Představte si záhon o ploše 100 m2 kompletně zarostlý kopřivami. Znamená to, že půda je celkem úrodná, bohatá na dusík. (Doufejme, že ne díky chemickým hnojivům, ale díky hnoji a humusu z rozložené biomasy.) Pokud jsou na takový záhon splavena umělá hnojiva, kopřivy dělají dobrou službu – čistí půdu, po pár letech nadbytky hnojiv vysají a úrodnost zachovají svým vlastním cyklem růstu a odumření. To samé platí i o pýru a jiných vytrvalých plevelech.

Plánování a příprava
V létě mohou být kopřivy vysoké jeden až dva metry, takže nejdříve je nutné je pokosit. Na menší ploše někdy funguje i sešlapání. V zimě nadzemní část kopřiv odumře, nové vyrostou až v průběhu jara, takže je dobré využít v tu dobu holé plochy k snadnému vytyčování a přípravě záhonů.
Nejlepší čas pro zakládání záhonů je právě období od konce podzimu do začátku jara. Nejenže je půda měkká, ale všechna bujná letní vegetace hnije a je polehlá (nebo ji prostě finálně pokoste, pokud ještě stojí). Vše je přehledné, terén je jasně vidět, jednotlivé záhony, cestičky, manipulační plochy lze snadno rozměřit, naplánovat, kde bude altánek s nářadím, kde loučka nebo nádrže s vodou…

Plánujete-li celkově třeba jen tři záhony, udělejte je všechny najednou. Tam kopřivy nesmí dále růst. Pletí je tou nejpracnější možností, herbicidy jsou tou nejhorší možností, tlustý mulč a výsadba dýní jsou tou nejlepší. Vyberte si.
Plánujete-li záhonů třicet, můžete se rozhodnout každý rok jich udělat jen několik. Místo, kde budou ty budoucí, lze dočasně ponechat kopřivám a jen je průběžně kosit (a využívat nať na jídlo či hnojení). Na naší zahradě nebylo životní prioritou udělat všechno naráz. Každý rok dle času a energie přibylo tři až šest záhonů (a úměrně tomu ubylo kopřiv). Nově vytvarované a úrodnými substancemi obohacené záhony jsme nekompromisně zamulčovali. Mulč se časem přemění v humus a prospěje zelenině.

Blahodárná symbióza
Záhony by měly být široké kolem 1,2 m, tedy poměrně úzké, aby se na ně dobře dosáhlo z cestičky. Navrstvením kompostu, hnoje a mulče vznikne vyvýšený tvar. V této fázi vypadají záhony jako horské hřebeny i přesto, že finální vize je rovina. Během tří let, kdy bohatá organická hmota slehne, z nich budou normální, „slušné“, nekonfliktní bezorebné záhony, skoro v rovině se zemí, které lze vzorně uhrabat hrabičkami a vtisknout jim tvar dokonalého obdélníku nějakým dřevěným rámečkem.
Do hřebene těchto zamulčovaných muld vytvořte hnízda a sázejte tykvovité rostliny. Kvůli bujným listům, které zakryjí celou plochu, a minimálním nárokům na péči po celou sezonu je to nejlepší „postkopřivová plodina“. Kopřivám je tím dopřán nerušený čas k odumření všech jejich kořenů, protože listy, pokud vyraší, ve tmě hnijí a nedochází k fotosyntéze. Silnou vrstvu mulče neprorazí (to umí jen brambory).

Dýně kořenící do půdy skrze tlející kopřivy a mulč jsou šťastné a bujné. Žijí nejen z hnoje, rozkládajícího se mulče, ale také z odumřelých a rychle se rozkládajících kopřiv, které ze sebe uvolní naakumulované minerály do vaší zeleniny. V průběhu roku tloušťku mulče kontrolujte a podle potřeby doplňujte
Na podzim sklidíte hromady dýní a příští rok budou tyto záhony čisté. Použijte je na jiné plodiny. Tímto způsobem vybudujte postupně všechny záhony. Kde vyrostly dýně na silném mulči, tam získáte božskou půdu, žádné vytrvalé plevely a snadno vypěstujete cokoliv.

Krok za krokem
V případě nezdaru (například když bude mulč mezi dýněmi slabý a kopřivy prorostou, nebo budou dýně napadeny škůdci) zopakujte příští rok tento postup znovu s jinou plodinou. Kromě semínek mrkve, která vyžadují upravený záhon, můžete zkusit cokoliv. Počítejte s tím, že druhý nebo třetí rok se bez trochy pletí neobejdete.
Pozor – plevel je nutno likvidovat, dokud jsou rostlinky malé! Budete-li několik nově vyrašených kopřiv nebo trs pýru tolerovat v záhonu nebo kolem něho celou sezonu, budete zase tam, kde jste byli. Kořeny se rozrostou i pod okolní mulč a čeká vás opět hodně pletí, hodně mulčování a příští rok výsadba dýní.
Každý mulč se promění v humus a v dalších letech se vám tento postup mnohonásobně vrátí, lepší je ale brzy „naskočit“ na stále snazší a bezplevelnější jízdu. Abyste tento blahodárný stav zachovali, udržujte i okolí záhonů bez kopřiv, ideálně obklopené zídkou, květnatou loukou nebo trvalkami a keříky.

Více informací o autorech a jejich projektech najdete na webu Ekozahrady.cz.
TIP NA KNIHU: Zelenina z ekozahrady – pro radost i soběstačnost



















Mezi novými tmavými dekory dveří je zajímavý laminátový dřevodekor fleetwood lávověšedý, který má lamely v horizontální nebo vertikální poloze. Plastická 3D povrchová struktura vytváří dojem reálného dřevěného povrchu, ale přitom je povrch dveří velmi odolný proti poškrábání, proražení a voděodolný.
V tmavých barvách stojí za zmínku sytá chilli červená nebo tyrolská modrá.







Tondach FOL THERMO DT

Před konečným rozhodnutím o tom, jaké rostliny budou zkrášlovat váš balkón nebo terasu, si odpovězte na tyto otázky:









-6680892a0ac05.jpg)
-66358b9644063.jpeg)
Podle prodejců mají zákazníci větší zájem o světlejší podlahové krytiny a při volbě barvy se často přiklánějí k neutrálním typům, jako je béžová a šedá. Důvodem bývá skutečnost, že světlá podlaha odráží světlo, takže se místnost prosvětlí a opticky působí větším dojmem.
Tmavá podlaha působí nadčasovým a stylovým dojmem. Přestože se jí někteří lidé bojí použít, má schopnost zútulnit prostor. Tmavou podlahu je vhodné použít tam, kde je dostatek denního světla. Zejména u krytin z tmavých dřevin, jako je například wenge, dokáže světlo umocnit zajímavou strukturu povrchu a odhalit paletu dalších odstínů.

-kopie.jpg)




-(idem-artline-boogie).jpg)
-kopie.jpg)





Při zvýšeném provozu bazénu, například v době dovolených a prázdnin, je dobré kontrolovat častěji obsah chloru, případně zvýšit dávku chlorových tablet či kyslíkového přípravku. Pro snadnou údržbu vody použijte přípravek, jenž zajistí dezinfekci vody při vysokých teplotách, zabrání vzniku řas, vyvločkováním odstraní koloidní nečistoty a stabilizuje chlor.
Pokud voda v bazénu zezelená a stěny a dno se pokryjí slizkým filmem, může za to nadměrný výskyt bakterií a řas ve vodě, na stěnách a dně. Díky tomu také dochází ke snížení výkonu filtru. Je tedy nutné změřit a upravit pH, provést šokovou dezinfekci a mechanicky odstranit řasy ze stěn a dna okartáčováním a následným odsátím.




.jpg)



-kopie.jpg)

.jpg)