Nakonec jste se s manželem přece jen rozhodli byt zrekonstruovat.
Po třiceti letech byl byt v hrozném stavu a bylo třeba dát ho do pořádku. Tentokrát jsme nechtěli nic opomenout, proto jsme využili služeb architektonického studia Velehradský. Z vytváření interiéru na vlastní pěst jsem neměla právě nejlepší zkušenosti. Člověk se dopouští zbytečných chyb, které často nelze ani napravit. Mladíarchitekti jsou kreativní a plní elánu. Terezu Velehradskou, dnes architektku, jsem znala už jako malé děvče a mám k ní důvěru.
Jaké úpravy bytu jste požadovala?
Chtěla jsem byt především prosvětlit a otevřít. Očekávala jsem však i prosvětlení předsíně a koupelny a přála jsem si, aby ho bylo možné udržovat v čistotě s minimálním úsilím. Interiér jsem si představovala jako nadčasový a neutrální, který bude možné snadno proměnit třeba jen s pomocí barev, textilií a drobných doplňků.
Už z prvního návrhu jsem byla nadšená a akceptovala jsem ho v plném rozsahu. Skleněná stěna, která propouští světlo do koupelny i předsíně, mě ohromila. Tereza skvěle vystihla moje představy!
SLOVO ARCHITEKTA Ing. arch. Tereza Velehradská a Ing. arch. Tomáš Velehradský |
|
Komu měl byt sloužit? S manželem přece žijete v rodinném domku nedaleko odtud.
Zvažovali jeho prodej nebo pronájem. Z proměny bytu jsem ale tak nadšená, že ho nemohu prodat ani cizím lidem pronajmout. Obávala bych se zničení vybavení. Od mládí se o bydlení a design zajímám, ten to byt je vrcholem mého snažení. Bez profesionálů bych ho ale do této podoby nedotáhla. Využívám ho příležitostně, když potřebuji v Brně něco vyřídit, případně ke schůzkám s kamarádkami. Výhledově by ale mohl sloužit některému z vnoučat jako startovací byt. Jedna až dvě osoby zde mohou pohodlně žít.
Stačí vám k vytopení jeden radiátor?
Naprosto! Po celkové adaptaci domu, výměně oken a jeho zateplení není třeba moc topit. Navíc v kuchyni, chodbě i koupelně máme nainstalováné elektrické podlahové vytápění.
Co je Kerlite? |
|
Pracovní plochu s varnou deskou máte pěkně pod oknem, ale nevidím digestoř.
Terezka pamatovala na všechno. Digestoř je hned vedle indukční varné desky a je výsuvná. Při práci v kuchyni mám dostatek denního světla, které dopadá přímo na pracovní plochu, a ještě krásný výhled z okna ven. V kuchyni je využitý každý kousek místa od země až po strop. Přestože nejsem vysoká, mohu bez problémů využívat i skříňky umístěné nahoře. Jsou totiž opatřeny speciálními výklopnými systémy, které umožňují sklopit je jednoduchou manipulací do pohodlné obslužné polohy. Stejně tak ve spodních skříňkách mohu díky těmto plně výsuvným systémům využít každý kout, kam bych jinak nedosáhla.
|
Více článků z rubriky BYDLENÍ najdete na www.mujdum.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Pěkně do barvy jste si pořídila i drobné spotřebiče a doplňky.
Od oranžové barvy křesla se odvíjela barevnost dalších drobností. Výsledkem mého surfování po internetu je i varná konvice a topinkovač Kenwood. Některé drobnosti jsem si pořizovala sama, ale na doporučení architektů.
K přestavbě interiéru jsem obdržela kompletní návrhy i s detailními informacemi o vhodných doplňcích. Znala jsem všechny jejich názvy i výrobce. Oceňuji, že jsem rekonstrukcí nebyla nijak zatížena. Bylo to tak, jak jsem si představovala. Vyjádřila jsem svoji představu, seznámila jsem se s návrhem, ten jsem akceptovala a pak jsem už víceméně přišla do hotového interiéru. Přestože jsem se proměny interiéru účastnila ojediněle, u důležitých momentů jsem nechyběla. Například u čalouníka jsem si přímo na tělo určila optimální tuhost lůžka. Chválím skvělého koordinátora stavby, který zde všechny práce a jejich posloupnost bezchybně synchronizoval. Jsem spokojená, získala jsem moderní a nadčasově upravený byt.
Byt je bezbariérový, praktický, skvěle vymyšlený do posledního detailu, ale nechybí vám třeba záclony?
Ne. Nemám je ani doma. Takto interiér naplňuje zadání minimální údržby. Stačí žaluzie. A když je zde v horkých dnech přece jen víc teplo, k ochlazení pomohou venkovní předokenní žaluzie a žár zmírní i lodžie. Nechci byt zahlcovat žádnými lapači prachu. Už jsem zde strávila i týden v celku a vůbec nic mi tu nechybí. Počítám ale ještě s obrazy do pokoje a s vybavením lodžie. Uvažuji o nějakém odlehčeném nábytku. Nejspíš o hliníku v kombinaci se dřevem. Tento byt pro mě představuje dokonalou oázu klidu, kde se kochám tím, jak se povedl.
KDO TU ŽIJE… |
|
Hana
|




Dříve nejčastěji používaný beton (nadměrně zatěžoval stavební konstrukce, vyžadoval dodatečnou finální úpravu s pokládkou krytiny) dnes úspěšně nahrazují hmoty, disponující kromě jiných předností hlavně samonivelační schopností. „Tekuté“ řešení je aplikačně rozhodně jednodušší, s nesrovnatelně nižší spotřebou materiálu, hmota spolehlivě vyplní i složitá zákoutí a vytváří homogenní strukturu s vynikající tepelnou vodivostí.
Tradiční betonové vrstvy se většinou podle stanovených „receptur“ zhotovovaly přímo na staveništi. Nepřesné dávkování, nezkušenost, mnohdy i šlendrián řemeslníků a někdy i nekvalitní vstupní suroviny (cement, kamenivo, obsah záměsové vody), způsob ošetřování i nestejná tloušťka vrstvy ovšem vedly k častým problémům. Nízká byla i produktivita práce (zhruba 200 m2/den). Nedostatečné zhutnění betonové hmoty snižovalo žádoucí pevnost v tlaku, proto se „preventivně“ vyztužovalo (náklady na armování ovšem činily čtvrtinu nebo dokonce 1/3 celkové ceny podlahy). V materiálech obsahujících jako pojivo cement navíc při zrání dochází ke značnému smrštění (0,7 až 2,5 mm/m), což vyžadovalo zhotovení dilatací (tzv. smršťovacích spár).
Materiály pro samonivelační lité podlahy tvoří v podstatě směs na bázi pojiva, plniv a příměsí, zlepšujících zpracovatelnost hmoty. Směs sama o sobě může zcela nahradit běžně používané cementové potěry v suchém prostředí interiéru. Zásadní rozdíl spočívá v aplikované konzistenci. Standardní cementový potěr se zpracovává v zavadlém stavu, samonivelační litá podlaha pak v řídké, kašovité až tekoucí konzistenci. Litá podlaha se nejvíc používá jako podklad pod dlažbu, PVC, koberce, plovoucí podlahy, parkety a další krytiny. Předností „podlah z pytlíků“ je aplikace bez vzniku dutin, rychlost zpracování (až 1 200 m2/den), vysoká objemová stálost zatvrdlé směsi, stoprocentní obklopení trubek nebo kabelů podlahového topení, a tudíž dokonalé zajištění přenosu tepla, možnost dodatečného barvení směsi atd.
Anhydrit (síran vápenatý) může být buďto přírodní (na podlahy se nepoužívá), anebo umělý, a to buď syntetický, nebo termický (používají se oba). Anhydritové podlahy vytvářejí homogenní strukturu s minimem vzduchových pórů. Vyznačují se minimální roztažností a dobrou vodivostí tepla, proto se hodí pro podlahové topení. Kupříkladu produkt AnhyLevel dosahuje stupně tepelné vodivosti 1,8 W/mK. Díky velké pevnosti v tahu a ohybu a objemové stálosti s minimálním smrštěním litých potěrů je možná pokládka ve vrstvách již od 35 mm bez jakéhokoliv vyztužení. Tímto materiálem lze „zalít“ až 600 m2 plochy (bez vytápění), nebo 300 m2 plochy s podlahovým topením bez jediné dilatace. Anhydritové podlahy ovšem nejsou vhodné do exteriéru a větších prostor, a pokud nejsou upraveny speciálními přísadami, nelze je používat ani jako vrchní (pochozí) vrstvu.
Podstatný vliv na únosnost podlahy má pochopitelně celé podlahové souvrství. Tvoří jej nosná deska, izolační vrstvy (hydroizolace, tepelná a kročejová izolace), případné energetické rozvody, vyrovnávací vrstva a finální vrstva neboli krytina. Při použití cementového potěru lze právě k zaplnění mezer mezi zmíněnými rozvody (elektrickými kabely nebo teplovodními trubkami) a izolačními deskami a k srovnání izolačních vrstev použít třeba ekostyren (polystyrenové kuličky). Při vytvrzování potěru dochází k tvorbě krystalové struktury, kdy se relativně velké a kompaktní krystaly mezi sebou celoplošně spojují, čímž vzniká jen minimální množství dutin.
Polystyrenbeton zase nabízí značnou požární odolnost, výborné tepelně a zvukově- izolační vlastnosti a vysokou elasticitu. Patří do skupiny tzv. lehkých betonů a podle množství plniva lze vyrobit směsi objemových hmotností od 200 do 1 500 kg/m3. 








Co vás přimělo ke stěhování do rodinného domu za Prahou?
PETR ERBEN
Měla jste od začátku jasnou představu o výsledku, nebo šlo o postupný vývoj?
Tato lokalita nám poskytuje městský komfort (v areálu je příjemná restaurace s terasou nad jezírkem, obchod s potravinami a fitcentrum pro rezidenty) a cítíme se zde bezpečně (areál je pod 24hodinovou ostrahou). Ulice jsou čisté, zeleň upravená. Statenice nabízejí možnost vyjížděk na koni, manželovi krásné běžecké trasy v přírodě. Chtěli jsme mít blízko do přírody a přesně tohle všechno nám Statenice nabízely, navíc v příjemné vzdálenosti od Prahy.







-54a691af3f28c_140x214.jpg)
-54a691efba1c0_250x188.jpg)
-54a6929b817b6_300x206.jpg)
-54a692a88796d_200x291.jpg)
-54a692b2ef144_200x202.jpg)
-54a692b9f093c_300x94.jpg)
-54a692c2025cb_130x340.jpg)
-54a6932b5300b_300x188.jpg)
-54a691efba1c0.jpg)
-54a6929b817b6.jpg)
-54a692a88796d.jpg)
-54a692b2ef144.jpg)
-54a692b9f093c.jpg)
-54a691af3f28c.jpg)
-54a692c2025cb.jpg)
-54a6932b5300b.jpg)
L
Krátké tisové loubí vás přenese do trochu jiného světa. Je tu stále co objevovat a zároveň toto prostředí působí velmi intimně. Zahrada je geometricky rozčleněna na několik částí a tyto pravidelné tvary jsou ještě umocněny přísně střiženými plůtky a stěnami z buxusu a tisu. I trávník, lemovaný z jedné strany krátkou alejí z cesmín, zastřižených do podoby malých stromků, a doplněný stříhanými kužely z cesmíny, působí velmi formálně. Ale nemusíme se vůbec bát na něj po několika schodech vstoupit – k tomu nás přímo vyzývají připravená plátěná lehátka.
Postupné objevování
Cestou zpátky se opět ponoříme do tisového labyrintu a pokusíme se najít úzkou a dlouhou zahrádku s lavičkou na jednom konci a terakotovou nádobou na druhém. Tmavě zelená barva stříhaného tisu dá skvěle vyniknout jemným pastelovým tónům záhonů – nebesky modrou perovskii doplňují podobně zbarvené dračíky, bílé mavuně a fialové verbeny. Záhony doplňují i jemná květenství trav a zelená barva rostlin, které už svoji službu letos udělaly, nebo na svůj čas teprve čekají. Do kompozice výborně zapadá i subtilní lavička natřená typickou šedomodrou barvou. Vstávat se nám z ní asi moc nebude chtít, ale až se konečně zvedneme a ještě se po zahradě párkrát rozhlédneme, budeme o něco odpočatější a o malý poklad uprostřed Londýna bohatší.

-66358b9644063.jpeg)

rekonstrukce bytu po rodičích. Základem bylo zbourat umakartové jádro. Ostatní příčky ale byly nosné, a tak musely zůstat na svém místě.
firmy Dřevosort (www.drevosort.cz). Kuchyň ve vysokém lesku je vyrobená z materiálu Termopal. „Vždycky jsem toužila po zelené barvě, jen se trochu změnil odstín. Jsem ráda, že skříňky sahají až ke stropu, a díky tomu mi ubude práce s utíráním prachu.
V bytě zůstalo hodně nábytku po rodičích. Byl stále funkční a Ludmile ho bylo líto vyhodit.-54aaab631187d_80x123.jpg)
I když je koupelna celkem malá, působí prostorným dojmem díky využití jednotlivých motivů vybrané dlažby a optického zvětšení prostoru pomocí vodorovných pruhů. Sprcha a vana v jednom, řešená pomocí skleněné zástěny, je ideální do malých panelákových koupelen. Posuvné dveře ušetřily místo jak v koupelně, tak v předsíni.-54aaaa48bce1c.jpg)
-54aaababb598b.jpg)
-54aaaa5a8878f.jpg)
-54aaaa871bcaa.jpg)
-54aaaaa07c8f0.jpg)
-54aaaab1eb743.jpg)
-54aaaacb9ecda.jpg)
-54aaaabd404f8.jpg)
-54aaacae4b525.jpg)
-54aaaaef6ec17.jpg)
-54aaaaff2eb39.jpg)
-54aaab105caf1.jpg)
-54aaab1f863c6.jpg)
-54aaab631187d.jpg)
-54aaaa34efd46.jpg)
P
Přízemí je řešeno jako samostatná bytová jednotka s vlastním vstupem zvenčí a vnitřním schodištěm, které jej propojuje s horní částí domu. Vedle zapuštěného vstupu je uzavřený kiosek na popelnici. Na zádveří navazuje schodiště, sklad a vstup do garsonky s obytným prostorem, koupelnou a vestavěnými skříněmi. 


Stavebníci si přáli jednoduchý dům s důrazem na úspornou výstavbu a ekonomický provoz. Vzhledem k charakteru okolní zástavby se architekt rozhodl vyjít z typické venkovské formy. Navrhl jednoduchou obdélníkovou stavbu se sedlovou střechou bez přesahů, s jednoduchými moderními okny a hladkými fasádami. Jediným projevem členitosti je předsazená hmota schodiště z přízemí do patra. Přízemí a schodišťová část jsou navenek odlišeny tmavší omítkou. 





1. Ze všeho nejdříve si rozděl všechna čtyři vejce na žloutky a bílky (nejsi-li si jistý, jak na to, podívej se do kapitoly „Několik láskyplných rad“), přičemž do jedné mísy si dej čtyři žloutky a do druhé mísy bílky pouze dva. Zbývající dva bílky odsuň někam stranou, nebudeš je potřebovat (nebo je ulož do mrazničky, kde vydrží čekat na další zpracování i několik měsíců).