Předchozí díl seriálu najdete zde.
V praxi práce na obou střechách probíhaly střídavě tak, aby na sebe jednotlivé fáze stavby navazovaly. Ploché střechy jsou v části nad obytným prostorem domu (kuchyně, jídelna a obývák), každá z nich má výměru více než 40 m2. Při přípravě projektu jsme zvažovali, jakým způsobem střechu realizovat. Nakonec jsme se rozhodli pro panely z předpjatého betonu (spiroll) firmy Goldbeck. Hlavními důvody byla příznivá cena a rychlost provedení.
Tyto panely se vyrábějí na zakázku, přesně na míru a díky propracované logistice firmy je možné jejich osazení naplánovat přesně tak, jak stavba pokračuje, a v okamžiku, kdy je nákladní auto přiveze na stavbu, se ukládají jeřábem již přímo na připravený věnec. Spodní hrany panelů jsou přiraženy k sobě a v horní části vzniká prostor na zalití betonem (zálivková výztuž) – celý stropní systém se tak prováže a zpevní. Tak je dosaženo nosnosti, na kterou je dimenzovaný.
Výška panelů odpovídá výšce tvárnic zdicího systému Porfix. Tím jsme dosáhli zarovnání s věncem nad ložnicovou částí domu. Uložené panely jsme následně obezdili příčkovkou Porfix o tloušťce 75 mm a výšce 250 mm a po zalití betonem vytvořili celistvou stropní desku, na kterou se budou následně pokládat vrstvy střešního pláště.
Ještě před pokládkou střešního pláště jsme vyzdili atiky na jižní a severní straně střechy. Vyzdívka vysoká 500 mm (dvě řady tvárnic) dostačuje pro pokládku všech vrstev skladby střechy. Celou plochu střechy jsme natřeli asfaltovou penetrací a připravili tak na instalaci střešního pláště.
Střešní plášť: jedna vrstva za druhou
U plochých střech je velmi důležité dodržet správně technologické postupy, aby byla výsledná střecha funkční, do domu nezatékalo a strop nepromrzal. Proto jsme věnovali zvýšenou pozornost každému kroku a detailu střešního pláště.
Nejprve jsme na napenetrovaný povrch střechy navařili pásy asfaltové hydroizolace, která slouží jako parozábrana. Vytvořila se tak celistvá nepropustná vrstva.
K dosažení správného sklonu ploché střechy (2 cm na 1 m) jsme použili tzv. spádové klíny. Jde o tepelnou izolaci, která je na zakázku řezána na míru. Její spodní hrana je rovná, ale horní je šikmo seříznuta v požadovaném spádu. Na naší střeše má tato první vrstva tepelné izolace tloušťku od 30 mm do 160 mm. Spádové klíny jsme přilepili na asfaltovou hydroizolaci pomocí polyuretanové lepicí pěny. Následně jsme nalepili druhou vrstvu tepelné izolace o tloušťce 200 mm. Výsledná tloušťka tepelné izolace na naší ploché střeše tedy dosahuje 230 až 360 mm.
Dešťovou vodu je nutné odvést pryč z vyzděných atik na střechu a tudy následně do okapu. Proto jsme vytvořili u atik také spády pomocí dvou latí, tepelné izolace a OSB desky. Tato úprava také eliminuje tepelné mosty a zabraňuje se promrzání rohů domu.
Na nalepenou tepelnou izolaci bylo nutné před provedením další asfaltové vrstvy instalovat náběhové klíny, které brání porušení asfaltové hydroizolace v rozích. Zároveň jsme nainstalovali okapové háky na OSB desky, které jsou uchyceny ocelovými šrouby do železobetonového věnce. Pod těmito OSB deskami je také tepelná izolace.
Následně jsme položili samolepicí asfaltovou hydroizolaci a na ni natavili další, vrchní vrstvu asfaltové hydroizolace se štěrkovým posypem, který tvoří ochranu proti UV záření. Tím byla hydroizolace ploché střechy uzavřena. Finální práce na ploché střeše – oplechování atik – se budou provádět zároveň s fasádou.
Další díl seriálu najdete v této rubrice příští pátek.
* * *
Autorka Monika Kořínková je spolumajitelkou rodinné developerské firmy a poradkyně v oblasti bydlení. Kontakt: Bydlenivkostce.cz
