Blog

Ačkoliv by se mohlo zdát, že plánování zahrady zvládne vlastně každý a že nemá žádná pravidla, ve skutečnosti vyžaduje značné znalosti i zkušenosti z oboru. Proto je vždy nutné zvážit, kdy se do plánování pustit svépomocí a kdy už raději povolat odborníka. Ať se rozhodnete pro jakoukoliv možnost, určitě byste měli mít představu o tom, jakou zahradu jste si vysnili. Vždy ale pamatujte, že každý pozemek má hranice a ani na tu největší zahradu se nevejde úplně všechno, proto si ujasněte, bez čeho se ve své budoucí zelené oáze objedete a bez čeho už ne. Střídmost kompozice se totiž vyplatí. Nejenže celkový prostor nebude zahlcený, ale bude se vám o zahradu mnohem snadněji pečovat a nenecháte na ní ruce.

Koncept jako jeden z výstupů zahradního architekta

Pokud se rozhodnete oslovit zahradního architekta, který vám zahradu naplánuje do nejmenšího detailu, měli byste vědět, že jeden z jeho výstupů bude také výkres konceptu. Na tuto část projektové dokumentace v dalších etapách naváže studie a dále pak osazovací či vytyčovací plán. V konceptu se nedočtete, kde v budoucnu poroste jaká dřevina, tak daleko totiž nezachází. Ale už zjistíte, k čemu budou jednotlivé zóny na zahradě určeny. Ačkoliv není koncept úplně detailní, obsahuje informace o budoucím rozčlenění zahrady.

Právě v této fázi už tedy musí být to nejdůležitější jasně dáno: kde v budoucnu budou okrasné či zeleninové výsadby, kde budou umístěny odpočinkové zóny, herní koutky pro děti i veškeré technické zázemí zahrady včetně garáže i zahradního domku.

Čtěte také: I pro svažitý pozemek se najde řešení

Kompozice svépomocí

Plánování zahrady a vymýšlení drobných detailů bývá pro mnohé majitele pozemků velkou výzvou, takže si na zjednodušený projekt zahrady troufnou sami. Většina ale dělá chybu v tom, že začíná vlastně od konce, tedy od osazovacího plánu, ačkoliv ten by měl vycházet až z konceptu a následné studie. Začněte raději zjednodušeným výkresem, tedy konceptem, ve kterém si zahradu rozdělte do různých tematických celků, zahrada se vám pak bude mnohem lépe plánovat. Při plánování postupujte směrem od domu až k obvodovým částem pozemku. V první řadě v projektu vyznačte rozmístění všech prvků technického charakteru, což jsou stavby a prvky určené pro parkování osobních automobilů až po zahradní domek pro uskladnění nářadí.

Mezi další důležité tematické celky patří pobytová terasa, která nemusí být nutně umístěná hned u domu. Někdy se totiž naopak vyplatí ji situovat dále pro dosažení pocitu soukromí. Ačkoliv se na to často zapomíná, to nejjednodušší bývá zároveň i nejužitečnější. Pobytový i sportovní trávník je skvělým řešením prakticky pro celou rodinu, dětem nahrazuje hřiště a pro dospělé je to plocha pro odpočinek. Navíc opticky sjednocuje všechny další části zahrady, proto na něj pamatujte jako na svébytný tematický celek, který se vejde téměř na každý pozemek.

Užitkové výsadby

Ne vždy jsou součástí samostatné užitkové nebo také „jedlé“ zahrady, ale v každém případě by měly být dobře dostupné od domu a měly by být vybaveny vlastním zázemím pro zálivku, uskladnění nářadí a zahradní techniky i likvidaci zahradního odpadu v podobě kompostéru. Velkou výhodou je propojení užitkové zahrady s domem pomocí zpevněné zahradní cesty pro lepší pohyb i snadnější údržbu. I tato část zahrady pak dostane zvláštní kouzlo a bude fungovat i jako okrasná kompozice, kterou je škoda skrývat před zraky.

Na technickém zázemí užitkové zahrady se určitě nevyplatí šetřit. Už při samotném plánování vymyslete, kudy povedou rozvody vody. V ideálním případě se snažte zalévat vodou dešťovou, kterou budete jímat do podzemní jímky nebo nadzemních nádrží, kde se voda pro rostliny i ohřeje.

Okrasné výsadby

Nikdo si bez nich zahradu neumí tak úplně představit. Mnozí je považují za nejdůležitější součást a mnohdy jejich návrhu i založení věnují větší péči než plánování technického zázemí, což se následně neblaze podepíše na celkové užitnosti zahrady. I okrasné výsadby se mohou stát samostatným tematickým celkem, který je nutné ve výkresu konceptu vyznačit. Všeobecně nacházejí největší uplatnění v blízkosti domu, ale většinou bývají po celé zahradě rovnoměrně roztroušeny a nechybí ani po jejím obvodu.

Mohlo by vás také zajímat: Hranice pro pozemek: Jaký typ oplocení zvolit?

Zóna s vodním prvkem

Někdy jich může být na zahradě i více, ale většinou se jedná o jeden centrální prvek, který plní funkci sportovní, rekreační i okrasnou. Vzhledem k vysokým pořizovacím nákladům bývá okrasné i koupací jezírko umístěno co nejblíže domu, například u pobytové terasy, aby bylo doslova co nejvíce na očích. Vodní prvky mnoha stylů bývají často hlavním tématem zahrady a jejich umístění je důležité promyslet do nejmenšího detailu. Za všeobecně vhodné stanoviště je považována osluněná plocha bez přímé blízkosti vzrostlé zeleně, která by stínila i znečišťovala vodu spadaným listím i dalším organickým odpadem.

Zahrada by se měla vyvíjet

Dobře naplánovaná zahrada už většinou nevyžaduje žádné následné zásahy, ale je pravda, že se během let značně mění požadavky majitelů pozemku. Největší změny nastávají hlavně s příchodem malých dětí, pro které je zahrada venkovní učebnou i sportovištěm a budou tu dlouhou dobu trávit hodně času se svými rodiči. Největší chybou tedy je, když není kompozice zahrady plastická a jen těžko se dá měnit. Častou „jizvou“ na tváři rodinných zahrad bývají nevhodně umístěné herní prvky.

Pokud tedy plánujete rodinu a víte, že budete chtít některou z částí zahrady zasvětit svým dětem, můžete tu prozatím vytvořit travnatou plochu, která se časem změní v dopadovou zónu s dětskou herní sestavou. Jakmile děti odrostou, stačí prolézačky a další výbavu odstranit a tuto plochu opět přeměnit na trávník. Nebojte se také do zahrady začlenit drobné ovoce a další jedlé rostliny, s dětmi budete právě k nim chodit poměrně často na zdravé občerstvení.

Přehlédnout zahradu z jediného místa?

I malé zahradě sluší členění do více tematických zón, které spolu sice komunikují, ale zároveň fungují i jako optická bariéra, díky níž je vždy před zraky nějaká část ukrytá. Pozorovatel má pak tendenci zahradu spíše procházet a objevovat nové věci. Největší chybou zahradní kompozice je, když ji můžete celou přehlédnout z jediného bodu pozemku. To bývá časté u zahradních projektů se zelení situovanou při obvodu pozemku.

Předěly mezi jednotlivými tematickými celky mohou mít různou podobu, nemusí to být nutně neprůhledný živý plot nebo stěna. Efektním a zároveň transparentním řešením jsou například trvalkové záhony či výsadby vzrůstnějších druhů okrasných trav. I samotné tematické výsadby se mohou stát předělem, který zahradní kompozici rozdělí do dílčích zón. Rozčlenění zahrady má za úkol nejen vytvořit samostatné prostory s určitou tematickou náplní, ale také prostor opticky zvětšit. Pokud se většina výsadeb situuje výhradně při okrajích, dochází naopak k vizuálnímu zmenšení prostoru, který navíc nemá čím překvapit.

Zjednodušte si údržbu zahrady

Zahlcování zahrady všemožnými typy výsadeb i drobných staveb má za následek roztříštění kompozice, která se stává chaotickou a navíc jen obtížně udržovatelnou. V tomto ohledu jsou nebezpečné zvláště bodové výsadby v trávníku, které se jen těžko obsekávají sekačkou, ale podobně tomu je i u nesmyslně rozmístěného mobiliáře nebo zeleně pěstované v nádobách. Travnatou plochu nechte pokud možno volnou. Solitérních rostlin se nevzdávejte, ale zaměřte se spíše na vysokokmenné stromy, které nepředstavují tak velkou překážku při péči o zelený koberec. Keře a další rostliny drobného vzrůstu raději seskupujte do tematických výsadeb. S ohledem na následnou údržbu je ideální plánovat i tvary a celkové rozmístění záhonů. Ty by měly mít pokud možno jednoduchý tvar. Jestliže plánujete výsadby ve tvaru kruhů nebo oblouků, zvolte pozvolné křivky a vyvarujte se nadměrného dělení trávníku do úzkých a špatně přístupných zón a průchodů, kam se nevejdete se zahradní technikou.