| Ohlášení by ovšem přicházelo v úvahu pouze za předpokladu, že je takový návrh v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, s územně plánovací informací, že je stavba umisťována v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, kdy se poměry v území vlivem této stavby podstatně nemění a kdy nevyžaduje nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu (viz § 104 odst. 1 SZ a výklad k těmto otázkám v předchozích dílech ). Z toho nejproblematičtějším bude samozřejmě situování stavby v území. Bude totiž muset jít o návrh na umístění stavby v zastavitelné ploše.
Zastavitelná plocha
Pojem „zastavitelná plocha“ definuje SZ v § 2 odst. 1 písm. j) tak, že jde o plochu vymezenou k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Není-li proto tazatelem uváděný pozemek tímto způsobem určen k zastavění rekreační stavbou, nejen že ji na něm nebude moci realizovat na základě ohlášení, ale nebude ji tam moci postavit vůbec. Ani vlastníka pozemku totiž neopravňují vlastnické vztahy k němu k jeho zastavění čímkoliv, neboť musí své záměry krotit požadavky vycházejícími z cílů a úkolů územního plánování stanovených právě v územně plánovací dokumentaci. V rozporu s ní umísťovat (respektive realizovat) stavby nelze.
Na území, prostor, v němž žijeme, pak nelze pohlížet jako na nějaký neměnný útvar, nýbrž jako na živý organismus, který se neustále vyvíjí. Mění se tak i záměry v něm. Orgány státní správy se pak při své činnosti řídí skutkovými okolnostmi a právním řádem platným k okamžiku svého rozhodování v dané věci. To vše může vyvolávat neodůvodněné pocity o rozdílných přístupech k řešení konkrétních případů. Rozhodně však nemohu souhlasit s tím, že by v minulosti šlo stavět cokoliv.
Historie staveb na pozemcích určených pro rekreaci
Budeme-li se držet problematiky rekreačních objektů, tak do roku 1998 nesměly mít trvalé rekreační chaty v krajině zastavěnou plochu včetně verand, vstupů a podsklepených teras větší než 80 m², směly mít jen jedno nadzemní podlaží a podkroví. Umísťovat se mohly vždy jen v seskupení do chatové osady. Na stavebních pozemcích rekreačních chat v krajině se přitom mohly umísťovat jen takové drobné stavby, které podstatně neovlivňovaly životní prostředí a plnily doplňkovou funkci rekreačních chat v krajině nebo vhodně doplňovaly jejich rekreační účel, a to jen pokud zajištění takové funkce ve stavbě hlavní nebylo vhodné. Zastavěná plocha drobné stavby přitom byla 16 m². Podrobněji viz § 47 a násl. dříve platné vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, v platném znění.
S účinností vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, účinné od 1. 7. 1998, byla stavba pro individuální rekreaci definována v jejím § 3 písm. d) jako jednoduchá stavba, která svými objemovými parametry, vzhledem a stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinnou rekreaci. Do té doby pevně stanovená velikostní kritéria staveb pro individuální rekreaci tak byla zrušena a jejich velikost záležela na správním uvážení stavebního úřadu v uvedeném směru. Ovšem i tehdy platilo, že na pozemku se stavbou pro individuální rekreaci se směly umísťovat pouze drobné stavby, pokud jejich účelové určení nebylo možno z prostorových důvodů zabezpečit přímo v rekreační chatě. Ve světle uvedeného nechť si každý učiní úsudek o v dotazu popsané věci sám.
Pozemky staveb pro rekreaci – dnešní úprava
S fenoménem staveb o zastavěné ploše do 25 m² v souvislosti s rekreací se setkáváme, ovšem jako se stavbami doprovodnými. Podle § 21 odst. 7 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, lze totiž na pozemku stavby rodinné rekreace umístit stavby a zařízení uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) bodech 1, 4 a 5, písm. d) bodě 5 SZ. Mezi nimi jsou tak na prvním místě uvedeny stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů. Dále lze na takovém pozemku umísťovat stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m² a do 5 m výšky, zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky a bazény do 40 m² zastavěné plochy.
Jste-li proto vlastníkem již dříve povolené stavby rekreační chaty, můžete na jejím pozemku shora uvedené stavby realizovat, přičemž tyto nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. Bez územně plánovací informace se však ani v těchto případech neobejdete.
Kdy jde o novou stavbu
K tvrzení, že „další soused zboural staré, shnilé dřevěné kůlny a staví nový velký zděný objekt na patro“, třeba poznamenat, že je-li původní objekt odstraněn a na jeho místě vznikne stavba jiného konstrukčního řešení i velikosti a z jiného stavebního materiálu, je zcela jednoznačné, že takovým postupem vzniká stavba zcela nová, která jako taková také musí být povolena. Nemůže se jednat v dané věci ani o údržbu, pokud původní kůlny byly odstraněny, tj. nezbylo z nich nic, co by je ještě jako stavby charakterizovalo.
Závěrem
V závěru svého dotazu vyslovil čtenář tazatel obavy pro případ, že by se ke mně jeho nedovolená činnost „dostala“. Dlouho jsem se tak nezasmál a ubezpečuji jej, že si ze mě vrásky dělat nemusí. Mé příspěvky mají čistě vzdělávací účel, jsou podávány v obecné rovině, byť dávají i návod k řešení vyskytnuvších se vztahů, a rozhodně nejsou řešením konkrétní věci.
|
