Blog

Lilkový burger s Tzatziki

Suroviny:

2 lilky

1-2 salátová srdíčka

1 malá hrst čerstvého koriandru

1 červená cibule

4 hamburgerové bulky

Olej

Kari marináda

75 ml rostlinného oleje

1 čajová lžička kari prášku

Šťáva z ½ limetky

2 stroužky česneku

Sůl

Pepř

Tzatziki:

250 ml 10% řeckého jogurtu

1 okurka

½ stroužku česneku

Sůl

Pepř

Příprava:

Lilky opláchněte a nakrájejte na 1cm silné plátky. Opereme salát a koriandr, oloupejte cibuli a nakrájejte ji na plátky.

Nyní připravte kari marinádu. Smíchejte olej, kari prášek a limetkový džus. Oloupejte stroužky česneku, rozmačkejte je a přidejte do marinády.

Plátky lilku potřete po obou stranách bohatou vrstvou kari marinády a dochuťte solí a pepřem.

Do misky dejte řecký jogurt na tzatziki. Opláchněte okurku, nastrouhejte nahrubo a vymačkejte přebytečnou šťávu. Vmíchejte okurku do jogurtu. Oloupejte česnek, rozmačkejte a přidejte společně se solí a pepřem.

Na grilu:

Připravte gril na přímé teplo, cca 220°C. Používáte-li gril na dřevěné uhlí, budete potřebovat trochu méně než polovinu startovacího komína zapálených briket.

Opékejte plátky lilku nad přímým teplem po dobu 3-4 minut na každé straně, dokud nebudou mít pěkné stopy po grilování.

Rozkrojte hamburgerové bulky a na rozkrojenou stranu nakapejte trochu olivového oleje. Lehce je opečte nad přímým teplem, dokud také nebudou mít stopy po grilování.

Připravte hamburgery: dolů dejte salát, poté tzatziki, dva plátky grilovaného lilku, cibulové kroužky a čerstvý koriandr.

Doba přípravy: 40 Minut

Metoda grilování: přímá, vysoká teplota 220

Doba grilování: 6 až 8 minut

Gril: Q 1200

Zdroj: www.weberstephen.cz

Srub jako pro hobity

Dům se nachází v Beskydech. „Je to krajina našeho srdce. Jezdili jsme tam s dětmi na výlety ‚dobíjet baterky‘, a tak jsme zde hledali dům. Mám velmi rád přírodní materiály a dřevo, proto jsem se začal zajímat o dřevostavby. Jedna realitní kancelář nabízela rozestavěnou zastřešenou hrubou stavbu. Moc se nám líbila, tak jsme ji koupili a i na doporučení bývalého majitele stavby ji dokončili s renomovanou místní firmou Sruby Pacák, která to původně stavěla. Říkal, že jde o mistry s dlouholetými zkušenostmi ve svém oboru, a měl pravdu,“ vzpomíná současný majitel domu.

Původní projekt jim Pacákovi lehce upravili dle jejich představ, tedy povolených 20 procent úprav (samozřejmě mimo nosné hrubé stavby), tak aby nebylo nutné zhotovovat nový projekt a žádat o nové stavební povolení.

Změny stavebníci nahlásili na stavebním odboru, který dal souhlas. Šlo o horní pokoje, které se měly teprve vytvořit – chtěli otevřenou vysokou galerii a zredukovat hluché prostory, takže díky užší chodbě jsou místnosti širší a místo kuchyňky je ložnice. V přízemí se nic neměnilo.

Profesionálové v akci

Jak říká majitel, česká firma bratří Pacáků svým specifickým provedením a kompozicí stvořila na klíč vnitřně i venkovně členitý dům s nezaměnitelnou osobností.

„A protože jim plně věříme, tak jsme si při zařizování interiéru vybrali jen základní tvary, materiály a barevnost a vše ostatní jsme nechali na jimi doporučených odbornících. Mám rád odlehčený selský styl, nechtěl jsem žádnou modernu, mramor ani sklo, ale ani zastavět to krásné dřevo hromadou těžkého nábytku. Nyní postupně dovybavujeme horní pokoje, opět jen minimem nízkých a jednoduchých solitérů tak jako dole. Nábytek obývací a jídelní části nám navrhla a zhotovila místní stolařská firma specializující se na nábytek do srubů a dřevostaveb. A kuchyňskou linku vyrobilo na klíč kuchyňské studio.“

Takovéto zajímavé detaily v interiéru se opravdu dají udělat pouze ze dřeva. Jde o spojení opracovaných dřevěných prvků s neopracovanými v jeden komplexní celek. Jejich usazením v prostoru pak vznikají nevšední kompozice, které působí velmi příjemně.

„A netradiční tvary, jako např. ‚hobití‘ kruhový, ‚nahrubo‘ vyřezaný vchod do kuchyně, který prosvětluje celodenně další pokoje a kde zapadající slunce skýtá kouzelnou hru odlesků. Což se nám moc líbí,“ říká s úsměvem majitel. Volný prostor otevřeného přízemí bez dveří a horní galerie odlehčují a zjemňují masivní konstrukci domu. Uzavřené jsou pouze technická místnost s plynovým kotlem a koupelna se sprchou.

Nízkoenergetická stavba a tradiční řemeslo

Největší výhodou dřevěného interiéru je, že je na pohled i na dotek velmi příjemný a působí útulně. Navíc masivní dřevo má výborné tepelněizolační vlastnosti, příznivý vliv na mikroklima a život v domě. A díky kvalitním izolacím ve střechách je stavba na úrovni nízkoenergetické stavby. Tepelnou pohodu pak dotváří podlahové topení.

„Při stavbě byly použity původní kanadské technologie na sroubení jednotlivých klád, i s pro ně typickými přesahy. Vše se tedy dělalo ručně, standardní dřevařskou metodou, kdy se klády pomocí sekyry a dlát začepují do sebe. Střecha má u nás obvyklou konstrukci, včetně sklonu, materiálů a skladeb,“ vysvětlují bratři Pacákovi.

VIDEO: Dům s koloniální atmosférou

Více čtěte ZDE.

Miláčkové v domácnosti

Soukromí na přání

Potkani, myši, osmáci a další hlodavci potřebují klec dlouhou přibližně 60 cm. Protože jde o zvířátka velmi aktivní, ocení vysoké klece se spoustou pater, tunelů, žebříků, prolézaček a stejně tak potřebují možnost uchýlit se do nějakého úkrytu, kde se budou cítit v bezpečí. Vhodné je umístit klec na tmavší a v případě zvídavých potkanů na vyvýšené místo, ze kterého budou mít přehled o tom, co se děje v okolí.

Okysličená koupel

Rybičky potřebují akvárium s osvětlením, vytápěním, filtrací, která udržuje potřebnou biologickou rovnováhu, a také se vzduchováním zajišťujícím dostatek kyslíku. To vše je běžným sortimentem zverimexů, akvárium však můžete pořídit také přímo u specializovaných firem, popřípadě si ho nechat vyrobit na zakázku. Objem vody by se měl rovnat součtu délek všech rybiček v centimetrech.

Dlouhé jako had

Velikost terária závisí na druhu zvířete, kterému má sloužit. Obecně platí, že zvířatům žijícím na zemi vyhovuje terárium orientované na délku a zvířatům žijícím na stromech nebo skalách bude vyhovovat terárium na výšku. Nejdelší strana terária pro ještěry by měla být alespoň osminásobkem délky jejich těla v dospělosti bez ocasu, v případě hadů by měla být tak dlouhá jako had.

Nemusí být ze zlata

Papoušci rádi lezou po kleci, které se zároveň přidržují zobákem, důležitým kritériem pro výběr jejich klece je proto kromě velikosti také bezpečnost. Nejvhodnější konstrukce je taková, kde jsou jednotlivé díly svařené do jednoho celku. Materiály by měly být netoxické, nevhodné je pozinkované pletivo nebo železo bez dodatečné povrchové úpravy. Zinek i rez jsou pro papouška toxické a mohou ho i zabít.

Svoboda pohybu

Dvířka pro kočky a pro psy usnadňují našim čtyřnohým miláčkům přechod z exteriéru do interiéru a naopak. Jsou prevencí nespokojeného zvířete i poškrábaných stěn a dveří. Do vstupních dveří je vhodné zvolit dvířka s hliníkovým rámem, v interiéru stačí ty s plastovým. Funkce dvířek se liší, některé nabízejí dokonce možnost otevírání pomocí magnetického klíče, který zvířeti upevníte na obojek, takže nikdo jiný neprojde.

Vlastní domek

Pokud často necháváte psa na zahradě, měli byste mu pořídit boudu. Prostor v ní kolem ležícího psa by měl být alespoň třicet centimetrů do stran. Výška by měla být taková, aby se pes mohl v boudě bez problémů postavit. Vhodné je nechat jednu ze stěn otevíratelnou, kvůli pravidelné údržbě. Podlaha by měla být lehce vyvýšená, zamezíte tím tak nepříjemnému chladu v zimních měsících.

Na čerstvém vzduchu

Venkovní voliéry pro ptáky by měly být přichycené k zemi, aby byly dostatečně pevné. V případě nepříznivého počasí musí mít kam se schovat – tedy místo kryté ze tří stran stěnami tak, aby tam nefoukal vítr. Střecha může být izolována, předejdeme tak v zimě prochladnutí a v létě zase příliš vysokým teplotám. Papoušci by však neměli mít k izolaci přístup. Podlaha může být z betonu nebo pokryta pískem, aby se dala dobře udržovat.

Když klobouk nestačí

V případě, že považujete králíka spíše za kamaráda než za oběd, pravděpodobně zvolíte jednopatrovou králíkárnu. Ta je praktická pouze v případě, že stojí na vysokých nohách. Měla by mít také plastovou vysouvací vanu v podlážce pro snadné čištění. Optimální je otevírací střecha, k mnohým typům lze zakoupit také zimní izolaci. Některé domečky poskytují patro navíc, které slouží jako výběh.

Aplikace pro pejskaře

Mobilní aplikace Brit PO STOPĚ vám umožní sdílet svou aktuální polohu při venčení a dát tak ostatním vědět, kde jste. Skrze ni se můžete snadno seznámit s dalšími chovateli ve svém okolí a navíc rychle vyhledat veterináře, chovatelské potřeby, psí salon a další služby. T Mobilní aplikace Brit PO STOPĚ vám umožní sdílet svou aktuální polohu při venčení a dát tak ostatním vědět, kde jste. Skrze ni se můžete snadno seznámit s dalšími chovateli ve svém okolí a navíc rychle vyhledat veterináře, chovatelské potřeby, psí salon a další služby. Také nabízí možnost zapsat se do psí školy Brit Training Tips, jejímž prostřednictvím projdete se svým psem celoročním výcvikem, kde si tempo určujete sami a zároveň svá videa z tréninku sdílíte s přáteli a soutěžíte s nimi o dobroty od výrobce Brit.

Aplikaci Brit PO STOPĚ můžete zdarma stáhnout na chytrých telefonech, je k dispozici jak pro Android, tak pro iPhone.

Další články o bydlení najdete v této rubrice a na našem sesterském webu Modernibyt.cz.

Interiér: Splněný skandinávský sen

Když se mladá rodina v nájemním bytě rozrostla o nejmenšího člena, začala toužit po vlastním bydlení. Vyřešila ho koupí mezonetového bytu 3 + kk s terasou a krásným výhledem, jehož poloha blízko Prahy zaručovala dobrou dostupnost. Byt prodávaný developerem jako jeden z mnoha v bytovém domě měl pouze bílé omítky a podlahovou krytinu, což byla pro začínající bytovou designérku výzva.

Nezvykle řešený velkorysý prostor otevřený do krovu a bohatě prosvětlený originálními štítovými okny rozčlenila na čtyři odlišné funkční zóny. Kuchyně s navazující jídelnou a průchozí obývací pokoj s pracovnou plně vyhovoval aktivnímu životnímu stylu rodiny. Členění interiéru zvýraznila designérka dostavbou příčky v kuchyni a pracovně. Nenásilně a náznakem oddělené pracovní prostory tak získaly více soukromí a jídelna s obývacím pokojem se zklidnily.

Chytře a levně

Touha po harmonickém interiéru podle vlastních představ v kombinaci s finančními limity rodiny vyčerpané koupí bytu přivedly začínající designérku k rozhodnutí realizovat svůj první návrh svépomocně.

Pustila se tedy do povrchových úprav stěn, což kromě klasické výmalby zahrnovalo také tapetování nebo dekorování stěny v předsíni originálním razítkem. Pouze keramický obklad v kuchyni svěřila zedníkovi a dřevěný obklad v obývacím pokoji truhláři, ovšem palubky už namořila autorka interiéru.

Promyšlená kombinace několika povrchových úprav pomohla spojitý obytný prostor bytu opticky rozdělit na jednotlivé funkční zóny: v kuchyni hrají hlavní roli ručně malované kachle ze Španělska, zatímco jídelně dodala domácký výraz modrobílá proužkovaná tapeta. Dřevěný obklad pomohl zjemnit měřítko obytného prostoru velkoryse otevřeného až do krovu.

Barevnost a styl

Designérka Renata Pápai má ráda skandinávský styl, který zjemňují ozvuky venkovského a námořnického stylu s romantickými detaily. Základní barevnost bytu tvoří nadčasová a velmi efektní kombinace bílých stěn a dřevěné podlahy.

Bílé stěny ale rozhodně nepůsobí fádně: bílou výmalbu doplňuje bílomodrá tapeta v jídelně a dřevěný obklad v pokoji. Bílý základ rozehrává a protepluje množství dalších odstínů od lomené bílé přes krémovou až po smetanovou, které interiéru dodávají žádoucí hloubku.

Jako barevný akcent posloužila v hlavním prostoru modrá, citlivě dávkovaná na detailech, textilu, polštářcích a dekoracích. V ložnici podobnou roli sehrála uklidňující hnědá a dětský pokoj temperamentní mladé slečny oživila vitální fuchsiová.

Staré s novým

Dekor buku na podlaze rozvíjí viditelné prvky krovu a masivní dřevěný nábytek. Z důvodu úspory našly v bytě uplatnění i oblíbené starší kousky. K jejich začlenění do nových souvislostí a stylu pomohla svépomocná renovace: nejčastěji bílý nátěr a výměna úchytek.

Například dřevěná komoda mořená do teple hnědého odstínu ožila pod krycím nátěrem svěží bílé barvy, který jí odlehčil. S bílým korpusem působivě kontrastuje dřevěná horní deska, která si ponechala svůj původní vzhled a je tak živou připomínkou minulosti.

Slovo designérky Renaty Pápai

Autorka interiéru Renata Pápai „Nejlepší je vždy pracovat na svém vlastním bydlení, protože všechny kroky, které jsem učinila, byly dány intuitivně a já sebe samu nemusela přesvědčovat o správnosti určitých rozhodnutí. To, že jsem si spoustu věcí dělala sama, mi umožnilo, že jsem mohla měnit své nápady v reálném čase a vyzkoušet si tak určité techniky, které u zakázky pro klienta musí být hodně promyšlené. Taky zde hrála roli cenová dostupnost. Je pravda, že např. hlavní stěna obývacího pokoje si prošla více úpravami, než jsem se rozhodla, že právě stěna z dřevěného palubkového obložení opatřená bílou lazurou bude ta pravá. Teď už vtipnou historkou je fakt, že když nám truhlář, který měl obkládat stěnu 5 m do výšky, přivezl palubky dlouhé taktéž 5 m a položil je doma na podlahu, vzápětí pod záminkou náhlé nevolnosti odešel a nechal nás té hromadě materiálu napospas.“

Autorka:

• Absolvovala DesignŠkolu

• zařizování interiérů se věnuje od r. 2009

• osobní inspirací je světlý skandinávský styl, ačkoliv navrhuje i v jiných stylech podle přání klienta

• Kontakt: www.design-doma.cz

Další zajímavé interiéry si můžete prohlédnout v této rubrice a na našem sesterském webu Modernibyt.cz.

Zahrada: Půvabné detaily

Vstupujeme brankou z kovaných ocelových sloupků a zajímavých ornamentů do svébytného světa s mnoha nevšedními artefakty. Zahrada se dělí na relaxační prostor s jezírkem a vodopádem a na okrasnou část převážně s tvarovanými stromy a záhony s trvalkami.

Z jedné strany je částečně obehnána kamennou zdí, jejíž torzo se nachází i v trávníku uprostřed zahrady, přerušena půlkruhově klenutou bránou s kovanými ornamenty, kterou lze vstoupit na obecní louku, a dále po obvodu pokračuje vysokými tújemi a borovicemi, oddělujícími ji od sousedního pozemku.

„Zahrada nebude mít nikdy konečnou podobu. Máme ještě spoustu dalších nápadů,“ říká na úvod jeden z majitelů, umělecký kovář Ivo Rejnart.

Od promáčené louky k okrasné zahradě

Zahradu budovali majitelé od počátku sami. Výhodou je i profese dcery pana Rejnarta, která se společně se svým manželem profesionálně věnuje okrasným stromům a bonsajím.

„Učíme se od sebe navzájem. Já se věnuji spíše té stavební, kovářské a zámečnické práci, dcera s manželem stromům a keřům, manželka květinám a moji rodiče zeleninové zahradě,“ vysvětluje Ivo Rejnart a ukazuje na skleník, který již několikrát změnil své místo.

Nevýhodou jsou podbrdské nivní půdy s různým stupněm podmáčení, poměrně vysokou kyselostí a často kontaminované těžkými kovy z bývalého provozu Kovohutí Příbram.

„Rekultivaci půdy jsme věnovali hodně času a úsilí. Téměř všechno se vykácelo, rozšířil se prostor pro vodní plochu, navážela se nová půda a kameny. Vždy jsem ale více uvažoval o okrasné zahradě japonského typu s jezírkem, vodopády a dřevinami než o zeleninové zahradě. Chtěl jsem spojit železo, kámen a vodu a zasadit je do přírodního prostoru,“ dodává.

Pomalými kroky k cíli

Majitel začínal nejdříve s malým jezírkem, učil se sázet vodní rostliny a pěstovat ryby (metoda pokus – omyl), teprve potom přišel na řadu vodopád a rozšíření jezírka, současně s tím se sázely okrasné stromy, které jeho dceři učarovaly natolik, že si s manželem zařídili vlastní zahradnictví. Cesta k současné podobě okrasné zahrady byla otevřená.

Pak přišly na řadu tulipány, skalničky, trvalky a další květena – všechno v režii manželky. Okrasné dřeviny ovšem stále převažují. Sázely se převážně borovice kleč (Pinus mugo), jalovce (Juniperus) a cypřišky (Chamaecyparis), zůstaly i některé náletové dřeviny.

„Borovice a túje na hranici zahrady mohou dorůstat do velké výšky, odcloní tak ještě více sousední pozemek; jiné jsou malé, keřovitého charakteru,“ dodává majitel a zastavuje se u tvarovaného jalovce, který dostal od své dcery k narozeninám. Strom je nádherně vzpřímený a jeho kulovitá koruna vypadá opravdu skvěle. V zahradě se vyjímá jako hrdý solitér ve zdařilé kombinaci s kameny a trávami a vytváří zajímavé kontrastní pozadí pro trvalky a nízké keře.

Výhodou jsou jeho skromné nároky, dobře se mu daří i ve zdejší vápenité půdě. Zajímavý je i sousední tvarovaný cypřišek, stálezelený jehličnatý keř s pyramidální korunou a hnědým kmenem. Dominantami ovšem zůstávají i nadále devítimetrová túje a stará jedle, které majitelé ponechali z původní zahrady.

Voda, která vše propojí

Odstraněny byly převážně ovocné stromy ve střední části zahrady. Nahradil je travní koberec a impozantní kamenná brána porostlá skalničkami. Jezírko s vodopádem je umístěno v rohu zahrady v blízkosti prostor pro relaxaci a odpočinek.

Nepříliš hluboká vodní nádrž je pečlivě sladěna s ostatními prvky – používá se stejný kámen na březích, opěrných zídkách i na kamenné bráně, volně navazující na barevně jednolitou trávníkovou plochu.

Jezírko se tak stává ústředním motivem zahrady společně s originálními artefakty z kovářské dílny Ivo Rejnarta (zábradlí, mostek, židle, stoly, lampy, sochy s motivem vážky). Voda, která je symbolem života, spolehlivě propojila všechny prvky, včetně uměleckých artefaktů, a nabídla poutavé aranžmá přírodní scenérie.

Důležitý je v tomto případě nejenom pohledový, ale také zvukový vjem padající vody u vodopádu. A přestože zahrada není postavena přímo v asijském duchu, symbolika a jisté náznaky tady jsou.

Autor zahrady Ivo Rejnart

Autor zahrady Ivo Rejnart Uměleckou kovařinou se zabývá více než pětatřicet let. Do roku 2014 působil jako umělecký mistr pro Waldorfskou školu Příbram, obor Umělecký kovář a zámečník, pasíř.

Kontakt:

731 118 320
kovarstvi.r@seznam.cz, www.ivorejnart.cz

Isover EVO: Evoluce ve světě izolací

(Komerční prezentace)

Vzhledem k nižší lambdě 0,035 W∙m^-1∙K^-1.je Isover EVO ideálním řešením pro tepelnou izolaci vnitřních prostor budov, tedy pro šikmé střechy, příčky, předstěny, či podhledy.

Isover EVO: Proč 4+?

+ přátelský k životnímu prostředí

+ nabízí vysoký komfort při instalaci

+ zajišťuje vysokou kvalitu bydlení

+ přispívá k lepšímu zdraví a pohodě

Izolace ISOVER EVO je, stejně jako všechny moderní skelné vlny Isover, vyrobena z 80 % z recyklovaného skla. Jedná se však o první vlaštovku z řady italské výroby s označením 4+, která využívá nové patentované pojivo založené výhradně na přírodní bázi. To přispívá k maximální kvalitě vnitřního prostředí. V tomto ohledu patří k absolutní špičce z nabídky tepelněizolačních materiálů dostupných na českém trhu.

„Výrobky z minerálních izolací Isover splňují veškeré ekologické požadavky i jejich limity a přesto Isover s novou technologií 4+ dosahuje ještě lepších hodnot díky patentovanému přírodnímu pojivu. Proto jsme také zvolili název Isover EVO i motto výrobku Evoluce ve světě izolací,“ vysvětluje produktový manažer Tomáš Pirkl z divize Isover.

Na první pohled se od ostatních skelných produktů Isover liší, a to nejen odlišným obalem, ale i samotnou barvou vlny. Její barva není typicky žlutá, ale světle krémová. „Bílá barva je přirozená barva rozvlákněného skla a v kombinaci s přírodním pojivem po vytvrzení získá světle krémovou barvu, která je nejen příjemná na pohled, ale zesvětluje i montážní prostory,“ dodává k netradičnímu zabarvení vlny Tomáš Pirkl.

Díky výborným tepelněizolačním vlastnostem (λ_D = 0,035 W∙m^-1∙K^-1) účinně izoluje proti venkovnímu teplu i chladu a zároveň nabízí vysokou úroveň pohodlí a úspor. Znamenité zvukové izolační parametry zajišťují skvělou akustickou pohodu. Rovněž tak splňuje nejvyšší klasifikaci třídy reakce na oheň.

Isover EVO je ideální volbou nejen pro ty, kdo v domácnosti žijí, ale i pro montážní firmy, protože díky novému pojivu je jemný na dotek, vykazuje menší prašnost, velmi snadno se řeže a pokládá. Vyšší objemová hmotnost materiálu zajišťuje, že Isover EVO dobře drží i mezi krokvemi či v rámových konstrukcích a sádrokartonových příčkách.

Tento výrobek je dodáván v rolích v rozmezí tlouštěk 50 – 200 mm a ve dvou šířkách. Rozměř 625 mm je ideální pro instalaci do sádrokartonových příček a šířka 1200 mm je výhodná pro ostatní výše uvedené aplikace.

Materiál Isover EVO je skvělou volbou pro budoucí úsporu energií a snižování emisí, protože je ve velké míře vyroben z recyklovaného materiálu (sklo), s použitím přírodního pojiva a zajišťuje vysoké úspory energie při vytápění a ochlazování prostor, kde je aplikován.

Asijský steakový salát s omáčkou Teriyaki

Suroviny:

1 hovězí flank steak, cca. 500 g

1 okurka

1 červená cibule

3 jarní cibulky

2 hlávkový salát

1 polévková lžíce sezamových semínek

Sůl

Pepř

Omáčka Teriyaki (cca 175 ml):

125 ml sojové omáčky

50 ml vody

60 g třtinového cukru

12 g zázvoru

3-4 stroužky česneku

1 čajová lžička kukuřičné mouky + 2 polévkové lžíce vody

Příprava:

Nejdříve připravte omáčku Teriyaki, aby měla čas před podáváním vystydnout. Do hrnce dejte sojovou omáčku, vodu a cukr. Oloupejte a najemno nastrouhejte zázvor, oloupejte a rozmačkejte česnek a poté oba přidejte do pánve. Omáčku zahustěte kukuřičnou moukou smíchanou s vodou.

Omáčku Teriyaki za stálého míchání vařte nad středním teplem po dobu 3-4 minut, dokud nezhoustne. Poté ji umístěte do ledničky.

Nyní připravte zeleninu. Oloupejte okurku a nakrájejte ji nahrubo. Oloupejte červenou cibuli, rozpulte ji a nakrájejte na tenké plátky. Omyjte jarní cibulku a hlávkový salát, poté nakrájejte jarní cibulky na tenké plátky.

Smíchejte lísky salátu s červenou cibulí, jarními cibulkami a okurkou a posypte je sezamovými semínky. Semínka můžete pro ořechovější chuť opražit.

Na grilu:

Připravte gril na přímé teplo, cca 220°C.

Rošt ošetřete BBQ anti stick olejem. Položte flank steak na rošt a pečte nad přímým teplem po dobu cca 4 minut na každé straně. Po dosažení teploty středu 58°C flank steak sundejte z grilu.

Okořeňte flank steak solí a pepřem.

Nechte steak 8-10 minut odpočinout a poté nakrájejte na tenké plátky a naaranžujte na salát. Podávejte s omáčkou Teriyaki.

Doba přípravy: 35 Minut

Metoda grilování: přímá, Vysoká teplota 220℃

Doba grilování: cca 35 minut

Příslušenství: termosonda, kolébka na pečeni

Gril: Q 1200

Zdroj: www.weberstephen.cz

Speciál: Zelená kuchyň

Obnovitelný původ

Kuchyňská linka vyrobená ze dřeva a položená dřevěná podlaha vypovídají, že majitel upřednostňuje přírodní materiály a možná jej hřeje na srdci, že pořízením tohoto materiálu nezatěžuje životní prostředí.

Může být, ale abyste si byli jistí, pátrejte po původu surovin, ze kterých je kuchyňská linka vyrobená. Zejména u dřeva se ptejte po jeho původu. Z jakých lesů pokácené stromy pocházejí a zda budou v rámci kritérií trvale udržitelného hospodaření nahrazené. Hospodaření musí být ekologicky vhodné, společensky přínosné a ekonomicky životaschopné.

Dobrý původ dřeva zaručují certifikáty PEFC a FSC, které obdrží jen ten vlastník lesa, který se o něj stará podle stanovených kritérií. Výběrem dřeva však prověrka nekončí. Pro konečný výsledek je důležité, jak s daným materiálem výrobce naloží. Jaká je technologie dalšího zpracování a jaké další materiály použije.

Skryto pod povrchem

Není důvod vzdávat se dřevěné kuchyně. Je-li dřevo dobrého původu, představuje rostlý strom nezávadný, obnovitelný a lehce recyklovatelný materiál. Aby byl výrobek ekologický, musí ale i jeho výroba, užívání a způsob likvidace naplňovat ekologické zásady.

Výrobci starající se o životní prostředí inovují používané materiály, vylepšují výrobní linky, čerpají energii z přírodních zdrojů, vlastní odpad sami likvidují nebo využívají k dalšímu zpracování. Nové technologie využívá například světový výrobce laminovaných desek Pfleiderer, jehož výrobky nakupují například firmy Ballerina nebo Oresi.

Souběžným trendem na snížení ekologické zátěže je redukce použitého materiálu a zvýšení jeho odolnosti, např. italská Valcucine snížila spotřebu materiálu u pracovních desek až o 60 %. Jedno mají však všechny ekologické kuchyně společné: kvalitně vyrobená kuchyň vydrží celý život a vyšší investicí do jejího pořízení také šetříte životní prostředí.

Sledujte emise

Dřevotřískové desky mohou být vyrobeny z rychle rostoucích rostlin, z odřezků dřeva z výroby atd. Klíčový je pro výrobky obsah zdravotně škodlivého formaldehydu, jeho množství je dáno podle typu použitého lepidla. O množství informují emisní třídy – E1, E2, E3, kdy E1 je nejlepší.

Úspora energie

Vařte s poklicemi na hrnci, ušetříte 20 až 30 % energie. Až 75 % času a energie ušetříte s tlakovým hrncem.

Vodu k přípravě potravin přiveďte k varu v rychlovarné konvici, ušetříte tak až 50 % energie.

Na varnou desku dávejte hrnce, které odpovídají velikosti plotýnky. Hrnec menší o 3 cm než plotýnka spotřebuje o 30 % více energie. Nové desky jsou opatřeny flexi zónou, na kterou lze umístit více hrnců. Deska hřeje pouze pod hrncem a pro každý lze nastavit odlišný výkon.

Indukční varné desky jsou rychlejší a efektivnější. Indukce převádí energii přímo do dna hrnců a pánví a spotřebuje o 40 % méně energie než plynová.

Chladničku nekupujte objemově větší, než potřebujete. Za každých 10 l objemu navíc zvýšíte roční spotřebu o 15–20 kWh. Vliv na spotřebu má i nastavená vnitřní teplota. Jeden stupeň dolů představuje nárůst spotřeby energie o 5 %, optimální teplota v chladničce je 5 °C, v mrazničce –18 °C. Pořiďte si chladničku se systémem No Frost, protože už 3mm vrstva námrazy zvyšuje spotřebu energie o 75 %.

Úspora vody

Pro jednoho až dva lidi nemusí představovat myčka nejefektivnější řešení. Mezi samotným ručním mytím a oplachováním vždy vypínejte vodu. Páková baterie je nezbytností, ušetří 30 %.

Nejnovější konstrukce perlátorů v bateriích snižují spotřebu vody až o 50 % při zachování tlaku.

Průtok vody z baterie může být snížen nastavitelným omezovačem průtoku. Takový průtok je optimální třeba pro opláchnutí rukou nebo mytí nádobí.

Při mytí nádobí v myčce uspoříte čas a až 85 % vody oproti ručnímu mytí nádobí.

Sušení a mytí v horké vodě spotřebovává nejvíce energie. Funkce odložený start umožní nastavit mycí program na dobu nízkého tarifu.

Obaly a recyklace

Pořiďte si nákupní tašku, ať při každém nákupu neskončí v košíku nežádoucí igelitka.

Vyhněte se zbytečným obalům a kupujte volné nebalené maso, zeleninu a ovoce.

Lehké PET lahve vytlačily vratné sklo a teď se vrší v řadě domácností, přitom voda z kohoutku je zdravá a levná. Chuť chloru a ve starších rozvodech případně i kovu odstraníte pomocí filtrační konvice. Konvice také snižuje obsah uhličitanu vápenatého, který způsobuje zanesení spotřebičů vodním kamenem.

Znovu využijeme jen 19 % odpadu, přitom je možné recyklovat kolem 40 % běžného odpadu z domácnosti. Mimo kontejnery na papír, sklo a plasty se v ulicích objevují kontejnery na nápojové kartony, plechovky, v plánu jsou kontejnery na bioodpad. Tolik košů a kam s nimi. Třídicí koše umístěte do výsuvu, nemáte-li v lince dostatek místa, alternativu představují stohovatelné koše.

Velkou neřestí západní civilizace představuje vyhozené jídlo. Zhruba třetina končí v odpadcích. Plýtvání významně omezíte, když si připravíte týdenní jídelníček pro celou rodinu a nebudete kupovat zbytečnosti.

Skladování a příprava

K plýtvání potravin přispívá i nepořádek. Pro udržení pořádku si pořiďte průhledné dózy a štítky. Mějte přehled o datech spotřeby.

Vaření začíná obstaráním surovin. Při nákupu se nezapomeňte podívat na zemi původu. Je-li to možné, nekupujte „čerstvé“ potraviny, které započaly svou pouť na druhém konci Evropy či dokonce světa.

Příprava jídla v páře zachovává pokrmům chuť a důležité vitaminy. Navíc si připravované pokrmy udrží svůj tvar a barvu.

Celozrnné tmavé pečivo je zdravější. Pro lákavější vzhled bývá obvykle dobarvováno. Kupte si mouku, oříšky či semínka a upečte si vlastní pecen. Pečivo pak skladujte na suchém a tmavém místě. Přebytky, které byste nestihli sníst, uložte do mrazničky nebo usušené umelte na strouhanku.

Další užitečné tipy najdete v této rubrice a na našem sesterském webu Modernibyt.cz.

Valašská roubenka s proskleným štítem

Naši čtenáři chtěli, aby stavba svým vzhledem co nejvíce zapadla do této horské oblasti, proto si vybrali typickou valašskou roubenku, a to jak materiálem, tak i provedením, barevností a zdobením. Zvolili si tmavý barevný základ, zvýrazněný světlým lištováním. A k tomu moderní, pro roubenky netypický prosklený štít a impozantní interiér otevřený až do střechy.

Podobu a dispozici domu si navrhl sám majitel. Firma Sruby Pacák pak standardním tesařským způsobem zhotovila vše včetně střechy a masivních interiérových dřevěných prvků. Dřevěné trámy obvodových stěn domu mají certifikát státní zkušebny, dokládající, že vzhledem k jejich tloušťce obvodové stěny nevyžadují dodatečné zateplení.

V kombinaci s kvalitně izolovanými konstrukcemi střešního pláště a oken tak dům vyhovuje požadavkům na nízkoenergetické stavby.

Tesařské tradice

„Trochu“ větší roubenka (zastavěná plocha přes 200 m2) stojí na místě bývalého domu a je celá z jedlového dřeva. Jedlové dřevo je v Beskydech snadno dostupné, a tak se na roubenky vždy používalo.

Dům je v podstatě komplex staveb s tradiční kombinací dřeva a kamene tak, jako se to dělávalo kdysi. Hospodářská část (garáž, hospodářská místnost a bazén) vyžaduje větší chlad, a proto je z kamene celá.

Oproti tomu obytná část má kamenem pouze obložený betonový sokl. Je celodřevěná, z masivních trámů o tloušťce 30 cm, vnitřní stěny jsou kombinací dřeva (tl. 20 cm) a sendvičové skladby.

„Klasická valašská konstrukce vychází z toho, že stěny jsou střešními trámy propojeny v jistém zákonitém poměru. Aby mohl být uvnitř střešní prostor takto grandiózně otevřený, tak v něm podle projektu vynechali pár trámů. To způsobilo prohýbání dřevěných konstrukcí, které bylo nutné zpevnit zakováním speciálních kovaných prvků a stáhnout táhly a svorníky,“ vysvětlují bratři Pacákovi.

Moderní kompozice

Zajímavá konstrukce a styl budovy vznikly skloubením původní dřevěné tradice s velkoformátovým prosklením. Prosklený štít prosvětluje interiér, ale také je sám o sobě dekorativní.

Kompletně přiznaný krov s nadkrokevní izolací a rozsáhlá otevřená horní galerie vytvářejí dojem majestátního prostoru. Na první pohled zaujme specifickým spojením dřevěných a kovaných prvků i spletí dřevěných trámů vytvářejících roztodivná zákoutí. Otevřená galerie nad obytnou částí je vybavená pohovkami a křesly a slouží k odpočinku a relaxaci.

Z galerie vede přístup do tří ložnic a koupelen s toaletami. Dole je obývací, jídelní a kuchyňská část, předsíň a koupelna s toaletou. Interiér majitelé vybavili atypickým nábytkem na zakázku.

Co potřebuje roubená stavba

Dřevěná konstrukce si „sedá“, takže je třeba počítat, že se stavba o přibližně šest procent na výšku sníží. Všechny pevné konstrukční prvky proto musí být na dřevo napojeny dilatačními lištami, které umožňují jeho pohyb dolů.

Na dotěsnění izolace mezi trámy používají bratři Pacákovi ze zkušeností raději konopnou vlnu než ovčí. Exteriérový nátěr dřeva musí plnit funkci ochrannou, tedy odolávat povětrnostním vlivům, UV záření, dřevokaznému hmyzu, plísním atd. Proto je jeho přírodní olejová báze doplněna o ochranné chemické látky.

V interiéru naopak hraje nátěr jen estetickou roli, a měl by být tedy přírodní, většinou bezbarvý, s včelím voskem. Masivní kastlová okna mají nejen tloušťku dané stěny (30 cm), ale i silnější sklo a tím lepší termoregulační vlastnosti než okna z euro profilu. Podlahové topení využívá jako zdroj energie tepelné čerpadlo, které pohání energie z hloubkového zemního vrtu.

Profesionálové v akci

Nízkoenergetická stavba a tradiční řemeslo

Soukromí na přání

Okysličená koupel

Dlouhé jako had

Nemusí být ze zlata

Svoboda pohybu

Vlastní domek

Na čerstvém vzduchu

Když klobouk nestačí

Aplikace pro pejskaře

Chytře a levně

Barevnost a styl

Staré s novým

Slovo designérky Renaty Pápai

Od promáčené louky k okrasné zahradě

Pomalými kroky k cíli

Voda, která vše propojí

Autor zahrady Ivo Rejnart

Isover EVO: Proč 4+?

Obnovitelný původ

Skryto pod povrchem

Sledujte emise

Úspora energie

Úspora vody

Obaly a recyklace

Skladování a příprava

Tesařské tradice

Moderní kompozice

Co potřebuje roubená stavba

PARTNEŘI WEBU