Obálkou domu se rozumí úroveň izolace obvodových stěn, izolace podlah, střešních šikmin a úroveň izolace oken. Vše běželo v pochopitelné podobě: podobně jako když kupujete lednici, jste rychle věděli, že máte dům B – nízkoenergetický, nebo naopak G – naprosto neúsporný. Štítek nesl rychlou, relevantní informaci o tom, jaké náklady na topení bude váš dům mít. Mohli jste se tak vyvarovat toho koupit za drahé peníze dům se štítkem F, který vás na energiích sežere zaživa.
Pak přišla politika
Pak do dobře fungujících štítků přišla politika. Hlavním parametrem již nebyla schopnost domu bránit únikům tepla, ale to, jak provozem svého domu přispějete životnímu prostředí. Tedy hlavním parametrem štítku se stala veličina podíl obnovitelných zdrojů energie. Ze snadno pochopitelného štítku se rázem stal štítek, kterému naprostá většina laických klientů vůbec nerozumí. A ještě hůře, i špatně izolující dům mohl různými triky dostat nově skvělý štítek.
První verze štítku byla službou lidem, kteří staví nebo kupují dům. Druhá verze byla službou státu na úkor lidí. Stát chtěl splnit své závazky na podíl obnovitelné energie. A realizoval to tak, že své závazky přehodil na běžné stavebníky. V prvé verzi štítek sloužil lidem. Ve druhé už lidé sloužili štítku.
A od 1. 1. 2022 vstoupila v platnost verze třetí, zdaleka nejhorší. Opravdový úlet, chyba úsudku, jaká se hned tak nevidí. Autor nového vzorce zjevně bydlí ve velkém patrovém domě. Dům s velkým obestavěným prostorem, i když není příliš úsporný, totiž nyní snadno, až příliš snadno splní podmínky štítku. Bohužel však zvolená metodika naprosto přestane fungovat, pokud ji aplikujete na domy malé. Zatímco velký, ale nepříliš dobře zateplený dům štítek dostane, malý dům i při špičkové úrovni zateplení nově nastavené energetické požadavky nesplní a stavebník je nucen k dalším nákladným opatřením.
Chalupa na Měsíci
Dnešní malý bungalov má měsíční náklady na vytápění cca 450 Kč. Podle požadavků nového štítku je třeba utratit statisíce korun, abyste náklady na spotřebu energie snížili na 390 Kč měsíčně. Pokud se na investici podíváte optikou návratnosti, pak dříve budete mít chalupu na Měsíci, než se vám tato investice vrátí. Chyba v úvaze násilně nutí stavebníky, aby své domy osazovali technologiemi, které by často nechtěli, a především vůbec nepotřebovali. Tepelná čerpadla, fotovoltaika a rekuperace se instalují i u malých domů, kde to nedává žádný smysl. Zatímco velké i nehospodárné domy štítek bez problémů dostanou. Stát tak plní svůj úkol obnovitelných zdrojů na úkor svých občanů, kteří to zaplatí.
Zdroj: www.davidmencl.cz (kráceno)
Text: David Mencl, ředitel Ekonomických staveb
