Blog

10x uskladnění dřeva na zimu

Tipy pro inspiraci (všechny tipy najdete také ve FOTOGALERII):

1. Nej: Fasáda ze dvou třetin zaplněná polínky vyslovuje jasné poselství: Vzdoruj zvolna se blížící zimě! Snímek zaslal do redakce časopisu Rodinný dům pan Ludwig a nám nezbývá než mu poděkovat a popřát, ať mu v kamnech nevyhasne až do jara.

2. Dřevěná pevnost: Dům z venkovní strany obložený vzorně naštípanými a dobře proschlými polínky je nesporným důkazem, že zima obyvatele domu rozhodně nezaskočí.

3. Pod střechou: Suché prostředí s přístupem vzduchu je naprosto ideální pro uložení dřeva. Jakmile napadne první sníh, stačí do připravených koleček narovnat polena a nakrmit kotel až po okraj.

4. Teplo je přednější! To, že množství polen úplně překrylo domovní číslo na fasádě, vůbec nevadí. Stačí nezapomenout na malé okénko mezi poleny, umístit tam cedulku s číslem a je to!

5. Malá „kůlnička“ sice připomíná botník, ale jako úložiště dřeva pro venkovní krb v letní zastřešené kuchyni je naprosto dostačující a plnohodnotné.

6. Na pět zim? Má zdejší hospodář v chalupě tolik žravá kamna, že potřebují tak velký příděl dřevěné potravy, nebo se zásobil dřevem na několik zim dopředu? Kdo ví!

7. U schodů: Místo hned vedle schodiště sice není úplně typickým místem pro dřevo, na druhé straně jsou polínka hned pěkně po ruce a nemusíte se brodit sněhem přes celý dvůr.

8. Na vartě: Originální řešení pro uskladnění dřeva zaslala do redakce paní Žáková z Heršpic. S jejím postřehem, že připomíná vojenské strážní budky, naprosto souhlasíme.

9. Zátiší v rohu: Starou trumpetu nebo rám bez obrazu jako doplněk nad naštípanými polínky nevidíme zase až tak často. Zdejší hospodář zřejmě nepostrádá uměleckou duši.

10. Skvělá práce! Pečlivě vyskládaná polínka, vtipné okno s okenicí a dovedně zakomponovaný květináč. Viděl už někdo někdy pěknější a hravější dřevník? Já tedy ne!

Tipy pro klidný spánek v moderní době, část 1.

Kromě toho, že je důležité se ladit zdravou výživou, pohybem, dechem a přírodním prostředím, je velmi doporučené do svého okolí nevpustit škodlivé vlivy, nebo jsou-li už tam, tak je odstraňovat.

Nikoho asi nepřekvapí informace o již zakázaných stavebních materiálech, jako je třeba azbest, nebo nadměrně radioaktivní příměsi strusky, popílku a škváry, které se občas vyskytly v betonu. Ne každý ale ví o škodlivých látkách, například ftalátech a zpomalovačích hoření, které se uvolňují z PVC podlahových krytin, koberců, matrací, nebo o formaldehydech z dřevotřískového nábytku.

„Moderně“ zařízený byt může mít díky výparům z různých materiálů a barev mnohem škodlivější vzduch, než jaký se dá nasát na rušné pražské křižovatce. Trendy se ale obrací zpět ke zdraví. Pomalu se nám vrací do stavebnictví i zařizování interiérů obliba základních přírodních materiálů, které neobsahují žádná nezdravá pojiva, změkčovadla a jiné chemické „zlepšováky“.

Lidé prostě chtějí být zdraví, mít krásný život, užívat si toho, čeho v životě dosáhli, do pokročilého věku, a činit to nejlepší také pro své děti. Je proto nutné dělat informované volby týkající se materiálů. Ale nejen jich, jsou tu i jiné záludnosti.

Rád bych zde prolomil přehlížené tabu jiného zamoření moderních domácností a veřejného prostoru, které může být v některých ohledech ještě závažnější. Nastalo ve velké míře až během posledních několika let, a jeho následky lze zatím jen odhadovat.

Jedná se o neviditelné mikrovlny přenášející data digitálních signálů. Přinášejí zábavu, komunikaci s rodinou a přáteli, usnadňují práci, člověk si je snadno zamiluje. Bohužel jejich frekvence jsou silně disharmonické vůči frekvenci našich těl. Mozek, jednotlivé buňky i orgány mají své frekvence a komunikují spolu navzájem, zjednodušeně řečeno.

Kvalita našeho každodenního života tedy závisí na frekvenci našich mozkových vln, na klidném vyrovnaném tepu našich srdcí, na jemných bioelektrických impulsech všech našich buněk, a na kvalitním spánku. Tím se uzdravujeme a odpočíváme. Nic z toho si nemůžeme v klidu užít vedle wi-fi modemu se zapnutým bezdrátovým přenosem, nebo s mobilním telefonem často zářícím u hlavy. Frekvence mikrovln procházející naším mozkem mu neumožní dlouhodobě klesnout do relaxačních odpočinkových vln.

Lidé citliví na elektrosmog, což je zřejmě několik procent populace (s přibývající tendencí), v silnějším mikrovlnném záření cítí úzkost, nepříjemné pocity v břiše, zrychlený tep, bolest hlavy, nervozitu, nesoustředěnost, chuť „uniknout“. Zbytek populace tyto vjemy nevnímá nikterak silně, přesto ji to může ovlivňovat podobně.

Dlouhodobé působení se projevuje například vyčerpaností, letargií, slabou pamětí, a po více letech i rakovinnými nádory a selháváním imunitního systému. Proč se to více neřeší? Možná svou roli sehrává situace, kdy na jedné straně stojí firmy vydělávající vagóny peněz na bezdrátových technologiích, a na druhé straně jsou zákazníci, kteří na nich své životy postupně učinili závislými a informace o možných rizících si k radosti firem spojují s omezováním své svobody. Přitom to tak vůbec nemusí být. Každý si může ponechat svůj komunikační a internetový komfort, firmy mohou dále vydělávat, jen je potřeba to celé promyslet a naplánovat úplně jinak, zdravě.

Text připravil spolupracovník redakce časopisu Rodinný dům Jaroslav Svoboda. Informace o jeho práci a projektech najdete na webu Ekozahrady.com.

Další díl seriálu přineseme příští týden.

Prosklený dům kubických tvarů se zelenou střechou

(Komerční prezentace)

„Rádi plníme lidem sny, přáním dáváme reálný tvar, zhmotňujeme je,“ říká Ing. arch. Radim Horák z kanceláře KAMKAB!NET a dodává: „Možnost vyhovět osobním představám klienta je výhodou projektů individuálního bydlení. Základ tvoří kvalitní a neuspěchaná studie, kde je čas si vše v klidu promyslet.“ Jak podotýká sám investor, vzájemný dialog s architektem byl docela rychlý a konstruktivní. Souhra vycházela ze sympatií k předešlým projektům KAMKAB!NETu i z dlouholetého přátelství. Samotná stavba je však živá věc, na kterou je třeba po celou dobu dohlížet.

„Během stavby se vždy objeví „problém“, který je třeba řešit. A je velmi důležité na to včas a s dohledem reagovat, hlídat veškeré souvislosti a návaznosti, které stavební firma nemusí vidět. Rádi realizujeme celou stavbu včetně detailního řešení interiéru, dům je pak jednotný a vše vzájemně perfektně sedí a funguje,“ vysvětluje architekt.

Levitující podlaží

Dvoupodlažní rodinný dům se nachází na menším pozemku v brněnské městské části Komín. Využívá mírně svažitého terénu se severojižní orientací a zčásti se do něj zapouští. Zářez v terénu vytváří pohledovou bariéru venkovnímu posezení.

Stavba kubických tvarů má plochou střechu a dvě prolomení dovnitř hmoty, které objekt odlehčují. Vznikla tak zapuštěná terasa v přízemí, na kterou volně navazuje velkorysé prosklení. Jedná se o kombinaci posuvně zdvižných dveří (tzv. HS portálu) a dlouhého pásového okna na západní straně.

Spojení subtilních hliníkových profilů německé značky Schüco s velkými formáty skla evokuje při vnějším pohledu dojem, jakoby hmota druhého podlaží levitovala nad terénem. K lehkosti objektu přispívá bílá omítka se samočisticím účinkem, hliníkové přírodně eloxované rámy oken a pohledové železobetonové venkovní stěny.

Vstupní prostory

Vnitřní prostorové uspořádání domu respektuje sklon okolního terénu a reaguje na něj kombinací dvou klasických podlaží se vstupním mezipatrem. K proskleným vchodovým dveřím z vysoce tepelně izolovaného systému Schüco ADS 75.SI se přichází po několika schůdcích kolem východní fasády. Zleva k zádveří přiléhá prostorná šatna a zprava kolárna. Plná výplň je u vstupního prostoru řešena plechem lepeným na rám.

Na vstupní místnost navazuje přímočaré schodiště, po kterém se schází do hlavní společenské zóny – obytného prostoru s kuchyní, jídelním a pracovním koutem. Půdorys prvního nadzemního podlaží dotváří toaleta a chladná komora umístěná pod schodištěm, obě tyto místnosti jsou jakoby skryté za vestavným nábytkem. Obytný prostor pak volně rozšiřuje již zmíněná zapuštěná terasa.

Vestavná nábytková sestava

Nahoru vede schodiště do soukromé zóny se třemi pokoji, šatnou, koupelnou, samostatným wc a prádelnou s technickým koutem. Návrh interiéru vychází z požadavku investora na přísun přírodního světla, výhledy do okolí, jednoduché linie, dokonalost a dostatek úložných prostor. Předložený návrh uspořádání domu i interiéru majitelé měnili jen minimálně.

Klidný interiér staví na využití vestavného nábytku v obytném prostoru. Jedná se o dlouhou nábytkovou sestavu obíhající kolem téměř celého prostoru. V jednom celku tak na sebe navazuje nábytková stěna s televizí, kuchyňská linka se zapuštěnou nikou a řada nízkých skříněk, umístěných pod pásovým oknem, které zároveň vytvářejí parapet.

Vestavný nábytek z bílého lamina oživují odstíny modré a žluté. Tyto dvě oblíbené barvy majitelů domu se propisují i do dveří u pokojů v patře, všechny ostatní dveře jsou bílé.

Strop a podlaha

Čisté a jednoduché linie interiéru spoluutvářejí pohledové železobetonové stropy a lité cementové podlahy Cemflow Look v jednotném přírodním provedení. Zbroušené kamínky dávají podlaze zajímavý vzhled a originalitu. Celá podlaha je natřena ochranným matným lakem. Pouze v kolárně a technickém koutě se nachází keramická dlažba o rozměru 60 x 60 cm.

Hliníková okna, dveře a posuvná stěna

Zevnitř i zvenku upoutá velkoformátové zasklení se strukturálními rohy a přechodným napojením okenního systému na posuvný. Vysoce tepelně izolované hliníkové profily Schüco s povrchovou úpravou přírodní elox vyplňuje izolační trojsklo, bezpečnostní z exteriéru.

Zastínění oken (realizovaných ze systému Schüco AWS 75.SI⁺ s kompletně skrytým mechanickým kováním AvanTec SimplySmart a eloxovanými klikami) i posuvné stěny řeší venkovní motorové kovové žaluzie, ovládané spínači.

Pro velkoformátový posuv byl zvolen HS portál ze systému Schüco ASS 70.HI s posuvně zdvižným mechanickým kováním pro 300 kg zátěž. „S klientem jsme mimo jiné řešili, kolik kilogramů je ještě pohodlných na manuální otevírání a zavírání a kolik už nikoliv, následně jsme navrhli posuvnou stěnu o velikosti 2670 x 2050 mm (v x š),“ doplňuje architekt Radim Horák. Otvíravá okna mají sítě proti hmyzu, stejně tak posuvně zdvižné dveře byly osazeny stahovací sítí.

Výrobu a instalaci otvorových výplní provedla jihlavská firma Dafe-Plast, se kterou v KAMKAB!NETu v poslední době rádi spolupracují. U části výplní realizační firma použila vlastní systém Dafe Purex, který představuje předsazenou montáž před nosnou konstrukci obvodového pláště budovy, osazenou do roviny venkovní tepelné izolace. Montáž systémem Dafe Purex byla vyvinuta pro nízkoenergetické a pasivní stavby, u kterých je kladen velký důraz na vzduchotěsnost obálky objektu.

Vchodové dveře se skleněnou výplní jsou vybaveny 5bodovým samozamykacím mechanickým dveřním zámkem, pohledovými válečkovými panty a nerezovou dveřní klikou i koulí.

Zahrada s muchovníky

Většina pozemku je zatravněna, zpevněných ploch se najde opravdu jen minimum. Na podobě exteriéru se podílela zahradní architektka. V přední části pozemku se nachází liniová výsadba živého habrového plotu se dvěma samostatnými stromy, vybrány byly muchovníky. Přístupovou cestu a terasu lemují záhony okrasných travin a kvetoucích rostlin. Nechybí solitérní keř šeříku. V zadním koutu zahrady byly navrženy užitkové záhony. Na severu plot oživují maliníky a ostružiníky a na západní a východní straně časem poroste popínavou zelení.

Zelená je i střecha

Na vnitřní klima zatepleného domu (jedná se o kombinovaný nosný systém, vyzdívky z cihelných broušených bloků) má do jisté míry vliv částečné zapuštění obytné části domu do terénu i zelená střecha. Ta je navržena jako zcela bezúdržbová, tedy s minimální vrstvou tak, aby v ní nerostly plevele a jiné vyšší rostliny, které by po zvadnutí vypadaly nevzhledně. Zvolena byla kombinace různých druhů rozchodníků a netřesků. Se zelení se střecha tolik nepřehřívá a je chráněna před UV zářením, zároveň lépe akumuluje vodu.

Dům využívá dešťových vod ke splachování a praní. „Dešťová voda je sváděna do velkoobjemové retenční nádrže s tlakovým čerpadlem a filtry. U použitých filtrů hraje roli, jedná-li se pouze o splachování, nebo i praní. Rozvody této vody jsou vedeny odděleně od vody pitné. Dešťovka je měkká, což je pro praní ideální. Při jejím nedostatku se systém v nádrži přepne na vodu pitnou,“ vysvětluje architekt Radim Horák. Vytvořena byla příprava na napojení fotovoltaiky.

Více informací o letos dokončeném projektu rodinného domu najdete na www.kamkabi.net. Informace o použitých okenních, dveřních a posuvných systémech najdete na stránkách výrobce hliníkových profilů www.schueco.cz i na stránkách zpracovatele www.dafe.cz.

Jana Havrdová: Bydlíme spolu rádi.

Postavit si spolu s rodiči a sourozencem na jednom pozemku tři domy těsně vedle sebe, navíc průchozí, může být pro někoho nemyslitelné. Rodině známé moderátorky a sportovkyně Jany Havrdové se ale tenhle nápad maximálně osvědčil. I po šesti letech společného bydlení tu prý všichni dokážou navzájem respektovat své soukromí a přitom využívat výhod, které jim tohle řešení přináší.

Chceme si být nablízku

„Než jsme se rozhodli pro stavbu, žili jsme nedaleko odsud, a bylo nám jasné, že Prahu 4 opustit nechceme. Bydleli jsme v řadovém rodinném domku a rodiče i bratr ve stejných domcích naproti nám. Tehdy jsme si ověřili, že nám bydlení v blízkosti vyhovuje a klady převažují nad případnými zápory. Problém nastává, když někdo z nás onemocní. Bacily proběhnou všemi třemi domy, takže postupně onemocníme všichni,“ směje se Jana a zdůrazňuje hlavně pozitivní stránky věci.

„Především za sebou nemusíme nikam dojíždět, děti zaběhnou za babičku a dědou jen tak v bačkorách a ti nám zase vypomůžou s hlídáním nebo vyzvedáváním dětí ze školky a podobně. Zkrátka odjakživa máme v rodině dobré vztahy a chtěli jsme si být i v budoucnu nablízku,“ vypráví sympatická moderátorka.

Třikrát stejně, přitom jinak

Proto když se naskytla příležitost koupit nedaleko velký pozemek, na nějž by se vešly tři rodinné domy vedle sebe, rodina neváhala. Otec Jany má velké zkušenosti ze stavebnictví, proto stavbu koordinoval a hlídal hlavně on. Všechny tři stavby vypadají zvenku velmi podobně, ale vnitřní dispozicí se liší. Tu už si každá rodina uzpůsobila po svém.

V prvním domě bydlí Janin bratr s rodinou, v prostředním rodiče a ve třetím, kde se teď nacházíme, ona se svou rodinou – manželem a třemi dětmi: Albertem (17 let), Pepínem (9 roků) a Aničkou (5 roků).

„Projekt je z velké části prací paní architektky Ivy Knappové, ale protože moc rádi jezdíme do Francie a líbí se nám jejich architektura rodinných domů, využili jsme i možnosti pracovat s francouzským architektem. Když jsme mu řekli, co všechno bychom chtěli mít například v přízemí, díval se na nás nejdříve trochu s nedůvěrou. Ale nakonec se všechno, co jsme si přáli, podařilo do posledního bodu realizovat.“

Komoda s příběhem

Přízemí otvírá prostorná chodba, která má z obou stran praktické šatny – jedna je určená pro odkládání kabátů a bund, druhá slouží jako velkorysý botník, kam se s přehledem vejdou všechny páry obuvi celé pětičlenné rodiny. Nepřehlédnutelnou dominantou chodby je pak starožitná komoda.

„Tuhle krásnou komodu mám od kolegyně, moderátorky Martiny Hynkové Vrbové. Svými rozměry se jí nehodila do domku a nabídla mi ji. Bylo to neuvěřitelné, komoda sem „padla“ jako ulitá, jako kdyby byla od začátku součástí projektu. Mám ji moc ráda – je krásná a vejde se do ní spousta drobností.“ líčí Jana.

Soukromí pro všechny

Z chodby ještě ústí dveře do koupelny, na toaletu a do prádelny. Značnou část přízemí zaujímá velký obývací pokoj propojený s velkoryse řešenou kuchyní. Spojovacím prvkem mezi těmito místnostmi je průhledový krb.

A protože jsou Jana s Hynkem velmi společenští, mysleli při navrhování domu i na své přátele. Ti mohou využívat samostatnou bytovou jednotku za kuchyní, kde mají k dispozici dva pokoje, koupelnu i šatnu. Návštěvy zde mají soukromí, s majiteli domu se navzájem nijak neruší a mohou společně užívat obytný prostor i kuchyň.

Na druhé straně obývacího pokoje jsou situovány pracovny rodičů a jsou zde propojující dveře do domu prarodičů. V patře se pak našel dostatek prostoru pro tři ložnice, šatnu rodičů a dvě koupelny – dětskou a rodičovskou. Na úložné prostory se tu opravdu myslelo, proto je i část obou dětských pokojů vždy vyhrazena šatně.

Zabydlování neuspěchejte

Při zařizování domu je důležité, aby věci i nápady měly čas uzrát. Platí to od prvních plánů až po barvy, design… Na plánech totiž všechno vypadá trošku jinak než ve skutečnosti. Až když se do domu nastěhujete, najednou zjišťujete, kde mají věci své místo, co je vám příjemné a třeba i praktičtější oproti původním plánům.

„My jsme tu například zprvu měly některé zdi vymalované výraznou vínovou barvou. Postupně jsme ale přešli na tlumenější odstíny, které se dají i lépe kombinovat s ostatním zařízením interiéru,“ vysvětluje Jana.

Většinu technických záležitostí v domě navrhoval její manžel, ona se zase věnovala výběru zařízení a designování interiéru. Hodně si dali záležet hlavně na osvětlení obývacího prostoru a kuchyně. Centrálním vypínačem můžou podle potřeby a nálady proměňovat atmosféru jednotlivých zákoutí.

V celém domě je podlahové vytápění, proto Jana s Hynkem zvažovali, jakou krytinu na něj položit. Nakonec se rozhodli pro vinyl a funguje prý bezvadně – po podlaze se příjemně chodí a teplo se šíří stejnoměrně po celé místnosti. V koupelnách a šatnách pak použili velkoformátovou dlažbu v antracitovém odstínu, která dobře ladí s obložením stěn.

Kuchyň pro šéfkuchaře

Také v případě kuchyně majitelé dbali při výběru materiálů nejen na vzhled, ale hlavně na účelnost a praktičnost.

„Samozřejmě, že bych tu třeba preferovala kamennou pracovní desku, jenže při těchto rozměrech by to bylo opravdu finančně náročné. Proto jsem zvolila laminátovou, která je také velmi odolná a hezky vypadá. Nad návrhy kuchyně jsme strávili spoustu času a doteď z ní máme velkou radost. S manželem a dětmi rádi vaříme, takže prostorná kuchyň pro nás byla od začátku jasnou volbou.

Často sem přicházejí i moje kamarádky, s nimiž jsem založila blog Ourlovelycooking.com. Společně tu vymýšlíme a připravujeme recepty na originální, zdravé a chutné pokrmy. Také tu občas natáčí televize, vařil tu třeba Zdeněk Pohlreich.

Je kam vyběhnout

Pozemek byl původně bez jakékoli vzrostlejší nebo kultivované zeleně. Jana říká, že trvalo asi dva roky, než se zahrada „probudila“. Její současná podoba je prý především zásluha její maminky…

Moderátorka, která je zároveň i velkou sportovkyní a v minulosti dokonce získala titul mistryně světa ve step aerobiku, samozřejmě využívá zahradu ke cvičení i odpočinku a také děti tu mají doslova eldorádo. Rodina si ale pochvaluje i okolí svého bydliště, které nabízí řadu možností pro sport a relaxaci.

„Jako místní máme roční vstup do Dendrologické zahrady, skvělé podmínky poskytuje Průhonický park i Milíčovský les. Stačí vyběhnout a jste v přírodě,“ pochvaluje si Jana a dodává, že ale auto je tu opravdu nutnost. V místě je sice školka, dva menší obchody a masna, ale do školy a za většími nákupy je třeba dojet do města.

„Nečiní nám to ale žádný problém, stejně dojíždíme za prací do Prahy. To je zkrátka nutná „daň“ za všechny výhody, které nám zdejší bydlení poskytuje. Jsme rádi, že děti můžou vyrůstat v přírodě, že tu máme klid a žijeme celá rodina hezky pohromadě,“ uzavírá Jana Havrdová.

Jana Havrdová

Narodila se v Praze v roce 1974
V roce 1999 promovala na právnické fakultě Univerzity Karlovy, právo dnes používá při své práci ve fitness managementu.
S týmem Těžká směs získala v letech 2002 a 2003 2x titul mistryně světa ve fitness step.
V současnosti je prezidentkou Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz a prezidentkou mezinárodní organizace sportovního aerobiku, fitness a hip hop FISAF International a také spoluzakladatelkou a prezidentkou České komory fitness.
Patří mezi známé propagátorky zdravého životnímu stylu, je spoluzakladatelkou projektu kampaně Česko se hýbe.
Od roku 2006 je moderátorkou pořadu ČT1 Sama doma
Ráda zdravě vaří, s kamarádkami založila webové stránky věnované vaření bez mouky a cukru Our Lovely cooking.
Je vdaná a má tři děti.

Teplo skryté pod nohama

Vytápěná podlaha se zahřívá až na 25–27 °C a teplo z jejího povrchu rovnoměrně stoupá do prostoru. Podlahová krytina tedy musí dobře vést teplo – nebránit účinnému přenosu energie (mít malý tepelný odpor), a zároveň být objemově a tvarově stálá, aby nedocházelo k deformacím, smršťování, praskání a dalším poruchám. Za ideální je považována keramická či kamenná dlažba. Nejenže dobře vedou teplo, ale mají i schopnost tepelné akumulace, takže podlaha zůstává zahřátá ještě dlouho poté, co se výkon topení snížil.

Tenké vrstvy

Vhodné jsou i tenkovrstvé krytiny na bázi PVC, vinylu, kaučuku, přírodního linolea, prodávané pod nejrůznějšími obchodními názvy. Tyto materiály dobře snášejí teplotní změny, mají dobrou tepelnou vodivost a zpravidla i velmi dlouhou životnost. Vyrábějí se ve formě pásů nebo ve formě desek spojovaných click-systémem. Odborníci doporučují fixovat je k podkladu lepením, čímž se ještě zlepšuje přenos tepla.

Obliba celoplošných koberců klesá, najdeme je nejčastěji v dětských pokojích. Jejich tepelná vodivost bývá nízká, vlastnosti se odvíjejí od typu podkladní vrstvy, materiálového složení a výšky vlasu. Pro vytápěné podlahy obecně nejsou příliš vhodné, ale i v tomto sortimentu můžete najít vhodný výrobek. Vždy nakupujte u odborného prodejce a sledujte technické informace od výrobce.

Na žebříčku Top podlah již řadu let stoupají lité podlahy – tenkovrstvé, dokonale hladké, vysoce odolné stěrky. Jednolitá plocha beze spár se snadno udržuje a dokonale konvenuje současným interiérovým trendům. Jejich vlastnosti závisí na složení hmoty (na bázi cementu, epoxidu či polyuretanu) – většina z nich je vhodná i pro podlahové vytápění, sledujte doporučení výrobce. Zásadní roli zde však hraje i kvalita provedení – při nekvalitní práci totiž hrozí vznik prasklin.

Na bázi dřeva

Dřevo ze všech materiálů v interiéru nejvíce „pracuje“ – reaguje na změny teploty a vlhkosti, má tendenci se smršťovat, kroutit, praskat, a také méně vede teplo. Zejména měkké dřevo smrku, javoru, borovice i buku je pro podlahové vytápění méně vhodné, odolnější jsou tvrdé druhy, jako je dub, ořech, tropické dřeviny. Abyste si i na dřevěné podlaze mohli užít teplo od nohou, výrobci vyvinuli vícevrstvé podlahy s křížem lepenými vrstvami, které eliminují tvarové a objemové změny a jsou přizpůsobeny podmínkám podlahového vytápění.

Mezi nejoblíbenější krytiny již dlouho patří bezúdržbové, odolné a cenově výhodné laminátové podlahy, napohled často k nerozeznání od přírodního dřeva či kamene. Nejčastěji se vyrábějí jako plovoucí. I v tomto případě v sortimentu najdete vícevrstvé lamely vhodné pro podlahové vytápění.

Nejčastější chyby

A na co si dát pozor při užívání podlahového vytápění? Daniel Čabrada, obchodní manažer značky Quick-Step pro ČR a SR, radí:

„Předně je při instalaci podlahy potřeba dodržet přesně návod na pokládku. Jsou dány maximální povrchové teploty, které může mít podlahové vytápění ve styku s krytinou.

Nejčastější chybou bývá přetopené podlahové vytápění, kdy dochází k defektům na podlahové krytině. Některé typy podlah vyžadují postupné natopení na začátku topné sezony, například za 24 hodin je potřeba zvýšit teplotu o pět stupňů.

Problém bývá u rekreačních objektů, kde lidé při příjezdu vyžadují rychlé zatopení a pustí termostat na vysokou teplotu. Pak může docházet k defektům na podlaze.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat dřevěným podlahám. Dřevo je ekologicky šetrný materiál, na jehož trvanlivost má vliv klima v místnosti. Působením vlhkosti může docházet k deformacím prken. Doporučuje se udržovat vnitřní teplotu v rozmezí od 18 do 22 °C při vzdušné vlhkosti kolem 60 %. Pokud máte doma extrémní vlhko, je vhodné podlahu ošetřit olejem, voskem nebo lakem (nejlépe ve třech vrstvách).“

Otázka na odborníka

Které krytiny byste doporučil pro podlahové vytápění?

Radí Milan Mrkáček, vedoucí regionálního prodeje společnosti Kratochvíl parket profi, s. r. o.:

Milan Mrkáček, vedoucí regionálního prodeje společnosti Kratochvíl parket profi, s. r. o. „Není přesně stanoveno, které krytiny lze či nelze použít pro podlahové vytápění. Platí doporučení, že podlaha by měla mít ideálně co nejnižší tepelný odpor (R). Důvodem jsou především náklady na vytápění – při vyšším tepelném odporu náklady rostou a u staveb v horším energetickém standardu by se dokonce mohlo stát, že podlahové vytápění dům vůbec nevytopí.

Požadovaná hodnota R není přesně definována, v praxi se používají krytiny s maximálním tepelným odporem do 0,16–0,17 m2 K/W. Toho dosahují i některé dřevěné podlahy, například třívrstvé dřevěné podlahy o tloušťce 15 mm mají hodnotu 0,14 m2 K/W a jsou vhodné i pro podlahové topení. V Čechách se hodně používá keramická dlažba, která má tepelný odpor velmi nízký. Dnes dosahují obdobné hodnoty jako keramická dlažba i moderní vinylové krytiny.

Podlahové vytápění bych nedoporučil instalovat pod masivní dřevo, a to ze dvou důvodů: Masivní dřevo má vysoký tepelný odpor a krytiny na podlahovém topení vzhledem ke střídání teplot více pracují. U masivního dřeva hrozí zvýšené riziko, že se v krytině budou tvořit spáry. Takže masivní parketové vlysy bych na podlahové topení nedoporučil.“

Domácí finská sauna poskytuje relax ve skandinávském stylu

(Komerční prezentace)

V první řadě se sauna postará o vaše svalové i psychické uvolnění. Pravidelné saunování podporuje také funkci kardiovaskulárního systému, posiluje imunitu organismu a tělo se pocením zároveň detoxikuje. Stejně tak může být sauna velmi dobrým pomocníkem při hubnutí nebo případných bolestech, především pohybového ústrojí. Pokožka se pročišťuje a zpevňuje.

Přemýšlíte o vybavení domácnosti vlastní saunou? Takové uvolnění a zážitek si můžete opravdu dopřávat pravidelně přímo ve své domácnosti. Odložit starosti přede dveřmi a relaxovat o samotě, s partnerem, nebo u prostornějších modelů třeba s přáteli nebo rodinou. Možná dojíždíte za saunováním do veřejných wellness center. Kromě toho, že riskujete prochladnutí organismu při návratu, vlastní wellness zázemí v takovém případě šetří čas a poskytuje zároveň soukromí a pohodlí domácího prostředí.

Rodinné finské sauny jsou koncipovány pro proceduru tradiční skandinávskou metodou. Během saunování se oddáváte uvolnění v teplotách mezi 60 a více než 100 °C. Na rozdíl od infrasaun, kde vzduch na výrazně nižší teploty ohřívá infračervené záření, ve finských saunách rozpalují elektrická kamna náplň saunovacích kamenů. Jejich poléváním vzniká následně pára, která vzduch v interiéru kabiny zvlhčuje. Vhodným doplňkem jsou vonné esenciální oleje a řada přípravků wellness kosmetiky. V rámci domácích wellness zařízení se mezi uživateli vedle saun těší oblibě také například vířivé vany.

Purline Digital Dekor podlahy si navrhněte sami.

(Komerční prezentace)

Unikátní možnost dodat výrobci fotografii v podstatě čehokoli, ze které vám vyrobí váš osobní dekor, nabízí společnost Kratochvíl parket profi. Dovozce ekologických elastických krytin Wineo^®Purline Digital společnost KPP očekává, že jedinečnou možnost být osobití využijí hlavně architekti, kterým pomůže do posledního detailu dotáhnout jejich interiérový koncept, a kreativní odvážlivci.

PURLINE Digital: Zernike College v nizozemském Harenu (Zdroj: KPP)

Chcete mít doma písečnou pláž s mořem, abyste se celý rok cítili jako na dovolené, chodit v obýváku po dlažebních kostkách či po zeleném trávníku? Nebo mít při vstupu do firemních prostor na podlaze své logo? Moderní digitální technologie vám v podstatě dávají volnou ruku, realizují vaše neomezené barevné či tvarové kreace, integrují vaše firemní loga, vytvoří navigační systémy.

Od výrobců podlahových krytin očekáváte, že vám v rámci nových kolekcí předloží jasně dané dekory, které navrhli jejich designéři. U řady ekologických elastických podlah Wineo® Purline Digital s ničím podobně „tuctovým“ nepočítejte – konkrétní dekory si totiž můžete navrhnout sami a stát se tak originálními tvůrci Wineo® Purline Digital. (Zdroj: KPP) Organické podlahy Wineo^® Purline jsou samy o sobě zajímavé tím, že jsou ekologicky nejčistší podlahové krytiny současnosti a zároveň splňují nejpřísnější požadavky co do kvality, jsou extrémně odolné a nenáročné na údržbu. Až z 90 % jsou vyrobeny z obnovitelných surovin a přírodních plnidel, jako je křída, řepkový nebo ricinový olej, neobsahují PVC, chlor, plastifikátory ani rozpouštědla. Jsou bez zápachu a emisí, zcela neškodné pro zdraví a odolné vůči rozpouštědlům a chemikáliím. Povrch krytiny je přitom hřejivý a příjemný i pro bosou nohu. Společnost Kratochvíl parket profi nabízí Wineo^® Purline v rámci svého konceptu KPP Ecology.

Kromě výjimečné ekologičnosti a kvality nabízejí krytiny Wineo^®Purline Digital nyní i unikátní design, který si můžete navrhnout sami. Stačí do showroomu KPP přinést dostatečně kvalitní fotografii v co nejlepším rozlišení či výtvarný návrh, odsouhlasit si grafické zpracování podlahy od výrobce a pak už jen v řádu týdnů očekávat „svoji“ podlahu.

Dekor v rámci konstrukce Wineo^®Purline Digital vytváří podobně jako u ostatních ekologických elastických krytin vrstva potištěného papíru, který je překryt přírodním polyuretanem. Ten jako ochranná vrstva brání poškození krytiny běžným provozem. Právě na tento papír je natištěn i váš dekor. V podstatě neexistují limity, jediným je odběr minimálního množství 200 m². Hledáte-li tedy exkluzivní, výjimečné, kreativní, neobvyklé, individuální a originální řešení, pak jsou krytiny PURLINE Digital tou správnou odpovědí.

PURLINE Digital: Antická cesta z římské dlažby v Muzeu Reiss-Engelhorn v Mannheimu (Zdroj: KPP)

„Tradiční“ dekory kolekcí ekologických elastických krytin Wineo^®Purline prohlédnout v showroomech společnosti Kratochvíl parket profi, u obchodních partnerů nebo na internetových stránkách www.kpp.cz. Cena vámi navrženého dekoru bude předmětem individuální kalkulace.

Purline Digital: Dekor podlahy si navrhněte sami.

(Komerční prezentace)

Organické podlahy Wineo^® Purline jsou samy o sobě zajímavé tím, že jsou ekologicky nejčistší podlahové krytiny současnosti a zároveň splňují nejpřísnější požadavky co do kvality, jsou extrémně odolné a nenáročné na údržbu. Až z 90 % jsou vyrobeny z obnovitelných surovin a přírodních plnidel, jako je křída, řepkový nebo ricinový olej, neobsahují PVC, chlor, plastifikátory ani rozpouštědla. Jsou bez zápachu a emisí, zcela neškodné pro zdraví a odolné vůči rozpouštědlům a chemikáliím. Povrch krytiny je přitom hřejivý a příjemný i pro bosou nohu. Společnost Kratochvíl parket profi nabízí Wineo^® Purline v rámci svého konceptu KPP Ecology.

Barvy v interiéru: Kobaltová modř

Pár kobaltově modrých tipů z fotogalerie:

1. Plechový box Taika, 28 x 18 x 13 cm, littala

2. Nástěnné hodiny Steel Wall Clock, lakovaná ocel, Ø 30 cm, Menu, www.designville.cz

3. Nástěnná lampa Ball, Fradsen, danish.lighting

4. Závěsné svítidlo Unfold, silikonová pryž, Ø 32,5 cm, Muuto, www.stockist.cz

5. Stolní lampa ABC z kolekce Pedrera, lakovaná ocel, Ø 18 cm, výška 35 cm, Gubi, www.designville.cz

6. Komoda ze série Busunge, 80 x 40 cm, výška 75 cm, Ikea, www.ikea.cz

7. Gumová váza, Ø 17 cm, výška 20 cm, Menu, www.esuperstore.cz

8. Šatní skříň ze série Busunge, 80 x 52 cm, výška 139 cm, Ikea, www.ikea.cz

Letní a podzimní rozmnožování okrasných dřevin

Když už je někdo majitelem zahrádky, časem dojde do bodu, kdy nebude chtít pěstovat jenom to, co někde nakoupil, ale bude si chtít rostliny sám namnožit. Přínosem je hlavně pocit sebeuspokojení, že si dokáže vypěstovat vlastní rostliny, ale výhodou je i to, že si může rozmnožit určitou odrůdu, která není jinde k dostání. Co sám neužije, může vyměnit se sousedy. Nezanedbatelný je i přínos ekonomický: bude-li chtít vysadit třeba živý plot, vypěstování vlastních sazenic znamená velkou úsporu peněz.

Jak známo, rostliny se množí dvojím způsobem: generativně (semeny), nebo vegetativně (oddělováním jejich částí k zakořenění). Připravit výsev je poměrně složité, je potřeba skleník nebo pařeniště a speciálně ošetřenou zem. Některé druhy všeobecně špatně klíčí, jiné potřebují delší období chladu, aby vyklíčily, další mají tvrdý obal semen, který se musí narušit. Často zpočátku pomalu rostou a ani nemusejí zachovávat původní vlastnosti mateřské rostliny.

Dobrý tip

Samostatnou kapitolou jsou růže. V současné době se pěstují na podnožích (tzv. Pávův šípek), ale zahrádkáři je často množí řízky, které přiklápějí sklenicemi nebo polovinami plastikových lahví. Dost často je však napadají houbové choroby. Pravokořenné růže mají menší vitalitu a zpravidla dříve hynou. Většina okrasných keřů koření snadno, pouze u některých je nutné použít růstového stimulátoru. V tomto případě je třeba držet se návodu a zachovávat při práci s ním zásady bezpečnosti, je to látka jedovatá.

Dělení, hřížení nebo řízkování

V létě a na podzim je hlavní období pro rozmnožování vegetativní. Pouze je třeba vyhnout se období největších veder. Existuje několik způsobů, výhodou je, že se vždy uchovají původní vlastnosti.

Dělení je patrně nejjednodušším způsobem rozmnožování u rostlin s křovitým vzrůstem. Rostlinu obryjete a dobudete ze země, pak ji rozdělíte pomocí nůžek, případně rýče. Získáte tím menší množství rostlin, výhodou však je to, že budou vyspělé. Zpravidla se dobře ujmou a pokračují v růstu. Podobné je množení výmladky a odkopky, pokud je rostliny tvoří. Typické je to například u Forsythia (zlatice), nesprávně nazývané „zlatý déšť“, anebo u Syringa (šeřík).

Hřížení je způsob, který do jisté míry napodobuje přírodu. Užívá se zejména u keřů plazivých nebo popínavých. Letorosty plazivých keřů často koření i samovolně, typickým příkladem je Cotoneaster (skalník), jehož větvičky stačí jen oddělit a zasadit a získáte nové jedince.

U popínavých rostlin, jako je Clematis (plamének) nebo Lonicera (kozí list), mladý výhon ohněte a přihrňte zemí. Nechte ho u mateřské rostliny, dokud nezakoření, což může trvat šest až dvanáct měsíců. Pak jej můžete nůžkami oddělit a přesadit na zvolené místo.

Řízkování je způsob sice složitější, ale můžete jím získat i větší množství rostlin, například na živý plot. Vyzrálé řízky oddělujte nůžkami a odlistěné upravujte nožem – dole rovným řezem těsně pod pupenem, nahoře šikmým seříznutím asi centimetr nad pupenem. Potom řízky zapichujte do země. Máte-li jich víc, udělejte brázdu na jedné straně s kolmou stěnou. Zem přitlačte, aby řízky nevyschly, a nahoře zasypte jemnou zemí nebo kompostem, abyste viděli, kam jste sázeli.

Na jaře začnou řízky rašit a koncem sezony jsou připraveny k přesazování na trvalé místo. Jiné způsoby jsou řízky vrcholové nebo oddělované s patkou starého dřeva. V tom případě vrcholky neodlisťujte a nezasypávejte celé zemí.

V červenci a srpnu se řízkují například druhy Berberis (dřišťál), Daphne (lýkovec), Hydrangea (hortenzie), Potentilla (mochna), Spiraea (tavolník), Viburnum (kalina). V říjnu a listopadu je nejvhodnější doba pro Buxus (zimostráz), Ligustrum (ptačí zob), Jasminum (jasmín), Philadelphus (pustoryl), Populus (topol), Ribes (meruzalka) a Salix (vrba).

Odborný poradce Pavel Kukal

Pracuje jako zahradník na České zemědělské univerzitě (ČZU) v Praze-Suchdole. Zabývá se rovněž psaním odborných článků a přednáškovou činností.

Ilustrace: ČZU Praha učebnice Ovocnictví

Tipy pro inspiraci (všechny tipy najdete také ve FOTOGALERII):

Levitující podlaží

Vstupní prostory

Vestavná nábytková sestava

Strop a podlaha

Hliníková okna, dveře a posuvná stěna

Chceme si být nablízku

Třikrát stejně, přitom jinak

Komoda s příběhem

Soukromí pro všechny

Zabydlování neuspěchejte

Kuchyň pro šéfkuchaře

Je kam vyběhnout

Jana Havrdová

Tenké vrstvy

Na bázi dřeva

Nejčastější chyby

Otázka na odborníka

Pár kobaltově modrých tipů z fotogalerie:

Dobrý tip

Dělení, hřížení nebo řízkování

Odborný poradce Pavel Kukal

PARTNEŘI WEBU