|
|
Majitel koupil byt v okamžiku, kdy byl čerstvě dokončenou novostavbou. Chyběly jen podlahy a obkládačky v koupelně. „Hned za vstupními dveřmi čekaly tmavé úzké chodbičky. Do kuchyně se procházelo tři metry dlouhou nudlí kolem záchodu,“ porovnává ing. Bohuslav Zmeškal původní půdorys bytu se současným stavem.
Jednotný design Na místě tmavého zádveří dnes stojí vstupní hala, ze které se vchází přímo do všech místností dvoupokojového bytu. Jedinou výjimkou je kuchyň, do které se nyní vstupuje přes obývací pokoj. Hala je dostatečně prosvětlena díky dveřím, proskleným mléčným connexem. Jen do obývacího pokoje, tedy místa, které je připraveno snášet omezenou intimitu, je sklo ve dveřích čiré. Na první pohled je patrná hlavní přednost tohoto elegantního bytu. Tou je jeho tvrdošíjně jednotný design. Důslednost v téhle věci se vyplatila. Nejen kvůli neokázalé eleganci, ale také znovu potvrdila fakt, že jednotný styl byt opticky zvětšuje. Jeho osnovou je všudypřítomná kombinace ořechového dřeva, pískovaného skla a hliníku nad plovoucí podlahou z běleného javoru. Celý interiér je navíc originál – všechny zařizovací předměty jsou až na pár výjimek vyráběny podle Zmeškalových návrhů na zakázku firmou Trim.
Do detailu Už vstupní hala se drží rozdaných not. Nově vybudovaná zalomená příčka z ytongu rozdělila prostor vestavěné šatní skříně rovným dílem mezi halu a ložnici. Nechybí tu ani nezbytný botník, zrcadlo s poličkou a nenásilně umístěné sezení, které může sloužit třeba k pohodlnému přezutí. Obývacímu pokoji dominuje sedačka potažená šedým textilem a oživená polštářky z téže látky v pastelových barvách. Kdo by proti ní hledal notoricky obvyklou nábytkovou stěnu se záplavou dvířek a zásuvek, hledal by marně. Proti pohovce totiž stojí na hliníkových nožkách jednoduchá deska s televizorem, hi-fi soupravou a reproduktory.
„Vyznávám minimalismus,“ komentuje designér lakonicky její strohý tvar. Deska z ořechového dřeva ovšem není zdaleka tak jednoduchá, jak se na první pohled může zdát. Vevnitř je totiž dutá a dutina vynalézavě skrývá veškeré dráty a kabely, které elektroniku propojují.
„Tyto věci musí být promyšlené předem a do posledního detailu, aby se pak nějaký zapomenutý drát nekroutil v koutě místnosti. Je to na přípravu náročné, ale vyplatí se to,“ říká Zmeškal. Stejně strohé jsou i police nad elektronikou. I ty jsou duté – se zabudovanými zářivkami krytými z obou stran mléčným sklem. Pochopitelně beze stopy po kroutícím se drátu. Přívod je skryt ve zdi. Vedle polic zdobí zeď skříň na CD s malým příručním barem, sestavená z šesti čtvercových skříněk. Čtyři z nich jsou prosklené s podsvětlením, dvě mají dřevěná dvířka. Milým a praktickým vylepšením posezení je malý stolek ve tvaru písmene U, který může podle potřeby putovat tam, kde ho zrovna povalující se majitel bytu potřebuje. Samozřejmostí je ovšem i klasický nízký konferenční stolek. Dalším dominantním předmětem společného prostoru obývacího pokoje a kuchyně je jídelní stůl z masivu dřeva a broušené nerezové oceli. V jeho skleněné desce je vybroušen motiv tří čtverců, tedy tvaru, který je přítomný v celé řadě dalších citací interiéru. Punc originality nesou i židle – jejich komponenty byly přivezeny z Itálie, ale svou definitivní podobu našly v dílnách Trimu.
Kuchyň Na klíč vyrobená kuchyňská linka zaujme důmyslnou potravinovou skříní. Když majitel otevře její dveře, jediným pohybem vysune díky kvalitnímu pojezdu všechny její poličky do prostoru. Potraviny jsou proto lehce přístupné a odpadá šátrání po zapomenutých sáčcích někde v hloubi hlubokých polic. Kuchyňská linka obsahuje vše potřebné vybavení – od myčky, přes mikrovlnnou troubu až po elektrickou troubu s varnou deskou. Dominuje jí výkonný odsavač par, jehož odtah je vyvedený nejkratší cestou do komína. „Výkon odsavače je v případech, kdy je obývací pokoj propojen s kuchyní, velmi důležitý. Musí pachy z kuchyně odvést dřív, než proniknou do dalších částí bytu,“ zdůrazňuje Zmeškal. Na kuchyňskou linku navazuje skříň, nahrazující příborník. Pokračuje i za rohem další skříní s policí. „Nemám rád, když do prostoru trčí holý roh zdi. Skříňky ho tady eliminují,“ říká autor. Ostatně podobný trik použil i při návrhu úložné skříně v hale, která obaluje roh podobným způsobem. Její specialitou je prostorná nika, do níž lze pohodlně třeba při příchodu z práce uložit aktovku nebo notebook.
Tam, kde se dává dobrou noc Ložnice se nesnaží skrývat, kdo je zde pánem. Dominuje jí široká manželská postel s efektně zešikmeným čelem, ozvláštňujícím její strohý tvar. Jednoduchá konstrukce je vylepšená o zásuvky, které v případě potřeby vytvoří noční stolek. „Úložné prostory u postelí zpravidla nedělám. Správná postel musí být na nožkách, aby mohla provětrávat. Peřiny se jednoduše zastelou na posteli,“ říká Bohuslav Zmeškal. Ložnici doplňuje vestavěná skříň a komoda se zásuvkami a nikou. Její deska je ze skla, které má odlehčit interiéru od dřevěné přesilovky.
text: Josef Havel foto: Dušan Tománek |
Blog
Mužům vstup zakázán
|
|
Přestože se majitelům nechtělo opouštět Prahu a rodinný domek, v jehož suterénu se nacházela jejich soukromá muzikantská hospůdka, okolnosti tomu chtěly, že se rozhodli pro rekonstrukci rodinného domu za Prahou. Po dlouhém otálení, kalkulování a bilancování všech pro a proti se ukázalo stěhování jako nejlepší řešení. Jelikož se manželé rozhodli pro okamžitou a kompletní rekonstrukci, museli to vzít od podlahy až po střechu, což dá v třípodlažním domě zabrat i otrlému a stavebně zkušenému. Naštěstí měli k ruce šikovnou stavební firmu a truhláře, takže šlo všechno poměrně hladce.
Na řadě je koupelna Protože jsem majitele již dlouhou dobu znala, bylo mi jasné, že zařízení domu pojmou v lehce venkovském duchu a že budou vyhledávat to, co činí interiér útulným a na první pohled zabydleným. Stejně tomu bylo i s „dámskou“ koupelnou. Místnost, kde se koupelna nachází, byla původně malá komora. Jediné, co z ní zůstalo, byly obvodové zdi. Protože sprchový kout je v pánské koupelně, rozhodla se manželka pro vanu. Manželé společně vybrali akrylátovou asymetrickou vanu, kterou usadili a obezdili v pravém rohu koupelny. Protože se i ženská část rodiny ráda sprchuje, opatřili vanu skleněnou zástěnou, která svým čirým sklem charakter koupelny nijak neruší. Dominantou koupelny je stará zrestaurovaná komoda, jíž majitelé určili funkci koupelnového stolku. Tento skvost objevila majitelka v nedalekém obchodě se starým nábytkem, kam ještě dodnes jezdí objevovat další poklady, ze kterých se po zrestaurování vyloupnou nečekaně krásné věci. Součástí komody je i zrcadlo, do jehož spodního rámu umístili dekorované obkládačky ze stejné kolekce, jako je dlažba. Horní část skříňky pokrývá mramorová deska se zapuštěným plastovým umyvadlem. To celé zdobí kohoutková retro baterie v bronzovém designu. Aby vznikl v koupelně alespoň nějaký úložný prostor, hned naproti dveřím do koupelny využili původní niku komory a do ní na míru zabudovali dřevěné police. Zcela účelovým zařízením je v koupelně nástěnný otopný žebřík, který se kromě tepla stará o usušení vlhkých ručníků. Světlo v koupelně zajišťují dvě lampičky umístěné nad zrcadlem a bodové reflektory zapuštěné do dřevěného stropního podhledu.
Rozpočet koupelny – dlažba Nova Bell, 650 Kč/m2, MEFRIT – obkládačky Profi Keram, 350 Kč/m2, SIKO koupelny – baterie umyvadlová Iris Bronzato (PAFFONI), 3 600 Kč, SIKO koupelny – baterie vanová Iris Bronzato (PAFFONI), 5 100 Kč, SIKO koupelny – vanová zástěna Omega Giervole ORO68, 11 000 Kč, IL BAGNO – vana Victoria, od 4 990 Kč, SIKO koupelny – plastové umyvadlo, 1 000 Kč, SIKO koupelny – umyvadlová skříňka, 7 000 Kč, STAROŽITNÝ NÁBYTEK I. HORÁČKOVÁ
Kontakty: DVOŘÁČEK, truhlářské práce, tel.: 603 449 540; IL BAGNO, Ostrovského 36, Praha 5, tel.: 251 562 116, fax: 251 562 243; MEFRIT, Českolipská 798, Mělník, tel.: 315 633 111, SIKO KOUPELNY, V Oblouku 800, Průhonice, tel.: 267 990 241, fax: 267 990 240; Čimelice 330, tel.: 382 905 173; STAROŽITNÝ NÁBYTEK I. HORÁČKOVÁ, Spomyšl 27, tel./fax: 315 691 252,
text: Lucie Martínková foto: Aleš Malý |
Ukládání na míru
|
|
Díky nabízené variabilitě se vestavné skříně uplatní téměř všude, kde je třeba dostatku úložných prostor – v hlavní obytné místnosti, v ložnici, v dětském pokoji, v pracovně i v chodbách nebo v halách. Rostoucí oblibu vysvětluje jejich variabilita a velká přizpůsobivost potřebám konkrétního uživatele. Na rozdíl od klasického nábytku můžeme u toho vestavného zvolit délku, hloubku i výšku a vybrat si nejpraktičtější a s ostatním interiérem nejlépe ladící dveře. Podle potřeb pak kompletujeme i vnitřek celého nábytkového systému. Jednou z největších výhod je však skutečnost, že vestavné skříně jsou schopné účelně zaplnit jakkoli členitý prostor. Nevadí jim zkosené stěny, nerovné zdi, zastavěný roh, nevyužitý výklenek… Pokud chcete, mohou posloužit i k přepažení místnosti, nebo jako úschova sklápěcí postele či domácí pracovny.
Uvažujte do budoucnosti Plné využití daného prostoru, které je nutné pečlivě promyslet zejména v menších místnostech, předpokládá zvolit postup doslova „ode zdi ke zdi“. Vestavné skříně pak lze vést od podlahy ke stropu od levé stěny k pravé. V tomto případě můžete ušetřit i za materiál, protože se obejdete bez „zad“, „dna“ a případně i „stropu“ skříní. Starší bytová zástavba nabízí zpravidla velmi vysoké stropy, a tím postupnou možnost volby: standardní výšku skříní kolem 2,5 metru lze posléze doplnit nástavci až ke stropu. Ne vždy ale skříně mohou „růst“ společně s tím, jak se mění potřeby rodiny. „Doporučuji předem předimenzovat původní požadavek až o třicet procent. Nejde-li o opravdu malou místnost, kde počítáte s každým centimetrem, pak je z praktického hlediska lepší volit spíše zastavění šířky místnosti, a to i včetně rohu, než její výšky. Bez schůdků tam člověk nedosáhne. Můžete zde pohodlně uschovávat jen sezonní věci nebo potřeby užívané několikrát v roce,“ radí Zdeněk Táborský, obchodní ředitel firmy Libovický. Zvažte proto sami, co vám bude nejvíce vyhovovat. K tomu přidejte vizi, jak by to u vás doma mohlo vypadat za deset či patnáct let, a pak se teprve rozhodujte.
Co se skrývá uvnitř Nahlédnout poprvé do útrob vestavné skříně s individuálně navrženými úložnými systémy je opravdové potěšení. Výška zásuvek i polic se přizpůsobuje konkrétním požadavkům, pevně zabudované tyče na ramínka doplňují výsuvné nebo sklopné tyče (sklopná tyč je ideální, když ji umístíte do horní části skříně, kam rukou nedosáhnete). Na výsuvném principu jsou vytvořeny i takzvané kalhotovníky, kravatníky, botníky a drátěné koše. Zvláštní úchyt pamatuje na vysavač s hadicí nebo výsuvné žehlicí prkno. A pokud žehlení moc nedáte, místo žehlicího prkna poslouží i výsuvná police. Praktickým nápadem je i sklopný nebo otočný věšák.
Dveře podle poslední módy Při volbě dveří člověk zpravidla řeší, zda potřebuje šetřit prostor před skříní, nebo dá přednost velkorysému přístupu do jejího nitra. Stávající trh nabízí tři varianty.
Dveře posuvné (skříň musí uzavírat minimálně dvě křídla posuvných dveří) jsou ideální téměř všude, protože nezabírají prostor navíc. Jsou však méně vhodné do úzkých skříní, protože otevřením jednoho křídla dveří se nabídne omezený přístup do vnitřku nábytku. Pokud počítáte s každým centimetrem, mějte na mysli i to, že posuvné dveře samy o sobě zaberou určité místo. Druhou možností jsou skládací dveře. Otevřením levé i pravé části se nabídne téměř celý úložný prostor. Zvlášť vhodné jsou především u rohových skříní. Další variantou jsou klasické dveře, odborně zvané otočné. „Spolknou“ nejvíce prostoru před nábytkem, ale na oplátku velmi pohodlně zpřístupní vnitřek skříně. Tento typ dveří je ideální pro skříňové nástavce.
Jak rozlousknout „materiálový“ oříšek Výplně dveří představují nejviditelnější část nábytku. Zrcadlové výplně opticky zvětšují prostor celé místnosti a rovněž poslouží jako zrcadlo. Jsou-li podlepené bezpečnostní fólií, při rozbití se neroztříští na nebezpečné zlomky, ale pouze popraskají. Skleněných materiálů je však celá řada. Z hlediska bezpečnosti se používá zejména connex – mléčné sklo s fólií, která rovněž brání vysypání skla.
Z materiálů používaných na stavbu skříní dosáhla největší obliby odolná a snadno udržovatelná laminovaná dřevotříska, která se nabízí v řadě dekorů velmi věrohodně imitujících různé druhy dřeva. Další variantu nabízejí dýhované materiály. Na výběr je opět řada možností – od smrku, přes dub, buk až po exotické dřeviny, které jsou však finančně náročnější. Pokud však chcete dveře z bambusu, ratanu nebo dřevěného masivu, ani to není problém. Velmi efektně působí kombinace materiálů (např. lamino se sklem), které se používají nejen svisle (jedno křídlo dveří je vyrobeno z jednoho materiálu), ale rovněž i ve vodorovném členění.
Na jádro skříně – tzv. vestavbu – můžete kromě osvědčeného drátěného programu použít i lamino. Pokud však trváte na dýze nebo sklu, proč ne. Desky vestavby se zaoblenými tvrzenými ABS hranami jsou odolnější, nehrozí jejich poškození častým používáním, ani nemůže dojít k tomu, že by se oděv položený na polici při vyjmutí ze skříně zatrhl.
Od rámů ke kování O kvalitě používaných materiálů vypovídají i nadstandardní záruční doby, které firmy poskytují. Například INDECO nabízí pětiletou záruční lhůtu na prvky z hliníku i na ocelové posuvné systémy výrobce DSH. Firma Libovický používá například kování společnosti BLUM – v tomto případě se můžete spolehnout na doživotní záruku. Woodface zase pracuje s kováním mnoha značek, například používá ocelové a hliníkové rámy Stanley, hliníkové rámy Raumplus, kování EKU a HAVA a jiné. Podle konkrétního typu na ně dává záruku v rozmezí od pěti do deseti let.
Variabilita pro budoucnost Aby skříňové sestavy rostly nebo se měnily společně s vašimi požadavky, zvažte pořízení stavebnicového systému. Proč? 1. Snadno si zkompletujete jednotlivé díly, které můžete v budoucnu vzájemně „prohodit“, pozměnit jejich polohu (například výšku polic, tyčí, skříněk…) nebo je dočasně vyjmout a použít, až bude potřeba. 2. Zvolené konstrukce nabízejí jednoduchou manipulaci. 3. Stavebnicové sety najdou uplatnění nejen ve skříňových sestavách a šatnách, ale dají se využít i jako součást vybavení obývacího pokoje, pracovny, chodby atd. Konstrukční systém Stanley vyrábí Woodface, Spotsistem zase nabízí firma Libovický jako modulový program a INDECO od října letošního roku přichází se systémem zvaným Liana.
Třikrát o centimetrech – Vyjdeme-li z průměrné výšky žen, pak se horní dosažitelná hranice ze stoje pohybuje pod 2 metry (výjimku tvoří sklopné šatní tyče). – Nejpraktičtější část skříně představuje prostor zdola nad 70 cm a shora pod 180 cm. K jehož dosažení se nemusíte ohýbat ani stoupat na špičky. – Lovit zasunuté ponožky z police v dolní části skříně těsně u zdi je zábavné v mládí, s přibývajícím věkem oceníte pohodlí: do spodní části skříně (od podlahy do 70 cm výšky) umístěte předměty, kvůli kterým netřeba provádět akrobatické sestavy. (zdroj: INDECO)
Hodí se vědět – Osvětlení skříně nenahrazuje centrální světlo místnosti, ale pomáhá v orientaci, aniž byste světlem rušili ostatní členy rodiny. Používají se bodová světla zabudovaná do stropu, rampy upevněné v horní části nábytku nebo šatní tyč se zářivkami. – Při zvažování velikosti prvků vnitřku skříně mějte na mysli i typy možných dveří, které si chcete zvolit. Například posuvné dveře umožní přístup jen do části skříně: pokud by se za nimi skrývaly zásuvky (výsuvné police), musí být tyto prvky o několik centimetrů užší, než je šířka dveřního křídla. – Místo přemýšlení nad tím, čím vším vybavit vnitřek skříní, zvolte opačný postup: nejprve si rozvažte, co všechno by skříně měly pojmout, a pak si nechte vytvořit návrh od prodejce. – Pokud váš prostor dovoluje zřízení šatny, schovejte ji za posuvnými dveřmi s oboustranným systémem. Ani z jedné strany pak nebudou patrná pojízdná kolečka. Kvůli nosnosti a životnosti požadujte kolečka s ložiskem. – Dojmu čistého začlenění skříňových sestav do zvoleného prostoru docílíte stavební obezdívkou nebo truhlářským čelem v barvě malby místnosti. Stavební úpravy je třeba si dojednat se stavební firmou. Společnosti prodávající vestavné skříně tyto služby nenabízejí.
Kontakty: Libovický, Nádražní 246, 273 71 Zlonice, tel.: 312 591 144, fax: 312 591 188, bezplatná infolinka: 800 106 107, Woodface, s. r. o., Přezletice 1, Praha-východ, tel.: 283 016 111, fax: 286 852 026, bezplatná infolinka: 800 179 260, INDECO CZ, s. r. o., Oderská 406, 190 00 Praha 9, tel.: 283 101 340, fax: 283 101 349, bezplatná infolinka: 800 200 222,
text: Nora Drakšová foto: archiv firem |
LOFTY – Tovární luxus
|
|
První loftové byty se začaly stavět v šedesátých letech minulého století v Londýně, New Yorku a dalších velkých městech. V této době totiž vyvstal problém s původními průmyslovými objekty, továrními halami a podobně, které v rostoucích centrech měst zabíraly zbytečně atraktivní lokality a jim samotným zase plocha vymezená novějšími přilehlými obytnými budovami omezovala možnost rozšířit výrobu, nehledě na to, že městská centra se pro ně stala příliš drahá.
Co je loft Loft představuje způsob ateliérového bydlení a vzniká přestavbou nebo dostavbou nevyužívaných průmyslových objektů. Jedná se vlastně o velkoprostorové bytové jednotky, většinou téměř nečleněné, vyznačující se nezvyklou výškou. Původní tovární haly či skladiště totiž bývají „nařezány“ příčně a podélně, přičemž podélný půdorys loftu není rozdělen přepážkami, a tak vzniká jeden celistvý otevřený prostor. Stropy vyšší než pět metrů a jim přiměřená velikost oken umožňují v rámci celku vytvořit vícepatrový ráz, většinou pomocí přistavěných galerií či pater, které jsou plnohodnotnou součástí bytového prostoru.
Otevřený prostor, který loftové byty skýtají, vyžadují především mladí lidé (často bezdětné páry přitahované netradičním životním stylem). V šedesátých letech je obývali především herci, spisovatelé, bohémští výtvarníci a „podivínští“ zbohatlíci, dnes získávají oblibu také u úspěšných podnikatelů, sportovců… Každopádně se jedná o jedince, kteří bývají ve svém oboru na špičce, neboť pořizovací cena se pohybuje (i vzhledem k velikosti jednotek – nebývají menší než 80 m2, spíše naopak) v řádech milionů korun.
Výhody loftu 1 Velký prostor, vzdušnost, světlost 2 Estetická hodnota – maximální využití původních stavebních prvků (trámoví, režného zdiva, nik, výklenků, komínů…) 3 Většinou atraktivní lokalita s neobvyklými výhledy 4 Dobrá investice
Nevýhody loftu 1 Netradiční půdorys může v mnoha jedincích vyvolávat pocit nedostatečného soukromého prostoru 2 Snadné šíření pachů bez možnosti omezení (cigeretový dým, kuchyňské výpary) 3 Špatná zvuková izolace 4 Vysoká pořizovací cena
Zatím jen v Praze (realizace, projekty) 1 Nuselský mlýn, www.professionals.cz 2 Sýpka v Karlíně (Šaldova ulice), www.karlin.cz 3 Holešovický pivovar, www.cmc-architects.cz 4 Vinohradský pivovar, www.korunnidvur.cz 5 Lofty Palmovka, www.lofty.cz
Kontakty: ARCHITEKT ATELIÉR SLAVÍČEK, Národní 10, Praha 1, tel.: 224 912 370, DE.FAKTO, Perlová 6/366, Praha 1, tel.: 224 218 326; pasáž Alfa, Václavské nám. 28, Praha 1, tel.: 224 233 815; Vejvodova 3, Praha 1, tel./fax: 224 228 515, 603 154 158; PROFESSIONALS, Pštrossova 19, Praha 1, tel.: 224 934 680, fax: 224 934 982, ŠIBOR HÜLSTA STUDIO, Anny Letenské 7, Praha 2, tel./fax: 222 517 325, e-mail: studiopraha@sibor.cz; Heršpická 5a, Brno, tel./fax: 543 107 220, e-mail: studiobrno@sibor.cz, www.sibor.cz
text: Lucie Martínková foto: archiv |
Elegantní soukromí drsného bushmana
|
|
Láska k přírodě je snad jediný skutečně výrazný charakterový rys, který Hogana spojuje s jeho nejznámější postavou. Proto se také rozhodl žít se svojí druhou ženou, herečkou Lindou Kozlowski, se kterou se sblížil právě při natáčení slavného Krokodýla, na australském venkově, v domě uprostřed rozlehlého, jen mírně a nenásilně kultivovaného pozemku. Okouzlení svobodnou, minimálně spoutanou přírodou v duchu anglických parků pak ovlivnilo i jejich volbu ideálního vzhledu domu. Rozhodli se pro dům s jasně přiznanými rysy venkovských sídel staré dobré Anglie. Hoganův dům je na první pohled výrazně členitá, hravá skládačka teras, arkýřů, střešních oken a verand. Doslova láká k prozkoumání všech těch útulných zákoutí a skrýší jako malý, přátelsky tajemný hrad. Vysoké špičaté sedlové střechy s ozdobnými dřevěnými hroty pokrývají solidní terakotové tašky. Reminiscenci románů Charlese Dickense ještě umocňují masivní komíny odvádějící kouř z krbů. Barevnost vnějšího pláště domu pak prozrazuje slabost obou manželů pro čisté a vzdušné tóny bílé. Celý dům je totiž doslova ponořen do bílé, a to ve všech možných nuancích této zdánlivě puristické barevnosti. Na dřevěném obložení fasády například najdete teplý krémový tón, dřevěné prvky trámků, zárubní i okenních rámů pro změnu září sněhově bílou.
Bílá, bílá a zase bílá Pravý koncert v bílém provedení vás však čeká teprve v interiéru domu. Bílou potkáte v každé místnosti, na každém kroku a vždy vás překvapí, kolik tónů může nabídnout. Bílá v domě manželů Paula Hogana a Lindy Kozlowski však nikdy nemá chladný tón. Dokonale podtrhuje inspiraci anglickými venkovskými sídly, aniž by však vnucovala pocit snobské repliky zámeckého interiéru. Naopak působí velmi svěžím, vzdušným a moderním dojmem. V každém pokoji, v každé místnosti se jí podřizuje veškeré vybavení, a to do nejmenšího detailu. Už ve vstupní hale vás čeká bílé uvítání. Obložení stěn ve svítivě světlé barvě efektně kontrastuje s tmavým, ale velmi subtilním nábytkem. Stejný styl najdete i v jídelně, kterou po celý den zalévá sluneční světlo. Smetanově bílé stěny, o tón sytější bílá na záclonách a stínidlech lamp a sněhově bílé čalounění na židlích. Tmavý nábytek v jídelně je velmi stylový, ale především tu není ani jediná skříňka nebo židle navíc. Typickým rysem interiéru domova Paula Hogana je totiž vzdušnost a jednoduchost. Nikde tu nenajdete žádné stěny zastavěné nábytkem, což ještě umocňuje pocit lehkosti a ledabylé elegance všech prostor v domě.
Karamel se šlehačkou Mimořádně přívětivým místem v tomto domě je prostorná kuchyň. Díky kuchyňské sestavě připomínající rustikální kuchyně z francouzských časopisů v krémově bílé barvě se celý prostor doslova koupe v zlatavém světle. Příjemně hřejivý pocit ještě umocňují další prvky v provedení světlého dřeva a světlá dřevěná podlaha. Zkrátka karamel se šlehačkou. Všechny kuchyňské spotřebiče jsou v provedení matný nerez, který moderním designem a chladným vzhledem zajímavě kontrastuje s kuchyňskou sestavou ve stylu konce 19. století. Dodává jí tím nadčasovou eleganci a originální vtip. Ložnice manželů i dětský pokoj zase vyvolává reminiscenci smetanové zmrzliny straciatella plné kousků křupavé hořké čokolády. Ložnici, pro niž je typickým tónem sněhově bílá barva, dominuje masivně vyhlížející postel z tmavého dřeva s konstrukcí nebes s bílým potahem. Kvalitní repliku doplňují dva starožitné mahagonové odkládací stolečky, které zde posloužily jako efektní noční stolky. Atmosféru starých dobrých časů ještě podtrhuje béžový koberec s pastelovým motivem anglických růží. Hravě a přitom velmi vybraně působí i dětský pokoj ve štítu domu. Výšku stropu sbíhajících se ramen sedlové střechy umocnila tapeta se širokými pruhy ve dvou zlatavě bílých tónech. Na první pohled snad až příliš seriózní postel z tmavého dřeva oživuje barevné dětské povlečení. Pečlivě zarámované kresbičky seskupené do originální galerie zase rozveselují stěnu naproti lůžku.
Umění zlomu Dům Paula Hogana a Lindy Kozlowski se nehonosí špičkovou moderní architekturou ani žádným mimořádným, brilantním stavebním nápadem. Jeho hlavní předností je však křehká vzdušnost a elegantní jednoduchost celého interiéru. Variace v bílé sice na první pohled se šlachovitým Krokodýlem Dundee příliš neladí, ale podle odborníků na styl s velkým „S“ spočívá právě v tom pravá podstata originálního stylu. Sympatický muž s image jen mírně zkultivovaného zálesáka, který obývá půvabný „bílý dům“, má prostě odvahu k vytvoření takzvaného zlomu. Tak se totiž odborně definuje schopnost nabourání stereotypu vyplývajícího z převažujícího osobitého stylu konkrétního člověka. A právě tím jej o to víc umocní. Řekněte sami – bushman v prkenné boudě ověšené loveckými trofejemi je jen jedním z řady stovek podobných drsňáků. Ale Paul Hogan ve svém bílém sídle je jen jeden na světě.
text: Lucie Konášová foto: ALLPHOTO |
A je to…
|
|
Protože v rodině očekávali přírůstek, bylo jasné, že malá kuchyňka nalézající se v oddělené místnosti velmi brzy přestane vyhovovat. A to nejen z prostorových, ale hlavně společenských důvodů. Až bude děťátko vyrůstat, bude chtít být stále s maminkou, což by bylo v původní miniaturní kuchyni takřka nemožné.
Manželé tedy začali uvažovat o obytné kuchyni, která bude zároveň jídelnou, odpočívárnou i hernou. Navíc malá psí jezevčice má natrénovanou metodu rychlého „uklízení“ všeho, co se na stole vyskytuje, a to v okamžiku, kdy se zrovna nikdo nedívá. O důvod víc, proč být všichni společně.
Jaká bude Takové řešení si ale žádá prostor, a tak se rozhodli udělat obytnou kuchyň z původního obývacího pokoje a místnost, kde bývala kuchyň, zařídit jako pracovnu. O uspořádání kuchyně bylo rozhodnuto, zbývalo jen vybrat tu pravou.
První požadavek byl, aby kuchyň stylově zapadla do celkového pojetí interiéru, který je laděn do přírodního dřeva. V úvahu tedy připadala kuchyň rustikální. Aby bylo splněno i druhé přání majitelů, kuchyň měla mít dvířka „z prkýnek“. Původního plánu, že bude spodní část kuchyně vyzděná se musela majitelka vzdát hned v prvopočátku, neboť při rekonstrukci podlahy se ukázalo, že na štěrkovém podloží vyzděná kuchyň být nemůže.
Po předběžném průzkumu kuchyňských studií se manželé vypravili do obchodního domu IKEA, kde našli kuchyň, která se jim na první pohled zalíbila. Svým venkovským charakterem se do bytu kuchyň také hodila, takže bylo rozhodnuto.
Masiv zvítězil Kuchyň tvoří základní skříňky kuchyní IKEA Faktum, ke kterým si vybrali dvířka Fagerum z mořené masivní borovice. Dvířka jsou ozdobená úchytkami Signera z lakovaného zinku. V horní části sestavy jsou čtyři plné skříňky a jedna prosklená dvoukřídlá, která sestavu provzdušňuje. Spodní část kuchyně vyplňují skříňky, zásuvky, vestavná trouba a chladnička.
Pracovní plocha je správně ergonomicky rozvržená – vlevo vestavěná plynová varnou deska, navazuje pracovní plocha, dřez s odkapávačem a odkládací plocha.
Rozpočet kuchyně – sestava Faktum s dvířky Fagerum, cena 47 121 Kč – plynová varná deska HOB 966 (58 x 50 cm), cena 5 990 Kč – úchytky Signera (16 cm), cena 99 Kč/2 ks – jídelní stůl Husar včetně přídavné desky (140/192 x 100 cm, výška 73 cm), cena 4 990 Kč – židle Abo (kolekce 2002), cena 1 490 Kč/ks – křesílka Hastreda z ratanu, cena 1 490 Kč/ks
Kontakty: IKEA, Shopping Park Praha, Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 251 610 110; Shopping Park Brno, Skandinávská 4, Dolní Heršpice, Brno, tel.: 543 539 111; Shopping Park Ostrava, Rudná 110, Ostrava-Zábřeh, tel.: 596 783 462,
text: Lucie Martínková foto: Aleš Malý |
Chalupa s evropským šarmem
|
|
Stylová chalupa na hezkém místě je snem mnohých z nás. Snem, který je v Čechách poměrně snadno splnitelný. Někdo chalupu zdědí, jiný si ji zas ve vyhlédnuté lokalitě zakoupí. V každém případě je však chaloupka vždy mnohem bytostněji spjatá s naším vlastním já než byt či standardní domek. Chaloupka je nikdy nekončícím tvůrčím procesem probouzejícím i v těch nejnešikovnějších mužích zapálené kutily, pietně experimentující s vlastní manuální zručností a řemesly našich předků.
Radosti a strasti chalupářů Pořídit si půl tisíciletí starou chalupu znamená především jeden velký problém. A pokud jde o roubenku jako v případě domu, který jsme navštívili, je to problém ještě několikanásobně větší. Nejdříve je nutné překonat stavební a technické problémy s pláštěm chalupy: vyměnit shnilé trámy, zavést vodu, často elektřinu, udělat odpad… V okamžiku, kdy začínáme s úpravou interiéru, stojí před námi několik nelehkých rozhodnutí: Je lepší zakonzervovat současný stav takový, jaký je, nebo spíš přizpůsobit chalupu moderním požadavkům současnosti? Kolik můžeme investovat času, energie i financí do úprav obytné části? A nakolik razantně si budeme počínat? Tyto otázky šťastného majitele napadnou většinou až ve chvíli, kdy do koloritní rustikální roubenky táhne dveřmi barevnou televizi a manželka se mezitím pokouší na střeše uchytit dvoupásmovou anténu. Něco tu totiž není v pořádku.
Dědictví rodinného stříbra Pravděpodobně tak uvažovala majitelka kouzelné chalupy ze 16. století utopené v zalesněném údolí, když s manželem začali plánovat její rekonstrukci. Chalupu kdysi obývala už její prababička, narodil se zde její otec a sama tu prožila velkou část dětství. Vztah energické majitelky k objektu je tedy dvojí: pietní coby k úctyhodné starožitnosti, a zároveň velmi živý a autentický. Z toho důvodu chtěla zachovat původní atmosféru místa, ale zároveň se rozhodla vnést do interiéru domu svěží a velmi originální vliv inspirace francouzským a italským venkovem. Francie i Itálie jsou totiž její velkou životní láskou. Zdálo by se, že je toho na jednu chalupu trochu moc, ale návštěva nás přesvědčila, že je tomu naopak. Po mnoha desítkách let totiž dům znovu naplno ožil.
V přirozenosti je pravda Vstup do chalupy předznamenává styl, ve kterém se budeme pohybovat. Krásná, restaurovaná dřevěná skříň se závěsem z ručně tkané látky, vedle čtverhranný proutěný koš na deštníky a hole… Všude dřevo, terakotová dlažba, drobné dekorační předměty, sušené květiny. Nezkušený návštěvník si až závistivě povzdechne – když jsou peníze, tak jde všechno. V tomto případě se ale hrubě mýlí. Originální šatní skříň vznikla tak, že se do staré rozpadající se regálové skříně investovalo trochu práce. Vyvalené dveře putovaly na smetiště a nahradilo je přešité staré prostěradlo. Koš i spousty hezkých drobností stačilo vyhrabat na půdě a oprášit, hezky naaranžovat do zajímavých kompozic a doplnit sušenými květinami. Výsledek je příjemné útulné prostředí, které si zachovalo svůj originální rustikální ráz a charakter, ale zároveň nabízí nezdůrazňovaný komfort a teplo moderního domova.
Kde se žilo nejvíce Tradičním centrem venkovského domu byla odjakživa světnice s pecí. Tady se kdysi odehrávala valná část rodinného života, a tak tomu zůstalo i dnes. Obdivuhodně se dochoval původní, pět set let starý interiér a jeho kolorit: patinou času dekorované masivní stropní trámy a široké tlusté fošny, jaké se dnes nevidí. Při pozornějším zkoumání však překvapí fakt, že stropní trámy jsou ve skutečnosti jen pár let staré. V sousedství starých fošen leží na podlaze i nové kousky. Citlivě vyměněna byla také původní okna, ale v kombinaci se záclonkami a závěsy stále tvoří výrazný a harmonický prvek interiéru světnice. Vybavení této místnosti je snad nejpozoruhodnější z hlediska užitných i okrasných předmětů, které tu vedle sebe existují. Styl celého prostoru majitelka nazvala velmi příhodně „náš domácí eklekticismus“. Znamená to, že vedle stylové skříně na sklo stojí stůl se židlemi z různých kompletů, o kousek dál můžeme usednout na starožitný gauč s přehozem nebo na starou postel po babičce, kterou pamatuje i lustr zavěšený u stropu. S celým interiérem dokonale splývají i moderní kamínka na tuhé palivo a zcela nefalšovaná současná kuchyňská linka s myčkou. To vše v otevřeném prostoru, jak se sluší a patří na poctivou venkovskou světnici. Zajímavý je princip, jak barvitě, samozřejmě a příjemně vyváženě tento „eklekticismus“ působí. Důvod „fungování“ podobné skrumáže se patrně skrývá ve vytvořené atmosféře, ve které jednotlivé součásti vybavení nepůsobí solitérně, ale jako součást kompaktního celku. Základním pojícím prvkem tohoto celku, ať už se jedná o světnici, předsíň či kteroukoliv jinou místnost v domě, je jednotný princip – drobný významový detail. Po stěnách jsou například rozvěšeny obrázky a obrazy, fotografie ať už z rodinného alba nebo prostě takové, které se paní domácí líbily. Dalším zajímavým momentem v úpravě interiéru jsou stylově a tematicky rozdílné objekty vertikální výzdoby (také různé umělecké a finanční hodnoty), jako jsou sklo, porcelán, sošky, staré plechové dózy… Vždy však působí uceleně a jako samozřejmá součást interiéru. Velký podíl na jejich souladu má citlivá a rafinovaná práce s barvami. Jednotlivé barvy se promyšleně doplňují – buď podle principu „tón v tónu“, nebo ve vyvážené, střídmé kombinaci, ve které vždy převažují pastelové tóny. Vše ještě doplňují z trámů visící sušené byliny a suché květiny jako vzpomínka na slunné léto. Důvody, proč takto skloubený interiér nepůsobí dojmem zmatku a nepořádku, jsou dva. Za prvé je vybíral jeden a týž člověka (majitelka domu). Druhým důvodem je prvek otevřeného prostoru světnice. Tím, že jednotlivé kusy nábytku nejsou odděleny příčkami, závěsy nebo jinou optickou překážkou, se totiž stírá pocit kontrastu jednotlivých kusů nábytku a dekorativních předmětů, který bychom jinak mezi nimi cítili.
Pod střechou je útulno Půdní vestavba, kde jsou umístěny ložnice, je již zcela současným projektem. Tento prostor v sobě výrazně spojuje dnešní představy a potřeby rodiny se snahou udržet jednotný styl se spodní částí. I v „druhém patře“ ovšem platí příznačné pravidlo „domácího eklekticismu“ pod heslem: Nic není dogma. Celý prostor je ve dřevě lakovaném do přírodních, světlých tónů borovice. Z původního trámoví se zachovalo poměrně málo, a tak sloupy a trámy procházející prostorem jsou „dnešní“. Stropy v celém horním patře nejsou snižovány rovným podhledem a zachovávají tzv. katedrálový charakter, což přidává místnostem příjemný pocit vzdušnosti a lehkosti. Vybavení pokojů v patře je opět převážně z věcí starších a opravených. Nábytek se však mnohem více přizpůsobuje potřebám nové doby: na stůl se musí vejít počítač, okna jsou velká a výklopná, nechybí koberce a koberečky, které jednotlivé místnosti příjemně zútulňují a barevně dolaďují. Drobnost, řeklo by se, ale v důsledku velmi efektní. A protože rodina obývající roubenku je vzdělaná a sečtělá, hlavními stylotvornými prvky interiéru jsou atypické knihovny. Jejich projektování je opět diktováno minimalizací pořizovacích nákladů s maximem užitného a estetického efektu. Hned ve spojovací chodbě naleznete jednoduše úžasný nápad na knihovničku za pár drobných: několik zbylých dutých cihel a mezi ně položená prkna. Zajímavé, rychlé, praktické a levné. A jako nápad „okoukané“ z milované Francie.
text: Stojan Černodrinski foto: Majka Votavová |
U designu byt nekončí
|
|
Když se Gordaně Mandic narodil syn Theo, její profesionální život se změnil. Architekturu a malování na hedvábí na čas odložila a společně se svým přítelem uvažovala o změně bydlení. Netrvalo dlouho a starý byt (6. patro) v jedné z londýnských čtvrtí, vyměnila za dvoupodlažní byt v Chelsea. Následovala nutná rekonstrukce, protože byt nebyl nijak udržován ani upravován. „V přízemí s originální kuchyní ze 40. let byly tři malé nenápadné pokoje a do poschodí se vystupovalo z chodby bez oken. Nacházely se tam dvě ložnice a koupelna,“ říká Gordana Mandic. Přestože byt byl velmi zanedbaný, Gordana a Peter s koupí ani na chvíli neváhali. Cena byla opravdu výhodná, zvláště s ohledem na umístění v centru kousek od King’s Road. Gordana a Petr se naštěstí pohybovali ve stavebnictví a světě architektury delší čas, a tak mohli zúročit své znalosti a profesionální zkušenosti.
Změny „Celé přízemí jsme chtěli prostorově otevřít, aby světlo dopadalo co nejdále. Pro mne jako architektku bylo výzvou schodiště. Museli jsme dodržovat řadu předpisů (např. podlaha musela být pokryta koberci). Ocelovo-skleněná konstrukce byla montována kousek po kousku a každý schod byl pokryt neutrálním světlým kobercem, který dominuje celému bytu. Tato krytina totiž zaručuje absolutní bezhlučnost,“ říká Gordana. Aby byl zvýrazněn dojem ze světla a prostoru, jsou všechny stěny (kromě schodiště) natřeny na bílou barvu. Křiklavé barvy na stěnách by bytu jen uškodily, a tak se vše dohánělo vybavením a doplňky. Jasně červené pohovky (Hitch-Mylius) byly vyrobeny na zakázku. Sedacímu koutu dominuje žlutý obraz, který si Gordana a Peter koupili během návštěvy v Záhřebu. „Vybavuji si, jak jsme společně s přáteli večeřeli v jedné stylové restauraci, kde visel obraz s venkovským motivem. Autor byl náhodou přítomen a s koupí souhlasil. Byla to naše nejdražší večeře,“ vzpomíná Gordana. Další umělecká výzdoba se skládá z několika ručně tkaných tapisérií. Pocházejí z dílny textilní výtvarnice Ptolomy Mannove a jsou umístěny na stěnách u schodiště.
Co vládne kuchyni? Je to především zelenožlutý odstín. Majitelka se nechala inspirovat autem Fiat Punto, ale neuvědomila si, že nátěr na kuchyňské lince bude poněkud ostřejší než na autě, nakonec to však nevadilo. Skříňky se skleněnými dvířky jsou z Ikea a další vybavení je převážně z reflexních materiálů. Sporák je z nerezové oceli a barevně splývá se zdí. V jídelním prostoru Gordana využila zad skříněk a vitrín, které jsou umístěny čelem ke dveřím. Vypadá to přesně jako výloha na šperky. Jídelní stůl je vyroben na zakázku. Na přání majitelů je navržen tak, aby se z každé strany vešly tři židle a nohy stolu nepřekážely stolovníkům sedícím na pohodlných jídelních židlích z Ikea.
Stoupáme o patro výš Horní patro si vyžádalo totální reorganizaci prostoru. „U schodiště jsem chtěla mít studovnu, protože zatím pracuji doma,“ říká Gordana. V pracovně je široký stůl s důmyslným prostorem pod úrovní desky, v němž jsou schovány všechny kabely. Pořadače jsou uloženy na závěsných skříňkách nad stolem a bílá umělohmotná pojízdná jednotka poskytuje úložný prostor pro kancelářské potřeby.
Koupelna vyžadovala od majitelů promyšlenější postup. Umístit ohřívač vody nebylo nikterak jednoduché. „Petr dal vyrobit měděný válec a nechal ho horizontálně zabudovat nad falešným stropem. Uvolněné místo posloužilo jako úložný prostor. „Zavěšením více zrcadel jsme opticky zvětšili prostor – využili jsme osvědčeného triku a celou stěnu za vanou jsme pokryli zrcadlem. Je to mnohem levnější, než kdybychom použili obklady. Má to jen jednu nevýhodu – stěnu musíme po každém sprchování důkladně otřít. Ale co bychom pro své nové bydlení neudělali,“ dodává na závěr Gordana Mandic a její přítel mlčky přikyvuje.
text: Lenka Kopecká foto: Profimedia |
Sladká vídeň
|
|
Ovšem rakouská kuchyně je považována za vynikající stejně jako kuchařské umění tamních hospodyní. Českým pokrmům je velmi blízká – s oblibou se zde připravují například knedlíky (z velkých dávek housky). Z maďarské kuchyně tu zdomácněl guláš, mnoho jídel je převzato z Chorvatska, Srbska, Itálie nebo Slovenska. Typické je používání cibule ve velkém množství, ať už na omáčky, vídeňský guláš nebo roštěnou.
Kulinářské speciality Kdo by neznal proslulý vídeňský řízek? I v Čechách se často objevuje na sváteční nedělní tabuli. Rakouských specialit je ovšem celá řada. V hospůdkách si lze vybrat některou z mnoha lahodných polévek, z knedlíků jsou proslulé hlavně špekové knedlíky se zelím, vídeňské tvarohové knedlíky a kynuté knedlíky s povidly.
Rakušané připravují vynikající sladkovodní ryby – kapra, štiku, sumce, pstruha nebo úhoře a dávají přednost hovězímu a telecímu masu (s výjimkou řízků se většinou vaří). Podstatnou roli hrají jídla z vnitřností – brzlíku, plic, jater a sleziny a na rakouské tabuli také nechybí zvěřinové pokrmy: jsou nabízeny pochoutky z jelena, srnčího a kančího. Bezmasá jídla bývají dochucována špekem.
Sladkosti z Vídně Sladkosti Rakušané a především Vídeňané milují. Po celém světě je proslaven Sachrův dort (s vysokou vrstvou čokoládové polevy a malinovou nebo rybízovou zavařeninou), originál je poměrně drahý, ale lze si ho objednat prostřednictvím internetu a doručí ho do celého světa (www.viennashop.com nebo www.sacher.com). K oblíbeným lahůdkám patří studený nebo teplý Apfelstrudel (jablečný závin s rozinkami), císařský trhanec, palačinky se spoustou šlehačky, plněné tvarohem, ovocem, čokoládovým krémem nebo džemem, dále Linzertorte (dort z mandlového těsta plněný džemem) nebo makový závin či bábovka. V cukrárnách lákají také povidlové taštičky, plněné trubičky a nejrůznější sladké drobnosti. Ke sladkostem neodmyslitelně patří dobrá káva a v její přípravě jsou Vídeňané mistři. Vaří jí tolik druhů, že je k tomu potřeba zvláštní slovník, ale i když jste s ním obeznámeni, často narazíte na místní speciality. Vedle výborné černé kávy nebo kávy se smetanou můžete ochutnat Melange (směs kávy a horkého mléka), Schlagobers (velmi silná černá káva se šlehačkou) nebo třeba Einspanner (velká káva ve skle se šlehačkou). Závěrem nelze opomenout vynikající bílá vína (nejoblíbenější je veltlínské a ryzlinky) a nasládlé ležáky, které se ve Vídni vyrábějí už přes sto padesát let. Abstinenty by mohla oslovit jemná bylinková limonáda Almdudler.
Jak vznikl Sachrův dort V roce 1832 pracoval ve Vídni ve službách kancléře Metternicha šestnáctiletý kuchařský elév Franz Sacher. Kancléř často pořádal noblesní večírky pro tamní smetánku i zahraniční hosty a mladý ctižádostivý kuchtík toužil zaujmout. Vymyslel dort přelitý vysokou vrstvou čokolády, uvnitř s rybízovou nebo malinovou zavařeninou – a bylo to ono. Jeho syn už založil luxusní hotel Sacher, který dnes patří k Vídni stejně jako obří kolo v Prátru, lipicáni nebo vídeňská káva.
K Vídni neodmyslitelně patří také císařská rodina. Portrét nejoblíbenější císařovny Alžběty (přezdívané Sissi) najdeme na mnoha doplňcích, dekoračních předmětech…
Pro většinu z nás však Sissi představuje Romy Schneiderová (1938 – 1982), herečka a vídeňská rodačka, která mladou císařovnu neopakovatelně ztvárnila v několika snímcích.
Víte, že … – pravý vídeňský řízek má být z telecího masa – nejoblíbenějším pivem Vídeňanů je Gosser – štýrský Schloss Eggenberg patří k nejsilnějším pivům na světě
Kontakty: BODUM SHOP, OC Freeport, Chvalovice 196, Znojmo-Hatě, tel./fax: 515 250 116; DECOLAND, bytové doplňky, Vinohradská 190/2405, Praha 3, tel.: 234 095 234, fax: 234 095 222; V Oblouku 800, komerční zóna Praha-Průhonice, INTERNETOVÝ OBCHOD NAOKO DESIGN, LOCCO, Balbínova 28, Praha 2, tel.: 222 252 141–42, fax: 222 253 502, Meindesign.cz (MOBAX), U Nového Suchdola 24/191, Praha 6, tel.: 233 920 408–09, fax: 233 920 411; POTTEN & PANNEN, Václavské nám. 57, Praha 1, tel.: 224 214 936, fax: 224 216 794; nákupní centrum Nový Smíchov, Plzeňská 8, Praha 5, tel.: 257 324 413; Vodičkova 2, Praha 1, tel.: 222 232 525; WS INTERNATIONAL, Perunská 1337/2, Hodonín, tel.: 518 399 021, fax: 518 399 099
text: Lucie Martínková foto: archiv |
Kde je příjemně teplo
|
|
Základní způsoby vytápění Stále oblíbenějším způsobem vytápění je podlahové topení. Zvolíte-li tuto variantu, máte dvě možnosti – použít tenký topný kabel nebo topnou rohož. Instalace je celkem jednoduchá, poradí si i zkušený kutil. Nedílnou součástí podlahového topení je elektronický termostat (analogový nebo digitální), jehož prostřednictvím si můžete teplotu libovolně nastavovat.
Druhým asi nejběžnějším způsobem vytápění je radiátor. Protože se jedná o koupelnu, doporučujeme radiátor v podobě otopného žebříku. Nejenže místnost dostatečně zahřeje, navíc ho můžete používat jako sušák ručníků.
Doplňkové přitápění Někdy je potřeba v koupelně nárazově přitopit. K tomu může velmi dobře posloužit nástěnný infrazářič, který ovšem musí být opatřen bezpečnostním zařízením proti odstřikující vodě. Na trhu najdete i různá malá teplovzdušná topidla, která musí být z bezpečnostních důvodů rovněž odolná proti vodě.
V současnosti se na trhu objevují i menší elektrosušáky, které jsou buď mobilní, nebo mohou být upevněny na zdi. Většinou mají několik ramen, na nichž se dá sušit i drobné prádlo.
Kontakty: DEVI, Smetanovo nábřeží 12, Břeclav, tel./fax: 519 322 193–94, LORENZI GROUP CZ, Strojírenská 259, Praha 5, tel.: 257 952 161, e-mail: lorenzi@volny.cz; NERIA, Vinařská 244/1, Hustopeče, tel.: 519 411 271–73, fax: 519 411 231, RAVAK, Obecnická 285, Příbram 1, tel.: 318 427 111, fax: 306 623 495; richter + frenzel, Nad Vršovskou horou 88/4, Praha 10, tel.: 267 107 478
text: Lucie Martínková foto: archiv |
