Blog

Kořeny a kořínky – zdraví z podzemí

Nejprve je třeba objasnit kategorii „kořeny“: Rostliny v nich mají uložené nejen zásobní, ale i další látky, které mohou být prospěšné pro zdraví člověka. Navíc v tuto dobu se připravují záhony na další sezonu, takže kořeny některých „plevelů“ lze s výhodou využít. Jedlé jsou třeba kořeny pampelišky (smetanky), lopuchu, hlízy čistce bahenního, léčivé jsou oddenky pýru nebo kořeny kuklíku městského. Rostlinný „underground“ je bohatý na živiny a chuťové zážitky, a navíc si při jeho získávání a zpracování můžete užít všelijaká dobrodružství.

Kořeny s domácí péčí

„Řada zelenin pro kořeny a hlízy se pěstuje cíleně. Připomenu asi jen topinambury, které se začínají v posledních letech více pěstovat a na zahrádce je nelze přehlédnout,“ vysvětluje Jana Nováková. Hlavní výhodou je to, že můžete sklízet po celou zimu (tedy pokud není zmrzlá půda, nebo neleží na políčku vrstva sněhu). Sklizené hlízy je poté třeba rychle spotřebovat, protože brzo vysychají.

„Konzumují se hlízy planých rostlin i pěstovaných odrůd (Rút, Skarlet, Zlata, Karin) – ty jsou samo sebou větší a chuťově lepší. Hlízy těch šlechtěných bývají také hladší, takže je jednodušší je očistit,“ pokračuje dále naše průvodkyně a doporučuje omýt topinambury hrubým kartáčkem, protože při loupání nebo okrajování vznikají značné ztráty, hlavně u těch tvarově členitějších.

Hlízy se mohou používat syrové i vařené, do pomazánek, salátů a polévek, zapékat ve směsích i samostatně se sýrem, lze z nich připravit i kaši nebo salát. Topinambur je díky obsahu polysacharidu zvaného inulin ceněn diabetiky, ale chřupavé hlízy lehce oříškové chuti budou jistě chutnat nejenom jim.

Jana Nováková doporučuje dále šťavely, což jsou drobné rostlinky zvané okrasné čtyřlístky pro štěstí. Jejich listy mají specifickou nakyslou chuť, používají se rovněž do salátů, syrové se jedí i jejich křehké světlé hlízy.

Není radno zapomenout ani na česneky (plané i pěstované), stejně jako jejich listy lze využít i cibule/hlízy. Ať už planého česneku viničného nebo medvědího, pěstovaného česneku žlutého nebo až invazně se šířícího česneku podivného. Jana Nováková využívá i jeho drobné pacibulky. Pokud potřebujete větší množství suroviny, je třeba je sesbírat z pestřejšího množství rostlin.

Kořeny bez domácí péče

Výčet kořenů, o které se nemusíte vůbec starat, je velmi pestrý. Takřka všudypřítomná je hlavně pampeliška, známá také pod jménem smetanka lékařská. Rostlina nahořklé chuti je ceněná jako prostředek na posílení jater a podporuje trávení. Kromě zlatého květenství, listů a stvolů je jedlý i kořen. Buď se suší na čaj, nebo z něj můžete připravit kávu, obdobu dříve běžné cikorky. Podobné využití má i čekanka (Cichorium intybus).

Káva z kořene pampelišky

Pořádně kořeny operte a odrbejte, až zůstane něco, co připomíná tenkou petržel. Kořeny poté nakrájejte na několik mm silná kolečka a namočte na několik hodin do vody, aby se vyplavily hořké látky. Dobré je vodu několikrát vyměnit. Pak ji slijte, nakrájené kořeny osušte v utěrce a můžete je pražit venku na ohni či doma na sporáku. Chvíli to ale trvá. Nejdříve se odpaří voda, pak začnou kousky kořenů tmavnout. Je třeba vystihnout dobu, kdy s pražením skončit, abyste kořeny nespálili moc – čili do hezké hnědé, nikoliv až černé barvy. Pak kořeny umelte v kávomlýnku nebo rozdrťte v nádobě, ve které se pražily. Zalijte vařící vodou a vychutnejte si zdravou cikorku.

Méně známé bude zřejmě využití lopuchu: „Je to výtečná planá zelenina,“ libuje si naše průvodkyně. „Kořeny není snadné získat, ale odmění se přídělem méně běžných minerálů. Dají se jíst dušené na másle nebo společně s mrkví a sójovou omáčkou jako japonský pokrm kinpira, nebo vařit v polévce.“

Kinpira z lopuchu

Kromě vykopaných kořenů lopuchu budete potřebovat ještě mrkev, dobrý olej, sójovou omáčku a sůl. Kořeny lopuchu operte, oškrábejte a nahrubo nastrouhejte. Jelikož hnědnou, je třeba pracovat rychle. Totéž proveďte s mrkví. Originální recept počítá na jeden díl lopuchového kořene jeden díl mrkve, ale je možné dát mrkve více, pokud máte lopuchu málo. Nastrouhanou směs osmahněte na oleji, podlijte a krátce poduste, nakonec přidejte sójovou omáčku.

Stejně netradičně může působit i kozí brada pórolistá (fialová). Je to dvouletá rostlina, jejíž kořen se sklízí mezi první a druhou vegetační sezonou, než začne rostlina zakládat květy. Dá se jíst syrový, přidat do polévky nebo dusit na másle či zapékat: „Má velmi příjemnou jemnou chuť. Jíst se dá i kořen plané kozí brady, opět všech druhů tohoto rodu, ale je menší. Můžete ochutnat i kořeny plané mrkve a pastináku a zjistíte, jak se živili naši předkové. Z dalších nezeleninových druhů stojí za ochutnání i kořen anděliky nebo pupalky dvouleté,“ dodává Jana Nováková.

Netradiční rostlinný underground

Velmi podivně může působit v knize receptů také čistec bahenní. Je to statná a poměrně hezká rostlina s růžovými pyskatými květy. Její několik centimetrů dlouhé a obvykle do jednoho centimetru silné, jakoby zaškrcované bělavé hlízky mají lehce štiplavou příjemnou chuť připomínající ředkvičky.

Nezvyklý a nejméně oblíbený bude asi kuklík městský – jeho plody s háčky se nám často zachytávají do oděvu. Drobné žluté květy připomínají mochnu. Kořen (resp. oddenek) je léčivý, lze jej použít při bolesti zubů (kousat stejně jako plody hřebíčku). Díky silici obsahující eugenol také tlumí střevní koliky a podporuje chuť k jídlu. Sbírá se na jaře. V kuchyni se jím dá okořenit omáčka, hodí se k masu, zejména tmavému, ideálně k divočině. Namísto hřebíčku se používá i do likérů a svařeného vína.

Zajímavou skupinou jsou dále vodní a bahenní rostliny, například stulík a leknín, šípatka střelolistá, šmel okoličnatý, orobinec a skřípinec. Oddenky se sklízejí na podzim, obsahují jako zásobní látky škroby, dále silice, hořčiny, glykosidy, třísloviny, vitamin C a další žádoucí látky. Mají zajímavou, ale dosti intenzivní chuť, je potřeba je používat velmi opatrně. Lze je přidat do kompotů, polévek, omáček – prostě tam, kde se používá zázvor, muškátový květ a skořice. Lze je také kandovat.

Puškvorcový likér

Na výrobu je třeba buď sušený podrcený, nebo nakrájený oddenek puškvorce. Naložte jej s přibližně stejným množstvím hřebíčku do co nejsilnějšího alkoholu (ideálně 80–90%) do skleněné nádoby, uzavřete a nechte na slunci 1–2 týdny vyluhovat. Občas protřepte. Výluh pak sceďte a smíchejte se svařeným cukrovým sirupem (1 kg cukru na ¾ l vody) a nechte ještě společně aspoň týden uležet. Používá se jako aperitiv nebo jako žaludeční likér.

Odborná poradkyně: Doc. Ing. Jana Nováková, CSc., Janinyzahrady.cz

DZ Dražice a NIBE představují novinky pro letošní rok

(Komerční prezentace)

Družstevní závody Dražice mají za sebou více než 60letou historii výroby ohřívačů vody. V posledních 10 letech se navíc věnují exkluzivnímu dovozu švédských tepelných čerpadel NIBE, jejichž obliba v českých domácnostech stále stoupá.

„Ve zvyšující se poptávce po environmentálně šetrných zařízeních na vytápění a ohřev vody se odráží dlouhodobý vývoj v Evropě směřující k výstavbě budov s téměř nulovou spotřebou energie. Daný trend se spolupodílel na velmi dobrých ekonomických výsledcích, kterých jsme dosáhli v loňském roce – např. na prodeji rekordního počtu více než 2 350 ks tepelných čerpadel NIBE. Na ty plánujeme letos navázat a věnovat se nejen investicím a modernizaci, ale také rozšiřovaní portfolia o zajímavé novinky. Jako první představujeme ohřívač vody OKHE ONE a tepelné čerpadlo NIBE F2040-6,“ komentuje Karel Pacourek, generální ředitel Družstevních závodů Dražice.

Rychlý ohřev vody v omezených prostorách

Elektrický ohřívač vody OKHE ONE (v typech 30-120) je určený k akumulačnímu ohřevu vody pomocí keramického topného tělesa. To ovládá termostat, na kterém lze plynule nastavit požadovanou teplotu (v rozsahu 5 ⁰C až 74 ⁰C), po jejímž dosažení se ohřev automaticky přeruší. Nový bojler je uzpůsobený pro instalaci v místech, kam není možné umístit standardní bojler. Jeho hloubka totiž dosahuje pouhých 300 mm a své využití tak nalezne v malé koupelně nebo kuchyni.

„OKHE ONE je díky svým rozměrům a jedinečným vlastnostem možnou alternativou k tradičnímu plynovému ohřívači vody. Díky vysokému elektrickému krytí IP44 je možné ho umístit v blízkosti odběrných míst (např. u vany nebo v kuchyňské lince) a montovat ho lze přímo na stěnu, svisle, vodorovně nebo s univerzálním dražickým závěsem. Tato novinka navíc disponuje vylepšeným keramickým topným tělesem o výkonu 2 kW a polyuretanovou izolační pěnou s nadouvadly, které výrazně prodlužují její životnost a zaručují nízké tepelné ztráty a minimální provozní náklady,“ vysvětluje Lukáš Formánek, technický ředitel Družstevních závodů Dražice, a dodává: „Nedílnou součástí bojleru OKHE ONE 30-120 je rovněž nový kapilární termoindikátor, antikorozní vrstva a unikátní koncept dvou nádob umožňující rychlý ohřev vody. Jeho vývojem jsme se zařadili mezi několik předních evropských výrobců, kteří dokázali tento produkt přivést do sériové výroby.„

Video: Instalace ohřívače OKHE ONE

Nový úsporný zdroj vytápění pro rodinné domy

Tepelné čerpadlo systému vzduch-voda NIBE F2040-6 rozšiřuje produktovou řadu NIBE F2040, která dosud zahrnovala pouze varianty o výkonu 8, 12 a 16. Nové zařízení splňuje požadavky na vytápění budov s tepelnou ztrátou 2 až 6 kW, a je proto ideální pro použití v nově realizovaných rodinných domech a menších komerčních objektech.

„Danému účelu jsou uzpůsobeny i jeho kompaktní rozměry, originální design odlišný od vzhledu ostatních modelů řady F2040 a především jednoduchá instalace,“ konstatuje Jiří Sedláček, ředitel prodeje NIBE Energy Systems CZ, a pokračuje: „Tepelné čerpadlo NIBE F2040-6 disponuje kompresorem s plynule řízeným výkonem, který se vždy přizpůsobí aktuální potřebě tepla a výrazně tak snižuje provozní náklady. Jeho součástí je rovněž praktická vana pro odvod kondenzátu a antivibrační spoje, jež zamezují možnému přenosu hluku a vibrací do otopné soustavy. Po propojení s vnitřní systémovou jednotkou VVM nebo regulátorem SMO, jež přispívají k optimalizaci jeho účinnosti a dosažení maximálních úspor, proto vzniká velmi efektivní zařízení pro vytápění, chlazení či ohřev vody s energetickou třídou A+++ a sezónním topným faktorem SCOP až 4,8.“

Více na DZD.cz.

Návštěva: Ten dům má duši

Když byt před dvaceti lety Lucie objevila a na hlubší průzkum si přizvala kamarádku, ta vůbec nechápala, čím ji ta „ruina“ oslovila a proč nejde raději do novostavby. Ale Lucie už věděla své…

Jednak ji uchvátila lokalita poklidné atraktivní pražské čtvrti a v duchu už viděla, co všechno by se s bytem dalo dělat. Nadchla ji členitost prostoru i atmosféra krásné staré vily s duší. Zárukou dobré koupě jí také bylo ujištění řemeslníků, že dům je postaven fortelně a z kvalitních materiálů.

Než se ale polosuterénní byt ve vilce z roku 1935 vyloupl do současné podoby, byl to dlouholetý, někdy tvůrčí a jindy zase dost bolestivý proces, protože v něm při jakémkoli větším či menším stavebním zásahu musela bydlet.

Komůrka ke komůrce

Byt byl původně správcovský o rozloze 35 metrů čtverečních, které byly „rozparcelované“ na dvě místnosti a malou koupelnu s toaletou. Teď má slušných 65 metrů, což už nabízí pěkné a velmi komfortní bydlení.

S rekonstrukcí začala Lucie v okamžiku, kdy měla jistotu, že investuje do svého. V těsném sousedství bytu byla nevyužívaná prádelna, kterou Lucie odkoupila i s částí chodby. Tím se začalo razantně hýbat s dispozicí bytu.

Vchodové dveře se posunuly až za prádelnu, čímž vznikla nová chodba. Prádelna s původním kotlem na přikládání a s vystěrkovanými zdmi i podlahou se začala měnit na prostornou koupelnu. Z bývalé miniaturní koupelny a části chodby vznikla zbouráním příček nová kuchyň.

Dalším krokem bylo přikoupení zanedbaného nebytového prostoru sousedícího s obývacím pokojem bytu. Interiér tak získal světlou a poměrně velkou ložnici a zajímavý prvek v podobě tří schůdků, které do vyvýšeného prostoru ložnice vedou.

A když se Lucii odstěhoval z bytu dospělý syn, jeho pokojík si přebudovala na pracovnu a pokoj pro hosty v jednom, kam si umístila i svůj sen – velkou šatní skříň.

Při rekonstrukci a vybavování musela Lucie často hodně improvizovat, ale vždy dbala na to, aby výsledek nebyl na úkor pěkného designu a neslevoval z jejího pohodlí. Bylo jí třeba líto vyhodit původní kuchyň značky Koryna, která stále dobře fungovala, ale potřebovala jen kosmeticky poupravit a vyšperkovat pěknými doplňky…

Pro 100% dámu

Lucie má ráda vkusné věci, ale nehodlá za ně utrácet horentní sumy, a tak je jejím oblíbeným obchodem Ikea, kde si pořídila značnou část nábytku a doplňků. Sem tam si ale „ulítne“ a udělá si radost originálem, třeba v podobě houpacího křesílka od Vitry nebo obrazem od Aleše Lamra.

Všechno to pak vkusně namíchá s plakáty oblíbených filmů či osobností, s obrázky, které k ní hovoří, a s věcmi, které dotvoří atmosféru decentního dámského budoáru. Společnost Lucii dělají všudypřítomné knihy…

Novinky RAKO 2018: Série KAAMOS

(Komerční prezentace)

Série KAAMOS „Kámoš na podlaze“

Předností dlaždic Kaamos je nadčasový design, variabilita, střídmá barevná škála. To vše je předurčuje k širokému uplatnění jak v interiéru, tak exteriéru privátního i veřejného sektoru.

Vynikající technické vlastnosti glazované slinuté keramické dlaždice
Ideální materiál pro architekty, projektanty
Široká formátová nabídka rektifikovaných dlaždic 60 x 60, 30 x 60, 45 x 45, 10 x 10 cm, doplněná o nerektifikovaný základní formát 30 x 30 cm
Plně probarvený střep určuje základní barevnost a charakter dlaždice
Neutrální přírodní barevnost: bílá, béžová, béžovo-šedá, šedá a černá
Vzhled břidlice s kolísáním designu v ploše vytvořený digitálním tiskem (10 designů 60 x 60 cm)
Matný hladký povrch oživený decentním kontrastem matu a lesku s protiskluzností R10/A, resp. R10/B pro mozaikové formáty 10 x 10 a 5 x 5 cm
Sokle, schodovky a mozaiky pro precizní řešení nejen technického detailu

Více na RAKO.cz

Dveře v interiéru, část 3: Montáž skryté zárubně

Na rozdíl od standardních obložkových zárubní, skryté zárubně neschovají nepřesnou zednickou práci ani nerovnosti omítky. Proto je nutné věnovat pozornost nejen jejich vlastnímu usazení, ale i důkladné přípravě stavebního otvoru. Přinášíme jednoduchý návod pro správnou montáž skryté zárubně Aktive do zděného stavebního otvoru.

Montážní požadavky

Technologickým základem skryté zárubně Aktive jsou pevné profily z eloxovaného hliníku, které tvoří vnitřní skrytý dílec, a průchozí otvor je zcela bez pohledové obložky. Konstrukce skryté zárubně je přizpůsobena tak, aby vytvořila hranu průchozího otvoru a stavebník ji tak snadno skryl pod finální povrchovou úpravu okolní stěny.

Na vybudování zděného stavebního otvoru je kladeno několik základních požadavků. Především je nutné, aby byl dokonale rovný. Šířka stavebního otvoru musí být z každé strany větší o 1 cm než venkovní šířka zárubně (tzn. že celkově musí být šířka stavebního otvoru o 2 cm větší než vnější šířka zárubně). Výšku stavebního otvoru je rovněž třeba zvětšit o 1 cm oproti vnější výšce zárubně. Tato rezerva je důležitá pro pohodlné vložení zárubní do stavebního otvoru. Zárubeň se usazuje na výšku dokončené podlahy.

Montáž do sádrokartonu

Uvedený postup montáže skryté zárubně Aktive je určený pro klasickou mokrou zděnou výstavbu. Pokud byste chtěli zárubně zabudovat do sádrokartonových příček, jde spíše o montážní práci. Stavební otvor může být jednoplášťový – ideálně připravený přesně na míru skryté zárubně, nebo dvouplášťový – vyšší a širší o jeden centimetr, než je vnější rozměr zárubně. Skryté zárubně jsou připravené na tloušťku dokončené příčky 125 mm a vyšší. Čistý průchod se pak pohybuje od 600 do 1 000 mm pro jednokřídlé dveře a od 1 250 do 2 050 mm pro dveře dvoukřídlé. Výška může být ve standardním rozměru 1 970 a 2 100 mm nebo atypickém až do 3 700 mm. Více informací najdete na www.skrytazaruben.cz.

Postup (všechny fotografie najdete ve fotogalerii):

1. Připravený hrubý zděný stavební otvor o 2 cm širší, než je vnější šířka zárubně (včetně kotev), a o 1 cm vyšší, než je vnější výška zárubně (včetně kotev).

2. Do drážky zárubně nacvakněte kotvicí profily ve tvaru písmene L. Skrytou zárubeň usazujte na výšku budoucí dokončené podlahy. Před jejím zabudováním je proto nutné vyznačit stavební vágrys (1 m od čisté podlahy), od něhož se ukotvení bude odvíjet.

3. Skrytou zárubeň přiložte do stavebního otvoru, označte si dosedací plochy kotvicích profilů a očistěte je od hrubé omítky (pokud je již nanesena). Opět vložte skrytou zárubeň do stavebního otvoru a zaměřte si otvory pro kotvení.

4. Do označených míst vyvrtejte otvory pro kotvení skryté zárubně a vložte hmoždinky.

5. Skrytou zárubeň uchyťte přes kotvicí profily z přední i zadní strany a zkontrolujte vyvážení zárubně v horizontální i vertikální rovině. Následně dotáhněte kotvicí prvky, případně vyrovnejte nerovnosti příčky.

6. Skrytou zárubeň v příčce zapěňte nízkoexpanzní PUR pěnou. Po pevném ukotvení a zaschnutí pěny demontujete rozpěrky. Odstraňte přetoky PUR pěny.

7. Zadní nepohledová strana: průchozí otvor zapravte nalepením např. extrudovaného polystyrenu. Dále naneste vrstvu lepidla a perlinku – v části bočnic i nadpraží – a na perlinku naneste druhou vrstvu lepidla opět v části bočnic i nadpraží. Následuje finální zapravení zadní strany skryté zárubně.

8. Přední pohledová strana: odstraňte přebytečnou nízkoexpanzní PUR pěnu, přední stranu skryté zárubně zapravte nanesením vrstvy lepidla a perlinky a následně i druhé vrstvy lepidla.

9. Můžete nanést jemnou omítku. Pozor, vzhledem k tomu, že zárubně jsou vyrobeny z eloxovaného hliníku, doporučujeme před nanášením omítky zárubeň chránit samolepicí (papírovou či textilní) páskou. Ihned po nanesení omítky je nutné pásku odstranit a ze zárubně setřít veškeré nečistoty.

Barvy v interiéru: Povzbuzení v zelené

8 tipů pro vás (všechny tipy najdete ve fotogalerii):

1. Stínidlo Ämtevik na závěsnou nebo stojací lampu, akryl a práškovaná ocel, Ø 37 cm, výška 37 cm, Ikea, www.ikea.cz

2. Dekorativní polštář Piped Contour Dandelions, www.westwing.cz

3. Slánka s miskou na vajíčko Jib-Jib Shaker, plast, Qualy, www.naoko.cz

4. Salátová mísa se servírovacím příborem Shadow, plast, 3,5 l, Koziol, www.koziol-shop.cz

5. Smaltovaný hrnec s květinovým motivem, objem 3 l, Orla Kiely, www.orlakiely.com

6. Láhev na vodu Optimista, objem 0,5 l, Monbento, www.esuperstore.cz

7. Girlanda s lístky Florista, délka 180 cm, železo, umělá hmota a textil, www.butlers.cz

8. Koš Risatorp, ocel a březová dýha, 26 x 18 x 27 cm, www.ikea.cz

Zimní zahrada jako soukromá oáza

Možná neexistuje hezčí tapeta než přírodní scenérie. Ti z nás, kteří mají raději prostředí městské, se zase mohou potěšit sledováním ruchu ulice. Takový téměř bezprostřední, ale bezpečný kontakt s okolím poskytuje právě zimní zahrada. Za větru i deště. Pokud je tento zelený pokoj vybavený stíněním a klimatizací, poslouží jako malá svěží oáza v letních vedrech. Konstrukce navržená jako posuvné dílce (francouzská okna) jednoduše změní skleník v pergolu na grilování. Chytře řešená zimní zahrada může hrát velkou roli i v energetických úsporách.

Poloha a funkce

Není dobré orientovat zimní zahradu zcela na jih nebo na sever. Zahrada orientovaná na sever se nepřehřívá, ale může být příčinou tepelných ztrát. Mnoha rostlinám se tu nebude dařit, zejména přes zimu. Jižní orientace může způsobit přehřívání a je nutné vybavit zahradu stíněním. Nejen rostliny by se mohly „uvařit“.

Ideální je nasměrování na jihovýchod či jihozápad. Zaručí, že v zahradě nebude v odpoledních hodinách přímý sluneční svit. Umístění zimní zahrady vůči světovým stranám je důležité i z hlediska odvětrání.

Podstatné je, aby hlavní větrací průchody byly umístěny ve východní či západní stěně. Stavba musí mít dostatečnou výšku, aby vznikl žádoucí komínový efekt a vzduch cirkuloval. Otvor pro přívod vzduchu by měl být umístěný co nejníže a být menší než otvor pro odvod, který má být co nejvýše.

Ochrana

Zasklení zimní zahrady je možné ze standardních dvojskel nebo trojskel, popřípadě v kombinaci s bezpečnostním sklem. V případě orientace zimní zahrady více na jih je vhodné použít protisluneční sklo, aby se zabránilo přehřívání vnitřního prostoru v letních měsících (toto sklo je průhledné, čiré). Zimní zahrada se většinou neobejde bez některého druhu stínění. Ideální jsou v tomto případě venkovní žaluzie nebo rolety. Vaši zimní zahradu ochrání nejen před ostrými paprsky, ale i před kroupami, spadlou střešní taškou a v neposlední řadě před zloději.

Pozor!

Aby nedocházelo k poškození konstrukce, přilehlých zdí a prostor vlhkostí, je třeba vybavit zimní zahradu topením a zajistit správnou cirkulaci vzduchu. Pokud je použit kvalitní konstrukční materiál, pak dochází v domě k výrazné úspoře tepla, a to i přes velké okenní plochy. Jelikož už dnešní zahrady neslouží pouze jako úložiště květin, ale často jsou považovány za plnohodnotné obytné místnosti určené k celoročnímu využívání, je potřeba myslet i na vytápění celého prostoru. Dnešní zimní zahrady již většinou mají svůj vlastní systém vytápění, které je často řešeno podlahovým topením s možností regulace nebo napojení na centrální řídicí systém domu. Často otevřeným ohněm, případně infrazářiči. Dobře se dají použít i fotovoltaické panely.

PORADNA: Izolace obvodových stěn

Odpovídá produkt manažer společnosti HELUZ Ing. Pavel Heinrich:

„To přijde nesmyslné nejen vám. Z dnešní praxe výstavby energeticky pasivních budov můžeme odvodit, že v případě konstrukčního řešení obvodových stěn těchto domů se pohybujeme u tlouštěk kolem 50 cm. Takže tady někde bude optimální hranice pro stavbu budov s minimální energetickou náročností.

Když to vezmeme podle izolací a konstrukčních systémů tak pro dřevostavby lehkého typu, bude tloušťka stěn také kolem 45 – 50 cm. Ukazuje se, i v západní Evropě, že větší tloušťky tepelné izolace než 30 cm obvodových konstrukcí těžkého typu (zdivo, beton) už nemá smysl používat. Takováto tloušťka tepelné izolace bude tvořit horní hranici. Zjednodušeně řečeno, jestliže dám ještě více izolace na obvodové stěny, tak tepelnou ztrátu domu tímto opatřením téměř nesnížím.

Pokud hovoříme o nízkoenergetických, energeticky pasivních domech, tak tloušťka tepelné izolace 30 cm nemá smysl. Abychom výrazněji snížili energetickou náročnost domu (celkovou a nikoliv jen na vytápění), pak se dostáváme k problematice technického zařízení budov, neboť se může stát, že spotřebujeme více energie na přípravu teplé užitkové vody než na vytápění.

V další řadě potřebujeme řešit výměnu vzduchu v budově a efektivitu předání tepelné energie při rekuperaci, respektive při zpětném získávání tepla. Bez nuceného větrání se zpětným získáváním tepla lze těžko dosáhnout nízkoenergetického domu i s velmi dobře tepelně izolovanou obálkou budovy. Energeticky pasivní standard domu bez nuceného větrání se zpětným získávání tepla v podstatě navrhnout a postavit nejde. Ale to už jsou věci, které konstrukcí nejsme schopni ovlivnit.

Můžeme se bavit i o komfortu bydlení resp. dosažení dobrých parametrů vnitřního prostředí domu. V této oblasti jsou ve stavbě domů pro bydlení daleko větší rezervy, než se zaobírat otázkou zvětšování tlouštěk izolantu obvodových stěn. Domy je třeba řešit komplexně.

V případě obvodových konstrukcí můžeme řešit jejich tloušťku. Čím je menší tloušťka konstrukce, tím máme menší zastavěnou plochu. Poté se dostáváme do tématu pokročilejších materiálů, které mají sice o něco nižší součinitel tepelné vodivosti, ale cenově mohou být i mnohonásobně dražší než běžně používané materiály. A v neposlední řadě při zabudování těchto materiálů se vyžaduje větší kvalita a náročnost řemeslné práce. To může znamenat, že vyšší tepelné efektivita konstrukce nemusí být úměrná jejich ceně a použití těchto materiálů lze volit např. v určitých stavebních detailech či speciálních konstrukčních řešeních.“

* * *

Máte zajímavý nápad nebo dotaz týkající se stavby, bydlení či zahrady? Napište nám na poradna@dumabyt.cz, rádi vám odpovíme.

Dveře v interiéru, část 2: Dveřní šperky

První část seriálu najdete zde.

Výběr vhodného kování rozhodně nevymezuje pouze materiál, tvar, povrchová úprava či barva kliky nebo štítu. Důležitou roli hrají zejména tloušťka dveří, rozteč – vzdálenost od středu kliky ke středu otáčení vložky (klíče), délka cylindrické vložky, orientace a typ kliky a některé další parametry.

Pozor!

Při výběru cylindrické vložky (stavební nebo bezpečnostní) je třeba určit místo (vchodové, vedlejší vstupní dveře, sklep, garáž atp.) a podle toho rozhodnout. Vstupní dveře by vždy měly splňovat příslušný stupeň bezpečnosti (čtyři barevně odlišené úrovně), kde 1 značí – základní, 2 – dostatečnou, 3 – vysokou a 4 – velmi vysokou ochranu, chráněnou navíc proti SG metodě bezklíčového otevření vložky. Zloděj takové dveře či zámek poškodí, nicméně neotevře je.

Dveřní závěsy a kliky

Závěsy, lidově panty slouží k otevírání a zavírání zavěšeného dveřního křídla a konstrukčně jde vlastně o čep (většinou pevně spojený přímo se zárubní), kolem něhož se otáčí výškově a také do hloubky nastavitelná objímka (spojená s křídlem nebo s možností montáže do křídla).

Závěsy se volí podle typu a hmotnosti rámů a křídel a podle směru otevírání (levé, pravé, nebo varianta s použitím vlevo i vpravo). U standardně vysokých dveří se závěsy montují 300 mm od horního a 250 mm od dolního okraje. Těžší dveře a starší typy dveří mívají zhruba uprostřed (vzhledem k váze křídla je vhodnější ve vzdálenosti 250 mm od horního závěsu) i třetí závěs. Moderní desénové dveře mají tzv. skryté závěsy, integrované v konstrukci.

Při volbě kliky a štítku je třeba znát rozteč, což je svislá vzdálenost mezi osou kliky a zámku. Nejčastěji se vyrábějí kliky s roztečí 72 mm (evropská norma), 90 mm nebo 92 mm. Kování s rozetou je na rozteči nezávislé. Předem je nutné určit orientaci kliky, neboť existují sice tzv. pravo-levé kliky, ale ve většině případů musíte vybírat podle připevňovacího šroubu (červíku), který by byl při opačném sestavení viditelný na horní straně kliky. Platí jednoduché pravidlo: klika od osy štítu směrem vlevo je levá, od osy vpravo pravá.

Nejmodernější verzi pak představují tzv. magnetické kliky, pracující na zcela jiném principu. V takovém případě se obejdete bez štítku či rozety.

Také materiálové provedení a povrchové úpravy jsou velmi různorodé – od lakovaných variant po kovové povrchy, jako jsou lesklý či matný chrom, nikl, broušená či kartáčovaná nerez ocel, mosaz, módní je bronz, patinované kovy a kombinace různých materiálů včetně kovu a skla či kovu a dřeva.

Náročnější výběr si zaslouží kování vchodových dveří, kde je prioritní zejména tzv. bezpečnostní třída. Už třída 2 značí vyšší odolnost proti vloupání, za spolehlivou však lze (i s ohledem na podmínky pojišťoven) považovat až třídy 3 a 4.

Dveře lze samozřejmě doplnit dalšími bezpečnostními prvky – přídavnými zámky, řetízky, závorami, moderněji pak senzory a čidly pohybu, čtečkou otisků prstů (biometrické čtečky), elektronickými zámky, kódovými klávesnicemi, video moduly, kamerovým systémem apod. Za nejjednodušší bezpečnostní opatření lze považovat například i výplň jinak dutých zárubní, znemožňující jejich deformaci. A samozřejmostí je vložka odpovídající bezpečnostní třídy.

Typy rozet a klik

Většina výrobců nabízí čtyři typy rozet vzájemně odlišených zkratkami. BB je rozeta pro dózický klíč (interiérové dveře), PZ značí rozetu s otvorem pro cylindrickou vložku (FAB, a proto se jí někdy říká fabková) s použitím v místech s důrazem na bezpečnost, WC – rozety s pojistkou pro koupelnové dveře a dveře WC (z vnější strany se dá otevřít třeba šroubovákem nebo mincí) a konečně tzv. slepá rozeta bez otvoru. Typ rozety je třeba volit při výběru konkrétní kliky. Rozšířené dělení (u některých výrobců) sestává z označení PZ L – klika levá klika a PZ R – klika pravá klika, dále K PZ LI – klika levá koule a K PZ RE – klika pravá koule nebo M PZ LI – klika levá madlo a M PZ RE – klika pravá madlo, všechno pro dveře otevírané směrem do interiéru.

Soutěžte s námi o praktickou bezuhlíkovou AKU vrtačku!

AKU vrtačka své místo v dílně vždy najde

Pokud byste měli vyjmenovat základní vybavení každého kutila, pořádná vrtačka na vašem seznamu určitě nebude chybět. Auto Kelly na trh právě uvedlo novou bezuhlíkovou AKU vrtačku Starline 18 V. Své uplatnění najde jak při vrtání, tak při šroubování. Technologie bezuhlíkového motoru zaručuje vynikající účinnost. Dokonale kompaktní a lehká konstrukce s ergonomickým tvarováním umožňuje použití i na místech s omezeným přístupem.

Díky 15+1 poloze pro utahování a vrtání je možné stejnoměrné šroubování do různých materiálů. Vrtačka vám navíc na práci sama posvítí LED svítilnou. Zbrusu nová bezuhlíková AKU vrtačka Starline disponuje skvělým poměrem cena/výkon a je v prodeji za 3013 Kč. Více na www.autokelly.cz.

Soutěžní otázka:

Kolik váží bezuhlíková AKU vrtačka Starline 18 V?

a) 1,5 kg

b) 2,3 kg

c) 3,1 kg

Nápovědu najdete na www.autokelly.cz.

Své odpovědi zasílejte emailem na soutez@mujdum.cz. Čas máte do pátku 26.1. do 23:59 hodin. Vítěze vylosujeme ze všech správných odpovědí 31.1.

Hodně štěstí!

Kořeny s domácí péčí

Kořeny bez domácí péče

Káva z kořene pampelišky

Kinpira z lopuchu

Netradiční rostlinný underground

Puškvorcový likér

Rychlý ohřev vody v omezených prostorách

Nový úsporný zdroj vytápění pro rodinné domy

Komůrka ke komůrce

Pro 100% dámu

Série KAAMOS „Kámoš na podlaze“

Montážní požadavky

Montáž do sádrokartonu

Postup (všechny fotografie najdete ve fotogalerii):

8 tipů pro vás (všechny tipy najdete ve fotogalerii):

Poloha a funkce

Ochrana

Pozor!

Pozor!

Dveřní závěsy a kliky

Typy rozet a klik

AKU vrtačka své místo v dílně vždy najde

PARTNEŘI WEBU