Blog

Chlebíček se sušenými rajčaty

Příprava: 15 minut, pečení: 50–60 minut

Na 1 chlebíček:

300 g hladké mouky

1 lžička soli

1 prášek do pečiva

2 lžičky provensálského koření

300 ml podmáslí

2 vejce

1 lžička rajčatového protlaku

2 lžíce olivového oleje

10 g pokrájených sušených rajčat

40 g nastrouhaného parmazánu

Postup přípravy:

1. Předehřejte troubu na 180 °C.
2. Do mísy prosejte mouku, kypřicí prášek, sůl a provensálské koření. Do jiné nádoby nalijte podmáslí a přidejte rajčatový protlak, olej a rozklepněte vajíčka.
3. Vše promíchejte a přidejte k suchým přísadám. Nakonec vmíchejte sušená rajčata a polovinu parmazánu.
4. Formu na biskupský chlebíček vyložte pečicím papírem a vlijte do ní těsto. Chlebíček posypte zbytkem parmazánu.
5. Pečte 50–60 minut. V průběhu pečení kontrolujte zapíchnutím špejle, zda není chlebíček hotový.

Tip: Máte-li rádi provensálské koření, můžete jím chlebíček posypat i na povrchu – bude mít ještě výraznější chuť

Recept pochází z kuchařky Chléb v hlavní roli, Milena Volfová, vydal Smart Press, www.smartpress.cz

VIDEO: Dům pro dva a čtyři kola

Výstavba výškově nadstandardní garáže tak zároveň prověřila možnosti sendvičových panelů s použitím sádrovláknitých desek.

Celý článek a více fotografií z návštěvy domu na www.mujdum.cz.

Teplo z polen a granulí

Důležitou roli při výběru vytápění stále hrají elektřina a zejména plyn, který využívají asi 3/5 českých domácností. Samotné vytápění plynem přináší mnohé nesporné klady – pohodlí, vysokou výhřevnost (plyn má vyšší energetický obsah než tuhá paliva), jednoduché ovládání. Současné plynové kotle využívají buď nízkoteplotní nebo kondenzační techniku. Vyrábějí se od výkonu kolem 5 kW, jejich účinnost přesahuje 90 %, u kondenzačního kotle dokonce více než 100 %.

A elektřina? Řadu lidí odrazuje hlavně cenou, přesto má tento způsob vytápění mnohé přednosti. Kupříkladu energie proudí i do těch nejzapadlejších koutů republiky, elektrická kamna nebo přímotopy jsou levnější než plynová zařízení, lze využívat dvoutarifní sazby apod. Přesto se zákazníci obávají stoprocentní závislosti na veřejné síti a trápí je i cenová „rozkolísanost“ elektřiny.

Majitelé rodinných domů tedy v poslední době stále častěji pošilhávají po dřevu (místně dokonce po uhlí). Bohužel se ovšem ukazuje, že většina provozovaných topných zařízení je dávno za zenitem a modernizace probíhá pomaleji, než se čekalo. Trh přitom nabízí špičkovou techniku i zařízení. Z hlediska prodejů dnes největší úspěch zaznamenávají kotle na biomasu.

Více článků z rubriky STAVBA najdete na www.mujdum.cz nebo www.modernibyt.cz.

Ještě dva roky… a konec

K postupné modernizaci topných systémů přispívá novela Zákona o ochraně ovzduší (Zákon č.201/2012 Sb.), která po domácnostech provozujících nevyhovující kotel striktně požaduje výměnu. V termínech od roku 2014, 2018 a 2022 zakazuje prodej a použití nejméně technologicky vyspělých zařízení. Tu udávají emisní třídy dle ČSN EN 303–5 na stupnici 1 (nejhorší) až po 5 (nejlepší), přičemž kotle 1. a 2. emisní třídy se dnes už nesmějí prodávat. Ve hře jsou ovšem desítky tisíc (uvádí se, že normu nesplňuje asi 150 tisíc provozovaných kotlů) stávajících zařízení. Nicméně mladší generace stavebníků, ale i prozíravějších provozovatelů zastaralých kotelen hledá alternativu. A mnozí pak vsadí právě na biomasu. Důvod? „Rozhodně je k tomu nevede jen novela zákona,“ tvrdí předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský. „Nárůst v prodejích těchto zařízení je důsledkem toho, že tyto kotle jsou čisté, ekologické a zároveň komfortní.“

Kde víc zvoní cirkulárky?

V obcích, které protínají plynovody, se lidé logicky přiklánějí spíše k plynové přípojce, zatímco dřevo používají jen v doplňkových zdrojích tepla, případně k navození atmosféry. Naopak na vesnici, na samotách nebo v místech, kam plynovod s největší pravděpodobností nikdy nedorazí, lidé inklinují více ke dřevu. Vytápění dřevem (dřevěnými a jinými rostlinnými produkty) představuje optimální variantu hlavně pro objekty s tepelnými ztrátami do 16 kW. Samotné vytápění kusovým dřevem se pak hodí hlavně pro domy s výkony 5 až 15 kW (roční náklady do zhruba 25 tisíc Kč), vyšší výkon už z dřevníku polyká přespříliš. Pro představu: z 1 kg dřeva lze získat asi 4 kW výkonu, což v domě s vypočítanou tepelnou ztrátou 25 kW přestavuje asi 5 až 6 kg dřeva/1 hodinu).

Existují i jiné možnosti, například dřevěné brikety, pelety, peletky atd. Jedním z argumentů, proč právě „polínka“, je i jejich nižší cena a celkový růst cen paliv. Kupříkladu cena zemního plynu vzrostla za posledních deset let asi o 70 %, elektřiny asi o 40 %, ovšem u dřevních pelet jen o 12 %. Čím to? Cena dřeva totiž není navázána na ropný průmysl…

Kotle na dřevo a peletky

Většina běžně užívaných teplovodních kotlů používá takzvané pyrolýzní spalování, kdy dřevo v tepelně izolované násypce odhořívá s omezeným množstvím primárního vzduchu, takže vzniká převážně oxid uhelnatý (CO) a různé plynné produkty rozkladu pryskyřic. Horké plyny pak postupují do keramické spalovací trysky v dolní části kotle, kam se přivádí předehřátý sekundární vzduch a kde se při vysoké teplotě spalují. Tepelný rozklad dřeva produkuje poměrně nízké emise. Pokud ale výkon kotle poklesne pod určitou mez (zhruba 40 % nominálního výkonu), zplyňovací proces se přeruší, výkon poklesne, kotel začne dehtovat a procento škodlivých emisí se dramaticky zvýší. U kotlů na peletky si přísun a dávkování paliva hlídá automatika (peletky se spalují bez zplyňování).

Základem je kvalitní palivo

Kubík tvrdého buku vyjde na 1 000 až 1 200 Kč, za stejné množství odřezků z pily dáte asi 700 Kč (místně se sumy liší). Taky můžete vyrazit za hajným, podepsat fakturu nebo mu podstrčit láhev. Případně tajně vyrazit do lesa, kde se ovšem nadřete, hrozí vám postih a s mokrým dřevem stejně zatopíte až napřesrok. Nabízí se také alternativa vytápění automatizovanými kotli (výkon kolem 100 kW) na hotové produkty – brikety, pelety a peletky s možností dodávky až do domu.

Stojí za pozornost

Řeč je o zplynovacích kotlích na dřevo s ručním plněním, nebo automatických kotlích na pelety. Pokud je sklad pelet propojen s kotlem dopravníkem, netřeba se starat – provoz je prakticky bezobslužný. Kvalitní kotle na biomasu navíc splňují požadavky na 4. nebo nejlepší
5. emisní třídu. Pojďme se podívat na nabídku některých renomovaných značek.

Nový zákon a emisní třídy kotlů

Okolo možných sankcí za nedodržení zákonných předpisů panují nejasnosti a kdekdo si stanovená pravidla vykládá po svém. Pravda je následující: od 1. 1. 2017 platí povinnost předložit příslušným úřadům revizi s vyznačením emisní třídy kotle. První revize je tedy povinná už do 31. 12. 2016, další pak jednou za dva roky. Odhadovaná cena revize činí asi 1 500 korun, součástí by mělo být i seřízení kotle. Novela zákona směřuje k prodeji výrazně provozně hospodárnějších a účinnější kotlů, které budou vypouštět řádově méně emisí. Kotle na uhlí v 1. třídě emitují CO běžně okolo 9 mg/m3, kotle 4. třídy budou moci emitovat max. CO na úrovni 1 mg/m3. Emisní třída kotle musí být uvedena v technické dokumentaci nebo na příslušném štítku. A cena? Kupříkladu zplynovací kotle na kusové dřevo, splňující 3. a 4. třídu, zhruba od 35 000 Kč, cena automatických kotlů na pelety ve 3. a vyšší třídě se pohybuje od 60 tisíc korun nahoru.

Z produktového menu

Kupříkladu Atmos rozšířil nabídku automatických kotlů o kotel D80P na dřevěné pelety v nejvyšší 5. emisní třídě se jmenovitým výkonem 80 kW. Novinku pro topnou sezonu 2014/15 představuje i automatický kotel Biopel 20 s regulovatelným výkonem od 6 do 20 kW a účinností 93 %. Inovoval i Viadrus, od něhož si můžete pořídit automatický kotel Hercules DUO pro spalování uhlí a dřevních pelet. Kotel splňuje kritéria 4. emisní třídy a podle počtu článků si můžete vybrat z výkonové řady 20 až 35 kW (nejnižší výkon s regulací od 6 kW). Dakon připravil přestavbové sady (peletový hořák, šnekový podavač, keramické cihly a zásobník paliva 190 l) pro kotle DOR 24 a DOR 32, které s automatickým podáváním splňují 4. emisní třídu. Pod značkou Verner byste našli léty prověřený automatický kotel na biomasu A251. Vyrábí se ve výkonech 25 a 48 kW. Pod značkou Licotherm ve verzi AM24 BIO najdete kotel z Agromechaniky Lhenice, což je zařízení 4. emisní třídy s výkonem 24 kW.

Home office: fenomén dneška

	Stolní LED lampa E. T.
	Psací pero se stojánkem
	Stojánek na tablet
	Schránka na kabely
	Stolní pracovní LED lampa Hárte
	Pracovní stůl Cupertino

zdroj: časopis Moderní byt

Koše a pytle na špinavé prádlo

	Prádelní koš Skubb s přepážkou pro snadné třídění
	Koš na prádlo z kolekce Šatna
	Koš na prádlo Looplaundry Safari
	Pytel na špinavé prádlo, 100% bavlna
	Prádelní pytle s dvěma nosnými popruhy z plastu, 100% polyester

Sportujme v soukromí aneb aktivní život

Nadšenci zdravého životního stylu nacházejí stále více důvodů, proč mít doma svůj vlastní fitness. Odborníci v oblasti sportu a výživy a také architekti tento trend nepřehlédli a po svém na něj reagují. S ohledem na to se mění nároky na dispozici interiéru, na tréninkové náčiní i na samotné alternativy trénování.

Sportujme v soukromí bytu

Ne všichni z nás se cítí ve veřejném fitness centru jako doma, někteří z nás naopak nemají dostatek času, aby tato zařízení pravidelně navštěvovali. Jsou i tací, kterým pravidelná návštěva fitnessu nestačí. Pak je správným řešením zařídit si domácí fitness. Jedinou skutečnou nevýhodou jsou bezesporu vyšší pořizovací náklady, popřípadě určitá ztráta motivace trénovat. Ovšem ne pro každého je toto řešení vhodné.

Fitness a dispozice

Při rozhodování, zda si domácí fitness pořídit, je nutné si uvědomit, že parametrů profesionálního centra nedosáhneme, navíc nám bude chybět osobní trenér. Nicméně nabídka dnešních posilovacích strojů je tak pestrá, že na jedné posilovací věži můžeme procvičit téměř všechny svalové partie. A co se týče rad odborníka, je mnoho specialistů, kteří nabízejí individuální konzultace doma i sestavení domácího tréninku. Tuto tendenci podporují architekti, kteří při navrhování nových interiérů s variantou relaxační tzv. wellness místnosti počítají. Velmi častým požadavkem posledních měsíců jsou sauny, domácí vířivky, které jsou doplňkem aktivního sportovního života.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.modernibyt.cz nebo www.mujdum.cz.

Umístění posilovny v bytě

Pokud je nemovitost v realizační fázi, je situace snazší. Ideální je vyhradit posilovně samostatnou místnost s dobrým odvětráváním. V případě realizace interiéru v domě doporučujeme volit místnost se samostatným vchodem zvenčí pro snadné nastěhování strojů. Jestliže je možnost spojit fitness s terasou, jde o ideální alternativu.

Ne všichni z nás se cítí ve veřejném fitness centru jako doma, někteří z nás naopak nemají dostatek času, aby tato zařízení pravidelně navštěvovali.

Jak vybavit domácí fitness

Kromě již zmíněných multifunkčních posilovacích věží, na kterých se trénuje anaerobně, tedy kde posilujeme svalstvo, existuje mnohem oblíbenější skupina fitness strojů, a to aerobní trenažéry jako například různé elipticaly, běžící pásy, rotopedy nebo ergometry. Ty jsou vhodné pro trénink za účelem budování vytrvalostního základu, posilování kardiovaskulárního systému a v neposlední řadě spalování tuku. V případě aerobních strojů jde o nutnou součást efektivního tréninkového plánu. Posilovací věže lze nahradit jinými, prostorově méně náročnými alternativami vhodnými i pro prostory skromné rozlohou.

Malý byt – malý fitness

Podle většiny odborníků je nejúčinnějším tréninkem práce s vlastní váhou těla. Existují prostorově i finančně nenáročné formy fyzické aktivity, např. pilates, jóga, power jóga a alternativní cvičení. I tady je možnost výběru osobního trenéra, který jezdí za klienty domů. Tato varianta, zahrnující všechny obecné výhody, dokládá, proč je dobré mít vlastní fitness – je zárukou soukromí, hygienického prostředí, úspory času a dlouhodobě uspořených peněz za vstupné. A to rozhodně stačí…

VIDEO: Aktivní dům místo chatičky

Díky fotovoltaickým a solárně termickým panelům jde ve výsledku o dům plusový, tedy o stavbu, která vyrobí víc energie, než spotřebuje.

Celý článek a více fotografií z návštěvy domu na www.mujdum.cz.

Zámečník a jeho práce

Jaká je náplň zámečnického řemesla?

I když by to tak podle názvu mohlo vypadat, zámečník zdaleka nedělá pouze zámky, což platilo někdy ve středověku, ale zpracovává kovy v různých formách. Většinou pracuje s hutním materiálem, jako jsou jekly, „L“ profily, tyčovina, trubky, plechy nebo různé výkovky či odlitky. Co se pracovních úkonů týče, zámečník řeže, brousí, vrtá, piluje, svařuje, řeže závity, stříhá a ohýbá.

Dobrý zámečník musí být zkrátka všeuměl, aby si dokázal poradit s každým zadáním, a žádný materiál mu nesmí být cizí. Obvykle děláme vrata, brány, branky, mříže, zábradlí, schodiště, ale také různé přesné součástky, a to včetně náročných projektů (renovace veteránů nebo zakázková výroba součástek). Původně jsem totiž nástrojař a jsem zvyklý na přesnost v tisícinách milimetru. To je ovšem extrém, protože v zámečničině se většinou pracuje s přesností na milimetry, v některých případech na desetiny milimetru.

Jak vypadalo zámečnické řemeslo za našich pradědů?

Všechno se tehdy muselo dělat ručně, pouze ve větších dílnách byly rotační stroje poháněné transmisí a plochými koženými řemeny. V malých dílnách nepříjemnou ruční práci jako pilování a řezání obvykle obstaral učeň. Velký zlom přinesla až druhá světová válka, kdy se po r. 1945 rozšířilo do českých dílen ruční elektrické nářadí, které tu zanechala německá armáda z polních a leteckých dílen. Až poté nastoupila masivnější tuzemská výroba ručního elektrického nářadí. Ale tehdejší malé dílny byly vybaveny poměrně chudě, základem byla stojanová vrtačka, bruska a leštička, ruční lis, výheň a lepší dílny měly soustruh. Ale převážně se pracovalo ručně.

Jaká je situace dnes?

V dnešní době se zámečnická dílna bez frézky, soustruhu, padacích nůžek a ohýbačky vůbec neobejde. Velkou práci udělá také rozbrušovačka (flexa), kmitací pilky, aku vrtačky, aku šroubováky a celá armáda ručního elektrického nářadí s ještě větší škálou výměnných nástrojů a nástavců. Všeobecně ubylo dřiny a práce se zrychlila. Velký posun také nastal v kvalitě materiálů, ze kterých jsou nástroje vyrobeny. Dříve byl zámečník odkázán převážně na rychlořeznou ocel, dnes se používají odolnější břity ze slinutých karbidů, korundů a technických diamantů.

Více článků z rubriky BYDLENÍ najdete na www.mujdum.cz nebo www.modernibyt.cz.

A jak to bylo se svařováním?

Původně se používalo tzv. kovářské svařování, kdy se spojované součásti po rozžhavení v kovářské výhni zakovaly do sebe, pak se začal ke svařování používat elektrický oblouk a elektrody nebo plynová svářečka se směsí acetylenu a kyslíku. Tento způsob svařování vyžadoval kromě zručnosti a zkušeností také důkladnou kontrolu sváru a neustálé oklepávání strusky. Dnes jsou sváry mnohem čistší a pevnější, protože se svařuje v ochranné atmosféře za použití inertních plynů. Vypadá to tak, že se na kostru svařovaného předmětu připne svorkou jeden pól a druhý vede do pistole s wolframovým hrotem, kolem něhož proudí tzv. netečný plyn – argon. Nedochází tak k okysličování svařovaného a tím pádem nevznikají okuje a sloučeniny uhlíku (struska).

Vraťme se k řezání materiálu.

Ruční dřinu při řezání materiálu pomocí pilky na železo nahradily elektrické ruční pilky, kmitací pilky nebo rozbrus (flexa). Protože dnes zámečník pracuje s celou škálou různých materiálů (ocel, mosaz, nerez, měď, hliník, dural, teflon, guma, silon, novodur, pertinax, texgumoid, dřevo a překližka), má možnost použít i speciální plátky na příslušné materiály. Nicméně zkušenost mě naučila, že v případě kmitací pilky si pro většinu materiálů vystačím s řeznými plátky na nerez.

Přesnou práci si nedokážu představit bez měřidel, jaká měřidla používáte vy?
V zámečnickém řemesle se při měření neobejdeme bez metru, ocelového pravítka, úhloměru a posuvného měřítka. Starší měřidla měla ryté či leptané stupnice a noniusy, dnes převládá digitální displej.

Jak poznat kvalitního zámečníka?

Kvalitní zámečník bývá neustále pracovně vytížen, ale přitom si na vás vždy najde čas. Nejlepší je se podívat na jeho předchozí práci naživo. Je dobré obejít více dílen, nechat si udělat cenovou nabídku a posoudit všechna pro i proti. Je třeba zohlednit vzdálenost dílny od vašeho bydliště a termín dodání.

Pohyb v teple domova

Ne všichni jsou ale fanoušky přecpaných posiloven mezi pátou a šestou. Lepší řešení je pořídit si domů svoje vlastní fitness, ve kterém můžete cvičit ráno, večer i mezi inkriminovanou pátou a šestou hodinou. Pokud máte dostatek místa nebo jste ještě ve fázi zařizování, můžete fitness věnovat samostatnou místnost. Pokud jste limitováni prostorem, nezoufejte a pořiďte si designový trenažér.

OBNOVTE VOZOVÝ PARK

Svět technologií udělal za posledních několik let velký krok vpřed a rychlý vývoj tak zaznamenaly i trenažéry pro domácí cvičení. Moderní trenažéry jsou konstruovány tak, aby vyhověly požadavkům i těch nejnáročnějších uživatelů. Samozřejmostí je tak výběr z několika tréninkových programů a snadné ovládání. Výrobci ale myslí i na image. Cvičení vás bude mnohem víc bavit na designovém stroji.Dnešní uspěchaná doba je orientovaná na výsledky a tento fakt platí i u cvičení. Téměř každý z nás chce na sobě vidět úspěchy co nejdříve. Zde je na místě dát přednost ergometrům. Ty jsou vybaveny speciálním indukčním brzdným systémem, který umožňuje přesně dávkovat a kontrolovat zátěž. Společně s kvalitními doplňky pro měření pulzu pak tvoří kombinaci, která vede k vysoce efektivnímu tréninku.

STROJ NA MÍRU

Díky variabilitě nabízených programů si můžete vybrat trenažér, na kterém si užije celá rodina. Na své si přijde ten, kdo se chce udržovat v dobré kondici, i ten, kdo chce nejprve zhubnout pár kilogramů. Moderní stroje se umí přizpůsobit potřebám různých uživatelů tak, aby byl pohyb na stroji stále maximálně ergonomický, správně provedený a tedy zdravý. Volte proto jen ty s výškově i hloubkově nastavitelným sedlem a polohovatelnými řídítky. Cvičení vám ještě více usnadní polohovatelný displej, držák na lahev nebo gelové sedlo.

FITNESS POMŮCKY

Pokud máte opravdu malý byt, nevzdávejte se domácího cvičení a pořiďte si fitness doplňky. Zaberou minimum místa a navíc si je můžete vzít s sebou na dovolenou. Ač vypadají neškodně, procvičí dokonale vaše tělo a dají mu pořádně zabrat. Zapojí i svaly, o kterých jste dosud neměli tušení, a záleží už jen na tom, které partie potřebujete nejvíce potrápit. Posilovací gumy oceníte jako doplněk pro různé sporty, kde se s jejich pomocí protáhnete před i po zátěži. Vhodné jsou však i pro samotné cvičení a posílení rukou i nohou. Svalový odpor vlastního těla využijete s jednoduchou pomůckou – aerobik tyčí s lany, které díky své pružnosti vytvářejí zátěž. Snadno tak posílíte a vytvarujete problémové partie. Balanční pomůcka ve tvaru polokoule vám pomůže nejen cvičit rovnováhu, ale také s ní posílíte hluboké svaly, které jsou důležité pro správné držení těla. Pomůcka je doplněna o dvě praktická madla, díky kterým bude váš trénink komplexní. K posilování nohou a zad tak můžete připojit i cviky určené pro posílení paží.

zdroj: časopis Moderní byt