Předchozí díl seriálu najdete zde
Obnovení původní krásy si vyžádalo velké úsilí. U dveří a zárubní bylo nutné odstranit původní lak pomocí horkovzdušné pistole až na dřevo, což mělo vícero důvodů.
Při pouhém zbroušení původního, částečně oprýskaného laku nelze zajistit, aby nový nátěr byl zcela hladký a bez defektů. Zcela nový základový nátěr dveří nebo zárubní, který se nanese na „čisté“ dřevo, se pevněji spojí s podkladem. Dojde k účinnému napenetrování dřeva, takže finální vrstva laku tak snadno a rychle znovu neoprýská.
Po odstranění starého nátěru byly dveře a zárubně dvakrát celoplošně překytovány a zbroušeny jemným smirkem. Poté byly jednou natřeny základovou barvou a následně opatřeny dvěma finálními nátěry lesklé bílé syntetické barvy v odstínu RAL 9010.
Původní krémová barva se nám zdála příliš tmavá a zářivě bílou jsme též nechtěli, aby dveře nebudily příliš nemocniční či sterilní dojem. Z těchto důvodů jsme zvolili tzv. lomenou bílou, tedy první odstín bílé směrem k béžové. Domnívám se, že nový odstín barvy dveří a zárubní nijak negativně neovlivnil jejich původní vzhled a ducha.
Většina mosazných dveřních kování je původní, byla jenom pečlivě vyčištěna, vyleštěna a posléze nalakována bezbarvým lakem, aby se lépe udržovala. Několik z nich však původní majitelé domu „upravili“ pro potřeby zámku FAB, takže nám nezbylo nic jiného než na internetových aukcích se starožitnostmi sehnat taková, která by se těm původním co nejvíce podobala. Bohudíky se to podařilo a zdá se, že nepatrné rozdíly nejsou na první pohled viditelné.
Zábradlí v nové barvě
Obdobně náročnou renovací prošlo i trubkové zábradlí, které je součástí monolitického betonového schodiště.
Zábradlí mělo okrovou barvu, stejně jako vše, co bylo v domě natřeno emailem – schody, betonové sokly, vnější strana vchodových dveří nebo prahy. Nejednalo se však o původní nátěr, při odstraňování okrového emailu jsme zjistili, že původně bylo zábradlí natřeno hnědočervenou barvou.
Odstranit lak z kovového zábradlí bylo skutečně velmi náročné, nicméně lakýrníci, kteří tuto zakázku realizovali, se daného úkolu zhostili naprosto skvěle. Prozradili nám, že po opálení zábradlí horkovzdušnou pistolí seškrabávali zbytky barvy starým příborovým nožem.
Barvu zábradlí jsme zvolili hnědočervenou (RAL 3011). Tento odstín se nejvíce blíží tomu původnímu a stejný odstín mají i červené betonové dlaždice na chodbách.
Nátěry stěn
Po dokončení vyzdívek, omítek a štuků byly všechny prostory v domě vybíleny vápnem. Vápno má skvělé dezinfekční účinky a velmi účinně tak zabraňuje případné tvorbě plísní. Neméně důležité je i to, že je paropropustné, a umožňuje tedy stěnám „dýchat“, což v případě zcela nových omítek není vůbec zanedbatelné. Jedná se zároveň o bezkonkurenčně nejlevnější způsob, jak vymalovat celý dům.
Následně jsme se rozhodli, že v každé místnosti vymalujeme alespoň jednu stěnu barevně, sytými tmavými odstíny.
V obývacím pokoji, na chodbách a na schodišti jsme zvolili červenohnědou barvu, která pokoj zútulní a „zahřeje“. V pracovně jsme vymalovali dvě stěny tmavomodrou barvou v odstínu kobaltová modř; vzhledem k tomu, že prkenná podlaha je v této místnosti natřena na bílo a též nábytek bude v bílé barvě, použití tohoto tmavého odstínu pracovnu nijak opticky nezmenšilo.
V pokoji pro hosty jsme se rozhodli jednu stěnu vymalovat tmavohnědou barvou, která velmi dobře koresponduje i s barvou dřevěné podlahy. V ložnici v nejvyšším patře jsme použili světlejší odstín modré, a sice tzv. holubí modř, která se velmi dobře hodí k hliníkovým rámům oken.
Dokončení elektroinstalace a osvětlení
Dokončení elektroinstalace obnášelo zapojení všech 32 elektrických okruhů a montáž zásuvek a spínačů. Součástí elektroinstalace je též kabeláž pro elektronické zabezpečení domu a rozvod datových a koaxiálních kabelů.
Při výběru spínačů a zásuvek jsme se rozhodli pro porcelán, který velmi dobře koresponduje s duchem domu. Investice, kterou si toto naše rozhodnutí vyžádalo, se rozhodně vyplatila, neboť tento typ (od českého výrobce ABB) je velmi estetickým interiérovým doplňkem.
Jedním z posledních počinů v rámci celé rekonstrukce byla montáž svítidel do všech místností a prostor domu. Výběru svítidel jsme věnovali opravdu zvláštní pozornost. Naprostá většina lustrů a nástěnných lamp jsou historickými originály a jen málo z nich jsou buď repliky, nebo svítidla zcela novodobá, moderní.
Na chodbách a na schodišti jsme například použili jednoduchou porcelánovou lampu s čirým širmem, která je též známa pod názvem „chlívovka“ – její název napovídá, kde se toto svítidlo v minulosti hojně používalo. V kuchyni, v obývacím pokoji a v ložnici jsou též historické lustry, povětšinou z 30. let minulého století.
Obdobně i nástěnné trubicové lampy v koupelně v 1. patře jsou historickými originály. Jejich repliky jsme pak umístili do koupelny v přízemí a na WC v 1. patře.
Zvláštní pozornost si dle mého názoru zaslouží instalace centrálního osvětlení v ložnici ve 2. patře. Zde jsme zvolili poněkud netradiční zdroj světla, a sice lodní okna, pod kterými jsou za sádrokartonovou stěnou umístěny kruhové zářivky.
Závěrečné detaily
V další fázi dokončovacích prací přišla na řadu montáž garnýží a žaluzií a šití a úprava závěsů. Například nad okno do pracovny jsme zvolili klasickou „retro“ hliníkovou garnýž s konzolemi ve tvaru vějíře; závěs je v této místnosti tmavomodrý, aby barevně ladil s modrými stěnami.
V ložnici je garnýž poněkud atypická. Jako základ byly použity historické mosazné konzole v nečištěné úpravě, mezi které byla upevněna bambusová tyč; kroužky a skřipce jsou též v provedení staromosaz; zde je závěs z tmavohnědé látky zemitého odstínu.
Do okna v kuchyni jsme namísto garnýže namontovali bílé dřevěné žaluzie, které nejen velmi dobře zastiňují, ale jsou též pěkným interiérovým doplňkem. S ohledem na moderní, nebo řekněme do jisté míry až lehce pop-artový styl interiéru obývacího pokoje jsme se zde rozhodli pro jednoduchou chromovanou teleskopickou garnýž, která působí nenápadně a přitom neotřele.
Okenní parapety a dveřní prahy jsou zcela nové. Klasické dřevěné prahy se dnes již moc nepoužívají, neboť jsou obecně považovány za nepříjemnou bariéru, ale my jsme dospěli k závěru, že do našeho domu patří. Do oken na chodbě a v komoře vedle kuchyně jsme vybrali parapety z přírodního kamene, a sice z černé žuly v povrchové úpravě antik; stejný materiál pak bude použit jako pracovní deska v kuchyni.
Do zásuvek nebo polic uzavřených roletkami lze uklidit i různé malé spotřebiče, jako je rychlovarná konvice, toustovač, topinkovač nebo mixér, které na pracovní desce překážejí. Pořídit lze také speciální zásuvku s kráječem na chleba nebo kuchyňskou váhou, které se po vysunutí rozloží a použijí přímo ve výsuvu.
„U modelů se složitou vnitřní geometrií jsme se proto rozhodli instalovat dvě hořčíkové anody místo jedné. Uvnitř nádob se totiž smaltují také tepelné výměníky. Ty jsou vzhledem k tepelnému a mechanickému namáhání ke korozi nejnáchylnější a zároveň mohou fungovat jako stínítko pro stávající anodu. Ochranné ionty, které se z ní uvolní, se tak nemusí dostat až k mikrotrhlině na nádobě, protože je zachytí právě výměník. Dvě hořčíkové anody však pokryjí celou vnitřní plochu nádoby a ještě více tak prodlouží její životnost. Jsou vmontovány do horní části nádoby a boční příruby,“ vysvětluje funkci nového řešení Lukáš Formánek, technický ředitel společnosti Družstevní závody Dražice.
Návrh na instalaci dvou hořčíkových anod vznikl v dražickém vývojovém centru, v němž již byla vytvořena řada inovovaných řešení. 
