Předchozí díl seriálu najdete zde.
Během zrání betonu, za horkého počasí jsme povrch základové desky kropili vodou a zvlhčovali, protože při příliš rychlém vysychání mohou vznikat trhlinky v povrchu a hrozí zpráchnivění a znehodnocení betonu.
Prvním krokem po vyzrání bylo penetrování základové desky v místech základových pasů (tj. v místech, kde bude nosná konstrukce domu). Asfaltový penetrační nátěr slouží k tomu, aby pásy izolace přilnuly k základové desce. Penetraci jsme nanášeli i válečkem.
Na napenetrovanou základovou desku jsme položili a navařili asfaltové izolační pásy. Ty plní dvě funkce – protiradonovou izolaci (zabrání šíření radonového záření do nemovitosti) a hydroizolaci (zamezí pronikání vlhkosti do stavebních konstrukcí). Podle radonového měření spadá naše lokalita do středně zatížené oblasti radonem (jde o nejobvyklejší radonový index v ČR).
Asfaltové pásy jsme celoplošně položili a navařili s přesahy min. 100 mm na vnitřních stranách základové desky. Šířka použitého nosného zdiva je 375mm, k izolaci jsme použili asfaltové pásy o šířce 500 mm. Po vyzdění nosných konstrukcí tak zůstal směrem do interiéru domu dostatečně široký pás, který bude následně spojen s asfaltovými pásy položenými uvnitř domu. Tak vznikne izolační vrstva, která bude nemovitost chránit před vlhkostí a radonovým zářením. Na navařené asfaltové pásy jsme položili geotextilii, která zabraňuje protržení či jakémukoliv poškození izolačních pásů.
Pórobeton roste jako z vody
Po této přípravě začalo vyzdívání samotné nosné konstrukce domu. Nejprve jsme založili rohy (opět s pomocí rotačního nivelačního přístroje) a položili první řadu tvárnic. Založení stavby je třeba provést opravdu důkladně, od ní se pak budou odvíjet další práce. Pečlivě jsme proto kontrolovali úhlopříčky, výšku a přesnost založení. První řada tvárnic byla položena do maltového lože. To umožňuje vyrovnání výšky první řady tvárnic a její perfektní založení. Další řady jsme lepili tenkovrstvým lepidlem, které je součástí uceleného zdicího systému.
Zvolili jsme pórobetonový stavební systém, protože je komplexní – od tvárnic přes překlady, věncové tvarovky, nosníky až po příčkovky a další prvky. S pórobetonem se dobře pracuje, protože tvárnice jsou poměrně velké, ale přitom lehké (stavba rychle přibývá) a mají pero a drážku a kapsu pro snadnou manipulaci. Umožňují přesné zdění, kompaktnost stěny a tím eliminují vznik tepelných mostů na vnější obálce domu. Jejich rozměry se jednoduše upravují řezáním, dobře se do nich frézují drážky pro rozvody elektřiny a vody a celkově se s nimi pěkně pracuje.
Po dodání na stavbu jsme je nechali vyschnout. Pravidelně jsou dodávány doslova „nasáknuté vodou“, ale po odstranění obalu již za pár dní vyschnou a manipulace s nimi není složitá. Nepříjemná bývá jen zvýšená prašnost materiálu při řezání a frézování v interiérech budov.
* * *
Autorka Monika Kořínková je spolumajitelkou rodinné developerské firmy a poradkyně v oblasti bydlení. Kontakt: Bydlenivkostce.cz
