Blog

Škola stylu: Doma jako u moře

Nadčasový námořnický styl k létu a době dovolených prostě patří. Stojí na kombinaci bílé, modré a červené v těch nejsytějších odstínech. Nesmějí chybět nezaměnitelné modrobílé vodorovné pruhy a proužky, bez kterých si námořnický styl představí málokdo, a vzory s námořnickou tematikou, jako jsou kotvy, záchranné kruhy, majáky, lana, kormidla a suvenýry z dovolené. Oblíbené jsou i tapety v podobě mapy, případně se vzorem souřadnic.

Stěny mohou zdobit obrázky lodí, moře samotného a živočichů, co v něm žijí. Vyplatí se řídit heslem v jednoduchosti je krása, proto se nesnažte zkombinovat všechny zmíněné námořnické prvky, ale vyberte si pouze motivy, které jsou vám příjemné a vašemu srdci blízké.

Pokud na půdě objevíte starý lodní kufr, rozhodně investujte čas i peníze do jeho renovace, získáte úžasný tematický prvek interiéru. Nebo takovou láhev s pískem a korkovým uzávěrem, ve které se ukrývá vzkaz, zvládne každý, jen pamatujte na to, že vzkaz by měl být psaný ručně.

Barvy trikolory

Pokud zrovna nefandíte pruhům, bílé povlečení s jednoduchými detaily modrobílých proužků je pro tento styl skvělá volba. O co střídmější je povlečení, o to víc se můžete odvázat u výběru dekoračních polštářků. Zase opět platí, že by měly být vyvedené v barvách trikolory, a nesmějí chybět tematické motivy.

V jednoduchosti je krása

Bíle natřené palubky mohou být rychlým a cenově dostupným řešením nerovností stěn či tepelných ztrát, ale také nápaditou cestou k dotvoření interiéru v námořnickém stylu, pokud zrovna nechcete mít na stěnách mapy či tapety s námořnickými motivy.

Netradiční bydlení v pyramidě

Na stavbu svého vysněného domu ale neměla peníze. Ty však v roce 2012 vyhrála v loterii, a tak se její sen mohl začít naplňovat. Jenže pak zase nebylo jednoduché najít firmu, která by byla schopná pyramidu navrhnout a postavit.

Stavbu domu ve tvaru pyramidy limitoval nejen rozpočet, ale i velikost stavebního pozemku. Tento tvar má totiž špatný poměr zastavěné plochy k ploše užitné. Bylo proto nutné najít takové řešení, které zachová dostatečně velkou plochu pro život investorky a její dcery a přitom bude dodržen rozpočet.

Nakonec se stavby domu v Rýmařově ujala firma Vesper Frames. „Nejdříve jsme se museli s problematikou pyramid blíže seznámit, abychom už od začátku pracovali se správným poměrem stran pyramidy a její orientací na pozemku. Tyto parametry má dům stejné jako u známých pyramid v Egyptě. Po pár náčrtech a dalších hodinách ve studiu vznikl návrh, se kterým byla spokojena nejen investorka, ale i my jako architekti,“ říká Michal Šopík z této firmy.

Konstrukci dřevostavby tvoří rámová sendvičová konstrukce. Čtyři nárožní krokve vynášejí zbytek izolované konstrukce střechy. Pyramida s vloženým kvádrem má užitnou plochu 64 m2. Přízemí obsahuje 2+kk, druhé podlaží ložnici s meditačním prostorem ve špici pyramidy. Vzniklo tak 3+kk za necelé 2 miliony Kč.

Podařilo se vám také postavit či opravit dům, byt nebo chalupu?

Pošlete nám na email rd@bmczech.cz fotografie z exteriéru i z interiéru

a napište, z čeho máte největší radost a co vám dalo nejvíc práce.

Nejzajímavější příspěvky otiskneme v časopise Rodinný dům.

Vzorové systémy vám usnadní výběr

(Komerční prezentace)

V této situaci Vám mohou být dobrým pomocníkem „Vzorové systémy“ společnosti PRESBETON, které byly vytvořeny právě za tímto účelem, usnadnit Vám výběr produktů. Tyto vzorové systémy jsou koncipovány jako skládačka ve dvou modelových řadách – řada Rustikal a řada Modern. Je to pouze otázka osobního vkusu, zda dáte přednost moderní architektuře nebo jste zastánci přirozeně vypadajících prvků, které často imitují přírodní materiály, evokují časy dávno minule a skvěle splynou s okolní přírodou.

Vzorové systémy společnosti PRESBETON jsou koncipovány jako skládačka ve dvou modelových řadách – řada Rustikal a řada Modern.

Vybírat můžete celkem ze šesti vzorových systémů, přičemž každý z nich zahrnuje zdicí kameny nebo tvarovky, skladebné dlažby pro zpevněné plochy okolo domu, plošné dlažby na balkony, terasy a některé systémy jsou doplněny i o schody a palisády.

Vzorové systémy společnosti PRESBETON jsou koncipovány jako skládačka ve dvou modelových řadách – řada Rustikal a řada Modern.

A pokud byste si i tak s výběrem nevěděli rady, nic se neděje, můžete napsat do naší poradny, kterou najdete na webových stránkách, nebo využít naší služby „Projekt zdarma“, kde Vám poradí naši odborníci a případně Vám i zpracují jednoduchý projekt.

Muffin s rumovými rozinkami a drobenkou

10 porcí

Ingredience

50 g rozinek

Tmavý rum

2 vajíčka

150 g cukru

1 pl vanilkového extraktu nebo 8 g vanilkového cukru

150 ml plnotučného jogurtu

100 ml slunečnicového oleje

250 g hladké mouky

Kypřící prášek do pečiva

Špetka soli

½ čl mleté skořice

4 pl rozdrobených sušenek Lotus Biscoff

Postup

Rozinky nasypte do malé mističky a zalijte rumem. Nechte odležet přes noc.

Předehřejte troubu na 185 °C.

V misce rozšlehejte vajíčka, přidejte postupně cukr a vanilkový extrakt nebo vanilkový cukr. Poté přimíchejte jogurt a slunečnicový olej. Důkladně promíchejte.

Nechte okapat rozinky a přidejte je do směsi.

Přimíchejte mouku, kypřící prášek, špetku soli a skořici. Nemíchejte příliš dlouho, nevadí, když v těstě zůstane pár hrudek. Pokud budete míchat příliš dlouho, muffiny nebudou lehké a nadýchané.

Nalijte těsto do formiček a posypte kousky sušenek Lotus Biscoff.

Dejte péct do trouby na 20 – 30 minut.

Zdroj: www.lotusbakeries.cz

Zahrada s vůní starých časů

Původně menší zemědělskou usedlost na okraji obce Straky zdědil současný majitel po prarodičích a po určitém čase se rozhodl, že chátrající hospodářství přivede opět k životu. Protože je profesí zahradník, bylo jeho snem připojit k postupně rekonstruovaným stavením také stylovou zahradu, která bude vévodit historickému dvoru. Vlhká louka za domem byla pro něj výzvou.

Čtyři priority autora zahrady

Autor zahrady Ing. Pavel Bičák 1. Dostatečný zdroj vody, jakožto symbol života.

2. Průchozí kruhový altán na vyvýšeném místě, symbol zákonitých proměn v přírodě.

3. Cesty, které provázejí člověka zahradou.

4. Různě tvarované živé ploty, ohraničující nebo členící zahradu.

Historizující styl a nálada

Pozemek o rozloze necelého hektaru proměnil majitel s několika přáteli k nepoznání. Začal budováním malého rybníku na místě, kde většinu roku stávala voda, čímž došlo k mírnému navýšení okolního terénu a rovněž k částečnému odvodnění pozemku.

Původní plány počítaly s areálem ve stylu originálního venkovského zahradnictví, ale od této myšlenky majitel po necelých dvou letech ustoupil. K tomu účelu byla vybudována vstupní brána a šestiboký altánek jako zázemí pro prodej, najdeme tady i velkou prodejní plochu s pískovými cestami, rozčleněnou po vzoru formálních historických zahrad na čtyři části, lemované živými ploty z tisu.

Současně s budováním zahrady probíhala v několika etapách také rekonstrukce rodinného domu a dalších staveb v areálu. „Od počátku jsme se snažili o zachování původní architektury a po vzoru sousedních historických stavení se snažili i něco zajímavého přidat. Na počátku jsme ale neměli žádný konkrétní plán. Pouze určité body, kterých bychom se měli držet,“ podotýká inženýr Pavel Bičák.

Neustálé proměny

Další nepsanou prioritou majitele je přirozená krása zahrady a její proměnlivost nejenom s každým ročním obdobím, ale také po celou dobu její existence. „Snažím se, aby zde vzniklo každý rok něco nového,“ říká přesvědčivě a ukazuje své dílo.

Nelze přehlédnout nádhernou smuteční vrbu, která byla vysazena ještě před vybudováním rybníka. Zaujmou i další košaté vrby, štíhlé duby, lípy či okrasné jabloně; z keřů pak vajgélie, zlatice, šeříky, svídy, trojpuk a pustoryl.

Jedna z cest vede až k rozkvetlému rozáriu a dále k pestrým záhonům s trvalkami. Není nad to usednout tu na lavičku, sledovat nebývalou krásu celého prostoru a nasávat vůni rostlin. Z jedné strany chrání zahradu dvoumetrový živý plot z habru, původní prodejní plochu zdobí v současné době do ornamentů stříhané živé plůtky z buxusu. Mezi nimi jsou vysázené letničky, které majitel dopěstovává ve stylovém skleníku viktoriánského typu.

„Nové výsadby slouží k tomu, aby v rozšiřující se zahradě bylo možné nalézt vždy něco zajímavého v každé roční době, od časných jarních cibulovin přes letničky až po podzimní macešky. Od časného léta do příchodu prvních mrazíků vždy rozzáří zahradu okolo dvou tisíc různých letniček. V každém roce jsou vysazovány také nové stromy a rostliny, které s přibývajícími roky získávají na síle a na kráse. Vznikají tak zajímavá místa a romantická zákoutí,“ dodává Pavel Bičák a zve nás do míst, kde formální část zahrady oživuje vodní prvek v podobě tryskající fontány. Vine se tady vodní kanál, jenž zároveň odděluje část ryze okrasnou od pastviny pro ovce a koně.

Domov pro flóru i faunu

Kromě již zmíněného šestibokého altánku a pěstebního skleníku tu najdeme také voliéry pro okrasné ptactvo, jako jsou bílí pávi, bažanti a holubi. Je patrné, že zahrada žije! Neustále se vyvíjí společně s přibývajícími rostlinami, cestami a dalšími prvky. Stoupá i rozmanitost drobného ptactva a jiných živočišných druhů, které zde dříve neměly své zázemí. Toto místo si oblíbil i ledňáček říční.

Výměna střešních oken do stávajícího ostění

(Komerční prezentace)

Renovaci obydlí máme obvykle spojenou s nepohodlím. Pohled na nepořádek a velké množství prachu v našem domě není příjemný. Proto společnost FAKRO rozšířila svou produktovou řadu o střešní okna určená pro renovaci, která mají tu výhodu, že se během výměny střešních oken nemusí zasahovat do stávajícího ostění. Už celá desetiletí jsou po celém světě do střech montována střešní okna. Během této doby stárnou a ztrácejí svou funkčnost. Starší okna se konstrukčně liší od aktuálně vyráběných střešních oken, a také z hlediska své energetické úspornosti a bezpečnosti. Navíc stará okna již nemusí splňovat požadavky zákazníků, jak vzhledově, tak esteticky.

S ohledem na životní prostředí byly po roce 2000 stanoveny předpisy týkající se termiky budov, které určují minimální normy pro střešní okna. Nechtěné ztráty drahé tepelné energie, nevyhovující zabezpečení proti vloupání nebo nevhodné estetické vlastnosti – to jsou argumenty hovořící pro výměnu starých střešních oken za nová.

Střešní okna na výměnu mohou být vyrobena ze dřeva – okna „RE“, nebo z plastu – okna „RF“. Dřevěná okna jsou kromě standardní verze s transparentním akrylátovým lakem dostupná rovněž ve verzi s bílým polyuretanovým nátěrem. Co se týče způsobu otevírání, dřevěná okna mohou být jak kyvná tak i výklopně-kyvná. Plastová okna se vyrábí pouze kyvná, a to v bílém provedení a v dekoru zlatý dub nebo borovice. Okna na výměnu mohou být vybavena dvojskly nebo trojskly.

Renovaci obydlí máme obvykle spojenou s nepohodlím. Pohled na nepořádek a velké množství prachu v našem domě není příjemný. Proto společnost FAKRO rozšířila svou produktovou řadu o střešní okna určená pro renovaci, která mají tu výhodu, že se během výměny střešních oken nemusí zasahovat do stávajícího ostění. Standardně jsou okna na výměnu „RE“ vybavena automatickou ventilační klapkou V40P v horní části okenního křídla, energeticky úsporným zasklením s thermo rámečkem TGI, systémem topSafe a klikou v dolní části okna. Okna se vyznačují tím, že se jedná o okna, u kterých jsou změněny rozteče SDK drážek pro vnitřní ostění při zachování standardních rozměrů oken FAKRO (vnější rozměry rámu a vnitřní rozměry křídla se nemění).

Okna na výměnu „RF“ jsou standardně vybavena ventilační klapkou V35 v horní části okenního křídla, energeticky úsporným zasklením s thermo rámečkem TGI, systémem topSafe a klikou v dolní části okna. Vyrábí se podle vnitřních světlých rozměrů ostění.

Střešní okna na výměnu FAKRO mohou zastoupit i okna jiných výrobců.

Nové střešní okno lze namontovat přesně na tom místě, na kterém bylo namontováno staré okno. Díky tomu celé vnitřní ostění zůstane neporušeno. Výhodou tohoto řešení je možnost ponechání starého obložení interiéru a omezení nákladů na výměnu střešních oken. Kompletní výměna oken proběhne tedy snadno a rychle, a navíc bez velkého nepořádku a všudypřítomného prachu.

Renovaci obydlí máme obvykle spojenou s nepohodlím. Pohled na nepořádek a velké množství prachu v našem domě není příjemný. Proto společnost FAKRO rozšířila svou produktovou řadu o střešní okna určená pro renovaci, která mají tu výhodu, že se během výměny střešních oken nemusí zasahovat do stávajícího ostění. K montáži nových střešních oken lze dodatečně použít zateplovací sadu (sada XDP), která je určena k rychlému a těsnému zhotovení tepelné a paropropustné izolace kolem okna. Pro okna na výměnu jsou určena univerzální těsnící lemování EHU-A a EHU-AT Thermo (rovněž ELU, ELU-T Thermo) s nastavitelnou hloubkou montáže, která umožňují montáž oken ve stejné úrovni, v jaké byla namontována měněná stará okna. Rozsah nastavení výšky je 37 mm.

Povrch záhonů, část 2.

První část článku najdete zde.

3. Štěpka a dřevěné uhlí

Štěpka jsou nadrcené větve stromů a keřů, ideálně listnatých. Pouze jehličnatá štěpka není vhodná, jehličnany obsahují ve svých tkáních inhibitory růstu, potlačující růst některých rostlin.

Máte-li jen jehličnatou štěpku, předkompostujte ji společně s hnojem a jinými zbytky v několikrát přehozené hromadě, a pokud nastane aspoň částečný rozklad, můžete tuto hmotu už za měsíc nebo za dva použít na záhony. Totéž platí pro kůru jehličnanů, kterou si většina klasických okrasných zahrádkářů představí jako mulčovací hmotu. Pokud ji máte, je vhodnější ke kyselomilným druhům. Můžete ji také prokompostovat s hnojem, nebo s ní mulčovat čerstvé výsadby na pozemcích u lesa.

Štěpka je ale mnohem vhodnější než kůra. Je drcená na malé kusy, rozkládá se středně pomalu a vytváří dlouhodobý kvalitní povrch záhonů. Když chcete její rozklad urychlit a vytvořit úrodnou první trať pro hladové zeleniny na příští sezonu, dejte pod ní vrstvu hnoje. Jede-li záhon zrovna v druhé nebo třetí trati, čerstvý hnůj nepřidávejte (např. mrkve by byly červivé). Kompost můžete přidávat vždy.

Dřevěné uhlí je laicky řečeno porézní, žárem vypreparovaná uhlíkatá kostra dřevní hmoty. Prodává se ve formě drtě po pytlích nebo v „bigbagu“ (pytel o objemu 1m3) pod názvem např. agrobiouhel, biochar. V půdě se skoro nerozkládá, zůstává v ní jako strukturotvorná substance. Zvětšuje „ubytovací kapacitu“ půdy pro půdní mikroorganismy a pomáhá v půdě udržet vodu i vzduch, což je důležité.

Černá barva na povrchu půdy akumuluje teplo a pomáhá prohřívání záhonu. Je opakem slámy, která je světlejší, hodně slehne a drží pod sebou chlad. Chcete-li tedy mít záhon, který je zamulčovaný, lépe se prohřívá než sláma, méně vyhovuje slimákům a myším, použijte na jeho povrch kombinaci štěpky a dřevěného uhlí. Nepotlačí však plevel tak dobře jako silná vrstva slámy nebo hnoje.

4. Mulčovací ekotextilie a kartony

Nic plastového a umělého na záhony nepatří. Černou netkanou textilii, u běžných zahrádkářů velmi oblíbenou, bych už nikdy nepoužil. Kdysi jsem ji vyzkoušel, po dvou letech se trhala na cáry, které jsem s odporem z půdy vybíral ještě další roky. Nerozloží se.

Chcete-li si usnadnit práci, můžete si pořídit tzv. ekotextilii z biologicky odbouratelné hmoty. Ta prý vydrží několik let a pak se rozloží úplně. Je to rychlé řešení pro toho, kdo nestihl sehnat žádné mulče a má zaplevelený záhon. Na zimu se dá sundat a na jaře použít znovu, déle pak vydrží. Teprve ji testuji.

Kartony z papírových krabic, nepotištěné, zbavené plastových pásek a kovových spon, jsou skvělé na prvotní zahubení intenzivních plevelů. Pokládejte je tak, aby okraje přesahovaly přes sebe asi o 20 cm. Zacházejte s nimi opatrně, aby se neprotrhly. Pak vydrží i několik měsíců. Nikdy je nenechávejte odkryté, vždy se na ně vrství další druhy mulčů.

Hnůj se aplikuje pod ně, přímo na plevel. Půda se před mulčováním důkladně zavlaží, déšť po nich totiž stéká pryč. Sazenice zeleniny (obvykle dýně, cukety) se sázejí do hnízd, v kartonu nebo textilii je třeba prorazit díru. Aplikace kartonů a ekotextilie má smysl na jaře a během sezony, na zimu nemá efekt.

Pár obecných zkušeností

V začátcích není nejdůležitější získat maximum úrody, ale vytvořit důkladné záhony, úrodnou půdu, vytlačit plevele, v klidu přežít první nájezdy „škůdců“ a budovat v ekozahradě přírodní harmonii. Po uplynutí této fáze bude o to více úrody s menším vkladem práce v budoucnu.

V dalších letech bude potřeba mulče mnohem menší, postačí jen doplňovat horní vrstvu na zimu nebo „cukrovat“ mezi rostoucí zeleninkou. Doporučuji pak přejít na štěpku a dřevěné uhlí. Nejen proto, že je to ideální druh organické hmoty na mulčování, ale na rodových statcích a velkých zahradách s tím můžete být soběstační. Dřevěné uhlí si můžete pálit sami, nerozkládá se, takže jeho potřeba nebude příliš velká.

Experimentujte na více záhonech najednou! Nebojte se vše vyzkoušet mnohokrát. Nenechte se odradit počátečními nezdary, každý rok je jiný, průběh počasí jednou něčemu přeje, jindy ne. Každý záhon se neustále mění. Většinou úspěch záleží na načasování. Stačí udělat to o týden dříve a funguje to, stačí chvíli zaspat, a je po všem. Pak to prostě celé znova zamulčujte, nezdařená úroda se promění v úrodný humus a jede se dál. Vaše zkušenosti přibývají a přichází vnitřní klid, spolu s ním i bohatá úroda…

Kontakt na autora a více informací o ekozahradách najdete zde.

Vhodný čas pro komín

Majitelé rodinných domů totiž většinou myslí na zadní kolečka, nespoléhají se pouze na jeden zdroj tepla, ale rozšiřují svůj „topný park“ o krbová kamna či jiné lokální topidlo. Obvykle to funguje tak, že v hlavní obytné místnosti vesele hoří kamna a plynový nebo elektrický kotel se stará jen o ložnice, temperování nepoužívaných místností nebo pouze o ohřev teplé vody. Bezproblémový a bezpečný provoz se neobejde bez funkčního komína.

Základní pojmy

V odborné terminologii se objevuje výraz spalinová cesta, kterou jsou vedeny zplodiny vzniklé hořením paliva od spalinového spotřebiče do volného ovzduší. Tvoří ji většinou kouřovod, sopouch a komínový průduch, komínová hlava, popřípadě komínový nástavec.
– Kouřovod je stavební dílec (například roura) spojující spotřebič a komín.
– Sopouch je otvor v komínovém plášti a vložce, do kterého se připojuje kouřovod.
- Komínová hlava je část komína vystupující nad střešní rovinu
- Vybírací otvor slouží k vybírání sazí, popílku nebo kondenzátu
- Vymetací otvor slouží k vymetání komína (shora)
Spalinová cesta musí být co nejkratší a nejpřímější, za všech okolností musí být funkční a bezpečná.

Materiály a stavební řešení

Komíny a kouřovody se navrhují z nehořlavých materiálů s malou nasákavostí. Důležitá je také odolnost proti mrazu, především v části komína v půdním a venkovním prostoru. Dalším kritériem pro výběr materiálu, zejména pro komínový průduch, je odolnost proti účinkům spalin.

Podle konstrukčního řešení můžeme komíny rozdělit na jednovrstvé a vícevrstvé. U jednovrstvého komína tvoří plášť přímo komínový průduch, vícevrstvý komín je opatřen vložkou tepelně a dilatačně oddělenou od pláště.

Komínové těleso může být vestavěné do zdi, což bývá případ zděných cihelných komínů, přistavěné či samostatně stojící. Z hlediska použité stavební technologie se pak komíny dělí na zděné z cihel či tvárnic, monolitické (velká průmyslová komínová tělesa) a komíny sestavené ze stavebnicového systému. K nejmodernějším řešením patří nerezové komíny zavěšené ve volném prostoru či montované v exteriéru na fasádu domu.

Řešení podle předpisů

K návrhu komína se pojí řada norem a předpisů, sledujících především hlediska funkčnosti, požární ochrany a bezpečnosti. Nejde jen o samotné světlé rozměry. Vybereme jen ty nejzákladnější pro vaši orientaci.

Komínový průduch může mít kruhový, čtvercový i obdélníkový profil. Nejmenší světlé rozměry spalinové cesty jsou definovány podle druhu paliva spalovaného v příslušném spotřebiči. Pro odvod spalin z plynových spotřebičů činí 100 mm, pro kapalná paliva 110 mm a pro tuhá paliva 120 mm. V praxi se ale používají větší profily, zejména pro krby a krbová kamna. Na funkčnost (tzv. dobrý „tah“) má kromě světlosti zásadní vliv i výška komína, resp. vzdálenost od sopouchu na konec spalinové cesty.

Minimální výška komínové hlavy nad hřebenem šikmé střechy je 650 mm (do vzdálenosti 2 m od hřebene střechy). Při větší vzdálenosti se výška hlavy nad hřebenem měří od větrného úhlu (10°). U plochých střech je minimální výška komínu 1,5 m nad atikou.

Do komínového zdiva nelze kotvit žádné konstrukční ani nosné prvky ani jím nesmějí procházet. Pro dřevěné prvky v interiéru – trámy, zárubně atd. – jsou stanoveny minimální vzdálenosti od líce komínového tělesa (50 mm, resp. 300 mm – viz příslušné požární normy).

Stavební předpisy také nařizují zajistit volný přístup ke komínové hlavě – pro revize, vymetání komína atd. V pultové či sedlové střeše je proto nutné vybudovat výlez na střechu přímo vedle komína, nebo zajistit přístup po střešní lávce.

Pokud není možné čistit průduch ze střechy, navrhuje se tzv. vymetací otvor, většinou na půdě. Výška komínu nad vymetacím otvorem nesmí přesáhnout 6 m. Nejmenší velikost otvoru je 120 × 250 mm, ve výšce 800–1 200 mm nad nehořlavou podlahou.

Otvory pro vybírání sazí a popílku se umisťují v patě komína, na přístupném místě minimálně 300 mm nad nehořlavou podlahou. Velikost otvoru min. 120 × 250 mm, otvor musí být opatřen dvojitými nehořlavými, plechovými či cementovými dvířky – podle druhu paliva připojených spotřebičů.

Komín jako stavebnice

Pro výstavbu komína se dnes nejčastěji používají stavebnicové systémy – jsou jednoduché, mají prakticky vyřešené a fungující detaily, jsou velmi variabilní. Kompletní systém se obvykle skládá z vnitřní šamotové vložky, tepelněizolační rohože a komínové tvárnice.

Systém se zdí na betonový základ, nejdříve se osadí revizní tvarovka pro výběr kondenzátu. Pro napojení spotřebiče je určena tvarovka se sopouchem. Při prostupu stropní konstrukcí se nechává mezera, která se vyplní nehořlavou minerální rohoží. Komínovou hlavu je nutné obezdít a opláštit. Část neopláštěného komínového tělesa (na půdě) je nutné opatřit nehořlavou izolací. Systémy jsou dodávány s různými průměry průduchu, jako dvojprůduchové nebo v kombinaci s větrací šachtou.

Výhody komínových systémů

- Zjednodušené projektování (již před výběrem typu a výkonu kotle znáte vnější rozměry komína)
možnost zvolit i dvojprůduchovou variantu (každý průduch je spojen s jiným zařízením – například plyn a krbová kamna)
- Víceúčelová šachta v těle komínu může přivádět vzduch nejen do kotelny, ale přímo i do krbových kamen
- Velmi snadná, přesná a rychlá montáž celého systému

Zapomeňte na kutilství

Podle statistik kominíků bývá nejčastější příčinou poruch komínů nahrazování originálního příslušenství levnějšími komponenty, které nejsou kompatibilní s daným komínovým systémem. Kromě pohrdání originálním příslušenstvím se odborníci často setkávají s nevhodnou konstrukcí komína pro připojený spotřebič nebo s ledabylou montáží.

Důsledkem jsou nákladné opravy, které prodražují výsledné dílo a prodlužují výstavby. Použití originálního příslušenství a stavebních postupů přitom hraje důležitou roli při uplatnění záruky.

Hazard se zdravím

Velmi často se stavebníci snaží ušetřit na podstavcích pro odvod kondenzátu. Při topení dřevem však vzniká vlhkost, která se hromadí v patě komína, a nabezpečné toxické látky prosakují až na povrch zdí.

Pojistný (rezervní) komín

Je určen pro odvod spalin lokálních spotřebičů na pevné palivo v krizových případech, kdy nelze zajistit topení jiným způsobem. Elektrické a plynové vytápění, tepelná čerpadla či rekuperace jsou jistě výhodou, protože zde odpadá dennodenní obsluha, nicméně toto pohodlí má svou slabinu. Nelze vyloučit kolaps při přerušení dodávky plynu či elektřiny a pro tento případ je vhodné mít záložní topidlo.

Jednoduchá spalinová cesta a malé topidlo na pevná paliva – vesměs kamínka na kusové dřevo – dovedou rychle a účinně zafungovat v případě nouze v bytě i v domě. Proto není od věci se již v projektové přípravě zamyslet nad možností instalace pojistného – rezervního komína.

Designblok 2016: Designéři a Sport

Šperk! Liška! Karburátor! Váza! Brus! Překvapivé výkřiky se objeví na vizuálu letošního ročníku nejvýznamnější přehlídky designu ve střední Evropě. Osmnáctý vizuál Designbloku totiž letos nenavazuje na tradici ikonické grafiky a fotografií zvířat jako hlavního prvku, ale přináší dvaadvacet portrétů tuzemských designérů, kteří pravidelně na Designbloku představují nové produkty a stojí za koncepty řady instalací. Tématem, které protíná celou přehlídku, je Sport.

„Když nemůžeš, tak přidej. Kolik designérů, i když třeba trénovaných sportovců, chtělo svůj boj o kariéru designéra vzdát. S dobrým týmem a podporou okolí se ale nakonec probojovali na přední místa. Design, stejně jako sport, je hra i tvrdá práce a bez spolupráce s výrobci, galeristy, obchodníky a bez dobrého zázemí sám designér nedokáže nic. A tak heslo Emila Zátopka zažil v praxi na vlastní kůži skoro každý úspěšný autor. Rok 2016 je navíc rokem olympiády, i proto jsme vybrali téma Sport jako ústřední motiv osmnáctého ročníku,“ říká Jana Zielinski, ředitelka Designbloku. „Třeba se nám v budoucnu podaří, aby se design zařadil mezi olympijské disciplíny,“ dodává s nadsázkou.

Maxim Velčovský, Rony Plesl, Jan Plecháč a Henry Wielgus, Janja Prokič nebo studio DECHEM jsou na vizuálech zachycení v okamžicích soustředění, radosti, napětí i konečně vítězství, které jsou společné světu designu i sportu.

„Motivem vizuálu je představit osobnosti, které člověk na Designbloku potkává a poukázat na týmovost a spolupráci, které nás přivedly k letošnímu tématu. Vizuálu dominují emoce, protože design je pro nás vášní, stejně jako pro druhé sport. Slova, která se u každého z designérů liší, jsou odkazem k jejich práci, předmětu, materiálu, nástroji či vášni – symbolické slovo zachycující okamžik vítězství designéra,“ vysvětluje Jiří Macek, kreativní ředitel Designbloku.

Fotografie pro vizuál osmnáctého ročníku vytvořil Salim Issa, grafickou stránku zpracovala Martina Černá ze studia Imagery. Na místě se budou moci ke kampani připojit i návštěvníci vlastními fotografiemi, i oni jsou součástí týmu Designbloku.

Hlavní prostory budou stejně jako v minulém roce umístěny na Výstavišti Praha Holešovice. „Jsem rád, že se Designblok opět koná v prostoru holešovického výstaviště a stejně tak oceňuji zvolené téma. Praha je v letošním roce evropským městem sportu, takže propojení designu, módy a sportu v naší metropoli je ideální synergií,“ říká Jan Wolf radní pro kulturu, památkovou péči, výstavnictví a cestovní ruch.

Jako jedna z významných kulturních akcí v Praze je Designblok podporován ze strany Hlavního města Prahy, dlouhodobého partnera akce. Primátorka Adriana Krnáčová k tomu uvádí: „Téma sportu pro letošní Designblok je z mého pohledu příznačné hned ze dvou důvodů. Prvním z nich jsou letní olympijské hry v Riu, odkud naši sportovci doufám přivezou řadu medailí. A druhým důvodem je fakt, že se Praha pro letošní rok stala Evropským hlavním městem sportu. Musím souhlasit, že design, stejně jako sport, je hra i tvrdá práce v jednom a bez spolupráce by nebylo kýžených výsledků.“

Designblok se koná rovněž za cenné podpory partnerů, zejména pak generálního partnera Erste Premier. Jiří Zelinka, obchodní ředitel Erste Private Banking a Erste Premier ke spolupráci říká: „Generálním partnerem Designbloku jsme již sedmým rokem a máme radost, že během těch let takto významně narostl. I letos mohou naši klienti navštívit klientskou zónu Erste Premier Lounge a těšit se na řadu prezentací, workshopů i zajímavých setkání s designéry. Právě propojování designu a náročných bonitních klientů Erste Premier dělá naše partnerství oboustranně výhodné. Věřím, že si naši klienti ani letošní ročník Designbloku s tématem sportu, které je nám rovněž blízké, nenechají ujít.“

Kromě hlavního prostoru Designbloku na holešovickém výstavišti bude otevřena řada galerií, pop-up shopů a showroomů po celé Praze. Návštěvníci se mohou také těšit na doprovodný program, který pro ně letos chystá řadu novinek.

Designblok
Prague Design and Fashion Week
27. – 31. 10. 2016

Interiér: Svěží mix – barvy a retro

Zvažovali i bydlení v rodinném domku a návrat domů na Moravu, odkud oba pocházejí, ale práce je drží v Praze. Hledali starší byt s terasou či balkonem, který by měl v domě výtah a nacházel se v blízkosti parku. Do jejich života už totiž neoddělitelně patří dva jezevčíci. Byt 2 + 1 vnímají spíš jako startovací, ale zvažovali i jeho možnou úpravu, když přijdou dětí. Nevylučují však ani jeho možný prodej, nepochybně jde o rozumnou finanční investici.

„Původně jsem nechtěla tento byt ani vidět, byl v hrozném stavu, ihned jsem ho zavrhla. Manžel mě ale přesvědčil, abych se šla na byt podívat. Sotva jsem překročila práh, věděla jsem, že jsem doma. Cítila jsem se jako u mojí babičky,“ vzpomíná Petra. Hřejivý pocit umocnil i výhled z oken do vnitrobloku plného zeleně.

Paní, která zde bydlela mnoho let, se nepouštěla do žádných zásadních úprav. Zůstala zachována původní špaletová okna i s kováním, také dveře, částečně parkety a podlaha z teraca. Právě tyto prvky zachránily bytu duši a kouzlo, které mladé manžele tolik přitahovalo. S pomocí architektky Pavly Kosové ho dokázali proměnit v útulné a přívětivé prostředí, které hned za dveřmi člověka příjemně zklidní.

Zformování představy

O svém novém domově měli majitelé poměrně detailní představu. Vlastnili už některé kusy nábytku, například křeslo od Jindřich Halabaly, dokonce i obrazy, které si sami koupili. Toužili po bílé rustikální kuchyni, vysoké a velké posteli a vše si představovali i v konkrétních barvách. Ovšem jak skloubit tolik konkrétních a stylově nesourodých prvků?

Petra se o bydlení zajímala dlouho. Už v patnácti letech si svůj pokoj u rodičů zařídila sama a nezalekla se ani rekonstrukce pokoje na studentské koleji.

Nyní denně sledovala internet, až narazila na byt realizovaný architektkou Pavlou Kosovou, který vystihoval vše, co si manželé přáli, a harmonicky slučoval prvky starší s moderními.

Neváhala a napsala architektce obsáhlý mail: „Chtěli bychom, aby byl nový interiér dynamický, praktický a vydržel nám dlouho. Aby měl nádech starých časů, ale byl rozbitý moderními prvky. Rádi bychom byt ladili do neutrálních barev, ale vyřádili se na výrazných barevných doplňcích. Rádi mícháme styly a s chutí využijeme bazarové kousky.“ A tak se stalo.

Dispozičně byt zůstal prakticky beze změny, stavební úpravy jsou ve výsledku téměř neviditelné. Nové jsou však rozvody elektřiny, vody i kanalizace. Stejně tak štuky a vytápění s kotlem netradičně umístěným ve skříni v obývacím pokoji.

„S výsledkem jsme velmi spokojení a moc rádi, že jsme využili služby paní architektky. Nejednou nás překvapila velmi kreativním nápadem, díky kterému jsme lépe využili prostor a dosáhli většího komfortu,“ vyjadřuje svůj dík Petra.

Autorka interiéru Ing. arch. Pavla Kosová

Po praxi v několika pražských ateliérech a také ve firmě LMN Architects v USA v roce 2010 založila Studio 29. Ve své práci má ráda jednoduchá, chytrá a přitom krásná řešení. Jejím cílem není prosadit své vize: každý projekt se snaží ušít na míru konkrétnímu klientovi, jeho životnímu stylu a vkusu. Pod značkou Retronaut se spolu s manželem věnují repasím křesel z 50. až 70. let.

Kontakt: www.studio29.cz

***

Podobné články: