Osamělá starší dáma žijící v malém domku si stěžovala synovi, že u ní čas od času zvoní neznámí lidé. Jeden jí vnucoval pojištění na penzi, jiný zase tvrdil, že je od Telecomu – a pak ji přemlouval, ať si sjedná telefonování u jiné firmy než dosud. Syn tedy instaloval mamince na dveře kukátko a řetízek. A dodal: „až přijde na návštěvu brácha právník, ať ti, babi, řekne, koho musíš – jako majitel nemovitosti – podle zákona pustit dál; ostatní vetřelce prostě vyhoď.“
Author Archives: Dan Holubkov, ilustrace: Pavel Dufek
Aby se vám v domku nevylíhnul chráněný nájemník
Když přijde řeč na přechody nájmu bytu na nájemníkovy vnuky, pravnuky či další osoby, vlastník rodinného domu většinou obrací list nebo přepíná na jiný program. Typický majitel soukromého domu v něm totiž žádného nájemce bytu nemá.
Darovat, odkázat, nebo prodat?
Nejen senioři, i když ti zejména, se někdy rozhodují, zda svůj majetek ještě za svého života převedou na jinou osobu, anebo zda si jej ponechají – s tím, že po jejich smrti se stane předmětem dědění. V úvahu samozřejmě berou i to, co je finančně výhodnější.
Chcete si stěžovat?
„…co mám s tebou udělat? A já půjdu na kancelář, tam si budu stěžovat!“ Tohle se zpívá v jedné lidové písni. Zpěvačka neřešila problém, do které kanceláře jít, protože když tenhle song vymýšleli, byla nejspíš na celém panství kancelář jen jedna. Ale kam si máme jít stěžovat my?