PŘÍBĚH DOMU, část 5.: Nová okna a vnitřní rozvody

Předchozí díl seriálu najdete zde.

Napjatě jsme očekávali, jak bude vypadat dům po osazení oken a dveří. Vybrali jsme dřevěná okna s izolačními trojskly a hladké dřevěné vstupní dveře s nadsvětlíkem. Abychom udrželi sladěný styl exteriéru s interiérem, objednali jsme na okna nerezové kličky a kliky ze stejné kolekce, jako jsme v budoucnu plánovali použít na vnitřní dveře.

Téměř celá uliční stěna v patře je prosklená. Skládá se pouze ze tří velkých dílů, na krajích tohoto pole pak měla zůstat mezera pouhé 2 cm. Navíc po zaměření v průběhu výroby oken byly na stavbě teprve realizovány příčky, které na okna navazovaly. Vše nakonec dopadlo na jedničku. Odchylky se vešly do jednoho centimetru a příčky vyšly přesně na styk jednotlivých dílů.

O něco méně přesně sedla okna do původních stěn v přízemí, kde se projevila křivost původního zdiva. Otvory se upravily, aby zůstala po obvodu potřebná dilatační mezera a nedocházelo tak v budoucnu k deformacím okenních výplní. Všechna okna a dveře se ale podařilo bez větších potíží osadit a připojovací spáry neprodyšně utěsnit páskami ke zpevněnému podkladu. Páska se pak ještě překryla stavebním lepidlem. Dům byl tedy uzavřen a mohly začít souběžné práce jednotlivých řemeslníků na vnitřních rozvodech.

Nové rozvody

Vcelku běžné řešení elektroinstalace, ­vodovodu a kanalizace jsme řemeslníkům zpestřili zákazem používání sádry na upevnění kabelů a trubek v drážkách. Museli si vystačit s hlínou. V některých místech, kde bylo potřeba větší pevnosti, jako například při usazování krabic elektrických zásuvek anebo vývodů pro ­nástěnné baterie, byl do hlíny přidáván cement.

Vytápění domu jsme si vybrali podlahové teplovodní. V místnostech nám nepřekážejí radiátory, v patře by je vzhledem k velkému prosklení ani nebylo kam dát. Zdrojem tepla je kondenzační plynový kotel, který ohřívá i teplou užitkovou vodu.

Nechtělo se nám ztrácet drahocenný prostor samostatnou technickou místností, a tak jsme kotel umístili do niky nad pračku a stacionární zásobník teplé vody do rohu šatny.

V našem domě nesmělo chybět řízené větrání s rekuperací. Vnitřní prostory je potřeba vždy důsledně větrat, a protože je dům navržen v nízkoenergetickém standardu, běžným přímým větráním okny by byly ztráty tepla zbytečně velké.

Samotný rozvod vzduchu po domě jsme ponechali v interiéru přiznaný. V přízemí je pozinkované potrubí svěšeno pod ­betonovým stropem. V patře je nenápadně umístěno mezi stropní dřevěné trámy. Bylo samozřejmě možné provést sádrokartonový podhled a rozvody schovat, ale zvolili jsme raději komfort vysokých stropů a tím pádem větší objem vzduchu v místnostech.

Další významnou výhodou je úspora nákladů za podhledy. Po dokončení všech rozvodů v podlahách přišla na řadu další fáze – bylo provedeno zaizolování podlah tepelnou a kročejovou izolací, položeny trubky podlahového topení a vše se zalilo betonovým potěrem. Podlahy tak dosáhly téměř své budoucí výšky a byl už jasněji čitelný prostor jednotlivých místností. V příštím díle bude následovat popis práce s hlínou.

Ondřej Kafka je autorizovaný architekt a spoluvlastník arch. ateliéru MOAD architekti.

Další díl seriálu najdete v této rubrice příští týden.