná technologie keramické výroby nám poskytuje možnost vyrobit design dřeva bez jakýchkoliv kompromisů. Vzhled dřeva Saloon je tak naprosto věrohodný, avšak má špičkové parametry keramického materiálu. Rektifikované dlaždice mají rozměry 20 x 120, 30 x 120 a 20 x 80 cm, přičemž umožňují při pokládce různorodé skladby a vzájemné kombinace. Barevné varianty podporují kouzlo dřeva. Schodovka, sokl jsou součástí této série. Saloon je ideální materiál pro podlahové topení a všude tam, kde je požadováno zachování vzhledu dřevěné podlahy.

Sérii doplňují rektifikované obkládačky ve formátu 30 x 60 cm v jednobarevném provedení slonová kost, světle béžová, světle šedá s jemnou a precizní strukturou dřeva pro vytvoření moderní a stylové koupelny. K dekoraci jsou doporučené řezané výrobky ze základních dlaždic, ve finálním rozměru 20 x 20 cm pro celoplošné obkládání nebo mozaika 5 x 5 cm.

Více na RAKO.cz

NÁVOD: Věšák na šálky

Budete potřebovat:

starou dřevěnou desku, o rozměrech přibližně 80 × 32 × 4,5 cm (délka/výška/tloušťka)
multifunkční přístroj na broušení a brusný papír (zrno č. 100)
akumulátorový šroubovák nebo vrtačku s vrtákem do dřeva
tužku, pravítko
papír na nákres, kopírovací papír bílou barvu (například Slovakryl)
tenký štětec
vodou ředitelný lak na dřevo matný (například Aqualak)
široký plochý štětec
tenčí lano
kuchyňský kovový věšák a 2 šrouby k němu

Postup:

1. Přímočarou pilou odřežte z desky požadovaný rozměr. Desku jemně přebruste, abyste ji zbavili staré olupující se barvy.

2. V horní části si vyznačte dva body, do kterých vyvrtáte otvory na provlečení provazu.

3. Připravte si nápis. Vytiskněte na počítači a přilepte na papír. Psané písmo nakreslete ručně. Přes kopírovací papír přepište na desku.

4. Nápis vykreslete tenkým štětcem bílou barvou.

5. Po uschnutí barvy celou desku přelakujte matným lakem.

6. Ve spodní části desky předvrtejte dvě malé dírky pro šrouby na uchycení věšáku.

7. Věšák přišroubujte symetricky ke spodnímu okraji desky.

8. Skrze vrchní otvory provlečte provaz a ozdobně ho na koncích uvažte. Na věšák zavěste háčky a šálky.

Sněhové frézy – ideální pomocníci při odklízení sněhu

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Brodíte se i u vás závějemi sněhu? Záchrana je na cestě! Se sněhovou frézou ušetříte spoustu času a energie a vyhnete se bolavým zádům. Spočítali jsme, že ve srovnání s hrablem a lopatou odklidí sněhová fréza sníh čtrnáctkrát rychleji.

Člověk vs. Sněhová fréza

V rámci testování sněhové frézy Ariens Sno-Tek 20 provedla společnost Mountfield test „Člověk vs. Sněhová fréza“. Soutěžní plochou se stal dvůr bytového domu o výměře 40 m²se 30 cm čerstvého sněhu, rozdělený na dva stejné díly. Jeden byl vyhrazen figurantovi, muži středního věku v dobrém zdravotním stavu, vyzbrojenému hliníkovou lopatou o hmotnosti 1,17 kg. Druhý už zmíněné sněhové fréze, s níž manipuloval rovněž muž středního věku v dobrém zdravotním stavu. Hádejte, kdo vyhrál!

Není těžké uhodnout, ale možná vás překvapí, jak velký rozdíl to byl: Muž s lopatou odklízel sníh 1 hodinu 29 minut. Muži s frézou to zabralo 6 minut 26 vteřin, tedy čtrnáctkrát méně.

Co nabízí trh?

V dosahu elektrické zásuvky

Jednostupňové elektrické sněhové frézy představují levné a funkční řešení. Pokud bydlíte v nížině a odklízíte čerstvý sníh z terasy nebo ze zpevněných ploch okolo domu, bohatě postačí tam, kam dosáhne šňůra. Jsou lehké, kompaktní a snadno ovladatelné, takže s nimi budou v pohodě zacházet i ženy nebo starší osoby.

Bez omezení vzdálenosti

Benzinové sněhové frézy vás osvobodí od elektrické zásuvky. Pohání je spalovací motor, tudíž s nimi projedete kamkoli, kde je to potřeba. Podle systému odklízení sněhu se dělí na jednostupňové a dvoustupňové.

Jednostupňové sněhové frézy jsou mistry v odklízení čerstvého nebo neudusaného sněhu z menších zpevněných ploch jako asfalt, dlažba a beton. „Jejich princip spočívá v tom, že rotující lopatky z tvrzené gumy nabírají sníh z odklízeného povrchu a přes odhozový komín jej odhazují do vzdálenosti, kterou si sami nastavíte. Tyto stroje vynikají malými rozměry, takže nezaberou příliš místa,“ upřesňuje Martin Suchý, odborník ze společnosti Mountfield.

Dvoustupňové sněhové frézy potom užijete i v těch nejnáročnějších sněhových podmínkách, například v horách. Dvoustupňové frézy sníh odřezávají, nabírají a odhazují, zvládnou tedy i takový, který je mokrý, udusaný či přemrzlý a zledovatělý a klidně i z travnaté polní cesty.

Dvoustupňová sněhová fréza Ariens Compact 22 E

výkon: 6 HP

záběr: 56 cm

počet rychlostí:

délka odhozu 12 m

množství sněhu: až 686 kg/min.

výška bunkru 51 cm

litinová převodovka

nadstandardní výbava: startér, světlomet

(foto: Mountfield)

Proč vybrat kvalitnější model?

„Stejně jako u jiného zboží platí – čím delší záruka, tím lépe. Osobně bych vybíral frézu, na kterou je alespoň sedmiletá záruka. Doporučuji také zjistit, v jaké zemi byl stroj vyroben. Pochází-li z Japonska nebo z USA, máte jistotu, že je kvalitní. Některé modely fréz jsou navíc vybaveny technickými vychytávkami pro pohodlnější práci. Můžete třeba sami zvolit směr, kam odhazovat sníh, v mrazech si zahřejete ruce na vyhřívaných rukojetích nebo si za tmy posvítíte na cestu,“ radí Martin Suchý.

Kvalitní dvoustupňové frézy mají více výhod:

Pevný, robustní bunkr. Při silném zatlačení shora oběma rukama se ani nepohne. Zvládne i zledovatělý sníh.
Stabilně ukotvený ocelový šnek s bytelnými lopatkami a zuby. Dokáže rozdrtit a odhodit i silné kusy ledu.
Snadné ovládání: Všechny modely jsou vybaveny vlastním pojezdem s několikarychlostní převodovkou včetně zpátečky. Díky tomu se dokážou pohybovat v různých terénech.
Precizní a hladké řazení rychlostí. Co nejkratší dráhy řazení umožňují změnu rychlosti za jízdy.
Řadicí páka na hlavním ovládacím panelu. Nemusíte se k ní shýbat.
Snadné nastavení komínu. Ovládací klička, případně joystick umožňují rychlé natočení.
Velká kolečka pro hladký pohyb na nerovném povrchu.

Více informací na Mountfield.cz

PF 2019

Na závěr: Travička zelená aneb futuristické úvahy Petra Saulicha

Petr Saulich Zima má jednu velkou výhodu. Nemusíte sekat trávu. Tedy já nesekám – latifundií nemaje – ani v létě, ale na podzim jsem se zúčastnil poslední úpravy pažitu u svého bratra. Takže bratr sekal a já se na jeho požádání chopil té dlouhé hole s ocelovým hřebenem na konci a pažit pohrabával a pytloval. Čtete dobře, PYTLOVAL! Pytle (předepsaného objemu) s travní hmotou jsme pak autem dopravovali k obecnímu kontejneru, a tam, samozřejmě za příslušný poplatek, ukládali. A tomu nerozumím. Přesněji řečeno, nerozumím ekonomice tohoto počínání.

Sumárně vzato – stovky korun utratíte za travní semeno, neboť 20kilový pytel stojí zhruba čtrnáct až patnáct set korun, přičemž při doporučené hustotě 30 gramů osiva/m2 plochy s tímhle množstvím osejete jen něco kolem 650 m2 zahrady. A když se tu či onde neujme, je třeba dokoupit, dosít a tak dokolečka dokola. Nemáte-li vlastní studnu a nezaprší, spoustu peněz stojí i kropení.

Sekat je třeba v krajním případě jednou za 7 až 10 dní (soudě podle pravidelného víkendového hluku činí frekvence střihu trávníků na Křivoklátsku jednou za čtyři až pět dnů), takže je třeba připočíst projetý benzin (4× měsíčně tamtéž asi 140 km = 560 km při průměrné spotřebě 7,0 litrů/100 km, tj. zhruba 1 200 Kč), něco stojí hnojiva (hnojíme, aby tráva rostla a my měli co sekat) a prostředky proti hmyzu a škůdcům či plevelu, obec si kromě tzv. vzdušného řekne o poplatek za zmiňovaný odvoz naplněných pytlů…

To všechno jsme, naštěstí ne všichni, my lidé („Homo chatus chalupus“) ochotni donekonečna a opakovaně dělat, to všechno jsme ochotni investovat do kolotoče pěstování a hubení, růstu a likvidace. A to je ta věc, které nerozumím. Existují přece daleko jednodušší a levnější způsoby, jak na zahradě dosáhnout zeleného povrchu.

Rostlý trávník lze snadno nahradit umělým travním kobercem v nejrůznějších odstínech zelené, ale i v hnědé, šedé, a dokonce modré či červené barvě. Jednotlivé druhy se liší nejen vzhledově, délkou a hustotou vlasu, ale také tvrdostí, díky čemuž jsou přímo předurčeny pro konkrétní využití. Přinesou radost nejen všem nedobrovolným zahradníkům, ale i jejich dětem a domácím mazlíčkům. Za cenu od jednoho sta do tisíce korun za metr čtvereční získáte travní koberec doslova ušitý na míru. Bez sekání a zalévání, bez bláta. Nevadí mu ani nánosy sněhu. Na jaře bude hned zas jako nový.

I když – teď mne napadá, že místo sekání a hrabání trávy nás v zimě možná čeká odhrabávání sněhu. Takže tak úplně bez práce to také nebude. Jen doufám, že ten sníh nebudeme muset také pytlovat…

Zima v zahradě

Pro většinu z nás je v listopadu a prosinci péče o zahradu spíše víkendovou záležitostí. Dny jsou velmi krátké a tma nás zažene domů již před pátou hodinou odpolední. Ani tak však nesmíme zahradu zanedbat. Práce budou spočívat zejména v čištění celé zahrady a všeho nářadí. Čistá zahrada je nezbytnou podmínkou pro její pevné zdraví v příští sezoně.

V tomto období bychom také měli odstranit všechny odumřelé nebo napadené stromy z prostoru zahrady. Prohlédnout musíme uschované hlízy jiřin, mečíků, montbrécií aj. Nemocné hlízy odstraníme, a pokud se objeví plíseň, přeneseme hlízy do suššího prostředí. Zeleniny si ze záhonů domů již moc nepřineseme, ale stále tu na poslední sklizeň mohou čekat košťáloviny a kořenová zelenina. Přes zimu necháme růst růžičkovou kapustu, kadeřávek a pór.

Plán prací

Rytí záhonů do hrubé brázdy
Úklid, čištění a ošetření zahradního nářadí
Vypuštění zahradních rozvodů
Úklid listí a uschlých částí rostlin i zbylých plodů na stromech
Odběr a uskladnění roubů jádrovin a peckovin
Přihrnování a přikrývání záhonů
Bílení kmenů stromů a mulčování jejich okolí

Co uděláš v zimě…

…na jaře jako když najdeš. Ačkoliv jsou v tomto období práce na zahradě omezené, musíme o ni stále pečovat. Vložené úsilí se na jaře několikanásobně vrátí. Přihrnuté a přikryté rostliny snadno přežijí i tužší zimu. Správné rytí záhonů je poloviční hnojení a doporučujeme si v odborné literatuře nastudovat, jak na to.

Pokud napadne sníh, rozhodně jej můžeme také účelně využít. Přihrneme jej k ovocným stromům a můžeme jej dát i na záhony. Odtávající sníh bude rostliny chránit a zároveň postupně uvolňovat v tomto roce tak vzácnou vláhu.

Nesmíme zapomenout na užitečné ptactvo. Vyčistíme krmítko a začneme ptáčky do zahrady lákat obvyklými dobrotami. Na jaře nám péči vrátí a budou držet v patřičných mezích nevítané škůdce. Proti hrabošům, kteří snad nikdy nespí, můžeme přes zimu bojovat nástrahami, s nimi nám ptáci nepomohou.

Rostlina měsíce: chryzantéma

Chryzantémy (Chrysanthemum) jsou nejen krásné, ale i zdraví prospěšné. Čaje a jiné přípravky jsou velmi oblíbené v čínské medicíně. Pomáhají proti infekcím a horečce i proti vysokému tlaku a cukrovce. Zářivé květy jsou symbolem slunce a květinou japonského císařského trůnu. V tomto období dále kvetou čemeřice (Helleborus), jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum), kalina (Viburnum), vilín (Hamamelis)…

Preferujete tepelné čerpadlo? Ale jaké zvolit?

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Jaký je zásadní rozdíl mezi tepelnými čerpadly země–voda a vzduch–voda z hlediska systému?

Zmíněné dva typy se liší, jak už název napovídá, v hodnotě teploty primárního zdroje. V prvním případě země–voda získáváme tuto tepelnou energii ze země prostřednictvím zemního kolektoru nebo geotermálního vrtu, Teplota na primární straně je vyšší. Tepelné čerpadlo má v tomto případě zpravidla pouze vnitřní jednotku, která může být doplněna zásobníkem teplé vody. U druhého, v místních podmínkách podstatně více rozšířeného čerpadla vzduch–voda se tepelná energie získává z okolního vzduchu. V zimě je jeho teplota logicky nižší než teplota v zemi. V tomto případě se systém tepelného čerpadla skládá většinou z venkovní jednotky, nasávající vzduch, a vnitřní jednotky vytvářející teplo k ohřevu vody a vytápění. Samozřejmě zmíněné typy tepelných čerpadel se liší cenou, stavební přípravou i podmínkami pro jejich použití.

Kdy tedy volit tepelná čerpadla země–voda a kdy vzduch–voda?

Základním kritériem jsou finanční možnosti investora a také geografická poloha rodinného domu. Výrobce De Dietrich nabízí samozřejmě oba typy, ale ve zdejším podnebí i s přihlédnutím na celkové investice jsou preferována čerpadla vzduch–voda. Má sice mnoho výhod, ale ne vždy lze u novostavby použít. Jedním z důvodů může být jeho hlučnost venkovní jednotky, která v případě více domů v obci může být důvodem k zamítnutí v rámci stavebního povolení. Typ vzduch–voda by neměl být používán ani v horských oblastech, kde se předpokládá dlouhodobější trvání nízkých teplot vzduchu. Docházelo by tak často k podkročení tzv. bivalentního bodu, kdy je potřeba posílit výkon tepelného čerpadla – většinou integrovaným elektrokotlem, což samozřejmě zvyšuje náklady na vytápění. Naproti tomu pro čerpadlo typu země–voda v obou verzích zdroje tepla hovoří, při správně navrženém primárním okruhu, nižší provozní náklady o cca 15 %. Celkově se také jedná o stabilnější a téměř bezúdržbový systém vytápění při dlouhodobé životnosti. Rozhodující jsou tak ekonomické možnosti investora.

Pokud se investor nakonec rozhodne pro typ země–voda, jaký primární okruh by měl zvolit?

V tomto případě bude, kromě ochoty investovat, rozhodujícím kritériem velikost pozemku. U velké zahrady spíše doporučujeme zemní kolektor, což je určitě levnější řešení. U omezeného prostoru nezbývá nic jiného než geotermální vrt. Je sice dražší, ale stále poukazujeme na nejstabilnější a velmi efektivní způsob vytápění z pohledu provozních nákladů. Podobně bude asi uvažovat také investor v případě staršího domu s již realizovanou zahradou, kde instalace zemního kolektoru je rozsáhlým a asi nechtěným stavebním zásahem do pozemku v okolí domu.

Doporučuje tedy výrobce De Dietrich ještě nějaká základní pravidla pro výběr tepelného čerpadla?

Všem našim klientům vždy nabízíme zdarma odbornou konzultaci s techniky společnosti BDR Thermea pro správnou volbu typu čerpadla De Dietrich i jeho výkonu. Klademe také důraz na vypracování kvalitní projektové dokumentace, která se často ze strany investorů záměrně i neúmyslně opomíjí. Je potřeba mít vždy na paměti, že nevhodně zvolené tepelně čerpadlo může budoucí vytápění rodinného domu skutečně dramaticky prodražit.

Máte nějaký případ konkrétní realizace tepelného čerpadla země–voda z poslední doby?

Určitě máme. Nedávno jsme realizovali s investorem montáž čerpadla v novostavbě rodinného domu nedaleko Orlíku nad Vltavou. Jednalo se o tepelné čerpadlo De Dietrich GSHP 5 typu země–voda s výkonem 5 kW doplněné geotermálním vrtem. Z pohledu tepelných ztrát domu okolo 6,5 až 7 kW to bylo ideálně zvolené řešení, protože tepelné čerpadlo by mělo být dimenzováno na hodnotu okolo 80–90 % tepelných ztrát domu. Geotermální vrt o hloubce 110 m, podléhající schválení Českého báňského úřadu, realizovala specializovaná firma během jediného dne, přičemž prvních 15 m bylo v jílovém podloží a zbytek ve skále. Za situace, kdy toto čerpadlo pracuje s teplotou ve vrtu okolo 6 °C a s účinností přibližně 1:6, jsou poté náklady na vytápění v nejnižší možné výši. Mezi obrovské přednosti patří u tohoto zařízení bezchybná funkce regulace s neustálým optimalizováním svého vlastního provozního režimu, celoročně minimální údržba a jeho chod s téměř nulovým akustickým projevem.

Děkujeme za rozhovor!

Zdroj: Marketingové sdělení

Co jsme testovali:

Průběh testu

Výsledek testu

Vyplatí se vědět víc

Kdo za to může a kdo to napraví?

Jak dlouho má zhotovitel na vyřízení vaší reklamace?

Kde hledat pomoc?

Série SALOON

Budete potřebovat:

Postup:

Člověk vs. Sněhová fréza

Co nabízí trh?

V dosahu elektrické zásuvky

Bez omezení vzdálenosti

Dvoustupňová sněhová fréza Ariens Compact 22 E

Proč vybrat kvalitnější model?

Na závěr: Travička zelená aneb futuristické úvahy Petra Saulicha

Plán prací

Co uděláš v zimě…

Rostlina měsíce: chryzantéma

Jaký je zásadní rozdíl mezi tepelnými čerpadly země–voda a vzduch–voda z hlediska systému?

Kdy tedy volit tepelná čerpadla země–voda a kdy vzduch–voda?

Pokud se investor nakonec rozhodne pro typ země–voda, jaký primární okruh by měl zvolit?

Doporučuje tedy výrobce De Dietrich ještě nějaká základní pravidla pro výběr tepelného čerpadla?

Máte nějaký případ konkrétní realizace tepelného čerpadla země–voda z poslední doby?

Děkujeme za rozhovor!

PARTNEŘI WEBU