…Zrzavý chlup s úsměvem okomentuje, no, jó to ztratil Zrzek, černé jsou Mojánka, bílé patří Sněhurce nebo Bělince a mourovaté třeba Micině. Málem jsem se skácela smíchy, když při odletu na presstrip do švédského Malmö do tamější Ikea zareagovala na mé lačné ruce tak, že je snad poprvé rázně zarazila a z kabelky vytáhla odchlupovací váleček z Ikea. To se srdečně zasmála i zástupkyně jmenované značky, která nás doprovázela a jejich váleček okamžitě poznala.
Magdině rezignaci jsem porozuměla až po té, co do naší domácnosti přibyl nejprve po babičce zděděný kocour Pedro s medově a černě zabarvenou srstí a během následujícího roku u nás našel azyl i zubožený tulák Dolfi, který si nás našel, přišel a už zůstal. Ten má pro zpestření chlupy bílé i černé.
Od té doby se veškeré snahy udržet oděvy a jiné textilie v naší domácnosti bez chloupků totálně vymykají kontrole a rapidně stoupá spotřeba čisticích válečků z Ikea. Já se k situaci ještě nestavím tak rezignovaně, jako kamarádka a hledám si nějaký recept na to, jak se s přítomností kočičích chloupků vyrovnat.
Nedávno mě Magda opět dostala. Na naše rande dorazila do kavárny jako vždy s úsměvem, oblečená v „chlupatém“ kabátku, na jehož klopě měla připnutou placku s nápisem „chlupy nejsou špína“. Hádejte, co si pořídím v dohledné době na kabát?!
Autorka: Lucie Martínková, Foto: Archiv firem