Blog

Voda na střeše aneb až to roztaje…

Dům musí mít samozřejmě účinnou ochranu proti vodě ve všech jejích skupenstvích. Myšleno srážkovou vodu dopadající na střechu shora (ostatní vlhkost musí zvládnout izolace), a v zimě samozřejmě i sníh a led. Spolehlivou ochranu stavbě poskytují hlavně okapní systém a nejrůznější bezpečnostní prvky, které odvádí vodu od všech stavebních konstrukcí, brání smáčení obvodového pláště a průsaku do spodní stavby.

Systém odvodnění stavby

Na střechu středně velkého domu spadne v našich klimatických podmínkách ročně až 60 m3 dešťové vody. A rozhodně neprší jen na jaře, v létě a na podzim. Těžko říct, zda je to hodně či málo a navíc jak a kde, přesto je výběr a správná volba účinného odvodňovacího systému i dalších střešních prvků velmi důležitým a odpovědným procesem.

Výrobci dnes nabízejí kompletní systémy, praktické stavebnice složené z dílčích komponentů s možností snadné montáže a úpravy přesně podle parametrů konkrétního domu. Řeč je o žlabech, svodech, kotlících a nejrůznějších upevňovacích prvcích, ale pochopitelně také o sněholamech, zábranách, rozražečích a dalším nezbytném příslušenství.

Pravděpodobně nejdůležitější součástí odvodňovacího systému je žlab. Na nejčastěji projektovaných šikmých (sedlových) střechách se používají zejména podokapní žlaby půlkruhového tvaru o průměru asi 10–16 cm, shora nebo z boku uchycené ke krokvím. Navazují na kotlíky (kónické spojovací prvky s průměrem spodního vyústění shodným s průměrem odpadního potrubí, bývají hranaté nebo kuželové). Voda tudy putuje do potrubí, přičemž spád žlabu ke kotlíku je 1 : 200 až 1 : 100 a délka žlabu od čela ke kotlíku by neměla být větší než 15 metrů. Průměr odtokového potrubí závisí na velikosti plochy střechy (na 1 m2 asi 1 cm2 plochy průřezu).

Falcovaný plech a skládačky

Trh přináší pestrou nabídku odvodňovacích systémů z nejrůznějších materiálů. Je třeba vycházet z architektonického stylu domu i barevného ladění celého objektu. Nutno říci, že na většinu staveb „sedí“ kompletní skládačky odvodňovacích systémů z titanzinku, mědi, poplastovaného plechu a samozřejmě i plastu jako takového. Silně jim konkurují barvené žlaby a svody z hliníku či z pozinkovaného plechu, které může stavebník ladit podle barvy fasády a střešní krytiny.

Starosti s údržbou pak eliminují plastové výrobky, zatímco měď a hliník jsou dnes oblíbeným artiklem tzv. sběračů kovů. K nejznámějším značkám odvodňovacích systémů patří SAG, Rheinzink, Lindab, Bramac, Prefa, Satjam aj.

Celoročně je třeba činit některá nezbytná opatření a průběžně kontrolovat stav celého systému. Působí zde slunce, sníh a prudké střídání teplot, hrozí mechanické poškození poryvy větru a hlavně ledem nebo sjíždějícími lavinami těžkého sněhu. Vhodné jsou tedy stavebnice se speciálními spojkami, umožňující snadnou a rychlou demontáž v případě nebezpečí.

Výpočet kapacity střechy

Průřez žlabů závisí na povrchu střechy a na dešťovém režimu v lokalitě. V oblastech s nárazovými dešti dosahuje průměrná intenzita srážek síly 1 mm/1 min., výjimečně pak až 5 mm/1 min. Kapacitu střechy lze vypočíst pomocí vzorce:

Q = K × S × I

Q je kapacita v l/min., K = 2 a značí bezpečnostní koeficient, zohledňující, že střecha musí nést i sníh, kroupy apod., a zároveň fakt, že málokdy déšť dopadá svisle, S představuje vodorovnou projekci střechy v m2 a I znamená intenzitu deště v litrech za minutu na m2.

Obecné zásady

Výběr a správná volba odvodňovacího systému je odpovědným procesem, a je tudíž vhodné svěřit ho odborníkům. Kromě kvality dílčích produktů hraje roli i jejich funkční rozmístění a praktická montáž. Týká se například správného vyspádování žlabů, dilatačních spár kvůli tepelné roztažnosti materiálu, volby způsobu odstranění sněhové pokrývky ze střešního pláště, zamezení tvorby ledových valů atd. Doporučený spád u podokapních žlabů představuje 0,5 %, dilatační spoje by měly být po každých 15–20 m.

Velmi důležité jsou spoje. U standardních materiálů titanzinek, pozinkovaný plech a měď bývají spoje pájené, přičemž takový spoj musí mít stejnou kvalitu jako spojovaný materiál. Materiály, které nejdou pájet, se spojují pomocí tzv. „kliklak“ systémů, pryžových těsnění nebo tmelů. Okapový systém musí být rovněž dostatečně chráněn proti sjíždějícím sněhovým lavinám, hromadění ledu (například pomocí topných elektrokabelů) a rampouchů. Těžká masa sněhu totiž může žlaby zkroutit nebo je dokonce utrhnout i s háky.

Proti lavinám a námraze

Konstrukce, stavba a složení střechy, ale i váha, tvar, profil a materiály krytin dnes zcela samozřejmě musí „počítat“ i s padajícím sněhem. Řeší však většinou „pouze“ odstranění sněhové vrstvy ze střešního pláště. Sjíždějící laviny, návěje a ledové valy ovšem představují vysoké nebezpečí. Účinným zařízením na ochranu proti proti nim jsou sněhové zábrany a rozrážeče. Zábrany se umisťují především v okapové části, nad balkony, vchody, francouzskými okny a terasami. Proti sesuvu sněhu ze střechy se instalují speciální bezpečnostní prvky.

Sněhové oblasti

Naše republika je podle zatížení střechy sněhem rozdělena na osm sněhových oblastí (např. v I. sněhové oblasti se střecha dimenzuje na 70 kg/m2, uvedenému zatížení odpovídá vrstva čerstvého sněhu vysoká maximálně 70 cm. Ovšem pozor – pokud do sněhu naprší, stejnému zatížení odpovídá vrstva vysoká pouhých 17,5 cm! Většina území ČR se nachází v I.–IV. oblasti, kde je charakteristická hodnota zatížení sněhem od 0,7–2,0 kPa. Mapu sněhových oblastí najdete například na www.snihnastrese.cz.

Ochrana proti sesuvu sněhu

Sněhové háky a speciální sněhové tašky chrání především krytinu tím, že zpomalují posouvání sněhu po ploše střechy. Brání tak poškození vyčnívajících prostupů, tašek a šablon v úžlabí a různých výstupků přímo na krytině.
Sněhové zábrany (sněholamy) tvoří mřížové nebo trubkové zachytávače. V podhůří a na venkovských staveních k tomuto účelu kdysi spolehlivě sloužila a dodnes se používá také osvědčená dřevěná kulatina. Hromadění sněhu u zábran a tím i lokálnímu přetížení střechy a prvků krovu zabraňuje kombinace uvedených systémů.

Pozor na prevenci

„K nejčastějším chybám patří nedostatečný počet a velikost sněhových zábran,“ říká technik pokrývačské firmy Roman Půlkrábek. „To představuje nebezpečí nejen pro střechu, ale i prostor pod ní.“ Jako prevence před zamrzáním se používají topné kabely. Pro okapy a svody (∅ 100 mm a ∅150 mm) se instalují kabely s příkonem 40 W/m, v nadmořských výškách kolem 1 000 m pak 60 W/m a více. Proti námraze lze chránit i střešní úžlabí, okraje střech apod. Zde se kabel obvykle instaluje tzv. „pilkováním“ v takových roztečích, aby plošný příkon činil asi 200 W/m², u nadmořských výšek blízkých 1 000 m pak minimálně 250 W/m².

Komprimační páska TP600 – test po 22 letech v náročném počasí

(Komerční prezentace)

Vedoucí oddělení výzkumu a vývoje společnosti tremco illbruck v Bodenwöhru dohlíží již celé roky na pravidelné testy pásky illbruck TP600 illmod 600, které provádějí nezávislí auditoři. Stejně jako v předchozích letech byl i tentokrát výsledek víc než dobrý: Páska vysoké kvality dokonale těsní i při silném dešti a má dostatečné pohybové rezervy.

Výsledky testu tak znovu dokazují, že komprimační páska illmod 600 ideálně ochrání jakékoliv stavební spáry. Páska odolá i vysokému zatížení při nepřetržité expozici hnanému dešti, sněhu, kroupám, slunečním paprskům a lepivým nánosům pylu, což jsou situace, které se u spár na fasádách v běžném provozu a v tak extrémní podobě ani nevyskytují. Zvláštní test navíc prokázal těsnost v silném dešti nejen při obvyklých 600 Pa, ale i při 1350 Pa!

Komprimovaná páska illbruck TP600 illmod 600 se již od roku 1965 osvědčuje pro těsnění spár na fasádě až do šířky 40 mm, které poskytuje spolehlivou ochranu před silným deštěm a zároveň umožňuje difúzi vodních par. Páska je součástí systému i3, který zahrnuje ty nejlepší materiály illbruck a nabízí řešení pro trvanlivé těsnění oken a přechodů fasád.

V roce 1995 zahájila společnost tremco illbruck, jako první výrobce těsnění pro spáry na fasádách, test odolnosti pásky vůči povětrnostním vlivům. Institut MPA Bau každoročně potvrzuje její vysokou funkčnost. Institut ift Rosenheim ověřil a potvrdil dobrou použitelnost pásky v praxi. Páska illmod 600 je navíc držitelem označení EC1PLUS, což znamená „velmi nízké emise“. Potvrzuje zdravotní nezávadnost, značku kvality FDKS institutu RAL, dokládající vynikající funkčnost, a v neposlední řadě i evropské označení CE.

Komprimační páska TP600 – test po 22 letech v náročném počasí

(Komerční prezentace)

Interiér: Útulná přestupní stanice

Mít štěstí na dobré nájemníky je určitě snem každého pronajímatele nemovitosti. Ivan se tomuto příjemnému snění oddává už dva roky, poté co dal dohromady dva byty v rodinném domě, který koupil za účelem pronajímání. Zatímco přízemní byt má štěstí na stálé nájemníky, v podkroví se to hodně střídá.

Jen tak mezi řečí ho nazval přestupní stanicí, protože tam každý z nájemníků pobyl krátce. Ne snad, že by se tam nájemníkům nelíbilo, ale v pronájmu se zpravidla ocitli, když byli v určité životní situaci, která je přiměla najít si přechodné bydliště. Teď se v podkroví na čas zabydlela paní Petra.

Kdo tu žije

Petra (44 let), pracuje jako učitelka na základní škole, sportuje, jezdí na kole, má ráda horskou turisktiku a hraje v ochotnickém divadle.

Prosluněné podkroví

Dům byl v havarijním stavu, a tak si vyžádal téměř tříleté stavební úsilí majitele a několika málo pomocníků. Možná by to šlo stihnout i za kratší dobu, ale protože je jeho majitel pan Ivan velký srdcař, který si nejraději dělá všechno sám a pouští se i do výroby nábytku a takových kousků, jako je třeba podlaha z paletových prkýnek, nebylo možné čas popostrčit. Je zároveň perfekcionista s hlavou plnou nejrůznějších nápadů, takže nechtěl nic odbýt a potřeboval byt vyladit do posledního puntíku. Rekonstrukce pro něj byla i jakousi výzvou k vyzkoušení toho, co všechno dovede a s čím si poradí.

A je to…

Ze snímků před rekonstrukcí je patrné, že kromě obvodových zdí, střechy, krovů a cihlového komína bylo nutné to vzít opravdu „od podlahy“. Nově vzniklý podkrovní byt o rozloze 40 m2 tvoří jedna místnost s oddělenou koupelnou a toaletou. Do společného prostoru se pod šikminu do výklenku vešlo na míru vyráběné dvojlůžko, kuchyň s jídelnou a obývák.

Dominantou prostoru je nová štítová zeď s odhalenými cihlami. Z cihel jsou na zdi vytvořené i malé poličky k vystavení dekorací. Patinu dodává prostoru i stěrka Encanto, která je nanesená na části zdí.

Podlahu majitel vyrobil z paletových prkýnek, která nařezal a nalepil na dvě vrstvy dřevotřískového podkladu. Po nalepení je zbrousil válcovou bruskou, do povrchu vetřel černou barvu a následně ji ošetřil čtyřvrstvým nátěrem bezbarvého matného laku Sokrates Tango Plus.

Netradičně přistoupil i ke kuchyňské pracovní desce, kterou včetně dřezu vylil z betonu. Použil na to speciální betonovou směs na mostní konstrukce, která má jemnou konzistenci. Pak beton natřel šedou barvou a nerovnosti a spáry zatáhl šedou stěrkou, lehce povrch přebrousil a přetřel epoxidem.

Veškerý nábytek vyrobil sám ze stavebního řeziva a doplnil ho kousky z bazaru nebo nalezenými na půdách.

7 tipů, jak se zbavit nadměrné vlhkosti a plísní

(Komerční prezentace)

Nadměrnou vlhkost ve vzduchu můžete pozorovat již od prvních příznaků. Voda se totiž sráží na hladkých chladných plochách, jakými jsou např. okna či zrcadla. Tyto plochy se pak rosí, voda ztéká dolů, často vznikají na parapetu loužičky, nebo se voda hromadí na konci rámu okna. Zde pak nejčastěji rostou plísně.

Jak zajistit optimální vlhkost?

1. Vlhkoměr: Je dobré začít u toho, že si pořídíme vlhkoměr – to je měřicí přístroj ukazující relativní vlhkost vzduchu. S jeho pomocí tak můžeme vlhkost lépe sledovat a poznáme i jaké postupy fungují. Ideální hodnota je mezi 40 – 50 %. Kritická hranice je pak kolem 60 %. Když nechcete investovat do vlhkoměru, sledujte skla – okna a zrcadla, kapky na nich předznamenávají nadměrnou vlhkost.

2. Pohlcovač vlhkosti: Pokud se objevují orosená okna, nebo dokonce vlhké skvrny, může se jednat o nadměrnou vzdušnou vlhkost. Velmi často se to objevuje u domů, kde se měnila okna, která lépe těsní a majitelé nedostatečně větrají. Problém s vlhkostí mívají také novostavby, které ještě nevyschly. Takovou vlhkost je možné vyřešit odvlhčovačem Ceresit Stop Vlhkosti Aero.

3. Správné větrání: Při vyšší vzdušné vlhkosti je důležité vědět, jak správně větrat. To se odvíjí od ročního období. V létě můžeme větrat klidně celý den s oknem dokořán. V zimě se doporučuje krátké, intenzivní větrání alespoň na čtvrt hodiny. Dobré je také při větrání vytvořit průvan. Mikro ventilace bohužel příliš v takovém případě nepomůže, nebo pouze omezeně.

4. Prohlížejte ohrožená místa: Každá místnost má svá místa, která jsou nejvíce riziková. Důležité je, tato místa pravidelně sledovat, a když už se plíseň objeví – zasáhnout např. sprejem Ceresit Stop Plísni All in One. Plíseň se nejčastěji vyskytuje v rozích za vanou či nábytkem. Jsou to místa, kde méně proudí vzduch a více se drží vlhkost. Tam je plísním nejlépe, a proto i tam nejvíce rostou.

5. Metoda tepelných šoků: Tuto metodu často doporučují odborníci. Pokud nestačí klasické větrání, je dobré vyzkoušet tento způsob, který spočívá v tom, že se celý prostor uzavře, nadměrně vytopí a rychle se vyvětrá. Postup se doporučuje opakovat každých šest dní.

6. Odvětrávací systémy: Místnosti, které nemají okna, například některé koupelny, kuchyně či sklepy, by měly být vybavené odvětrávacím systémem. Na plísně, které se vyskytují ve koupelnách ve spárách silikonu je vhodný Ceresit Re-New, který spáry velmi snadno obnoví.

7. Úklid a správné proudění vzduchu: Abychom plísni předcházeli, je důležité pravidelně uklízet, vynášet odpadkový koš, mýt mrazák a chladničku. Nábytek je lepší stavět kousek od zdi, aby zde mohl proudit vzduch a aby vše správně „dýchalo“.

Více informací na www.stop-vlhkosti.cz

Zaostřeno na krmítka

Krmítka na desatero způsobů:

1. Nečekaný pán domu (hlavní foto článku): Někdy věci slouží jiným účelům, než pro které byly stvořeny, a multifunkčnost je dnes „in“. Příkladem je tento spokojený kocour, který se v ptačím krmítku rozkošnicky protahuje a vypadá to, že ho neopustí.

2. Krmítko s vikýřem: Krmítka mohou mít nejrůznější tvary a provedení, nicméně dřevěný domeček patří k oblíbené klasice. Ten náš nepostrádá ani vikýř.

3. Ptačí jídelna: Dřevo, pletivo, plast či keramika? Je opravdu z čeho vybírat a potěšující je zejména množství krmítek. Jak praví dětská říkanka: čím víc dáte zrníček, tím víc bude písniček!

4. Ne-kočka: Krmítko v podobě baňatého kocoura, z jehož útrob se sypou dobroty, je pro ptáčky alespoň malá satisfakce za všechna ta odvěká příkoří!

5. Z domácí dílny: Obrázek krmítka pro ptáky domácí výroby nám zaslala paní J. Dohnalová. „Ptačí příbytek vyrobil můj přítel pro naše syny. Zatím nevíme, zda se bude ptáčkům líbit, protože ho právě dodělal. V současné době se tu ubytoval náš keramický zpěváček.“

6. Ptačí hotel pod sněhovou čepicí: Je to podobné jako u hospod a penzionů – některé byly založeny teprve nedávno, jiné úspěšně slouží po mnoho generací. Ale aspoň malá rekonstrukce by se šikla.

7. Když je penzion plně obsazen: Vedle krmítek jsou velmi důležité i ptačí budky. Celé ptačí zástupy tak za své životy vděčí lidské ochotě vzít do ruky pár prkýnek, kladivo a hřebíky a budku umístit na strom.

8. Snídaně na porcelánu: Nemáte doma dílnu nebo vám to se dřevem nejde? Nezoufejte! Stačí hrnek, talířek, epoxidové lepidlo a máte krmítko jako lusk.

9. Designová budka: Když dům navrhne architekt, poznáte to na první pohled. Platí to i pro ptačí příbytky.

10. Kvetoucí dvojdomek: I v oblasti ptačího bydlení se občas objeví novinka, například kombinace budek a truhlíku s maceškami.

Recenze chytrého zabezpečovacího systému pro domácnosti

(Komerční prezentace)

Elektronický zabezpečovací systém jsem se rozhodl pořídit z dvou prostých důvodů. Z práce se denodenně vracím později než zbytek rodiny a chci mít jistotu, že jsou děti a žena v pořádku, i když nemůžu být doma. Mimo to jsme byli před měsícem vytopeni pračkou, čemuž šlo při včasném upozornění rovněž zabránit. Z požáru v domě mám také obavy.

Na českém i slovenském trhu lze v současnosti nalézt širokou škálu el. zabezpečovacích systémů. Ty se samozřejmě liší funkcemi, provedením i cenou. Proč tedy právě BEDO Ajax? Chtěl jsem zařízení, které již má prvky smart home, jeho instalaci zvládnu sám (doufejme) a jelikož bydlím v zavedené domácnosti, potřebuji bezdrátový systém. Představa sekání kabelů či vedení nových lišt se mě ani manželce příliš nezamlouvala.

Nákup komponent

Pro začátek jsem zakoupil zakladní sadu + 2 další čidla. Měl bych tak mít pokrytá všechna hlavní rizika. Při zakoupení Ajax Startovacího balíčku obdržíte celkem 4 bezpečností komponenty. Základní sada obsahuje tzv. Hub nebo-li mozek celého systému, chcete-li EZS ústřednu, Pohybové PIR čidlo – Motion Protect , Detektor dveří a oken – Door Protect a oken a bezpečnostní klíčenku – dálkový ovladač. Dále jsem pořídil Detektor zaplavení – Leaks Protect ( 40% škodných událostí v domácnostech je způsobeno vodou) a detektor požáru Fire Protect.

Hned po převzetí balíku jsem byl překvapen jeho rozměry, vše složeno v jedné krabici s logem distributora BEDO Ajax. Po rozbalení je zřejmé, že se Ajax pyšní minimalistickým designem. Rozhodně se nejedná o žádné nevzhledné plasty, které budou hyzdit Váš dům ba naopak, za mě takový hi-tech dekorační prvek.

Ke každému zařízení je přibalen český instalační manuál. Osobně jsem žádný bezpečnostní systém do té doby neinstaloval a tak jsem měl ze zapojení svépomocí trochu obavy.

Montáž

Instalace je však velmi intuitivní a stačí postupovat podle manuálu.

V podstatě jde o to, zapojit HUB a poté s ním spárovat ostatní bezpečnostní čidla předtím, než je umístíte do jednotlivých místností.

Hub jednoduše připojíte do sítě a do routeru pomocí ethernetového kabelu, který je součástí balení. Poté do HUBu vložíte SIM kartu která Vás upozorní o všem důležitém pomocí volání a SMS. (Tato SIM karta zároveň může sloužit jako záložní internetové připojení v případě výpadku ADSL / Wi-fi připojení.) Systém Vás tak pomocí GSM bude informovat o všech událostech, i když bude mimo připojení k internetu.

Aplikace

Nyní je potřeba stáhnout do Vašeho telefonu chytrou aplikaci BEDO Ajax. Aplikace je dostupná jak na Google Play pro Android, tak na Appstore pro iOS a je zdarma. Osobně mám Samsung a proto jsem otestoval jen verzi pro Android.

Instalací Vás dále provede sama aplikace, kde se zaregistrujete pomocí emailu. Nejdříve je potřeba v aplikaci připojit HUB a poté s ním spárovat další komponenty. Vše pomocí QR kódů, které najdete přímo na výrobcích. V aplikaci dále pojmenujete jednotlivé místnosti, kam chcete alarmy umístít. Pomocí aplikace pak aktivujete či deaktivujete zastřežení prostoru. Sytém dále umí definovat více zón. Pokud se nacházíte přes noc doma, můžete jedním stiskem tlačítka zastřežit pouze vnější plášť budovy resp. vchody do domu a vnitřek domova nechat deaktivovaný. A toto pro začátek úplně stačí.

Aplikace skýtá mnoho dalších funkcí, které tu nechci tu nechci zbytečně rozepisovat. Zaujala mě například funkce testování úrovně signálu, kdy si ještě před upevněním čidla na zeď odzkoušíte, zda Vás čidlo spolehlivě zachytí a spustí poplach v ten pravý moment.

Nyní, když máme Hub a všechny čidla v spárované s aplikací, můžeme je připevnit na stálé místo.

Kam s nimi?

Jak už jsem zmínil v úvodu, všechna čidla jsou bezdrátové a jejich devizou je velký dosah signálu. Např. u Detektoru pohybu výrobce deklaruje dosah až 1700m od vzdálenosti HUBu.

Pozor! Tato vzdálenost je uváděna v ideálních podmínkách. Stropy, stěny či různé železobetonové překázky vzdálenost snižují a dosah v konečném důsledku může být i o několik set metrů kratší. To nic nemění na tom, že pro rodinné domy je to až až.

Samotné připevnění na stěnu, okna či dveře hodnotím kladně. Buďto přivrtáte tzv. Smart bracket destičku ke styčné ploše, na kterou poté čidlo přichytíte nebo lze alarmy připevnit i bez vrtání pomoci lepícího štítku v balení.

Nastavení

Jako první jsem nainstaloval Detektor pohybu, který jsem umístil logicky za vstupové dveře. Dosah detekce pohybu čítá 12 metrů a disponuje funkncí ignorování menších domácích zvířat. Baterie by měla vydržet až 7 let, tak uvidíme. Další vychytávkou je pojistka proti sabotáži. Pokud tedy dojde k násilnému odtržení, automaticky se rozezní poplach či dostanete upozornění.

Detektorem dveří a oken jsem zastřežil vstup z terasy. Tento alarm má zabudované magnety a funguje na principu rozpojení tj. pokud dojde v režimu zastřežení k otevření dveří, systém Vás upozorní formou SMS, notifikace přes aplikaci, voláním či případných poplachem sirény.

Instalace ostatních čidel už probíhala stejně. Detektor pořáru jsem umístil na strop v kuchyni a detektor zaplavení na podlahu vedle pračky.

Na závěř jsem aktivoval Bezpečnostní klíčenku, která je také součástí StarterKitu. Pro spárování s HUBem skrze aplikaci stačí stisknutí 2 tlačítek dle návodu. Libí se mi funkce SOS. Používám v době, kdy se nacházím mimo domov a klíčenku nechám ženě, či dětem doma. V případě nebezpečí dotyčný stistkne symbol vykřičníku a bez ohledu na okolnosti dostanu zprávu o dění v místě domova, případně se rozezní i poplach.

Suma sumárum mi instalace včetně práce s aplikací trvala hodinu. S aplikací se učím za pochodu, nicméně zakládní funkce nutné pro ovládání pochopí i netechnický člověk takřka ihned. V budoucnu plánuji do systému přidat nějaké IP kamery, případně nechat systém napojit na PCO. Celkově jsem z Ajaxu nadšen a doporučuji každému, kdo hledá skutečně spolehlivý, chytrý, bezdrátový alarm šitý pro domácnosti za dobrou cenu.

Pozitiva:

Kompletně bezdrátový systém
Certifikovaná bezpečnostní třída 2 (nejvyšší možná)
Instalace nevyžaduje odborníka
Chytrá aplikace zdarma
Výdrž baterií až 7 let
Komunikace přes GSM a internet
Špičkový design
Kompaktní rozměry
Levnější než Jablotron apod.
Vstřícná podpora distributora
Pojistka proti sabotáži
Detekce domácích mazlíčků
Lze připojit až 10 IP kamer
Možnost připojit na PCO

Negativa:

Ethernetový kabel k wi-fi by mohl být delší
V ČR provedení zatím jen v bílé barvě

Horkovzdušná pistole – fén pro kutily

Horkovzdušná pistole se stala oblíbeným nástrojem pro všechny kategorie řemeslníků a na rozdíl od tradiční benzinové letlampy je bezpečnější a jednodušší na obsluhu. Její předností je také mnohem lepší regulovatelnost teploty, u lepších modelů i intenzity proudu vzduchu.

Pracuje na podobném principu jako domácí fén na vlasy, ale je odolnější a docílíte s ní vyšších teplot po delší dobu. Každá pistole se skládá z topného tělíska, malého ventilátoru, těla pistole, vypínače a regulace. Tělo pistole je obvykle vyrobeno z plastu a vyčnívá z něj plechová hubice, na kterou se nasazují měnitelné nástavce.

Uplatnění doma i v dílně

Horkovzdušné pistole se používají především při odstraňování starých nátěrů barev a laků. Můžete je ale použít i na odstranění lepených spojů, například starých samolepek nebo nejrůznějších lepicích pásek, lze s ní také tvarovat, svařovat nebo smršťovat plasty. Horký vzduch využijí chovatelé při dezinfekci zvířecích příbytků nebo zahradníci při ošetření zeminy při přesazování pokojových rostlin.

Pistole nastavená na nejvyšší teplotu je schopna zapálit dřevěné uhlí při grilování, naopak nižší teplotní stupeň pomůže rozmrazit zamrzlé vodovodní potrubí, vysušit čerstvé nátěry nebo může být výborným pomocníkem při voskování lyží.

Rozsah teploty

Maximální teplota je většinou dána příkonem topného tělesa, který se pohybuje od 1 400 po 2 200 W. Běžné hobby modely mají přednastavenou teplotu, většinou ve dvou či třech teplotních modech. Dražší pistole mají regulaci teploty vzduchu plynulou, obvykle v rozsahu 25 až 630 °C, profesionální pistole mohou dosahovat teploty až 700 °C.

Pro komfortní práci si vyberte pistoli s regulací teploty pomocí snadno ovladatelných tlačítek nebo s otočným regulátorem teploty. Velmi šikovný je digitální displej s ukazatelem teploty – získáte okamžitý přehled o teplotě vzduchu na výstupu horkovzdušné pistole. Informujte se také, zda je výrobek vybaven termostatem, který zabrání jejímu přehřátí. U některých vysoce kvalitních modelů si dokonce můžete zvolenou teplotu uložit do paměti.

Doporučení odborníka

Radí Jirka Novák, společnost BELTing:

Jirka Novák, společnost BELTing Pokud víte, že budete pistoli využívat intenzivně – například při rekonstrukci domu (odstraňování starých nátěrů z oken a dveří), vyberte si kvalitní výkonný model, nejlépe s plynulou regulací teploty a regulací množství proudu vzduchu. Často se zapomíná na příslušenství, protože ne vždy ho koupíte v kufříku v jedné sadě s pistolí. Jedná se o různé štěrbinové nástavce, které pomáhají směřovat horký vzduch z ústí pistole do větší plochy, nebo různé trojúhelníkové špachtle pro odstraňování nahřátých nátěrů. Snímání rozehřátého přídavného nástavce může být problém, a proto některé pistole mají funkci rychlého vysunutí teplého nástavce.

Valná část horkovzdušných pistolí na trhu patří do kategorie hobby či poloprofesionálních nástrojů. Rozdíl je pochopitelně v ceně, ale i v odolnosti a životnosti topného tělesa – u drahých profi nástrojů se životnost pohybuje kolem 500–800 hodin! Tyto pistole jsou ale určeny například izolatérům pro celodenní svařování fólií na plochých střechách.

Trávník jako hedvábný šátek? Poradíme, jak na to.

(Komerční prezentace)

Důležitý je výběr osiva

V travním osivu je důležitá skladba jednotlivých odrůd trávy, která by měla být speciálně namíchaná pro konkrétní klimatické pásmo a s ohledem na používání trávníku (okrasný, zatěžovaný, ve stínu). K dispozici jsou travní osiva pro okrasné i zatěžované trávníky a také pro pěstování trávníku v náročných podmínkách, například ve stínu budovy či stromů.

„Správně zvolená směs odrůd má navíc vlastnost, že roste při zemi. Díky tomu vytváří v podstatě jeden organismus, který mezi sebe nepustí plevel. Navíc nemusíte tak často sekat a i posečené hmoty je o poznání méně,“ vysvětluje Tereza Veselá ze společnosti Mountfield. A dodává, že pro nově zakládaný trávník nebo při opravě poškozených částí už existujícího by měl být jako podklad použit speciálně namíchaný trávníkový substrát ze směsi jemné rašeliny, mletého vápence a písku.

Shrnuto a podtrženo: trávník z kvalitního semene nejenže udělá zahradu krásnou, ale ušetří i spoustu práce s jeho údržbou, sekáním a případně i neustálým doséváním. Jestliže jste použili vhodné osivo a aplikovali hnojivo, máte skoro vyhráno. Nyní stačí v prvních třech týdnech pravidelně kropit. Trávník by měl být znovu pěkně vzrostlý už po 6 týdnech od vysetí.

Trávník by měl 2x ročně projít ozdravnou kúrou

Výrazně se tím zvýší jeho odolnost a hustota. Provádí se pomocí vertikutátoru, který dokáže vyhrabat staré odumřelé zbytky trávy, provzdušnit půdu a podpořit odnožování rostlin. Pod jeho kapotou je umístěný horizontálně rotující válec s desítkami ocelových nožů, který se dá výškově nastavit. Jinými slovy stroj zvládne podle potřeby radikálnější i jemnější regeneraci trávníku.

„Po vertikutaci mohou v trávníku zůstat holé plošky, které je potřeba znovu osít. Pro tento účel je dobré si pořídit speciální regenerační směs 3v1, která kromě osiva obsahuje i přírodní zeolit a organické hnojivo,“ radí Tereza Veselá s tím, že jaro je zároveň dobou vhodnou k likvidaci mechu v trávě pomocí speciálního “mech stop“ přípravku. Lze ho ovšem používat i během celého vegetačního období jako prevenci.

Jak funguje vertikutace: Obr. 1: Nože vertikutátoru naříznou travní plochu Obr. 2: Travní drn snadno odnožuje, trávník houstne Obr. 3: Za několik týdnů se trávník zacelí novou trávou (Foto: Mountfield)

Víte, že není jedno, čím sekáte?

Platí, že travní sekačka by měla být osazena dostatečně výkonným motorem, protože jedině tak lze dosáhnout čistého střihu trávy. V opačném případě se konečky strniště třepí a trvá nějaký čas, než se posečený trávník znovu pěkně zazelená. A je určitě dobré spolehnout se při výběru sekačky či zahradního traktoru vždy na renomované značky a renomovaného specializovaného prodejce, kde je i nejširší výběr a k dispozici i široká škála doprovodných služeb. Například v Mountfieldu je na výběr z více ne čtyř desítek sekaček a traktorů včetně například letošního absolutního hitu – sekaček robotických.

Tráva musí také pít

Po založení trávníku nebo jen po dosetí holých míst je potřeba travní plochu dostatečně kropit, aby svrchní vrstva půdy nevysychala. Důležité je rovněž zavlažování v horkých a suchých dnech. A samozřejmě hnojení. Nejvhodnější jsou pro toto období hnojiva s větším obsahem dusíku a hořčíku. První dodá živiny pro bujný růst trávy a sílu k vytlačení plevele a druhý pak zajistí jeho sytě zelenou barvu.

„Stačí jen zvolit kvalitní travní semeno a hnojivo, dvakrát ročně provádět vertikutaci, sekat vhodnou zahradní technikou s vždy dobře nabroušeným nožem a nezapomínat na závlahu. Odměnou vám bude nádherný hedvábný trávník, do kterého bude potěšením si třeba i lehnout,“ uzavírá Tereza Veselá z Mountfieldu.