Blog

Dům v horách: Jednou tu zůstaneme!

Na radu kamaráda opustili představu o shánění parcely v bezprostředním okolí města a zamířili do hor. Poměrně rychle našli pozemek a pustili se do stavby. „Původně jsme chtěli jen malou rekreační chaloupku, ale vymklo se nám to z rukou,“ vysvětluje pan Luděk okolnosti, za jakých se na horách ocitli.

Parcela byla natolik svažitá, že bylo nutné terén radikálně upravit. Naštěstí odbagrovaný materiál neskončil na skládce, ale dobře posloužil tam, kde bylo třeba zeminu dosypat. Největším problémem bylo dopravit na parcelu do hor stavební materiál.

Majitel dům postavil sám, spolu s třemi kamarády. Pouze topenářské práce a střechu nechali na odbornících. Obvodové zdivo je z přesných broušených bloků Porotherm, zděných na pěnu. Z vnější strany je stavba kontaktně zateplena polystyrenem a obložena cihelnými pásky. Terasa je vydlážděna keramickými dlaždicemi.

Dispozice

Hlavními vchodovými dveřmi na východní straně domu se vchází do zádveří, které slouží zároveň jako malá šatna. Odtud vedou po levé straně dveře do koupelny a napravo do technické místnosti s elektrokotlem, pracovním umyvadlem, bojlerem pro přípravu teplé vody a pračkou.

Následuje obývák spojený s kuchyní a jídelnou, odkud lze posuvnými francouzskými dveřmi vyjít na terasu s posezením. Hned za dveřmi v obýváku je umístěno ocelové schodiště do patra, kde se nacházejí dva dětské pokoje, ložnice a prozatímní šatna, která byla vytvořena z dalšího pokoje.

Vytápění a ohřev vody

O vytápění se v domě měl původně starat elektrokotel ohřívající teplou vodu, ale jeho úkol nakonec převzala krbová kamna. Elektrokotel slouží převážně k temperování na 17 °C v době nepřítomnosti majitelů, ale díky vynikajícím izolačním vlastnostem Porothermu a zateplení se kotel sepne během pěti dní maximálně třikrát, a to jenom na hodinu.

Okolí domu

V bezprostřední blízkosti domu, na jeho jižní straně se rozkládá zpevněná plocha, která vede až na samý konec pozemku do letního altánu s grilem a posezením. Pozemek je na této straně uzavřen prudkým svahem a původně zde měla stát jen opěrná zeď.

„Manželce připomínala Čínskou zeď, nebylo to to pravé. Nakonec zde díky šikovnosti našeho dvorního truhláře vznikl altán. Střecha v horském svahu musí každou zimu unést velkou zátěž sněhu, ale nesmí být příliš vysoká, aby nezakrývala dům. Truhlář musel prostudovat staré německé knihy o tesařině a konstrukci střech, aby zjistil, jak se v Krušných horách tradičně stavělo,“ prozradil majitel s notnou dávkou hrdosti.

Podobně to bylo se suchými kamennými zídkami, které pán domu postavil sám z místních kamenů. Jak se zídky skládají, si předtím nastudoval od starých řemeslníků z Krkonoš. Vypadá to, že byl pozorným studentem, protože podle jeho slov zídky unesou zvědavé jeleny, obrovského sousedova psa i jeho samého.

Technické údaje a kontaky

Zastavěná plocha: 80 m2
Užitná plocha: 120 m2
Konstrukce: obvodové zdivo – broušené bloky Porotherm 40 EKO + zděné na pěnu Porotherm Dryfix – výrobce Wienerberger, zatepleno polystyrenem, fasáda obložena cihelnými pásky Wienerberger Terca Aurora, stropy keramické Wienerberger, betonové zateplené podlahy
Střecha: klasický krov z trámů 20 × 20 cm, střešní krytina plechové šablony Ruukki
Výplně otvorů: dveře, okna a žaluzie Vekra, střešní okna Velux

Kontakty:

BLOG: Práce všeho druhu

Vím, jak se dělá kamenický roh, hravě si poradím s instalací zásuvky i s ručně malovanou linkou pod vybíleným stropem, nezaskočí mě výměna vodovodní baterie ani montáž klozetu se zadním nebo spodním vývodem.

Snad nejvíce jsem pochytil při totální devastaci a opětovném zobytnění vlastní střechy nad hlavou (moje vzácná žena, která to všechno vymyslela, namalovala, s architektem i bytovým designérem vyprojektovala, termínově naplánovala, zorganizovala, po celou dobu přísně řídila a nakonec také dovedla ke „kolaudaci“, tomu i dnes docela obyčejně říká modernizace), kdy jsem mohl několik týdnů přihlížet té zázračné stavební proměně „obyčejného“ v kvalitativně nesporně o tisíc procent hezčí, lepší, účelnější, úspornější, a pohodlnější bydlení.

Podle harmonogramu se tenkrát u nás den co den střídala a prakticky realizovala spousta lidí v montérkách. Díky pozorování, nevyhnutelnému dotazování a mnohdy i kibicování jsem se s některými postupně spřátelil, s jinými názorově, profesně a dokonce lidsky rozešel. A abych si nemusel pamatovat jména či příjmení, postupně jsem si všechny ty více a také o poznání méně manuálně zručné řemeslníky jednoduše pojmenoval po svém. Kostky (zedníci), Světýlko (elektrikář), Kachlík (obkladač), Vodička (instalatér), Prkýnka (podlaháři), Sádrošové (sádrokartonáři) atd. Ti všichni postupně zdili, lepili, vrtali a montovali, až se náš sen stal kýženou realitou.

Je to pár let, ale vypozorované, odposlechnuté a doporučené jsem už bezpočtukrát – tu rozpačitě a jindy o poznání zdařileji – teoreticky a hlavně prakticky vyzkoušel nejen při běžné údržbě domácnosti, ale především při pracích na záchraně nebo sanaci příbytků, chat, chalup i jiných objektů mých nejbližších či přátel.

Moje žena vymyslí a já, tedy její „realizační četa“, si plivnu do dlaní. Ale jestliže jsem se, zvlášť v troufalých počátcích, považoval spíše za kutila Toma, dnes se v upatlaných montérkách cítím jako ten mravenec s puntíkovaným šátkem u krku.

Prevence i léčba v souladu s přírodou

Mnohé pomocníky z bylinné říše lze pěstovat na zahradě či za oknem nebo je zakoupit v lékárně či bylinkářství. Mezi ty nejúčinnější patří čaje a také koření, jako je chilli, zázvor či pepř. Čestná místa na zahradě mohou mít i ostropestřec mariánský nebo šalvěj.

Zázvor na chuť, vůni i proti nachlazení

Aromatické podzemní oddenky zázvoru pravého si našly cestu i k českému spotřebiteli. Pochází z Číny, ale rychle se rozšířil do všech koutů světa pro léčivé účinky, výbornou chuť a všestranné využití. Nejlepší je čerstvě nastrouhaný přidaný do hrnce až na konci vaření, praví kuchaři.

Výborný je v polévkách, mase, omáčkách a nesmíme zapomenout ani na zázvorky a další sladkosti. Pro pěstování zázvoru nejsou u nás dobré klimatické podmínky, raději ho kupte v supermarketu. Přesto se tomu někteří nadšenci věnují a nemají špatné výsledky.

Zázvor potřebuje „pouze“ prostředí s trvalou teplotou nad 30 stupňů Celsia a velkým množstvím srážek. Lze jej tedy vypěstovat i v bytě či ve skleníku. Na přelomu zimy a jara se koupí čerstvé oddenky s vzešlými pupeny a zasadí se pupenem nahoru do většího květináče s kvalitní zeminou.

Sklízí se asi 9 měsíců po výsadbě. Mezitím jej však musíte pečlivě zalévat, hlídat teplotu a několikrát jej přesadit, protože roste a sílí poměrně rychle.

Šalvěj proti nachlazení i pro lepší paměť

Vyžaduje dostatečně propustnou, málo kyselou půdu, co nejteplejší a nejsušší místo a mladé rostliny je třeba chránit mulčovacím kobercem nebo nastýlkou před mrazem. Dobře ovšem roste i v nádobách se směsí kompostované kůry, rašeliny a štěrku uvnitř domu. Pochází z čeledi hluchavkovitých a latinské jméno salvare znamená hojit či uzdravovat.

Staří Řekové ji užívali proti vředům, souchotinám i hadímu uštknutí. Římané ji považovali za posvátnou bylinu, která navíc měla zlepšovat činnost mozku, smysly i paměť. Připravovalo se z ní také účinné kloktadlo a zubní pasta.

Šalvěj je jednak účinnou léčivkou, prvotřídním prostředkem při nachlazení, bolestech krku, laryngitidách a angínách, zánětech dásní a vřídcích v dutině ústní a také vynikajícím kořením, které pomáhá při trávení tučných jídel, urychluje metabolismus a tlumí záchvaty hladu. Pro nadcházející předjarní období tedy zcela nepostradatelná.

Bylinné čaje a med

Doporučovat v zimním a předjarním období bylinné čaje a med se zdá být zbytečné. Nejoblíbenější bývá zázvorový či mátový čaj. Med je třeba pečlivě vybírat, nakupovat jen u osvědčených včelařů a konzumovat s rozmyslem. Tuny čínského zlevněného medu na český stůl nepatří. Nestačí ale ani označení „český výrobek“, přestože český med patří k těm nejlepším. Zárukou by měli být pouze zkušení medaři sdružující se v Českém svazu včelařů (ČSV), kteří med označují vlastní vizitkou a sami garantují kvalitu.

Medy by se neměly míchat, doporučuje se konzumovat ty jednodruhové. Medy medovicové (nazývané lesní) mají vyšší obsah minerálů a rostlinných barviv – flavonoidů (proto jsou tmavé), medy květové (nektarové) jsou světlejší, dříve krystalizují a obsahují pylová zrna (proto jsou výživnější). Dobrý je podle doporučení odborníků pastovaný med, který zpravidla dává jistotu, že nebyl poškozen přehřátím, jak se může stát u medů tekutých.

Ostropestřec pro dokonalou očistu

Proč chodit do lékárny, když mezi nejúpornější plevel na zahradě patří ostropestřec mariánský. Stačí vědět, jak ho využít. Je ceněný zejména pro svá jedlá a léčivá semena. Léčivou složkou jsou zde flavonolignany silybin, silydianin a silychristin (silycristin, silykristin), souhrnně označované jako silymarin. Tyto látky chrání játra před toxickými látkami, podporují regeneraci poškozených jaterních buněk, posilují imunitní systém a působí jako silné antioxidanty.

Semena ostropestřce se doporučuje používat při zdravotních potížích spojených se špatnou funkcí jater nebo tam, kde je třeba játra důkladně pročistit. Můžete je namlít, přidat med, aby se sylimarin lépe vstřebal do krve, a podávat v předjarním období 2 až 4 lžičky denně po dobu jednoho měsíce.

Prášek skladujte ve vzduchotěsně uzavřené nádobě, na suchém a chladném místě a připravujte vždy jen takové množství prášku, které spotřebujete. Mleté plody totiž poměrně rychle žluknou a pak působí spíše opačně – léčbu zpomalují nebo dokonce znemožňují.

Pozor!

Není příliš známo, že mátový mentol je nebezpečný pro malé děti. Stahuje hrtanovou příklopku a hrozí jim udušení. K bylinkám by měly podle lékařů přistupovat obezřetně nejenom děti, ale především dospělí a nemocní lidé. Neužívat je ve vyšších a častějších dávkách. Například šalvěj má vysoký obsah silice thujonu, která ve vyšších dávkách působí omamně. Stejný problém může nastat i u zázvoru, kde je maximální doporučená denní dávka čtyři gramy, pokud možno rozdělená během dne do několika menších dávek. Prostě – vše je třeba používat v rozumné míře a pak bude veškeré koření a léčivky sloužit a nikoli škodit.

Dveře MASONITE v nové vzorkové prodejně v Praze

(Komerční prezentace)

MASONITE nabízí více než 1 500 druhů dveří v různých povrchových úpravách, dekorech a provedení. Online konfigurátor dveří je k dispozici na webu www.masonite.cz/konfigurator.

„Koncept vzorkové prodejny postavený na spolupráci s partnery byl zahájen v Praze. V horizontu tří let bude rozšířen do všech krajských měst v ČR a následně také na Slovensku, které považujeme za společný trh“, komentuje situaci Ing. Pavel Šatný, MBA, generální ředitel MASONITE CZ spol. s r.o.

Společnost MASONITE, největší výrobce interiérových dveří v ČR, otevřela první vzorkovou prodejnu v Praze. Ve vzorkovně jsou prioritně představovány všechny novinky a celá šíře sortimentu výrobního závodu. Návštěvníci mohou očekávat kompletní poradenství, servis, zaměření dveří a zajištění montáže.

První showroom najdete na adrese Českomoravská 183, Praha 9 (objekt Sykora Home). V objektu získá inspiraci pro kompletní vybavení interiéru jak investor, tak architekt nebo designer. V budově jsou umístěny také studia kuchyní, koupelen, sedacích souprav, audio i video systémů, světel, schodiště i finských saun.

Vzorková prodejna dveří MASONITE je otevřena každý pracovní den od 10 do 19 hodin, v sobotu od 10 do 17 hodin.

Koupelnové vytápění: Teplo s bonusem

Topný žebřík koupelnu proteplí, zabrání vzniku plísní ve vlhkém prostředí, usuší ručníky a v neposlední řadě může být neotřelým designovým prvkem, který dodá místnosti styl. Výrobci experimentují s materiály, povrchovými úpravami, tvary i barvami žebříků a v poslední době k nim přidávají další a další funkce. Ať už se vám líbí klasické „trubky“ nebo dáváte přednost geometrickým tvarům, můžete volit z řady přidaných doplňků a funkcí.

Trubky, desky i hravé prvky

Vyznáváte-li minimalistické tvary a linie, můžete vybírat z jednoduchých panelů rozličných tvarů, mezi nimiž najdete i modely se zrcadlovým povrchem, s integrovaným osvětlením a s držáky na ručníky, které mohou být buď zavěšené na panelu, nebo „vysoustruhované“ přímo do těla radiátoru.

Otopná tělesa vyrobená z hliníku nebo oceli lze dobře tvarovat, proto na trhu najdete i modely s integrovanými odkládacími plochami, které jsou vhodné do malých koupelen. Nová kolekce Elements od italského výrobce Tubes odlepila otopná tělesa od zdi a postavila je do prostoru jako moderní paravány vhodné do koupelny i do obytného prostoru.

A zkrátka nepřijdou ani děti. Značka Ridea představila tři hravé modely, v nichž se jednoduchý nástěnný panel proměnil v přívětivou kočku, ptáčka nebo mrože.

Na výkonu záleží

Potřebujete-li topidlo jen jako vysoušeč ručníků, vystačíte si s méně výkonným modelem. Pokud chcete, aby topný žebřík byl hlavním zdrojem tepla v koupelně, propočítejte si, zda výkon vybraného typu stačí na vyhřátí celé koupelny. Počítejte na 1 m3 místnosti tepelný výkon 50–100 W.

Jak topit

Zvažte také způsob připojení žebříku ke zdroji. Elektrický žebřík je uzavřený, naplněný kapalinou a má v sobě zabudovanou topnou tyč. Je vybavena termostatem, který umožňuje snadno regulovat teplotu v místnosti (časovým naprogramováním nebo ručně).

Teplovodní těleso vyžaduje napojení na stávající otopnou soustavu v domě či bytě. To v praxi znamená, že jej můžete využívat jen v topné sezoně. Proto existují i varianty kombinované, které jsou napojené na otopnou soustavu a zároveň umožňují zapojení do zásuvky.

Specifickou kategorii tvoří tzv. sálavé panely, jejichž princip je založen na vyzařování infračervených vln čili energie, kterou vydává i slunce nebo lidské tělo. Sálavé panely na rozdíl od klasických radiátorů a topných žebříků neohřívají vzduch, ale jen předměty a dostupné plochy koupelny. Díky tomu významně snižují spotřebu energie a jsou skvělou volbou pro astmatiky a alergiky.

PORADNA: Jak vybrat sekačku? A vyplatí se AKU?

Odpovídá Petr Tichý ze společnosti HECHT:

„Jak vybrat sekačku na trávu?

Při výběru sekačky je v první řadě důležité držet se doporučení výrobce. Je-li tedy sekačka určena k sečení plochy do 600 m2, neznamená to, že si neporadí i s větším pozemkem, ovšem práce bude kvůli omezenému výkonu a pracovnímu záběru nože trvat déle a často se budete zdržovat s vysypáváním malého koše. Rovněž je vhodné vzít v úvahu předpokládanou pravidelnost sečení.

Předpokládáme-li, že čas od času tráva mírně přeroste, je vhodné volit sekačku s centrálním nastavením výšky, kdy snadno na nejvyšší polohu posečete horní třetinu trávníku a za jeden až dva dny trávu zakrátíte dalším sečením na požadovanou výšku. Nejenže máte jistotu, že sekačka takovýto způsob sečení zvládne, ale zároveň tím ochráníte trávník před šokem, který by jinak utrpěl odseknutím nepřiměřené délky listů a rychlým odhalením své spodní části slunečnímu záření.

Podle předpokládaného způsobu sečení je také důležité vybírat další funkce sekačky, jako je mulčování, boční výhoz, nastavení rychlosti pojezdu atd. Je třeba si uvědomit, že tyto funkce není možné k sekačce dodatečně doplnit; pokud vám začnou chybět, vždy to znamená zakoupení nové sekačky.

Podle čeho se rozhodnout mezi elektrickou a akumulátorovou sekačkou?

U akumulátorové sekačky je vhodné se předem ujistit, zda je dodávána včetně akumulátoru v ceně a případně si ověřit i možnost zakoupení náhradních akumulátorů. Důležité je rovněž vědět, jak velkou plochu je možné posekat na jedno nabití. Externí nabíječka akumulátoru je výhodnější. Pořídíte-li si druhý akumulátor, můžete jej na externí nabíječce nabíjet a mezitím sekat s prvním akumulátorem. Sekačky s integrovanou nabíječkou v průběhu nabíjení používat nelze.

U elektrické sekačky je naopak důležité mít dobře dostupný zdroj energie a pořídit si i dostatečně dlouhý připojovací kabel. Nedoporučuji používat několik napojených prodlužovacích kabelů. Pokud tedy nedosáhne jediný maximálně 50 m dlouhý kabel po celém pozemku, raději na elektrickou sekačku rovnou zapomeňte. Jestliže je kabel na cívce, je nutné jej před sečením celý odvinout – namotaný kabel totiž kvůli indukci zbytečně zvyšuje příkon a může vyhazovat jistič. Elektrická sekačka je sice tichá, prakticky bezúdržbová, daní za to je ovšem nutnost tahat za sebou těžký a dlouhý kabel.

Máte-li na pozemku okrasné záhony, keře, stromy a další překážky, může být volba správné trasy těžkým hlavolamem. Pokud přetáhnete omylem kabel přes záhon s čerstvě rozkvetlými tulipány, jistě manželce radost neuděláte. Zároveň je i neustále přítomné riziko přeseknutí kabelu.„

Více na Hecht.cz

Chraňte ptáky při hnízdění

Nově vysazeným stromkům bude trvat desítky let, než je ptáci budou moci využít k hnízdění. Ještě donedávna poskytovaly ptactvu útočiště městské zahrady a zahrádkářské kolonie. Ale i zde staré ovocné stromy vysokokmeny stárnou, umírají a jsou nahrazovány v lepším případě zákrsky, ve kterých ptáci žádné dutiny nenajdou, v horším případě okrasnými keři a tújemi.

Někde se zahrádkářské kolonie ruší a nahrazují je obchody a sklady. V dutinách, které ještě ptáci ve městě či na vesnici najdou, jsou velmi často snadnou kořistí koček, kterých, na rozdíl od ptáků, přibývá.

V této neradostné situaci je tedy každá nově nainstalovaná ptačí budka velmi vítaná, ať již na veřejných nebo na soukromých pozemcích. Je však potřeba volit takové umístění a takovou konstrukci budky, aby sloužila k rozmnožování ptáků a nikoli jako krmítko pro kočky.

„Přemluvit“ kočku, aby ptáky nelovila, je totiž nemožné, a proto nám nezbývá než ptáky chránit, chceme-li se i v budoucnu těšit poslechem ptačích koncertů. Naštěstí řešení existují a nejsou nijak složitá ani nákladná.

„Ptačí budky jsou pouze jednou z variant, jak pomoci přírodě,“ říká Petr Dobrý a ukazuje bohatý sortiment pro ochránce přírody a majitele zahrad (viz fotografie). Kromě vlastního obchodu Zelená domácnost vede také středočeskou organizaci Hnutí Duha a doma má detašované pracoviště záchranné stanice živočichů.

Firma manželů Dobrých topí v kancelářích tepelným čerpadlem, využívá solární energii, dešťovou vodu, minimalizuje a třídí odpad. Firma je držitelem certifikátu Zelená kancelář a umístila se na 3. místě v soutěži TOP odpovědná malá a střední firma v roce 2011.

Tipy:

1. Drátěná zábrana proti kočkám i jiným predátorům se dá dobře použít na ochranu běžné budky, ale i krmítka nebo hnízda na stromě. Kolem kmenu ji snadno navléknete. Každý díl řetězu je na koncích chráněn plastovým chráničem, takže nehrozí ani poranění kočky, pokud by se snažila ochranu překonat. Lze využít na stromy jakéhokoliv obvodu. Doporučuje se umístit ve výšce minimálně dva metry, aby nemohlo dojít k poranění osob.

2. Kočka ani kuna nedokáže lézt po hladké svislé ploše. Pro ptáky budou tedy bezpečné ty budky, které lze instalovat na zeď nebo přímo vestavět do fasády domu. Právě již zmiňovaní vrabci takové budky s oblibou využívají. Existují i budky pro rorýse, který byl zvyklý na hnízdění ve škvírách panelů a nyní při zateplování panelových domů je ve velké nouzi.

Rorýsi se vracejí každý rok do stejných hnízdicích prostor, a tak se každé jaro z mnoha z nich stávají bezdomovci. I rorýsů, těchto úžasných letců, kteří nás zbavují obtížného hmyzu, dramaticky ubývá. Přitom instalovat rorýsí budku na fasádě panelového domu nebo dokonce na balkoně je otázka chvilky.

3. Ptačí budka by v žádném případě neměla mít bidélko. To ptáci vůbec nepotřebují a slouží pouze pro snadné zachycení predátorů na budce. Jenže ani v budce bez bidélka nejsou ptáčata v bezpečí, protože klasické dřevěné budky jsou téměř vždy přidělány na kmen stromu, po kterém kočky k budce hravě vylezou.

Radí: Petr Dobrý

„Nelíbí se mi, když někdo jen tak běduje nad tím, jak to jde s přírodou do háje, ale nehne ani prstem a čeká, že to udělá někdo za něj. Neudělá. Přitom pomoci může každý z nás. Majitel zahrady, majitel domu, balkonu nebo jen okenního parapetu. Z každé zahrady, předzahrádky, balkonu či parapetu by se dala s trochou nadsázky vytvořit menší Noemova archa pro zvířata, která v dnešní moderní krajině zoufale hledají místo k životu.“

Kontakt: Zelená domácnost

Bezpečná okna – prevence proti zlodějům

(Komerční prezentace)

Rozbitím skla by na sebe zloděj zbytečně upozornil, mohl by se pořezat, a navíc vyříznout otvor diamantem umí snad jen Sean Connery ve filmu. Jako základní prevenci proti zlodějům proto doporučujeme osadit dům nebo byt bezpečnými okny. Jaká to jsou?

Primárně je třeba vycházet z policejních zkušeností, že každé okno (podobně jako zabezpečení auta) lze překonat. Záleží však na tom, za jak dlouho a s jakou námahou, a právě to je meritum věci. Pokud zloděj v daném okamžiku pozná, že by musel vynaložit mnohem více úsilí a času na překonání překážky, dá s největší pravděpodobností přednost jinému domu.

Bezpečnostní třídy oken

Okna REHAU pro vaši maximální bezpečnost

Obecně řadíme okna do čtyř bezpečnostních tříd (RC1-RC4), přičemž každý stupeň bezpečnostní třídy je v podstatě charakterizován tím, za jako dlouho a s jakým nářadím případný zloděj překoná bezpečnostní prvky daného okenního systému. Čím je bezpečnostní třída vyšší, tím je také vyšší míra zabezpečení. Například již u třídy RC3 musí okno odolat těžkým nástrojům, to znamená páčidlům, a zvýšenému fyzickému násilí.

Bezpečnostní třída je konkrétním oknům přiřazována na základě zkoušek, u kterých se sledují tyto důležité komponenty: použité bezpečnostní kování, typ skla a samozřejmě také použité okenní profily. Okenní křídlo z nekvalitního profilu je daleko méně odolné proti páčení, snadno se deformuje a umožní tak například vyskočení jednotlivých čepů kování z protikusů v rámu okna. Vypáčení okna je pak dílem několika vteřin.

Při výběru oken však není nutné mít nejvyšší třídu zabezpečení úplně všude. Záleží na reálných podmínkách. Například ve druhém patře domu bez balkonu nebude mít zřejmě zloděj šanci, takže zde mohou být instalována okna s nižší bezpečnostní třídou a třeba i bez alarmu.

Rehau GENEO

GENEO – okna s přidanou hodnotou

Firma REHAU věnuje bezpečnosti oken velkou pozornost, a proto má zákazník poměrně široké možnosti k výběru.

Vedle obvyklých okenních systémů nabízí REHAU také okna s přidanou hodnotou, která jsou vyrobena z kompozitního materiálu RAU-FIPRO^â. Tato okna vykazují nadstandardní tuhost rámu a vysokou odolnost proti vloupání. Z pohledu bezpečnosti jsou to okna zařazená do třídy 2 respektive 3. Materiál RAU-FIPRO^â byl vyvinut na základě zkušeností z automobilového a leteckého průmyslu.

Okenní systém GENEO nabídne zákazníkovi kromě nadstandardní bezpečnosti i vynikající tepelně-izolační vlastnosti a výrazně vyšší hlukový útlum, než poskytují běžná okna, což je v současné době plné agresivních zvuků zajímavý bonus. Povrch oken GENEO je navíc opatřen speciální technologickou úpravou HDF, díky které mají okna perfektně hladký povrch, jenž odpuzuje nečistoty a tím významně usnadňuje údržbu a čištění.

Okenní profily řady GENEO lze samozřejmě kašírovat, lakovat nebo jej lze také z vnější strany opatřit hliníkovými obložkami. V nabídce má REHAU stovky barevných designů a dekorů. Záleží na prioritách zákazníka. Tvaru okna se prakticky žádné meze nekladou. Pro zájemce je také důležité vědět, že ze systému REHAU GENEO lze vyrábět i domovní dveře.

Inspiraci můžete hledat také zde.

PROSKLENÉ PLOCHY, 5: Když světlo padá shůry

Předchozí část seriálu najdete zde.

Podkroví je neodmyslitelně spjato s představou prostoru, který se dá ztvárnit velmi působivě využitím dřevěného krovu. Tento trend bezpochyby přispívá k mnohem větší poptávce po dřevěných střešních oknech, a to především z estetických důvodů.

Při instalaci střešních oken jde nejen o to, aby byl v bytě dostatek světla, ale také teplo, sucho, výhled a pocit komfortu.

Materiál a ovládání

Zájemce o střešní okna má možnost volby mezi profilem z lepeného dřeva a celoplastovým profilem. Vyrábí se i kombinace uvedených materiálů – tzv. plastové střešní okno s dřevěným jádrem.

Pro správný výběr střešního okna je nejdůležitější určit, k čemu má převážně sloužit. Ke každému účelu najdete odpovídající typ. Pro větrání a prosvětlení jsou určeny základní modely s kyvným křídlem. Pokud však střešní okno má poskytnout i výhled ven, což bývá většinou při nástavbách nebo v podkrovních prostorách se sklonem střechy od 20° do 65°, jsou k dispozici okna s otevíráním výsuvně-kyvným nebo výklopně-kyvným. Pro střechy se sklonem nad 65° je vhodné kyvné křídlo.

Zateplovací rám

O vlastnostech střešního okna nerozhodují jen jeho tepelné parametry, ale i způsob osazení. Jedním z nejnáročnějších stavebních detailů je napojení střešního okna na plášť střechy s ohledem na jeho skladbu a především na tepelnou izolaci. Při napojení rámu okna vždy dojde k určitému oslabení tepelněizolační vrstvy. Při nekvalitní montáži může dojít dokonce i k promrzání rámu nebo konstrukce těsně pod rámem střešního okna.

Renomovaní výrobci střešních oken proto vyvinuli tzv. zateplovací sadu. Je to tepelněizolační rám z polyuretanu, který chrání všechny vnější strany rámu okna před chladem a výrazně tak snižuje riziko nejrůznějších poruch v místech největšího namáhání povětrnostními vlivy. Tento tepelněizolační rám a jeho konstrukce jsou jedním z hlavních faktorů odlišujících kvalitu zateplení střešních oken mezi jednotlivými výrobci.

Na trhu jsou i střešní okna, která se dodávají z výroby s namontovaným zateplovacím rámem. Tím se zjednoduší a urychlí celá montáž a je zajištěno i kvalitní připojení zateplovacího rámu k samotnému oknu.

Slunce ve stropě

Potřebujete přivést denní světlo do tmavého prostoru, ale instalace okna není možná? Řešením je tubusový světlovod. Skládá se z kopule, tubusu a interiérové stropní části. Kopule láme světelné paprsky do tubusu, kde se odrážejí od jeho speciálního povrchu a procházejí ke skleněné čočce integrované ve stropě. Odtud jsou rozváděny do místnosti. Z hlediska konstrukce máte na výběr světlovody pro šikmé střechy, rovné střechy nebo světlovody nahrazující tzv. anglické dvorky pro osvětlení podzemních prostorů.

Kvalitu přenosu světla určuje materiál kopule, povrch tubusu a propracovanost konstrukce. Mezi nejkvalitnější varianty patří výrobky s kopulí z křišťálového skla a speciální povrchovou úpravou tubusu pomocí stříbra. Kopule ze skla je schopna pojmout a přenést více světla, zaručit věrnost barev, nepřitahuje elektrostaticky prach a má delší životnost než plast.

Podobné je to se spodní, interiérovou částí světlovodu, obsahující množství malých čoček. I tady se projeví rozdíl mezi křišťálem a plastem. Světlovody se používají i v domech s velkými prosklenými plochami, kdy je žádoucí v létě velká prosklení kvůli nepříjemnému přesvětlení a přehřívání zastiňovat.

Řešení jménem světlík

K přirozenému osvětlení prostorů pod plochou střechou slouží světlíky. Umožňují přivést cenné denní světlo i do místností hluboko uvnitř dispozice, můžete se kochat nerušeným výhledem na oblohu, užít si měnící se rytmus dne, ale také mít přístup k čerstvému vzduchu. Vyrábějí se s pevným zasklením i v otvíravé variantě s mechanickým či elektrickým pohonem, z nejrůznějších materiálů.

Atraktivní novinkou je zaoblené zasklení, které dokáže přivést hodně světla. „Inovativní design zaobleného zasklení, který nazýváme CurveTech, není samoúčelný, ale představuje velmi efektivní spojení funkčnosti a nerušeného výhledu na oblohu. Bezrámové provedení světlíku navíc pomáhá jeho harmonickému napojení na střešní plášť,“ uvedl Petr Král, marketingový manažer společnosti Velux Česká republika.

Pozor na umístění

Při projektování se často zapomíná na to, jaký vliv má výška umístění střešního okna na jeho pohodlné ovládání. Běžně je umístění spodní hrany střešního okna ve výšce 90–120 cm nad podlahou, horní hrana okna by pak pro pohodlné ovládání měla být ve výšce 180–220 cm. Okna, která se otevírají klikou na spodním rámu, lze umístit bez omezení funkce i do výšky 150 cm nad podlahou. V domě vytápěném radiátory či přímotopy by nemělo chybět pod každým střešním oknem topné těleso. Pokud je však okno umístěno nad běžně doporučenou výšku, není dostatečně ohříváno a může dojít k tvorbě kondenzátu. Proto je v těchto případech vhodné osazovat i do běžných prostor plastová okna.

Chalupa v horách aneb nefalšovaná romantika

Později se vysvětlilo, že majitel svěřil klíče sousedovi, aby je mohl půjčit případným zájemcům. Na začátku byla ale jen hra. Během dovolené chodili v Ústí nad Orlicí se synkem po náměstí a ten jim ukazoval domy, které by si měli koupit.

Hra skončila až u vývěskové tabule se skutečnými nemovitostmi na prodej. Jedna roubenka je zaujala. „Co kdybychom se na ni jeli jen tak nezávazně podívat?“ Následovala výše popsaná prohlídka chalupy. „Po zbytek dovolené jsme pořád na chalupu mysleli. Najednou jsme zjistili, že nemůžeme odjet domů, aniž by nám patřila.“

Nečekaná rada odborníků

Roubenka ve Studeném byla v dezolátním stavu a manželé byli rozhodnuti ji zachránit. Na radu, jak dál postupovat, si pozvali odborníky. Vystřídali se u nich lidé z pěti stavebních firem, všichni se však shodli, že je nutné ji zbourat.

„S těžkým srdcem jsme poslechli,“ vzpomíná Daniel a dodává: „Asi jsme udělali dobře, protože později se ukázalo, že základy byly ujeté o 1,5 metru z původního místa. Kdybychom ji nezbourali, tomuto problému bychom stejně neutekli.“ A když už se bouralo, nechali shodit i stodolu, která stála napravo od chalupy. Dnes si chválí, že se jim otevřel krásný výhled do krajiny s dominantou místního kostela.

Nové stavení začalo růst v únoru 2007 na původním místě a se stejnými rozměry, stejná je i vnitřní dispozice. „O hrubou stavbu a odborné práce se postarala firma pana Novotného z Letohradu. Když zedníci odešli, čekalo nás období ve spacáku, bez čaje, se seznamem, co všechno dodělat.“ Dnes, když je hotovo, se nad dlouhým výčtem prací oba usmívají.

Pořádně si mákli. Veškeré nátěry dřeva zvenku i zevnitř, to znamená roubení, stropy, podlahy, okna, dveře, schody a k tomu i malování zdí a nátěr fasády zvládli sami. Daniel sám sestavoval kuchyň, vyráběl garnýže na záclony, restauroval některé kusy nábytku z bazarů. „Vypadá to jednoduše, všechno dá ale spoustu práce,“ konstatuje chalupář, který má, jak se ukázalo, velmi šikovné ruce. Navíc má po svém boku ženu, která s ním ve zručnosti drží krok.

V nové chalupě

Na první pohled zůstalo v nové chalupě všechno jako kdysi. Přesto se chalupáři odhodlali k některým změnám jak v použití stavebních technologií, tak v řešení detailů. Rozhodně se nezříkali moderních vymožeností, například podlahového topení nebo zapuštěných stropních světel, o nichž jsou přesvědčeni, že k současnému životu patří a sluší i tradičnímu lidovému stavení.

Kopii chalupy nechali vystavět z Porothermu, který izolovali 10 centimetry polystyrenu a zvenku přidali roubení ze smrkových trámů 15 x 15 cm. Celá stavba je izolovaná od zemní vlhkosti. Střecha je sedlová, bez polovalby, a aby nebyla fádní, nechali vikýř v patře postavit na druhé, tedy pohledové straně. Okna i dveře zůstaly na svých místech, schodiště ze síně do podkroví oproti původnímu stavu obrátili, aby se v patře vykročilo k pokojíkům a ne do střechy. Přízemí je členěno stejně jako kdysi, jen funkce některých místností se změnila. A v podkroví přibyly dvě ložnice.

Jak to tedy uvnitř vypadá? Kdysi se do stavení vstupovalo průchozí, takzvanou vymetací síní. I nyní má chodba dveře z obou stran. Napravo byl chlév, dnes je tu dívčí pokoj. Na stejné straně, vzadu za schodištěm, bývala místnůstka, která sloužila buď jako mateřinka, kam se uchýlila maminka s nejmladším miminkem, nebo vejminek, podle toho, co zrovna rodina potřebovala. Dnes tu mají koupelnu. Dveřmi vlevo se ze síně vchází do sednice.

V sednici vládnou Vánoce

Při naší návštěvě voněly chalupou Vánoce. Ve velké světnici stál stromeček zdobený dřevěnými hoblinami, na stole voněly perníčky s mandlemi. Vytvořit vánoční girlandy je pro Magdalenu hračkou. Má trénink ze tří obchodů, které rodina vlastní ve Vizovicích, Kroměříži a Zlíně. „Ve Štěpském dvoře prodáváme ucelené kolekce látek, nábytku a také užitkové a dekorativní předměty pro dům, byt a zahradu. Říkali jsme si, že z naší chaloupky v Orlických horách uděláme vzorový dům,“ prozrazuje Magdalena svou zálibu v dekorování, i díky níž se v chalupě cítíme jako doma…