Blog

BLOG: Jak jsme stavěli bungalov 4.

Předchozí díl seriálu najdete zde.

Během zrání betonu, za horkého počasí jsme povrch základové desky kropili vodou a zvlhčovali, protože při příliš rychlém vysychání mohou vznikat trhlinky v povrchu a hrozí zpráchnivění a znehodnocení betonu.

Prvním krokem po vyzrání bylo penetrování základové desky v místech základových pasů (tj. v místech, kde bude nosná konstrukce domu). Asfaltový penetrační nátěr slouží k tomu, aby pásy izolace přilnuly k základové desce. Penetraci jsme nanášeli i válečkem.

Na napenetrovanou základovou desku jsme položili a navařili asfaltové izolační pásy. Ty plní dvě funkce – protiradonovou izolaci (zabrání šíření radonového záření do nemovitosti) a hydroizolaci (zamezí pronikání vlhkosti do stavebních konstrukcí). Podle radonového měření spadá naše lokalita do středně zatížené oblasti radonem (jde o nejobvyklejší radonový index v ČR).

Asfaltové pásy jsme celoplošně položili a navařili s přesahy min. 100 mm na vnitřních stranách základové desky. Šířka použitého nosného zdiva je 375mm, k izolaci jsme použili asfaltové pásy o šířce 500 mm. Po vyzdění nosných konstrukcí tak zůstal směrem do interiéru domu dostatečně široký pás, který bude následně spojen s asfaltovými pásy položenými uvnitř domu. Tak vznikne izolační vrstva, která bude nemovitost chránit před vlhkostí a radonovým zářením. Na navařené asfaltové pásy jsme položili geotextilii, která zabraňuje protržení či jakémukoliv poškození izolačních pásů.

Pórobeton roste jako z vody

Po této přípravě začalo vyzdívání samotné nosné konstrukce domu. Nejprve jsme založili rohy (opět s pomocí rotačního nivelačního přístroje) a položili první řadu tvárnic. Založení stavby je třeba provést opravdu důkladně, od ní se pak budou odvíjet další práce. Pečlivě jsme proto kontrolovali úhlopříčky, výšku a přesnost založení. První řada tvárnic byla položena do maltového lože. To umožňuje vyrovnání výšky první řady tvárnic a její perfektní založení. Další řady jsme lepili tenkovrstvým lepidlem, které je součástí uceleného zdicího systému.

Zvolili jsme pórobetonový stavební systém, protože je komplexní – od tvárnic přes překlady, věncové tvarovky, nosníky až po příčkovky a další prvky. S pórobetonem se dobře pracuje, protože tvárnice jsou poměrně velké, ale přitom lehké (stavba rychle přibývá) a mají pero a drážku a kapsu pro snadnou manipulaci. Umožňují přesné zdění, kompaktnost stěny a tím eliminují vznik tepelných mostů na vnější obálce domu. Jejich rozměry se jednoduše upravují řezáním, dobře se do nich frézují drážky pro rozvody elektřiny a vody a celkově se s nimi pěkně pracuje.

Po dodání na stavbu jsme je nechali vyschnout. Pravidelně jsou dodávány doslova „nasáknuté vodou“, ale po odstranění obalu již za pár dní vyschnou a manipulace s nimi není složitá. Nepříjemná bývá jen zvýšená prašnost materiálu při řezání a frézování v interiérech budov.

* * *

Autorka Monika Kořínková je spolumajitelkou rodinné developerské firmy a poradkyně v oblasti bydlení. Kontakt: Bydlenivkostce.cz

Jarní péče o olejované dřevěné podlahy

(Komerční prezentace)

…Zatímco vysoká vzdušná vlhkost vede k bobtnání dřeva, nízká způsobuje jeho smršťování. Riziko nízké vlhkosti vzduchu přitom nastává v obytných prostorech zejména během zimy, tj. v období topné sezony. Aby se zamezilo případné tvorbě spár a trhlin, je důležité vědět, jak se o dřevěnou podlahu – zejména olejovanou – vhodně postarat.

Správná vlhkost vzduchu

Obsah vázané vody v dřevěné podlaze, tj. vody, kterou nelze dalším sušení odstranit, je podle druhu dřeva zhruba 8 %. Nižší vlhkosti nelze technologicky dosáhnout, protože i dřevo vysušené na 6 % absorbuje při zpracování v běžných podmínkách vzdušnou vlhkost zpět. Při nízké relativní vlhkosti vzduchu (pod 30 %) však dochází k sesychání dřeva a tvorbě trhlin mezi jednotlivými lamelami.

Proto se doporučuje udržovat v prostorách s dřevěnou podlahou relativní vlhkost vzduchu celoročně mezi 40 – 60 %, ideálně při teplotě 15 až 25 °C. „To ale může být zvláště u novostaveb v zimě problém, protože centrální odsávací systémy zapříčiňují trvale nízké hodnoty vlhkosti vzduchu,“ říká Milan Mrkáček, vedoucí regionálního prodeje společnosti Kratochvíl parket profi, s. r. o. „Mnoho lidí se navíc mylně domnívá, že v zimním období zajistí dostatečnou vlhkost vzduchu časté větrání okny. Opak je ale pravdou. Studený vzduch totiž obsahuje méně vody než teplý, s výjimkou mlhy samozřejmě. S každým větráním tak do bytu či domu vniká suchý vzduch, který snižuje relativní vlhkost vzduchu vytápěné místnosti.“

Pro dosažení příslušné vlhkosti v interiéru je tudíž nutné v zimě zvlhčovat vzduch pomocí různých zvlhčovačů, odpařovačů či rostlin. Pokud se tak neděje, klesne vlhkost v místnosti na 30 až 20 %, což zapříčiní vysychání dřevěné podlahy a vznik prasklin na povrchu nášlapné vrstvy.

Ošetření přírodním olejem

Pro udržení bezvadného vzhledu a stavu dřevěných podlah je kromě dostatečné vzdušné vlhkosti důležité i jejich pečlivé a pravidelné ošetření, které se týká primárně olejovaných povrchů. „Z výše uvedených důvodů je nezbytné, aby byly otevřené póry dřevěných olejovaných podlah ošetřeny olejem, čímž se zabrání jejich vysušování,“ vysvětluje Milan Mrkáček. Toto ošetření musí proběhnout bezprostředně po pokládce podlahy a poté jednou až dvakrát ročně, ideálně před začátkem a po ukončení topné sezony. V případě, že je podlaha položena na podlahové vytápění, je její olejování dvakrát za rok nezbytné.

„Výrobce vícevrstvých dřevěných podlah značky Kährs používá přírodní Saténový olej vyrobený výhradně z rostlinných látek, které pronikají do hloubky dřeva, neuzavírají póry, na vzduchu přirozeně vysychají (oxidují) a snadno se obnovují,“ uvádí Milan Mrkáček. Pravidelné ošetření je důležité zvláště u olejovaných rustikálních dekorů s množstvím prasklin, spár či netmelených suků. Takový povrch má totiž až 3x více otevřených pórů než běžné dřevěné podlahy a je náchylný na vysychání.

Doporučený postup údržby

Při běžné údržbě je podle Milana Mrkáčka nutné nejprve dřevěnou podlahu vyčistit přípravkem vhodným na daný typ podlahy a mopem nebo měkkým bavlněným hadříkem, který je potřeba řádně vyždímat, v případně švédských dřevěných podlah Kährs doporučujeme čistič Kährs Cleaner. Přímý kontakt s vodou by jinak mohl způsobit nežádoucí dilataci a následné popraskání a trhání jednotlivých lamel.

Po oschnutí se na podlahu – budeme-li se i nadále bavit o ošetření olejovaných podlah Kährs – aplikuje Saténový olej Kährs z rozprašovače, a to v tenké vrstvě po směru vláken, který se vtírá bavlněným hadříkem nebo suchým mopem. Po hodině se podlaha opět ve směru vláken vyleští pomocí nového hadříku. Podle savosti dřeva postačí 1 l oleje Kährs Satin Oil na plochu kolem 80 – 100 m². Během zasychání se doporučuje po podlaze nechodit a její plné zatížení je možné přibližně po pěti hodinách, avšak s přihlédnutím ke konkrétním klimatickým podmínkám. Doba schnutí se může protáhnout v závislosti na teplotě v interiéru i na množství naneseného oleje.

Mořené povrchy časem žádají renovaci

Po delší době užívání bývá u mořených olejovaných podlah zapotřebí, kromě popsané pravidelné péče, povrchovou úpravu navíc zrenovovat. K tomu v sortimentu Kährs slouží tónovaný Saténový olej, pro jehož použití platí stejná pravidla jako pro předchozí. „Je však dobré mít na paměti, že dvě tenké vrstvy oleje mají lepší výsledky než jedna silná. Nanesení velkého množství oleje navíc způsobí, že bude povrch lepkavý,“ uzavírá Milan Mrkáček.

Jak je možné, že přísun studeného vzduchu vede v zimě k suššímu vzduchu v interiéru?

Vysvětlení je jednoduché. Obsah vodní páry ve vzduchu udává tzv. absolutní vlhkost vzduchu, jejíž hodnota vypovídá, kolik gramů vodní páry se nachází v jednom krychlovém metru vzduchu. Relativní vlhkost vzduchu pak toto množství vyjadřuje v %. Vzduch ale dokáže pojmout jen omezené množství vodní páry, které navíc závisí na teplotě. Například max. hodnota absolutní vlhkosti vzduchu při teplotě ‑ 10 °C je 2,14 g/m³, při 20 °C vzduch ale absorbuje až 17,3 g/m³ (poznamenáváme, že tyto hodnoty jsou dané).

Při teplotě venkovního vzduchu ‑ 10 °C a relativní vlhkosti 70 % se tak ve vzduchu bude nacházet 1,498 g vodní páry (2,14 x 0,7). Při zahřátí na 20 °C však u téhož vzduchu se stejným obsahem vodních par dochází k poklesu relativní vlhkosti až na necelých 9 % (1,498 / 17,3 x 100). Studený vzduch přiváděný během větrání v zimě tak způsobuje vysoušení vzduchu uvnitř vytápěné místnosti.

Pro více informací o dřevěných podlahách navštivte nové internetové stránky společnosti Kratochvíl parket profi www.kpp.cz.

Fakro: Jarní prémie za nákup střešních oken

(Komerční prezentace)

Zákazníci za nákup max 6 výrobků mohou získat vrácení určené částky na bankovní účet dle následujícího principu:

Kyvné střešní okno se zasklením U5 – prémie 1000 Kč
Výklopně-kyvné střešní okno se zasklením U3 – prémie 1000 Kč
Výklopně-kyvné střešní okno se zasklením U5 – prémie 1200 Kč
Super energeticky úsporná střešní okna FTT U6, FTT U8, FTT R3 – prémie 1500 Kč
Okna do plochých střech typu F – prémie 1500 Kč
Okna do plochých střech typu C – prémie 1500 Kč

Více na Fakro.cz

Ceny Czech Grand Design 2016 znají vítěze

Jedenáctý ročník Cen Czech Grand Design ovládlo v Londýně působící studio deFORM. Dvojice designérů na sebe v loňském roce upozornila především interaktivní hrou KOSKI, která virtuální a reálný svět spojuje v deskové hře. Druhým mimořádně úspěšným dílem dvojice je policový systém ZIG ZAG pro švédskou značku HEM. Mlynář a Pollág se studiem deFORM uspěli v Cenách Czech Grand Design již v roce 2013, kdy si odnesli cenu Objev roku, které každoročně oceňuje nové talenty. Již čtyři roky poté jim patří titul Designér roku a také Grand Designér roku pro absolutního vítěze napříč všemi kategoriemi.

V úterý 21. března byli oceněni nejlepší designéři za rok 2016. Prestižní cenu v soutěži Czech Grand Design 2016 převzali autoři celkem v jedenácti kategoriích. Absolutním vítězem, Grand designérem roku, se stalo progresivní studio deFORM Jakuba Pollága a Václav Mlynáře.

Trofej pro jedenáctý ročník Cen, skleněnou korunu, vytvořila oděvní designérka a Grand designérka roku 2015 Liběna Rochová ve spolupráci s Petrem Kuchtou a sklárnou Ajeto. „Ocenění nejlepším, tedy korunovace. Proto jsem jako letošní trofej vytvořila korunu ze skleněných střepů, jako myšlenek, které se nakonec spojí v jeden celek, jeden objekt. Zároveň jsem chtěla do seriózního objektu přinést trochu nadsázky, a proto jsem do každé koruny zakomponovala zlatý nebo stříbrný pásek se zapínáním, které známe z kšiltovek,“ vysvětluje Rochová.

V letošním roce se poprvé předávala cena pro nejlepšího ilustrátora, kde se ve finále potkala trojice známých jmen. Ocenění si nakonec odnesl Michal Bačák za ilustrace pro časopis Newsweek a mísy pro českou značku Křehký.

Nejlepší designérkou šperku se stala Markéta Kratochvílová za kolekcí Mononoke a Dragon spirit, se kterou v loňském roce oslnila v Arthouse pražského Designbloku. Kombinované šperky vznikly inspirované japonskými lovkyněmi perel.

Kategorii grafický designér roku ovládlo studio Oficina, které získalo cenu za vizuální identitu festivalu motion designu Mouvo.

Nejlepší fotografkou roku je Vendula Knopová za portréty studentů FAMU a módní fotografie.

Slavnostní večer, který režírovala Jana Burkiwiczová, se letos nesl v duchu tématu s hlavou v oblacích. Diváky provedla večerem trojice moderátorek ve složení Eliška Křenková, Marika Šoposká a Zuzana Stavná, které na jevišti v roli předávajících hostů přivítaly ministra kultury Daniela Hermana, ekonoma Tomáše Sedláčka, modelku Karolinu Kurkovou, ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka, architekta Zdeňka Fránka, ultramaratonce Jana Francke a další významné hosty. V průběhu večera nechyběla taneční i akrobatická vystoupení, hudebně večer doprovodili progresivní Lazer Viking a DJ Ventolin.

Cena pro Výrobce roku připadla značce BOMMA, za kolekci svítidel Phenomena, na které se podíleli špičkoví čeští designéři jako studio Dechem, Jan Plecháč a Henry Wielgus, Ota Svoboda nebo Kateřina Handlová.

Nejlepším módním designérem byl vyhlášen Miro Sabo a jeho kolekce pro jaro a léto 2017, která balancuje na hraně pánské a dámské konfekce.

Za nejlepší Obchod roku si odneslo cenu letenské knihkupectví PageFive nejen za výstavní činnost obchodu, ale také za festival Lustr, který každoročně představuje tvorbu desítek českých ilustrátorů.

Za nejlepší Obchod roku si odneslo cenu letenské knihkupectví PageFive nejen za výstavní činnost obchodu, ale také za festival Lustr, který každoročně představuje tvorbu desítek českých ilustrátorů.

Objevem roku se stal student pražské UMPRUM Eduard Herrmann. Akademie ocenila jeho diplomovou práci, projekt betonové parkové lavičky Satellite a rovněž svítidla Ignis.

Hlavním partnerem cen je Česká spořitelna se značkou Erste Premier, poskytovatelem nadstandardních bankovních služeb. „Design v sobě snoubí jedinečnost s užitkem, dokonalost s jinakostí, okamžitý zážitek s nadčasovou hodnotou. Na mimořádné počiny designérů upozorňují prestižní Ceny Czech Grand Design a Erste Premier je jejich dlouhodobým partnerem. Stejně jako odborníkům zastoupeným v porotě leží na srdci úspěch talentovaných a jedinečných umělců, nám ve světě nadstandardního bankovnictví Erste Premier záleží na úspěchu našich klientů, kterým nabízíme kvalitní služby a výjimečné zážitky,“ říká Petra Ondrušová, ředitelka Erste Premier.

Jedenáctý ročník Cen Czech Grand Design vyvrcholí festivalem Best of, který představí finálové práce ve všech autorských kategorií od 30. března do 2. dubna 2017 ve Ville Pellé. Kromě výstavy jednotlivých finalistů uvede také tematické přednášky a diskuze, projekce, dětské dílny a workshopy s designéry. Celý program najdete na www.czechgranddesign.cz.

Přehled výsledků Czech Grand Design 2016:

Absolutní vítěz, Grand designér roku – Cena Erste Premier: deFORM

Designér roku – Cena Ministerstva kultury ČR: deFORM / interaktivní hra KOSKI, policový systém ZIG ZAG (HEM)

Módní designér roku: Miro Sabo / kolekce S/S 17

Designér šperku roku: Markéta Kratochvílová / kolekce Dragon Spirit, kolekce Mononoke

Grafický designér roku: Oficina / koncepce a vizuální styl festivalu Mouvo

Fotograf roku: Vendula Knopová / Portréty studentů Katedry scenáristiky a dramaturgie FAMU, fotografie pro kolekci Chataři (Tereza Rosalie Kladošová), fotografie pro Amazing production a You Make T-shirt

Ilustrátor roku: Michal Bačák / ilustrace pro časopis Newsweek, mísy Živa, C3PO (Křehký)

Obchod roku: PageFive / výstavní činnost a festival ilustrace Lustr

Výrobce roku – Cena Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: BOMMA / kolekce svítidel Phenomena (DECHEM), Soap (Ota Svoboda), Shibari (Kateřina Handlová) a Lantern (Jan Plecháč a Henry Wielgus)

Objev roku: Eduard Herrmann / parková lavička Satellite (mmcité1), svítidla Ignis (BOMMA)

Do Síně slávy byl uveden: Rostislav Vaněk

Interiér: Malý byt plný prostoru

Kdo tu žije:

Veronika (37 let) je maminkou chlapečka Tiaga (5 let). Vystudovala mezinárodní vztahy a evropská studia v Praze a již dvanáctým rokem žije v zahraničí – nejprve v Belgii a v současné době se pracovně stěhuje do Švýcarska. Veroniku baví jízda na koni a celkově má podle svých slov velmi ráda přírodu, která je pro ni zdrojem obrovské relaxace.

Žijete trvale v zahraničí. Proč jste se rozhodla koupit byt v Praze a proč jste si vybrala zrovna lokalitu Holešovic?

Jelikož dlouhodobě žiji v zahraničí v pronajatých bytech, toužila jsem vybudovat si takový svůj byt „domov“, kam bych se mohla v rámci návštěv rodiny v České republice pravidelně vracet a v budoucnu vrátit natrvalo i se synem. Praha je podle mého názoru jednoznačně nejkrásnější město v Evropě. Lokalitu Holešovic jsem si vybrala i nevybrala. Byt jsem dostala od rodičů, ale v původním velmi špatném stavu. Rozhodla jsem se, že ho zrekonstruuji, jelikož Holešovice jsou velmi blízko centra a celá čtvrť za poslední léta vzkvétá. Prodej nepřicházel v úvahu, připadalo mi nerozumné prodávat byt, který je kousek od centra, ale i Stromovky a je zde skvělá dopravní obslužnost.

V jakém stavu byl byt před rekonstrukcí a jaké změny zde bylo nutné provést?

Byt neprošel rekonstrukcí od postavení domu v 50. letech. Vše bylo původní, včetně rozvodů elektřiny a odpadů. Vypadávaly pojistky, neodtékala voda a především dispoziční řešení 1+1 bylo zcela zastaralé. Z chodby vedly dveře rovnou do kuchyně a z kuchyně se chodilo do koupelny. Toaleta byla v chodbě a poté následoval obývací pokoj a ložnice v jednom. I když nejsem odborník, bylo mi jasné, že je zde spousta špatně využitého místa a byt by mohl vypadat daleko lépe. Kristina mi navrhla několik možných řešení, včetně otevřeného prostoru, nakonec jsme se především z finančních důvodů rozhodly do stavebních základů nezasahovat a ponechat původní rozložení, ovšem se zcela novým rozvržením 2 + kk, čímž jsem získala samostatnou ložnici na spaní. Také vanu a úložný prostor v koupelně, v malém bytě velmi cenné.

Proč jste se rozhodla oslovit právě Kristinu Prokšovou?

Kristinu jsem si našla na internetu. Zaujaly mne její webové stránky, ze kterých na mne dýchala pohoda a harmonie. Kristina na můj požadavek pohotově odpověděla a za pár dní jsme se sešly v bytě a vše probraly. Kristina má schopnost naslouchat, a i když jsem já sama neměla příliš konkrétní představu o výsledku, vše dopadlo nad mé očekávání.

Jaké byly vaše praktické a estetické požadavky na výsledek?

Praktickými požadavky byly především úložný prostor a dostatek místa k pohybu, i když má byt rozlohu 44 m2. Také jsem si přála komfort odpovídající současnosti. Například sušička prádla pro mě byla absolutní nutností. Nechtěla jsem v malém bytě mít sušák, který zabere spoustu místa a na eleganci bytu nepřidá. Co se týče estetického hlediska, chtěla jsem, aby z bytu vyzařovala harmonie a spojení s přírodou. Přála jsem si místo, které by mne po příchodu domů „pohladilo na duši“. Miluji dřevo ve spojení s bílou barvou a útulnost. Vím, že to vše nebylo lehké skloubit, ale Kristině se to podařilo.

Kombinace přírodního dřeva s bílými plochami v matné povrchové úpravě a akcenty v šedé a žluté barvě dokonale naplňují současné trendy v oblasti interiérového designu. Bylo toto schéma vaším nápadem, nebo jste nechala Kristině zcela volnou ruku?

Kristině jsem nechala volnou ruku, jelikož jsme byly naladěny na stejnou notu a já jsem jí důvěřovala, že dokáže mé ideály proměnit v realitu. Spolupráce byla naprosto bezvadná, i když probíhala na dálku prostřednictvím e-mailů.

Kristina vždy zaslala e-mail s popisem a fotkami vybraných materiálů a já jsem měla velmi jednoduchou úlohu – návrh schválit. Kristina také řídila ve spolupráci se stavební firmou stavební práce a montáž kuchyně a koupelny.

Společně jsme byly v obchodě vybrat pouze kuchyňskou linku a okenní dekorace. Za okenní dekorace patří Kristině zvláštní poděkování, jelikož vybrala naprosto úžasné závěsy do ložnice. Všechny okenní dekorace byly ušity na míru, což byla nemalá částka, ale vyplatila se. Výsledek je originální a dodává bytu ten správný nádech.

Prostor působí čistě a otevřeně mj. proto, že je zde minimum volně stojícího nábytku. Jak jsou zde vyřešeny úložné prostory?

Do kuchyňské linky se vešly všechny domácí spotřebiče – pračka, sušička, lednice, mrazák, myčka a trouba. V chodbě je velká úložná skříň, která slouží k uložení vysavače, čisticích prostředků atd. Druhá část blíž ke vchodu je určena na šaty, boty, deštníky. V ložnici je pak další velká šatní skříň. Postel má zvedací rošt, takže také v ní je úložný prostor pro věci, které nepoužívám každý den, jako jsou cestovní kufry atd.

Chystáte v interiéru nějaké změny? Je zde něco, co byste si dnes přála mít jinak?

Tak jak byt Kristina navrhla, mi v současné době naprosto vyhovuje a splňuje všechny mé představy a požadavky.

Slovo designérky Kristiny Prokšové

Původní dispozice bytu 1+1 nebyla pro Veroniku vhodná. Navrhla jsem tedy několik prostorových řešení, z nichž nakonec vyhrál ten nejšetrnější v tom smyslu, že nebylo nutné zasahovat do příček. Z původní kuchyně vznikla ložnice s přístupem do koupelny a kuchyň jsme přesunuli do části obývací, vznikl tak nově prostor 2 + kk. Co se týče stylu, držela jsem se světlých a neutrálních barev a materiálů. Obecně lze říct, že je byt zařízený v přírodních tónech dubového dřeva v kombinaci s béžovou, bílou a žlutou. I když je byt díky své rozlehlé terase, která kopíruje celou délku bytu, velmi světlý sám o sobě, tak mu světlejší barevné kombinace dodaly vzdušnost.

Kontakt: KP-interiors.cz

* * *

Další návštěvy interiérů, které by vás mohly zajímat:

Interiér s nonšalantní elegancí

Svoboda malého prostoru

Krása jednoduchosti

Ve světle rodinného štěstí

Stará pekárna po seversku

* * *

Další zajímavé interiéry najdete v rubrice Návštěvy a na našem sesterském webu Modernibyt.cz.

Pasivní dům ze zdiva KMB SENDWIX

(Komerční prezentace)

Bezmála tři roky vývoje a pečlivé přípravy se pozitivně odrazily nejen na kvalitě stavby, komfortu užívání a provozních úsporách, ale i na pořizovací ceně a návratnosti investice do energeticky efektivního opatření. Kvalitní výsledek by nebyl možný bez úzké spolupráce s výrobci stavebních materiálů a technologií, generálního dodavatele stavby a konzultací s odborníky v oboru a řady zkoušek.

Životnost konstrukcí a jejich nenáročná údržba je zaručena nejen podrobnými simulacemi při návrhu, ale hlavně použitím jen kvalitních materiálů od certifikovaných výrobců. Domy jsou stavěny výhradně zděnou technologií. Pro své vynikající vlastnosti byly obvodové stěny vyzděny z vápenopískového zdiva SENDWIX tl. 17,5 a 24 cm, dodávaného společností KM Beta.

Obálka domu – „termopancíř“

Provozní náklady jsou navrženy na nejnižší možné úrovni s vyváženou ekonomickou návratností. Dosažené úspory oproti tradičním domům dosahují až 80 %. Náklady na vytápění se předpokládají do 7000 Kč/rok a součet všech energií pro provoz domu 16 000 Kč/rok. Obvodová stěna je z bloků SENDWIX tl. 17,5 a 24 cm s kontaktním zateplením z grafitového polystyrenu tl. 35 cm a šlechtěnou silikonovou omítkou. Výplně otvoru jsou montovány jako předsazené v úrovni venkovního zateplení.

Skladba podlahy v přízemí nad základovou deskou se liší od tradičních řešení jen použitím 18 cm podlahového polystyrenu ve třech vrstvách. Dům je založen na vrstvě granulovitého pěnového skla REFAGLASS nasypaného a zhutněného pod základovou deskou, případně i podél základových pasů v tloušťce až 50 cm.

Krov střechy je z kompozitních I-nosníků, které konstrukci umožňují nejen materiálovou úsporu v rámci vylehčenému profilu, ale hlavně dostatečnou tuhost a eliminaci tepelných mostů. Minerální izolace Rockwool v tloušťce 50 cm ve třech vrstvách předchází přehřátí a ani v době nejvyšších letních teplot nedochází k nepříjemnému prohřátí. Alternativně lze použít ekologickou foukanou celulózu nebo dřevitou hmotu.

V jihočeských Chelčicích je postaven pasivní dům ze zdiva KMB SENDWIX, který slouží jako vzorový a je průkopníkem tohoto druhu staveb nejen v regionu. Autorem projektu je architekt Tomáš Hlavín z atelieru Archmod, generálním dodavatelem byla firma CB Building, s. r. o.

TZB

Tradiční technologií pro pasivní domy je systém teplovzdušného vytápění s řízeným větráním a rekuperací s integrovaným zásobníkem tepla (IZT), umožňující připojení s celou řadou zdrojů, a to v bivalentním až trivalentním zapojením.

Výhodou IZT je možnost průtočného ohřevu teplé vody. V této sestavě se pak může využít například krb na dřevo, solární termické panely nebo tepelné čerpadlo. Poslední vývoj a zkušenosti z realizace vzorového domu ukazuje, že daleko efektivnější a navíc cenově přijatelnější je koncepce technologií, kterou souhrnně nazýváme solárně aktivní. Instalací fotovoltaických panelů získáme obnovitelný a efektivní zdroj energie.

Vytápění objektu zajišťuje levné elektrické nízkosálavé panely na stěnách nebo na stropě. Ohřev teplé vody je zajištěn elektrickým ohřívačem poslední generace Tatramat s inteligentním SMART termostatem. O kvalitu vzduchu se postará jednoduchá rekuperační větrací jednotka. Ovládání všech technologií je možné jak pomocí programovatelné nástěnné jednotky, tak i dálkově prostřednictvím webového rozhraní.

KMB SENDWIX

Vápenopískové bloky SENDWIX jsou na českém trhu již zavedeným materiálem. Svými vlastnostmi jsou optimální pro výstavbu nízkoenergetických a pasivních budov. Vyrábějí se pouze z přírodních materiálů – vápna, písku a vody. Nepoužívají se žádné jiné přísady ani chemické prostředky.

Vysoká únosnost vápenopískových bloků umožňuje stavbu nosných konstrukcí již od tloušťky stěny 175 mm. To přináší úsporu obestavěného prostoru a investičních nákladů či naopak zvýšení zisků v podobě rozšíření obytné plochy v jednotlivých podlažích. Systém umožňuje zavedení elektroinstalační techniky do prostoru dutých děr v jednotlivých blocích.

Menší spotřeba omítkových směsí díky přesným rozměrům zdicích prvků vede k celkové finanční úspoře. Úspora se projeví i u mezibytových stěn.

Díky vysoké objemové hmotnosti mají materiály vynikající akustické vlastnosti. Nejpřísnější normové požadavky beze zbytku splňují AKU bloky SENDWIX o tloušťce 240 mm. Vzhledem k nosnosti vápenopískových bloků (40 N/mm²) je možné použít materiál i pro stavby bytových domů, a to ve všech typech nabízených šíří zdiva (290, 240, 175 mm), jež umožňují výstavbu až sedmipodlažních budov bez použití skeletové konstrukce.

Vápenopískové zdivo je díky vysoké pevnosti využitelné zvláště pro stavby s vysokým zatížením, kde je požadavek na větší únosnost zdiva při větším rozpětí nosných stěn. Je tak alternativou monolitických betonových konstrukcí.

Objemová hmotnost materiálu je zhruba dvakrát vyšší než u pálených bloků, proto je možné dosahovat vynikajících akumulačních schopností, jež se hodí pro zachovávání stabilní teploty interiéru v letním i zimním období. Vzhledem ke svým akumulačním vlastnostem jsou vápenopískové cihly doporučovány pro stavby nízkoenergetických a pasivních domů. Energetické náklady na provoz objektů jsou poté minimální.

Další informace o zdivu KMB SENDWIX najdete na webu KM BETA.

REKONSTRUKCE, část 9.: Exteriér

Předchozí část seriálu najdete zde.

Pokud se dostanete do fáze, kdy jste se vším v domě plus minus spokojeni, začnete si všímat detailů a hlavně: podíváte se ven z okna. A právě tady začíná nekonečná řada dalších akcí.

Pokud se díváte z okna na dvůr a ne do ulice, začnete si všímat, co všechno ještě není hotové. Když ještě nemáte fasádu, nevypadá váš domeček zvenku nijak skvěle, i když je vám už v jeho útrobách hezky teplo. Chybí i chodníky a terasa. Na dvoře stojí řada dalších stavení, která by si také zasloužila péči. A navíc už na nic zbývají peníze. Myslím, že je lepší si půjčit něco navíc a některé věci dodělat než se s rekonstrukcí trápit nekonečně dlouho hlemýždím tempem.

Začněte od fasády

K naší spokojenosti jsme fasádu dokončili a pod omítku zvolili minerální vatu, která je na rozdíl od polystyrenu pro kamenný (opukový) dům vhodnější, protože propouští vzduch, dům tak lépe dýchá a „nepotí“ se. Vedle nové fasády vypadalo všechno ostatní dost ošklivě. Do chodby jsme přinášeli z udusaného staveniště hlínu. Trávník nikde, zato kopřivy, kamení a suť skoro všude. Potřebovali jsme nová domovní dvířka i nová vrata. Na dům navazuje zídka, která najednou vypadala hrozně.

Všechny tyto věci sice už „umí počkat“, ale my jsme čekat nechtěli. Zrada v rekonstrukci spočívá hlavně v tom, že vlastně nikdy nekončí. Čím větší máte pozemek, tím je to nekonečnější. Nicméně, pokud vás to baví, svépomocí se tomu můžete věnovat až do konce svých sil (asi náš případ).

Nasaďte techniku

Nedoporučuji „křísit“ trávník na místě, kde jste rok dva pobíhali a kde se pohybovala těžká technika. Naštěstí jsme měli dostatečný vstup na pozemek ze dvou stran a přesuny těžkých hmot jsme mohli realizovat i ze zahrady. Na dvoře už tedy bylo možné začít s trávníkem. Protože obec disponovala značnou haldou ornice (po přesouvání vodovodu), nebylo co řešit. Opět nutno zdůraznit, že pokud něco zvládne těžká technika, je lepší si připlatit, než jezdit týden s kolečkem až do úmoru. Mozolům a dřině se stejně nevyhnete, protože lžíce bagru nedosáhne všude.

Plánování zahrady

Předem zvažte, kde bude trávník, kde záhony, kam vysadit stromy atd. Zahrada vyžaduje koncepci a péči stejně jako samotný dům. Tak jako existují architekti „domovní“, existují i architekti zahradní. Nechtěl bych soudit, kteří z nich jsou důležitější, z logiky věci musíte nejprve bydlet a pak se můžete zabývat zahradou.

Samozřejmě je to i o finančních prostředcích. A tady jsou zahradní architekti trochu neprávem odsouváni do pozadí. I my si museli přiznat, že na ně v závěrečné fázi rekonstrukce, kdy jsme se téměř vydali ze všech peněz, prostě už nemáme. Ale i to lze řešit. Většinou stačí trochu počkat a začít se tomu věnovat v momentu, kdy zase naberete dech.

Tip

Než začnete kopat chodníky či terasu, dobře si rozmyslete, zda nebude nutné povolat opět těžkou techniku. Zlaté pravidlo, foťte nebo zakreslujte si všechny rozvody, plynu, kanalizace atd. Nikdy nevíte, co ještě budete na své parcele páchat, hodí se to samozřejmě i v případě poruchy nebo havárie. My jsme si museli dost „pohrát“ s přesunem domácí čističky odpadních vod (DČOV), protože bránila v cestě terase. Osobně se mi do toho vůbec nechtělo, nicméně manželka a dodavatelská firma mě správně přemluvily, že se to „vyplatí“. Takže jsme vykopali novou jámu a DČOV přestěhovali i se všemi kabely a potrubími.

Poslední část seriálu najdete v této rubrice příští úterý.

Vaříme v mixéru: Hummus se zeleninou

Na 4 porce hummusu se zeleninou budete potřebovat následující ingredience:

200 g nakládané nebo vařené cizrny
200 g uvařené červené čočky
1 lžíce tahini pasty
1 lžíce sezamového oleje
50 ml 33 % šlehačky případně vývar na zředění
sůl, pepř
citrónovou šťávu
3 sušená rajčata v oleji nebo 2ks pečených, nakládaných paprik
Petrželku, koriandr

Postup je jednoduchý: všechny ingredience vložíte do mixéru (dle kapacity najednou či navíckrát) a rozmixujete. Zdobit můžete petrželkou a koriandrem, cherry rajčátky, naklíčenou čočkou, naloženými papričkami, zkrátka čímkoli, co máte rádi. Pokud máte rádi pečivo, můžete k hummusu podávat italský chléb foccacia nebo grissini, jinak přijdou vhod plátky mrkve, řapíkatého celeru či okurek.

V tomto případě není třeba zvlášť výkonného stroje, pokud si ale přejete pořídit jeden univerzální inteligentní mixér, který zpracuje prakticky cokoli, doporučujeme vyzkoušet Catler BL 9010 the Boss – stolní mixér vybavený vysoce výkonným 2,2kW motorem, ochranou proti přetížení, odolnou kovovou hřídelí a jedinečným systémem nerezových nožů. S pomocí šesti přednastavených programů dokážete stiskem jediného tlačítka připravit polévky, mražené dezerty nebo ovocné či zeleninové smoothie. Třešničkou na dortu je program automatického čištění, který důkladně zbaví dno i nožový systém zbytků potravin.

Další recepty Veroniky „Koko“ Kokešové najdete na jejím blogu.

Připravila: Veronika Mannová, Foto: Veronika Mannová, CATLER

NÁVOD: Knihovna z bedýnek

Co budete potřebovat:

Dřevěné bedýnky různých velikostí
Brusnou houbičku
Hadřík z mikrovlákna
Papírovou lepicí pásku
Barvy a lak na dřevo
Malířský váleček a štětec

Postup:

1. Doporučujeme bedýnky napřed nanečisto poskládat a vyfotit nebo namalovat plánek, abyste si lépe mohli rozvrhnout barevné kombinace.

2. Pomocí brusné houbičky zbavte bedýnku všech nerovností, aby barva dokonale přilnula k povrchu.

3. Před natíráním je důležité odstranit veškerý prach, ideální je hadřík z mikrovlákna.

4. Pohrajte si s kombinací barev a způsoby natření každé bedýnky. Aby byl výsledek dokonalý a barva vám nezatekla tam, kam nemá, oblepte rohy papírovou lepicí páskou.

5. Naneste základní nátěr barvou na dřevo, nechte zaschnout a znovu natřete. Nakonec nalakujte.

6. Na natření vnitřků bedýnek použijte štětec, kterým se snadno dostanete i do rohů.

* * *

Pokud rádi kutíte a tvoříte, mohly by se vám hodit i další návody:

Jak dostat obrázek na květináč

Pracovní stěna

Dřevěná houpačka

BLOG: Jak jsme stavěli bungalov 3.

Předchozí díl seriálu najdete zde.

Pamatujete si na klasické dřevěné bednění stlučené z prkýnek, které se kdysi k betonáži používalo? Dnešní ztracené bednění z dutých betonových tvárnic je moderní stavební systém, který usnadňuje práci, a vyzdívání obvodu základové desky je s ním úplná hračka.

První řadu bednění jsme založili do betonové směsi, tím jsme zároveň vyrovnali horní hrany tvárnic. Pomáhal nám rotační nivelační přístroj. Ocelové tyče zabetonované v základových pasech byly rozmístěny podle délky jednotlivých tvárnic tak, aby každou tvárnicí procházela 1 tyč. Na tuto první řadu tvárnic jsme po celém obvodu položili a svařili podélnou výztuž z tyčí z betonářské oceli a s přesahem nasucho položili druhou řadu tvárnic tak, aby jednotlivé dílce byly převázány. Nakonec jsme obě řady tvárnic zalili betonem.

Při betonáži je důležité, aby betonová směs zatekla do všech rohů a koutů, proto se po nalití do každé tvárnice beton pěchuje (vibruje). K tomu stačí vhodná dřevěná tyč (dá se zapůjčit i tzv. vibrační tyč na beton) a pár silných rukou. Betonem se zalévá 2. řada tvárnic zhruba do výšky necelých dvou třetin. Mezi základové desky obou domů jsme vložili polystyren, který zajistil dilatační spáru mezi bytovými jednotkami.

Následovalo položení kanalizace uvnitř domu a vyvedení na místech, kde to bude třeba – tj. toaleta, koupelna a kuchyně. V projektu jsou všechny tyto provozy kumulovány do jednoho místa v domě, tak aby se minimalizovala jejich délka. Takové umístění šetří materiál při stavbě, kratší délka potrubí je lepší z důvodu případných oprav v budoucnu a mokré provozy umístěné v dispozici pospolu výrazně spoří spotřebu vody a energii na její ohřev.

Vybetonováno za jeden den

Po položení kanalizačního potrubí a záhozu přišel ke slovu opět bagr. Do vnitřního prostoru navozil tzv. recyklát, směs rozdrcených cihel a betonu. Tento materiál se v několika vrstvách nahutnil vibrační deskou až do výše betonu ztuhlého v ztraceném bednění. Poslední vrchní zhutněnou vrstvu tvořil štěrk.

Vnitřní okraje tvárnic jsme po nahutnění recyklátu (včetně vrchní vrstvy štěrku) ulámali a výztužné ocelové tyče ohnuli směrem dovnitř. Zároveň jsme celý vnější obvod základů obložili extrudovaným polystyrenem, který byl znivelován do požadované výšky základové desky. Tím se zabrání promrzání základové desky. Nakonec jsme navrch položili kari sítě, které celou základovou desku spojí a zaručí její kompaktnost.

K vylití základové desky jsme opět použili bagr s míchací lžící. Během jediného dne byly základové desky na oba domy vylité. Rovinnost základové desky jsme kontrolovali pomocí rotačního laseru, přebytečný beton jsme odstraňovali pomocí dlouhých latí. Zůstal rovný a hladký povrch – absolutně rovná podlaha budoucího domu.

V příštím díle začneme dům stavět do výšky, projdeme založení první řady a povíme si něco o používaném zdicím materiálu.

* * *

Autorka Monika Kořínková je spolumajitelkou rodinné developerské firmy a poradkyně v oblasti bydlení. Kontakt: Bydlenivkostce.cz

Pórobeton roste jako z vody

Správná vlhkost vzduchu

Ošetření přírodním olejem

Doporučený postup údržby

Mořené povrchy časem žádají renovaci

Přehled výsledků Czech Grand Design 2016:

Kdo tu žije:

Slovo designérky Kristiny Prokšové

Obálka domu – „termopancíř“

TZB

KMB SENDWIX

Začněte od fasády

Nasaďte techniku

Plánování zahrady

Tip

Co budete potřebovat:

Postup:

Vybetonováno za jeden den

PARTNEŘI WEBU