Blog

Chraňte ptáky při hnízdění

Nově vysazeným stromkům bude trvat desítky let, než je ptáci budou moci využít k hnízdění. Ještě donedávna poskytovaly ptactvu útočiště městské zahrady a zahrádkářské kolonie. Ale i zde staré ovocné stromy vysokokmeny stárnou, umírají a jsou nahrazovány v lepším případě zákrsky, ve kterých ptáci žádné dutiny nenajdou, v horším případě okrasnými keři a tújemi.

Někde se zahrádkářské kolonie ruší a nahrazují je obchody a sklady. V dutinách, které ještě ptáci ve městě či na vesnici najdou, jsou velmi často snadnou kořistí koček, kterých, na rozdíl od ptáků, přibývá.

V této neradostné situaci je tedy každá nově nainstalovaná ptačí budka velmi vítaná, ať již na veřejných nebo na soukromých pozemcích. Je však potřeba volit takové umístění a takovou konstrukci budky, aby sloužila k rozmnožování ptáků a nikoli jako krmítko pro kočky.

„Přemluvit“ kočku, aby ptáky nelovila, je totiž nemožné, a proto nám nezbývá než ptáky chránit, chceme-li se i v budoucnu těšit poslechem ptačích koncertů. Naštěstí řešení existují a nejsou nijak složitá ani nákladná.

„Ptačí budky jsou pouze jednou z variant, jak pomoci přírodě,“ říká Petr Dobrý a ukazuje bohatý sortiment pro ochránce přírody a majitele zahrad (viz fotografie). Kromě vlastního obchodu Zelená domácnost vede také středočeskou organizaci Hnutí Duha a doma má detašované pracoviště záchranné stanice živočichů.

Firma manželů Dobrých topí v kancelářích tepelným čerpadlem, využívá solární energii, dešťovou vodu, minimalizuje a třídí odpad. Firma je držitelem certifikátu Zelená kancelář a umístila se na 3. místě v soutěži TOP odpovědná malá a střední firma v roce 2011.

Tipy:

1. Drátěná zábrana proti kočkám i jiným predátorům se dá dobře použít na ochranu běžné budky, ale i krmítka nebo hnízda na stromě. Kolem kmenu ji snadno navléknete. Každý díl řetězu je na koncích chráněn plastovým chráničem, takže nehrozí ani poranění kočky, pokud by se snažila ochranu překonat. Lze využít na stromy jakéhokoliv obvodu. Doporučuje se umístit ve výšce minimálně dva metry, aby nemohlo dojít k poranění osob.

2. Kočka ani kuna nedokáže lézt po hladké svislé ploše. Pro ptáky budou tedy bezpečné ty budky, které lze instalovat na zeď nebo přímo vestavět do fasády domu. Právě již zmiňovaní vrabci takové budky s oblibou využívají. Existují i budky pro rorýse, který byl zvyklý na hnízdění ve škvírách panelů a nyní při zateplování panelových domů je ve velké nouzi.

Rorýsi se vracejí každý rok do stejných hnízdicích prostor, a tak se každé jaro z mnoha z nich stávají bezdomovci. I rorýsů, těchto úžasných letců, kteří nás zbavují obtížného hmyzu, dramaticky ubývá. Přitom instalovat rorýsí budku na fasádě panelového domu nebo dokonce na balkoně je otázka chvilky.

3. Ptačí budka by v žádném případě neměla mít bidélko. To ptáci vůbec nepotřebují a slouží pouze pro snadné zachycení predátorů na budce. Jenže ani v budce bez bidélka nejsou ptáčata v bezpečí, protože klasické dřevěné budky jsou téměř vždy přidělány na kmen stromu, po kterém kočky k budce hravě vylezou.

Radí: Petr Dobrý

„Nelíbí se mi, když někdo jen tak běduje nad tím, jak to jde s přírodou do háje, ale nehne ani prstem a čeká, že to udělá někdo za něj. Neudělá. Přitom pomoci může každý z nás. Majitel zahrady, majitel domu, balkonu nebo jen okenního parapetu. Z každé zahrady, předzahrádky, balkonu či parapetu by se dala s trochou nadsázky vytvořit menší Noemova archa pro zvířata, která v dnešní moderní krajině zoufale hledají místo k životu.“

Kontakt: Zelená domácnost

Bezpečná okna – prevence proti zlodějům

(Komerční prezentace)

Rozbitím skla by na sebe zloděj zbytečně upozornil, mohl by se pořezat, a navíc vyříznout otvor diamantem umí snad jen Sean Connery ve filmu. Jako základní prevenci proti zlodějům proto doporučujeme osadit dům nebo byt bezpečnými okny. Jaká to jsou?

Primárně je třeba vycházet z policejních zkušeností, že každé okno (podobně jako zabezpečení auta) lze překonat. Záleží však na tom, za jak dlouho a s jakou námahou, a právě to je meritum věci. Pokud zloděj v daném okamžiku pozná, že by musel vynaložit mnohem více úsilí a času na překonání překážky, dá s největší pravděpodobností přednost jinému domu.

Bezpečnostní třídy oken

Okna REHAU pro vaši maximální bezpečnost

Obecně řadíme okna do čtyř bezpečnostních tříd (RC1-RC4), přičemž každý stupeň bezpečnostní třídy je v podstatě charakterizován tím, za jako dlouho a s jakým nářadím případný zloděj překoná bezpečnostní prvky daného okenního systému. Čím je bezpečnostní třída vyšší, tím je také vyšší míra zabezpečení. Například již u třídy RC3 musí okno odolat těžkým nástrojům, to znamená páčidlům, a zvýšenému fyzickému násilí.

Bezpečnostní třída je konkrétním oknům přiřazována na základě zkoušek, u kterých se sledují tyto důležité komponenty: použité bezpečnostní kování, typ skla a samozřejmě také použité okenní profily. Okenní křídlo z nekvalitního profilu je daleko méně odolné proti páčení, snadno se deformuje a umožní tak například vyskočení jednotlivých čepů kování z protikusů v rámu okna. Vypáčení okna je pak dílem několika vteřin.

Při výběru oken však není nutné mít nejvyšší třídu zabezpečení úplně všude. Záleží na reálných podmínkách. Například ve druhém patře domu bez balkonu nebude mít zřejmě zloděj šanci, takže zde mohou být instalována okna s nižší bezpečnostní třídou a třeba i bez alarmu.

Rehau GENEO

GENEO – okna s přidanou hodnotou

Firma REHAU věnuje bezpečnosti oken velkou pozornost, a proto má zákazník poměrně široké možnosti k výběru.

Vedle obvyklých okenních systémů nabízí REHAU také okna s přidanou hodnotou, která jsou vyrobena z kompozitního materiálu RAU-FIPRO^â. Tato okna vykazují nadstandardní tuhost rámu a vysokou odolnost proti vloupání. Z pohledu bezpečnosti jsou to okna zařazená do třídy 2 respektive 3. Materiál RAU-FIPRO^â byl vyvinut na základě zkušeností z automobilového a leteckého průmyslu.

Okenní systém GENEO nabídne zákazníkovi kromě nadstandardní bezpečnosti i vynikající tepelně-izolační vlastnosti a výrazně vyšší hlukový útlum, než poskytují běžná okna, což je v současné době plné agresivních zvuků zajímavý bonus. Povrch oken GENEO je navíc opatřen speciální technologickou úpravou HDF, díky které mají okna perfektně hladký povrch, jenž odpuzuje nečistoty a tím významně usnadňuje údržbu a čištění.

Okenní profily řady GENEO lze samozřejmě kašírovat, lakovat nebo jej lze také z vnější strany opatřit hliníkovými obložkami. V nabídce má REHAU stovky barevných designů a dekorů. Záleží na prioritách zákazníka. Tvaru okna se prakticky žádné meze nekladou. Pro zájemce je také důležité vědět, že ze systému REHAU GENEO lze vyrábět i domovní dveře.

Inspiraci můžete hledat také zde.

PROSKLENÉ PLOCHY, 5: Když světlo padá shůry

Předchozí část seriálu najdete zde.

Podkroví je neodmyslitelně spjato s představou prostoru, který se dá ztvárnit velmi působivě využitím dřevěného krovu. Tento trend bezpochyby přispívá k mnohem větší poptávce po dřevěných střešních oknech, a to především z estetických důvodů.

Při instalaci střešních oken jde nejen o to, aby byl v bytě dostatek světla, ale také teplo, sucho, výhled a pocit komfortu.

Materiál a ovládání

Zájemce o střešní okna má možnost volby mezi profilem z lepeného dřeva a celoplastovým profilem. Vyrábí se i kombinace uvedených materiálů – tzv. plastové střešní okno s dřevěným jádrem.

Pro správný výběr střešního okna je nejdůležitější určit, k čemu má převážně sloužit. Ke každému účelu najdete odpovídající typ. Pro větrání a prosvětlení jsou určeny základní modely s kyvným křídlem. Pokud však střešní okno má poskytnout i výhled ven, což bývá většinou při nástavbách nebo v podkrovních prostorách se sklonem střechy od 20° do 65°, jsou k dispozici okna s otevíráním výsuvně-kyvným nebo výklopně-kyvným. Pro střechy se sklonem nad 65° je vhodné kyvné křídlo.

Zateplovací rám

O vlastnostech střešního okna nerozhodují jen jeho tepelné parametry, ale i způsob osazení. Jedním z nejnáročnějších stavebních detailů je napojení střešního okna na plášť střechy s ohledem na jeho skladbu a především na tepelnou izolaci. Při napojení rámu okna vždy dojde k určitému oslabení tepelněizolační vrstvy. Při nekvalitní montáži může dojít dokonce i k promrzání rámu nebo konstrukce těsně pod rámem střešního okna.

Renomovaní výrobci střešních oken proto vyvinuli tzv. zateplovací sadu. Je to tepelněizolační rám z polyuretanu, který chrání všechny vnější strany rámu okna před chladem a výrazně tak snižuje riziko nejrůznějších poruch v místech největšího namáhání povětrnostními vlivy. Tento tepelněizolační rám a jeho konstrukce jsou jedním z hlavních faktorů odlišujících kvalitu zateplení střešních oken mezi jednotlivými výrobci.

Na trhu jsou i střešní okna, která se dodávají z výroby s namontovaným zateplovacím rámem. Tím se zjednoduší a urychlí celá montáž a je zajištěno i kvalitní připojení zateplovacího rámu k samotnému oknu.

Slunce ve stropě

Potřebujete přivést denní světlo do tmavého prostoru, ale instalace okna není možná? Řešením je tubusový světlovod. Skládá se z kopule, tubusu a interiérové stropní části. Kopule láme světelné paprsky do tubusu, kde se odrážejí od jeho speciálního povrchu a procházejí ke skleněné čočce integrované ve stropě. Odtud jsou rozváděny do místnosti. Z hlediska konstrukce máte na výběr světlovody pro šikmé střechy, rovné střechy nebo světlovody nahrazující tzv. anglické dvorky pro osvětlení podzemních prostorů.

Kvalitu přenosu světla určuje materiál kopule, povrch tubusu a propracovanost konstrukce. Mezi nejkvalitnější varianty patří výrobky s kopulí z křišťálového skla a speciální povrchovou úpravou tubusu pomocí stříbra. Kopule ze skla je schopna pojmout a přenést více světla, zaručit věrnost barev, nepřitahuje elektrostaticky prach a má delší životnost než plast.

Podobné je to se spodní, interiérovou částí světlovodu, obsahující množství malých čoček. I tady se projeví rozdíl mezi křišťálem a plastem. Světlovody se používají i v domech s velkými prosklenými plochami, kdy je žádoucí v létě velká prosklení kvůli nepříjemnému přesvětlení a přehřívání zastiňovat.

Řešení jménem světlík

K přirozenému osvětlení prostorů pod plochou střechou slouží světlíky. Umožňují přivést cenné denní světlo i do místností hluboko uvnitř dispozice, můžete se kochat nerušeným výhledem na oblohu, užít si měnící se rytmus dne, ale také mít přístup k čerstvému vzduchu. Vyrábějí se s pevným zasklením i v otvíravé variantě s mechanickým či elektrickým pohonem, z nejrůznějších materiálů.

Atraktivní novinkou je zaoblené zasklení, které dokáže přivést hodně světla. „Inovativní design zaobleného zasklení, který nazýváme CurveTech, není samoúčelný, ale představuje velmi efektivní spojení funkčnosti a nerušeného výhledu na oblohu. Bezrámové provedení světlíku navíc pomáhá jeho harmonickému napojení na střešní plášť,“ uvedl Petr Král, marketingový manažer společnosti Velux Česká republika.

Pozor na umístění

Při projektování se často zapomíná na to, jaký vliv má výška umístění střešního okna na jeho pohodlné ovládání. Běžně je umístění spodní hrany střešního okna ve výšce 90–120 cm nad podlahou, horní hrana okna by pak pro pohodlné ovládání měla být ve výšce 180–220 cm. Okna, která se otevírají klikou na spodním rámu, lze umístit bez omezení funkce i do výšky 150 cm nad podlahou. V domě vytápěném radiátory či přímotopy by nemělo chybět pod každým střešním oknem topné těleso. Pokud je však okno umístěno nad běžně doporučenou výšku, není dostatečně ohříváno a může dojít k tvorbě kondenzátu. Proto je v těchto případech vhodné osazovat i do běžných prostor plastová okna.

Chalupa v horách aneb nefalšovaná romantika

Později se vysvětlilo, že majitel svěřil klíče sousedovi, aby je mohl půjčit případným zájemcům. Na začátku byla ale jen hra. Během dovolené chodili v Ústí nad Orlicí se synkem po náměstí a ten jim ukazoval domy, které by si měli koupit.

Hra skončila až u vývěskové tabule se skutečnými nemovitostmi na prodej. Jedna roubenka je zaujala. „Co kdybychom se na ni jeli jen tak nezávazně podívat?“ Následovala výše popsaná prohlídka chalupy. „Po zbytek dovolené jsme pořád na chalupu mysleli. Najednou jsme zjistili, že nemůžeme odjet domů, aniž by nám patřila.“

Nečekaná rada odborníků

Roubenka ve Studeném byla v dezolátním stavu a manželé byli rozhodnuti ji zachránit. Na radu, jak dál postupovat, si pozvali odborníky. Vystřídali se u nich lidé z pěti stavebních firem, všichni se však shodli, že je nutné ji zbourat.

„S těžkým srdcem jsme poslechli,“ vzpomíná Daniel a dodává: „Asi jsme udělali dobře, protože později se ukázalo, že základy byly ujeté o 1,5 metru z původního místa. Kdybychom ji nezbourali, tomuto problému bychom stejně neutekli.“ A když už se bouralo, nechali shodit i stodolu, která stála napravo od chalupy. Dnes si chválí, že se jim otevřel krásný výhled do krajiny s dominantou místního kostela.

Nové stavení začalo růst v únoru 2007 na původním místě a se stejnými rozměry, stejná je i vnitřní dispozice. „O hrubou stavbu a odborné práce se postarala firma pana Novotného z Letohradu. Když zedníci odešli, čekalo nás období ve spacáku, bez čaje, se seznamem, co všechno dodělat.“ Dnes, když je hotovo, se nad dlouhým výčtem prací oba usmívají.

Pořádně si mákli. Veškeré nátěry dřeva zvenku i zevnitř, to znamená roubení, stropy, podlahy, okna, dveře, schody a k tomu i malování zdí a nátěr fasády zvládli sami. Daniel sám sestavoval kuchyň, vyráběl garnýže na záclony, restauroval některé kusy nábytku z bazarů. „Vypadá to jednoduše, všechno dá ale spoustu práce,“ konstatuje chalupář, který má, jak se ukázalo, velmi šikovné ruce. Navíc má po svém boku ženu, která s ním ve zručnosti drží krok.

V nové chalupě

Na první pohled zůstalo v nové chalupě všechno jako kdysi. Přesto se chalupáři odhodlali k některým změnám jak v použití stavebních technologií, tak v řešení detailů. Rozhodně se nezříkali moderních vymožeností, například podlahového topení nebo zapuštěných stropních světel, o nichž jsou přesvědčeni, že k současnému životu patří a sluší i tradičnímu lidovému stavení.

Kopii chalupy nechali vystavět z Porothermu, který izolovali 10 centimetry polystyrenu a zvenku přidali roubení ze smrkových trámů 15 x 15 cm. Celá stavba je izolovaná od zemní vlhkosti. Střecha je sedlová, bez polovalby, a aby nebyla fádní, nechali vikýř v patře postavit na druhé, tedy pohledové straně. Okna i dveře zůstaly na svých místech, schodiště ze síně do podkroví oproti původnímu stavu obrátili, aby se v patře vykročilo k pokojíkům a ne do střechy. Přízemí je členěno stejně jako kdysi, jen funkce některých místností se změnila. A v podkroví přibyly dvě ložnice.

Jak to tedy uvnitř vypadá? Kdysi se do stavení vstupovalo průchozí, takzvanou vymetací síní. I nyní má chodba dveře z obou stran. Napravo byl chlév, dnes je tu dívčí pokoj. Na stejné straně, vzadu za schodištěm, bývala místnůstka, která sloužila buď jako mateřinka, kam se uchýlila maminka s nejmladším miminkem, nebo vejminek, podle toho, co zrovna rodina potřebovala. Dnes tu mají koupelnu. Dveřmi vlevo se ze síně vchází do sednice.

V sednici vládnou Vánoce

Při naší návštěvě voněly chalupou Vánoce. Ve velké světnici stál stromeček zdobený dřevěnými hoblinami, na stole voněly perníčky s mandlemi. Vytvořit vánoční girlandy je pro Magdalenu hračkou. Má trénink ze tří obchodů, které rodina vlastní ve Vizovicích, Kroměříži a Zlíně. „Ve Štěpském dvoře prodáváme ucelené kolekce látek, nábytku a také užitkové a dekorativní předměty pro dům, byt a zahradu. Říkali jsme si, že z naší chaloupky v Orlických horách uděláme vzorový dům,“ prozrazuje Magdalena svou zálibu v dekorování, i díky níž se v chalupě cítíme jako doma…

Škola stylu: Dotek Skandinávie

Bílá není podmínkou

Aktuální trendy v kuchyních se odklánějí od bílé barvy, obzvlášť pak od bílé ve vysokém lesku. To platí bez výjimky i pro skandinávské kuchyně. Bílou postupně vytlačují pastelové barvy, které se s odvahou kombinují nejen s paletou odstínů přírodních materiálů, ale především s tmavšími odstíny šedivé a antracitu. Zásadní postavení si v interiéru skandinávského stylu stále drží dřevo ve všech provedeních.

Hraje prim

Severské kuchyně se pyšní sofistikovaným řešením úložného prostoru, a ať je kuchyňská linka různě velká, stále je nejen vizuální dominantu celého interiéru. Jedno mají všechny skandinávské sestavy společné – kvalitní konstrukce a precizní zpracování.

Jak na to?

1. Přebarvujeme: Skandinávský styl se dokázal smířit s proměnou palety barev v duchu nových trendů. Ta aktuálně inklinuje ke dřevu v teplých odstínech v kombinaci s tlumenými tóny béžové, šedé, tmavě modré až antracitově černé. Pastelky do šuplíku uklízet nemusíte – pastelové barvy jsou nezbytnou součástí.

2. Vizuální pohlazení: Jednoduchý design skandinávských kuchyní je vhodné zútulnit drobnými designovými doplňky v pastelových barvách. Doporučujeme vybírat z jednoduchých nadčasových a opticky harmonických kousků.

3. Blíž k přírodě: Chcete-li ladit interiér do skandinávského stylu, sázkou na jistotu je vybavení ze skutečně kvalitního dřeva. Sluší nejen kuchyním, ale celému prostoru.

4. Smysluplná ergonomie: Právě pro severské země je typické propojení kuchyně a jídelny. Sedací nábytek musí být nejen designovým zážitkem, musí splňovat nejvyšší nároky na funkčnost a ergonomii.

5. Důraz na detail: Mějme na mysli, že každá skandinávská země má svá specifika. Stylově se mírně odlišují. Za „nejvíce skandinávské“ jsou považovány švédské interiéry, které s kreativitou sobě vlastní kombinují staré s novým, rustikální s moderním. Jednoznačně tím dokazují výsostný smysl pro detail, který je pro ně příznačný.

Těžká volba: Koho a co pustit na střechu

(Připraveno ve spolupráci se společností Wienerberger)

Manželé a majitelé rodinného domu v této krásné lokalitě si podobnou zkušeností prošli zcela nedávno. Deset let starý rodinný dům dostal v době svého vzniku od jisté firmy titanzinkovou střešní krytinu. Firma jim materiál vychválila s tím, že vydrží až 90 let, a i sami majitelé se o této krytině dočetli jen to nejlepší. Střecha byla dokončena, dostali 5 let záruky a začali bydlet.

Po deseti letech…

Zhruba tak dlouho trvalo rodinné štěstí pod titanzinkovou střechou. Pak začalo na čtyřech místech zatékat. Panu Buřiči to přišlo jako docela závažná porucha, která se navíc k proklamované životnosti krytiny dostavila velmi brzy. Povolal odborníka a ukázalo se, že v plechových pásech se vytvořily malé podlouhlé trhliny.

„Když jsem tady měl pracovníka na výškové stavby, řekl mi, že napočítal na 200 trhlin. Byly v takovém stavu, kdy je nutné zamyslet se nad tím, že s tou střechou se musí něco udělat“, vysvětloval pan Buřič.

Odborník mu dal na vybranou dvě varianty: „První jednoduchou a levnou. Použít nějaký tmelící prostředek, kterým se dají štěrbiny zacelit, což ale nevylučuje, že se časem neobjeví nové. Anebo tu druhou variantu: udělat novou střechu…“.

V tuto chvíli do hovoru energicky vstoupila paní Buřičová: „A poslední kapkou tady k tomu všemu bylo, že asi před čtyřmi lety tady proběhlo velké krupobití. Kroupy byly velké asi jako golfové míče. Na celé střeše nám to udělalo ďubičky, takže i ta estetika dost zamávala vzhledem domu. Alespoň mně to silně vadilo. I to přispělo k tomu, že jsme se s manželem dohodli, že uděláme výměnu celé té střechy“.

„Střecha povrchem připomínala pomerančovou kůru, nebo spíš celulitidu, aniž bych chtěl tedy kohokoli urazit“, přisadil si pan Buřič. „Jedna věc je, jak ten materiál vypadá pohledově, druhá, jak vám to řemeslně udělají. Domnívám se, že materiál byl velmi špatný, a navíc i mizerně provedený na střeše – například na falce neměli techniku, takže při pohledu z blízka to byli takové vlnovky, jako zurčící potůček“, popisuje pan Buřič detaily.

Do toho všeho přišla zajímavá reakce pojišťovny, která manželský pár zaskočila prohlášením, že jde „pouze o designerskou záležitost, pohledovou, ale jinak že je střecha funkční“, takže jim na celou zdevastovanou střechu vyplatili něco přes 19 tisíc. Tím to pojišťovna považovala za vyřízené a dál se nebavila.

5x a dost!

Co dál? Jak postupovali, aby se draze nabitá zkušenost znovu neopakovala? A jak přišli na to, co bude na jejich střechu to pravé?

„To jsem spíše řešila já“, ujala se slova paní Buřičová. „Vybrali a oslovili jsme asi 5 firem. Z toho dvě nedodaly žádnou nabídku, dvě daly nabídku srovnatelnou a jedna sice nabídku srovnatelnou, ale obsahovala mnohem více položek a daleko lépe se s nimi komunikovalo.

Jedna z firem, z těch, co dali nabídku, s námi odmítla vést jakoukoli diskuzi a odmlčela se. U další firmy jsem si srovnala cenově jednotlivé položky a na dotaz proč mají například pokrývačské práce tak předražené, se odmítly vyjádřit a po týdnu nám sdělili, že už s námi žádnou střechu dělat nechtějí“, popisuje paní Buřičová strasti s některými realizačními firmami. „Zůstala nám jediná firma, kterou nám nabídnul vlastně tady výrobce krytiny“, pokynula směrem k oknu.

Nová střecha přes kopec

Ukázalo se, že manželé „přes malý kopeček“ koukají na fabriku Tondachu. Jejich návštěvu jim vzápětí oplatila regionální manažerka Jitka Strankmüllerová, která přímo na místě zhodnotila situaci, doporučila a obratem na místě zajistila i osvědčenou realizační firmu. Buřičovi byli nadšeni, protože dodavatel i přes nabitý pracovní kalendář vyhověl jejich časovým požadavkům.

Na jednání manažerky a následnou práci dodavatelské firmy jsme vyslechli velké množství velmi závažných pochvalných slov. „A navíc“, jak řekl pan Buřič „je to lidské – zrovna tu krytinu, která se nám líbí, měli ve slevě“.

Musí se to umět!

Taková byla úvodní poznámka ČKAITem autorizovaného dodavatele pana Jana Cibulky. Poměrně jednoduše vysvětlil, v čem byl problém s titanzinkovou střešní krytinou: „Titanzinek je na jedné straně bezúdržbový, na druhé straně je to špatný materiál nebo lépe řečeno – musí se to umět tak, aby fungoval! V praxi to znamená, že ten plech zespoda musí dýchat. Takže buďto se tam používá speciální rohož anebo se dělá klasická větraná mezera.

Plech byl namontovaný přímo na OSB desky, bez nějaké separace, což vlastně zapříčinilo to, že to tam začalo kvasit. Byla tam určitá vlhkost, a navíc docházelo ke kondenzaci. Vznikala tak reakce mezi difuzně nepropustnou, chemikáliemi a lepidlem napuštěnou OSB deskou a plechem, kterému se to nelíbilo.“.

Výsledkem byly bílé sedimenty naznačující, že ty desky postupně plechovou krytinu rozežírají. Mikrotrhliny se sice objevily jen v určitých místech, ale bílý sediment byl na rubu plechu po celé ploše, jinými slovy, byla to časovaná bomba. „Dříve nebo později by to ten titanzinek úplně rozsypalo“, dodává pan Cibulka.

Industriální ráz s pálenou taškou

„Majitelé se snažili zachovat takový ten industriální ráz toho domu, což se jim sice pohledově povedlo, ale technologicky vůbec“, vzpomíná pan Cibulka. Bylo tedy nutné sundat veškeré plech včetně demontáže OSB desek, což bylo velmi důležité. Nová střecha se řešila jako difuzně otevřená skladba, aby kondenzát, který odchází, zůstal na difuzní folii a pomocí okapničky odfrčel pryč.“

Navíc při demontáži se zjistilo, že folie ani nebyla po celé ploše a místy rovněž chybělo zateplení. „Vše jsme opravili a doplnili a nakonec jsme položili tašku Tondach Figaro 12 glazura Amadeus černá, kterou si Buřičovi vybrali. Podle mně je ten výsledek z estetického hlediska ještě lepší, než byl původní záměr s šedou industriální titanzinkového plechu.

Střecha je výraznější a v kombinaci s oplechováním vystouplých částí působí velmi atraktivně. Navíc Buřičovi získali vysoce kvalitní a trvanlivou krytinu“.

S tímto závěrem nelze než nesouhlasit, ostatně posuďte sami podle obrázků ve fotogalerii.

Interiér pro kočky

Zaujala nás hlavně jednoduchost zařízení a to, že si lze z nových, ale i podomácku restaurovaných věcí zařídit milé a vkusné bydlení. S požadavkem na rekonstrukci interiéru bytu ve zděném domě byly jeho tvůrkyně osloveny majitelkou, která je profesí lékařka a už si od nich nechávala navrhnout dětskou ordinaci. Vzhledem ke skutečnosti, že se poměrně malý byt o velikosti 38 m2 nachází v přízemí, hlavním požadavkem majitelů bylo ho maximálně prosvětlit, provzdušnit a propojit v kompaktní celek.

Slovo designérek

Původní dispozice 2 + kk byla téměř zachována, ale došlo k vyzdění nových příček mezi koupelnou a kuchyňským koutem a ke zvětšení koupelny na úkor kuchyně, což je téměř nepatrné, ale pro jednotlivé místnosti výhodné. Jako sjednocující prvek byla zvolena podlaha, kterou v předsíni a koupelně tvoří cementová dlažba, v ostatních prostorách je položena masivní dubová podlaha.

Bylo nutné udělat i rekonstrukci elektrorozvodů, nově natřít klasické žebrované radiátory a navrhnout kompletně nový nábytek. Nové nábytkové kousky se pak velmi vkusně doplnily starým nábytkem, který majitelé zdědili a sami ho repasovali.

Materiály použité na nábytek jsou v celém bytě jednotné – kombinují masivní dubové dřevo s bílým laminem, barevným akcentem je olivově zelená MDF deska.

Na prohlídku

Předsíň je navržena skromně a funkčně, díky čemuž může vyniknout dekorativní dlažba, která pokračuje do prostoru koupelny. Koupelna je pak světlá a jasně řešená.

Majitelé rádi vaří, proto byla velká pozornost věnována kuchyni, aby splňovala nejen estetické, ale i funkční kvality. Kuchyňská sestava je situovaná do tvaru písmene L a vede pod okno, kde byla původně spíž. Vzniklo tak příjemné místo na vaření u okna, ale bylo potřeba vyřešit náhradní úložný prostor. Kuchyňská stěna je proto využita po celé výšce.

Nad otevřenými policemi, které lze částečně zakrýt sklem, jsou uzavřené skříně z bílého lamina, které mají být nenápadné a sloužit k ukládání věcí, jež se používají pouze příležitostně. Pro lednici se našlo místo ve vyzděném výklenku vedle vstupu do obývacího pokoje.

Kuchyň je propojená s obývákem a díky oknům po obou stranách prostoru je dostatečně zásobena denním světlem. Okno v obývacím pokoji navíc nabízí výhled do zahrady. V obývacím pokoji se ještě našlo místo na minipracovnu a ve výklenku je umístěný pracovní stůl a židle.

Do malé ložnice bylo potřeba vměstnat manželskou postel a najít prostor pro ukládání ošacení. Postel o rozměru 160 x 200 cm byla nakonec umístěna k oknu a stěna za dveřmi využita pro vestavěnou šatní skříň. Výrazným prvkem v ložnici je dekor na stěně, který je kompletně dílem majitelů.

Studio Schwestern: Iveta Čermáková, Monika Cihlářová

Studio Schwestern: Iveta Čermáková, Monika Cihlářová Studio vzniklo na základě podobného koncepčního uvažování o architektuře, designu a umění. Hlavním cílem sesterské dvojky je navrhovat v jasné a minimalistické rovině s důrazem na silný koncept každého nového projektu. Forma a přemýšlení o ideální architektuře a designu je stále více ovlivněna myšlenkou vytvářet „trvalou“ architekturu s odpovědností k životnímu prostředí. Výhodu při realizaci projektů je spolupráce se spřátelenou rodinnou truhlárnou a možnost výroby návrhů.

Kontak: Schwestern.cz

Prodat nebo pronajmout svůj byt?

(Komerční prezentace)

Proč využít služeb realitního makléře

Na tuto otázku vám může pomoct odpovědět realitní makléř. Pokud chcete prodat byt nebo dům a mít s tím co nejméně starostí, tak se nebojte obrátit na odborníky. Realitní kancelář je ideální volbou pro ty, kteří prodeji nemovitostí nerozumí, právní stránka jim nic neříká a zároveň chtějí tuto situaci vyřešit rychle a efektivně. Bez realitní kanceláře se tak dnes obejde málokdo. Nebojte se využít kvalitních a ověřených služeb.

Výhody prodeje

Pokud přemýšlíte, zda danou nemovitost prodat nebo pronajmout, tak si klidně napište důvody, proč prodat a proč ne. Jestliže máte vyřešené své bydlení jinak a byt nebo dům již nepotřebujete pro účely bydlení, tak se nebojte nabídnout jej k prodeji.

Za obdržené finance si můžete pořídit nový a lepší byt nebo dům, investovat do akcií nebo peníze uložit na spořící účet a zhodnotit je tak. Prodejem bytu nebo domu si ušetříte problémy, starosti a nutnost se o danou nemovitost starat.

Zkuste pronájem

Pokud však přemýšlíte o pronájmu svého bytu nebo domu, tak klidně vyzkoušejte i tuto variantu. V ideálním případě opět využijte služeb realitní kanceláře. Ta vám připraví potřebné dokumenty, smlouvy, dokonce vytvoří inzerát a přiloží fotodokumentaci vámi pronajímané nemovitosti.

Výhody pronájmu

Výhodou je především to, že se téměř o nic nemusíte starat a necháte realitního makléře, aby nabídl váš byt k pronájmu a následně komunikoval s potencionálními zájemci. Realitní kancelář navíc zkontroluje stav vašeho bytu nebo domu, zkontroluje smlouvu, kterou budete uzavírat s nájemcem a popřípadě vás upozorní na nedostatky nebo vady.

Bezstarostnost vám však realitní kancelář zajistí i v případě prodeje nemovitosti. Zárukou jsou pro vás renomované realitní kanceláře, které si hlídají dobré jméno a mají dobré reference od zákazníků.

Dejte si pozor na…

Před pronájmem své nemovitosti vždy zkontrolujte technický stav bytu nebo domu, rozhodněte se, zda budete zde nechávat nábytek a spotřebiče k používání. Řešte také, jak pojistit domácnost pro případ poničení nebo krádeže a nechte si realitní společností poradit, jak ideálně stanovit nájem, vratnou kauci a vyúčtování za energie. Nezapomeňte do smlouvy uvést sankce za neplacení nájmu a v ideálním případě vždy s nájemci sepište předávací protokol.

Křehký půvab zimních květů

Při zimních procházkách si nejspíše všimnete větviček, které si pak rádi přinášíte domů, potěšit ale může nemálo dřevin i bylin, jejichž květy se objevují v průběhu celé zimy. Nečekejte však bohatou kvetoucí záplavu, jsou to spíše drobné kvítky, které odolávají mrazům i sněhu. Za pozornost stojí i dřeviny okrasné svými plody, které zahradu zdobí spíše v první polovině zimy a pěkně doplňují kvetoucí i stálezelené okolí.

Dřeviny kvetoucí v zimě bývají dosti odolné, v běžných zahradách se pěstují poměrně snadno a nevyžadují téměř žádnou údržbu. Většinou je není třeba ani řezat, pouze pokud vyšší keře (dřín, vilín) zabírají příliš mnoho místa, je možné je na jaře po odkvětu upravit do požadované velikosti.

Drobné keře (jasmín, lýkovec, vřesovec) lze pěstovat i v miniaturní předzahrádce. Vhodné místo je co nejblíže příchozí cestě, vstupu do budovy nebo poblíž okna. Některé keře, zvláště vilíny nebo dřín, bývají efektní i na podzim, kdy se jejich listí barví žlutě, bronzově nebo karmínově.

Květy z Dálného východu

Kalina vonná (Viburnum farreri) pochází ze severozápadní Číny a v teplejších oblastech naší republiky je plně mrazuvzdorná. Do Evropy se dostala v roce 1910, u nás byla poprvé vysazena roku 1928 v Průhonickém parku.

Keř dorůstá do výšky tří metrů a bohatě se větví. Vyžaduje slunečnou nebo polostinnou polohu a středně vlhkou hlubokou půdu. Rozkvétá v lednu, únoru a březnu podle průběhu zimy, v teplejších letech již od listopadu. Drobné květy v hroznovitých latách působí velmi křehce. Poupata mají barvu růžovou, po otevření zbělají a krásně voní. Podobné vlastnosti, ale větší květy má často pěstovaný kříženec Viburnum x bodnantense, jehož rodiči jsou právě V. farreri a V. grandiflorum.

Ve stejné oblasti Dálného východu roste další velmi hezká dřevina: jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum). Tento metlovitě rozložitý keř s dlouhými chabými, obloukovitě rostoucími větvemi se hodí na místa, kde se může plazit nebo převisat dolů, je možné ho i vyvázat na mříž do výšky.

Krásné žluté květy se objevují od listopadu, naplno však keř rozkvétá až v únoru. Třebaže ve své domovině roste v horách od nadmořských výšek 800 metrů až po 4 500 metrů, u nás občas namrzá, není vhodný do klimaticky chladnějších oblastí. Ačkoliv je to jasmín, nevoní.

V únoru kvete zajímavý, asi třímetrový čínský keř Chimonanthus praecox. Je poměrně teplomilný, vydrží klima Prahy, jižní Moravy a jihu Slovenska, v chladnějších oblastech vymrzá. Potřebuje chráněné místo někde u zdi budovy na sluníčku. Jeho květy nejsou velké, ale působí křehce jako ze skla.

Podivuhodné vilíny

Patrně nejznámějším v zimě kvetoucím keřem je vilín (Hamamelis). Ačkoliv rod obsahuje jen několik druhů, má své zástupce v Severní Americe i ve východní Asii. Jejich kvetení je rozloženo do průběhu celé zimy, takže smíšená skupinka různých druhů bývá zajímavá od podzimu do konce března.

Jako první, již v říjnu, začíná kvést severoamerický vilín virginský (H. virginiana), který obývá východní pobřeží USA. V prosinci se přidává vilín japonský (H. japonica), pocházející z horských lesů Japonska a Číny. Až v předjaří se objeví květy čínského vilínu měkkého (H. mollis), severoamerického vilínu jarního (H. vernalis) a jejich křížence Hamamelis x intermedia.

Vilíny dobře rostou na slunci i v polostínu, nevyhovuje jim ale suché stanoviště. Potřebují výživnou, neutrální nebo kyselejší půdu, vápnitou zeminu snáší pouze jediný druh – vilín virginský. Listy a kůra tohoto druhu mají i zajímavé využití ve farmacii a homeopatii při žilních problémech.

Barevné keříčky vřesovců

Typickou zimní rostlinou, která se vejde i do té nejmenší předzahrádky, je vřesovec. Od podzimu až do dubna oživují vřesovištní a skalkové partie keříky vřesovce pleťového (Erica herbacea). Tento evropský druh je tu doma a s naší zimou nemá problém. Rozkvétá na podzim během října a listopadu a kvete celou zimu až do jara.

Zahradníci vyšlechtili spoustu kultivarů v sytějších i světlých odstínech purpurové, růžové až po krémově a čistě bílou barvu. Nepleťte si ho ale s jihoafrickými druhy, které se prodávají bohatě kvetoucí v září a říjnu v květináčích, ty jsou teplomilnější. Vydrží v truhlíku teploty těsně pod nulou, ale při silnějších mrazech zmrznou.

Výsadbu v několika barvách skvěle doplní drobná stálezelená libavka (Gaultheria procumbens), ozdobená korálově červenými plody, které na rostlině vytrvávají celou zimu. Zvířata ani ptáci jim moc pozornosti nevěnují, protože chutnají výrazně po kafru. Spolu s okrasnými trávami krásně ozdobí nejen zahradu, ale i truhlíky či keramickou mísu přede dveřmi.

Schüco zve na FENSTERBAU/FRONTALE 2018

(Komerční prezentace)

Německý výrobce plastových profilů má pro zpracovatele a distributory okenních systémů připraveny produkty s přidanou hodnotou. Na ploše 577 m² bude k vidění nový posuvně-zdvižný dveřní systém Schüco LivIngSlide a okenní systém Schüco LivIng Alu Inside.

Více designu, komfortu, bezpečnosti i služeb

Výrobou plastových systémů se firma Schüco zabývá již více než 30 let. Na vysoce konkurenčním trhu si stojí za špičkovou kvalitou, inovativními řešeními, kompletními produktovými řadami, zkušenostmi skrze materiály a špičkovými podpůrnými službami ve všech fázích výrobního procesu. Dlouhodobá spolupráce s partnerskými firmami je tak založena na komplexním portfoliu služeb, což se promítne i na veletrhu. Výrobci a distributoři okenních systémů budou na stánku přivítáni sloganem „Přidaná hodnota pro váš úspěch“.

Prezentace produktů, služeb a informací bude na stánku o rozloze téměř 580 m² rozdělena do tematických studií, seskupených kolem centrálního prostoru. Zájemci se mohou těšit na tato čtyři témata: „More design – více designu“, „More comfort – více komfortu“, „More security – více bezpečnosti“ a „More service – více služeb“.

Nový systém posuvných dveří se zdvihem Schüco LivIngSlide se snadno vyrábí i montuje.

Inovace a do budoucna orientované produkty

Premiéru zde bude mít nový systém posuvně-zdvižných dveří Schüco LivIngSlide. Konstrukci, vhodnou pro novostavby i rekonstrukce, charakterizuje stavební hloubka křídla 82 mm a tepelně izolační hodnota U_f až 1,2 W/(m²K). Posuvné dveře lze vybavit širokou škálou dekoračních fólií, k dispozici je exkluzivní technologie metalických barev Schüco AutomotiveFinish nebo hliníkové krycí lišty Schüco TopAlu. Přidaná hodnota pro zpracovatele spočívá v použití svařitelného EPDM těsnění, strojním opracování křídla, jednoduché instalaci, variabilitě zasklení (tloušťka skleněné tabule mezi 24 až 52 mm). Výhodou je také příslušenství shodné s okenním systémem Schüco LivIng a možnost lepení skel.

Okenní profil Schüco LivIng Alu Inside bez ocel. výztuhy v pasivním standardu (Zdroj: Schüco CZ) Před dvěma roky firma Schüco na veletrhu v Norimberku představila a následně na trhu úspěšně zavedla okenní a dveřní systém Schüco LivIng. Nyní chystá tuto sérii rozšířit o variantu bez ocelové výztuhy s certifikací pro pasivní domy podle Dr. Feista. Místo oceli výrobce používá již osvědčenou patentovanou technologii spojení hliníkovou výztuhou. Nový okenní profil Schüco LivIng Alu Inside je 100% recyklovatelný a disponuje odolností proti vloupání ve třídě RC2. Zpracovatelé ocení lehčí bezocelovou konstrukci, která přináší benefity při skladování, výrobě i montáži, dále integrované EPDM těsnění, kompatibilní se zasklením tloušťky 24 – 52 mm, a možnost lepení skla.

Na stánku budou k vidění i nové ochranné prvky proti vypadnutí, řešení ventilace, rozšířený sortiment kování, 0mm bezbariérový práh a nové kontury u hliníkových krycích lišt Schüco TopAlu. Portfolio rozšiřují okenní a dveřní systémy speciálně vyvinuté pro mezinárodní trhy. Dalším příkladem inovativního přístupu firmy je nový stroj pro efektivnější montáž kování i rozsáhlé softwarové programy.

Více informací najdete na www.schueco.cz a www.frontale.de.

Tipy:

Radí: Petr Dobrý

Okna REHAU pro vaši maximální bezpečnost

GENEO – okna s přidanou hodnotou

Materiál a ovládání

Zateplovací rám

Slunce ve stropě

Řešení jménem světlík

Pozor na umístění

Nečekaná rada odborníků

V nové chalupě

V sednici vládnou Vánoce

Bílá není podmínkou

Hraje prim

Jak na to?

Po deseti letech…

5x a dost!

Nová střecha přes kopec

Musí se to umět!

Industriální ráz s pálenou taškou

Slovo designérek

Na prohlídku

Studio Schwestern: Iveta Čermáková, Monika Cihlářová

Proč využít služeb realitního makléře

Výhody prodeje

Zkuste pronájem

Výhody pronájmu

Dejte si pozor na…

Květy z Dálného východu

Podivuhodné vilíny

Barevné keříčky vřesovců

Více designu, komfortu, bezpečnosti i služeb

Inovace a do budoucna orientované produkty

PARTNEŘI WEBU