…Fáze sklízení nádobí po snídani se mi celkem dařila prosazovat, horší to bylo večer, po intenzivním hracím odpoledni, náročném vypracování domácích úkolů a přípravě tašky na druhý den do školy. To už se mi koncovka hůře dotahovala a má autorita brala za své. Roli neústupné matky jsem byla schopná sehrát pouze v dobrém psychickém rozpoložení, či když mi zrovna nezačínala v telce oblíbená detektivka. Někdy mě také obalamutila, spánkem se klíží Kačenčina očka, která se však po mé rezignaci triumfálně rozzářila, to už jsem ale raději jako neviděla.
Vrcholným číslem mé dcery bylo zabagrování hraček a svršků pod postel či „uklizení“ do skříně. Ctila tak přísloví o vlku, jenž se nažral, a koza zůstala celá, v překladu tomu rozumějte, jako že mamča je spokojená a já se nemusím namáhat s úklidem, když to zítra stejně zase rozkramařím.
Po těchto každodenních střetech s realitou jsem propadala panice, že jsem jako rodič totálně selhala, a že mi z dcery vyroste bordelářka.
Dneska už jsem v klidu a pro podobně smýšlející rodiče mám ujištění, že bordelářky se z dcer většinou nestanou. Příroda to totiž zařídila tak, že jen co nepořádné dcery opustí své dětské pokojíčky, začnou hnízdit a své příbytky někdy až nezdravě leštit a zvelebovat. Maminkám sice zbudou oči pro pláč, ale zároveň mohou začít slavit svůj osobní výchovný triumf.
Já začala slavit velmi záhy, a to když jsem se u své „holčičky“ neohlášeně zastavila na první inspekční rychlé kafčo. U dveří protestovala, že prý má doma binec a ještě není vytřeno, ovšem při bližším ohledání bylo jasné, že tady není co vytírat, neboť na lesknoucí se podlaze by se dalo klidně stolovat, pronajatý pokojíček je vycíděný, útulný a voní.
Takže matky, zachovejte klid a těšte se na to první kafčo, které bude mít sladkou příchuť vítězství…
-6680892a0ac05.jpg)
-66358b9644063.jpeg)
