Předchozí díl seriálu najdete zde.
Povrchy jsou to, co dodá domu atmosféru. Prostupují celým interiérem a jsou základem pro další zařizování. A proto by měly korespondovat s celým domem, ale také se svým majitelem, se svými obyvateli. Pojďme se tedy podívat na to, jak se z naší stavby stal domov.
V jednom z předchozích dílů seriálu, který se věnoval skladbě podlah, jsme skončili vrstvou samonivelační stěrky. Ta vyrovnala drobné nerovnosti povrchu, což je důležité pro pokládku vrchní vrstvy podlahy a její dlouhé životnosti. V technické místnosti, koupelně, na WC, v zádveří a v prostoru kuchyně jsme položili dlažbu a obklady. V obytných místnostech a hale dostala slovo plovoucí podlaha.
Pokládka dlažby a obkladů
V mokrých provozech jsme podlahu i stěny natřeli hydroizolační vrstvou, která zabrání prostupu vlhkosti do nosných konstrukcí domu. Nejdříve jsme lepili obklady, a to odspodu, a pokračovali do požadované výšky.
První řadu je třeba založit s maximální precizností. Kombinovali jsme 2 druhy obkladů, rozdílné jak barvou, tak rozměrem. Základem je velkoformátový rektifikovaný obklad se strukturou kamene a doplňují ho čisté bílé obdélníkové dlaždice. Pro první dům jsme zvolili barvu kamene béžovou, pro druhý šedou. „Kamenné“ obklady jsou vždy u vany a sprchového koutu, bílá v druhé polovině koupelny. Rektifikovaný obklad se může pokládat s minimálními spárami – my jsme obkládali se spárami 1,5 mm.
Poté jsme položili dlažbu – samozřejmě na znivelovaný povrch ošetřený hydroizolačním nátěrem. Po položení dlažby jsme celou koupelnu vyspárovali. Použili jsme jednotnou barvu spárovačky na celou koupelnu. Otvory pro radiátory, zásuvky a vypínače jsme vrtali korunkovým vrtákem. Okenní parapet jsme z důvodu jednotného vzhledu a praktické užitnosti také obložili. K začištění hran jsme instalovali hliníkové eloxované lišty.
Plovoucí podlaha ve třech krocích
Nejdříve jsme položili parozábranu, což je neprodyšná černá fólie, která zabrání prostupu vlhkosti do plovoucí podlahy. Spoje se u parozábrany překládají a přelepují speciální hliníkovou páskou. Parozábrana se „ohýbá“ až na zeď, tak aby v místnosti vytvořila jakýsi „bazén“. Na závěr jsme tuto zvednutou část fólie ořízli a skryli za podlahovými lištami.
Druhou vrstvou plovoucí podlahy je podložka z tvrzeného polystyrenu, která se pokládá po celé ploše místnosti v jedné vrstvě (nepřekládají se u ní spoje). Tato vrstva tlumí hluk, vytváří měkkou podložku a chrání samotnou plovoucí podlahu.
Následovala třetí – nášlapná vrstva, lamely plovoucí podlahy. Ty jsme položili tak, aby mezi podlahou a stěnami byla po celém obvodě místnosti mezera o šířce 10 mm. Vznikne tak dilatační spára, která vyrovnává objemové změny podlahy vlivem teploty a vzdušné vlhkosti. Samotná pokládka lamel je snadná – mají pero a drážku, jednoduše do sebe „zacvaknou“.
Nakonec jsme po obvodě ořízli parozábranu a připevnili podlahové lišty. Použili jsme plastové lišty s kanálkem, který slouží pro případný dodatečný rozvod kabeláže.
Máme hotovo?
Byla to změna! Dům najednou získal svou tvář nejen zvenku, ale i zevnitř. Dům, který mi přirostl k srdci a bude mi líto se s ním rozloučit, protože už pomalu vyhlíží svého nového majitele. Ale náš seriál ještě nekončí. Zbývá doladit pár detailů uvnitř a venku. Tak příště naposledy…
Poslední díl seriálu najdete v této rubrice příští pátek.
* * *
Autorka Monika Kořínková je spolumajitelkou rodinné developerské firmy a poradkyně v oblasti bydlení. Kontakt: Bydlenivkostce.cz
