Umění a design uprostřed norské přírody

Monumentální skulptury, visuté vyhlídky, originální odpočívadla nebo návěstí, zkrátka galerie v přírodě. To jsou turistická lákadla na stezkách vetkaných do úchvatné norské přírody. Zatímco v České republice zůstávají turistickými dominantami a lákadly pomníky, rozhledny nebo „boudy“, v Norsku je to současné umění citlivě zasazené do krajiny.

Pražská Galerie Jaroslava Fragnera od 19. února do 3. dubna několik desítek těchto realizací představuje v rámci multimediálního výstavního projektu Artscape Norway. Poutavé kreace v norské krajině totiž přibližují fotografie tří špičkových fotografů, které jsou samy o sobě uměleckými díly. Podepsáni jsou pod nimi česko-norský fotograf Jiří Havran, v Česku působící autor Filip Šlapal a norský fotograf Jarle Wæhler.

Jejich velkoformátové snímky v Galerii Jaroslava Fragnera doplňuje dokument Zemí mrazivých vyhlídek (Country of Cool Prospects) mladého filmaře Jana Strejcovského a videa přibližující realizaci vybraných artefaktů na Norských národních turistických trasách, veřejných prostranstvích i volné krajině. Celý projekt pak doplní dvoudenní workshop a konference na pražském Vítkově na téma možnosti estetizace konkrétní krajiny – vrchu Vítkově, do nějž se zapojí norští i čeští umělci.

Právě Norsko vsadilo už v roce 1994 na spojení turistického ruchu, ochrany přírody a současného umění. Tamní úřady následně založily 18 národních turistických tras protínajících celou zemi, které dohromady měří 2 060 kilometrů. A jejich milníky se staly odpočívadla, vyhlídky a další užitkové stavby, stejně jako plastiky nebo drobná architektura v krajině - vše podle návrhů mladých tvůrců z celého světa.

Pozoruhodný je nejen výsledek, který každoročně oceňují statisíce návštěvníků z celého světa. Pro tuzemské prostředí může být velmi inspirativní i cesta, která k tomuto „norskému zázraku“ vedla. Na celé koncepci i jednotlivých realizacích totiž spolupracovali ekologové, krajinní architekti a urbanisté, kunsthistorici, nechyběli ani odborníci na turistický ruch nebo zástupci samosprávy.

Jednotlivé instalace pak byly vybírány na základě architektonických soutěží, které byly primárně určeny mladé architektonické generaci. Porota vybrala nejkvalitnější návrhy, díky kterým nyní Národní turistické trasy v Norsku ožily stovkami odpočívadel, vyhlídek, schodišť, sestupů k vodním zdrojům nebo výšlapů do horských svahů, kaváren, různých expozic a informačních center. Díky invenci tvůrců byly takto zpřístupněny do té doby neznámé kouty norské krajiny.

Do projektu se postupně zapojili také umělci světového věhlasu - například britský sochař Tony Cragg, jeho indický kolega Anish Kapoor nebo Ital Luciano Fabro. Nejen jména, ale především výtvarná síla skulptur láká k návštěvě děl v „norské galerii pod otevřeným nebem“. Také umění se podílí na nemalém ekonomickém úspěchu celého záměru.

„Nenapadá mě mnoho lepších příkladů prolnutí architektury, umění a veřejného prostoru než právě projekt Národních turistických tras v Norsku. Ty navíc ozvláštňuje jednoduchost a rezignace na efekty a okázalost. Identifikující se s jednotlivými místy omamné norské přírody, stávající se pevnými orientačními body v krajině. Nabízejí prožitek spojený s pamětí a zkušeností návštěvníků,“ přibližuje výstavu Artscape Norway jeden z jejích kurátorů, Dan Merta z Galerie Jaroslava Fragnera.