|
|
Když se před dvěma roky Jan Vančura rozhodl odstěhovat s rodinou z azylu roubené chalupy v malé vesničce u Turnova do blízkosti Prahy, jednalo se o zcela pragmatické řešení napnutého pracovního režimu obou manželů. Poklidný život na venkově Vančurovým ale jinak zcela vyhovoval, a tak ani neuvažovali o tom, že by se odstěhovali jinam než opět do venkovského domu se zahradou. Druhým důležitým rozhodnutím bylo najít již hotovou stavbu, kterou by případnou rekonstrukcí jen upravili podle svých představ. Aby si pořídili zcela nový dům, na to neměli dost času a vzhledem k předcházejícím zkušenostem se stavebními firmami ani odvahu.
„Vhodný dům jsme hledali téměř rok,“ vzpomíná Jan Vančura. „Prošli jsme skutečně desítky vil a rodinných domů, ale pokaždé to byl buď krásný dům na špatném místě nebo otřesná stavba na výborném pozemku. Nakonec jsme nedaleko odtud našli nemovitost, pro kterou jsme se už naprosto pragmaticky rozhodli. Pak ale manželka přišla ještě s dalším typem, že prý nedaleko se prodává dům, který bychom si mohli jen tak nezávazně prohlédnout. Přijeli jsme na udanou adresu, a ještě když jsme stáli venku, už jsme se na sebe podívali – oba jsme hned věděli, že je to přesně to, co hledáme.“
Dům s mimikry Slovo diskrétní je v případě tohoto atypického domu více než na místě. Původní majitel a zároveň investor měl totiž jeden zásadní požadavek – přál si postavit nenápadně vyhlížející dům, který by nepůsobil nevkusně okázale a neupoutával na sebe nežádoucí pozornost. Protože se jednalo o rohovou parcelu svažující se pod úroveň okolního terénu, architekt Petr Lédl navrhl úhlopříčně umístěný objekt s kruhovým půdorysem o půl patra pod úrovní přístupové komunikace, skrytý za mimikry standardně koncipovaného vstupu s dvougaráží. Zamaskování vlastní stavby je dokonce tak důkladné, že stanové nadstřešení kryjící vstup opticky zcela potlačuje i zaoblený vzhled kuželové střechy nad celým objektem. Toto řešení umožnilo dokonale skrýt celou stavbu i zahradu před nežádoucími pohledy z ulice. Díky kruhovému půdorysu zároveň maximálně ušetřilo plochu pozemku, nyní již odborně zkultivovaného v udržovanou zahradu.
Vstřícné kopírování svažitého terénu pozemku udalo charakter nejenom vnější podobě stavby, ale umožnilo rovněž vytvoření víceúrovňového domu, koncipovaného do tří podlaží, přičemž přízemí s hlavní obytnou částí je umístěno o půl patra pod úrovní vstupní části. Toto řešení rovněž vycházelo z přání investora, který si kvůli svým zdravotním potížím přál maximálně uzpůsobit přízemí a vstup na zahradu svým fyzickým možnostem.
Ve znamení kruhu Originální Lédlův nápad rotundy (autorem původně pojímaný spíš jako velký obytný altán) udal vnitřnímu prostoru domu zajímavý charakter. Jednotlivé místnosti jsou komponovány do výsečí v kruhovém půdorysu. Impozantní dojem vyvolává už samotný vstup z neutrálního zádveří. Jako velmi účinná optická bariéra chránící intimitu obytné haly funguje masivní sloup, kolem kterého se obtáčí schodiště a na němž spočívá subtilně pojatá galerie. Sloupem rovněž vede komín krbu, který vytápí celou obytnou halu. Před návštěvníkem se tak již na schodišti nečekaně otevírá přízemí, bohatě osvětlené francouzskými okny vedoucími na terasu. Odhalené trámy vysoko ve stropě ještě umocňují pocit plošně i výškově velkoryse koncipovaného prostoru. Z této centrální obytné místnosti s kuchyní, jídelnou a obývacím koutem lze vstoupit několika francouzskými okny přímo do zahrady a k nekrytému bazénu začleněnému do terasy z dřevěných fošen. Dvoje dveře, opatřené masivními skleněnými pískovanými deskami, vedou z obytné haly do komory a hostinského pokoje s vlastním hygienickým zázemím. Ten bude v budoucnu sloužit jako ložnice rodičů.
Pohled od francouzských oken vzhůru odhalí galerii vznášející se nad prostorem obytné haly. Dojem lehkosti umocňuje subtilní ocelové zábradlí, které Vančurovi kvůli dětem nechali z bezpečnostních důvodů opatřit skleněnými kalenými deskami. Galerie umožňuje vstup do budoucího dětského pokoje, nyní ještě užívaného jako společná ložnice celé rodiny, a do koupelny. Na protější straně je pak umístěn malý pokoj sloužící jako pokoj hostinský.
Z galerie schody stoupají ještě do jednoho patra s jedinou místností, původně navrženou jako komora k uskladnění sezonního vybavení. „Komoru“ však paní domu využívá jako pracovnu.
Kudy proudí čchi Pro znalce staré čínské filozofie a umění fengšuej je koncepce vnitřního prostoru tohoto domu skutečným potěšením. Spočívá v minimalizaci ostrých rohů, ve volném a vzdušném prostoru, který lze jednoduše propojit se zahradou francouzskými okny a jímž bez překážky proudí univerzální životadárná energie čchi. Paní domu, která se o učení feng-šuej zajímá, podle pravidel této filozofie postupně dotváří neokázale útulné interiéry jednotlivých místností. Výrazná, ale nekřiklavá hřejivá barevnost, dřevo, keramika – to jsou charakteristické rysy zařízení celého vnitřního prostoru. Nejradikálnější proměnou zatím prošla obývací hala, kde rodina tráví nejvíce času. Původní chladné bílé zdi, s nimiž tvrdě kontrastovala černá kuchyňská linka, zateplila tlumená žlutá malba. Vysoká francouzská okna pak lemují textilní závěsy v lososové barvě, která prohřeje i pohled do pochmurné lednové zahrady. V současné době probíhá rekonstrukce kuchyňského koutu, který nahradí zakázkově vyrobená kuchyňská linka v barevném tónu ladícím s dřevěnými prvky v interiéru haly. Velkou změnou projdou v budoucnu i obě koupelny, protože sanitární vybavení po čtyřech letech provozu začíná pomalu dosluhovat, a navíc má v jedné z koupelen vzniknout sauna, velký sen paní domu. „Dnes už je ten dům výrazně jiný, i když většina změn, které jsme stačili provést, se týká hlavně barevnosti a drobných detailů,“ říká Jan Vančura. „Když nás před časem přišli navštívit původní majitelé, tak jim ty barvy v první chvíli vyrazily dech. Ale líbilo se jim to, tím spíš, že sami by k takovým změnám, jak říkají, neměli odvahu. Nám sice odvaha nechybí, ale zato máme málo času na to, abychom se pustili do nějaké větší rekonstrukce. Náš režim je hodně nabitý, takže jsme po necelém roce od nastěhování ještě ani nestihli vybalit všechny věci z původního domu. V dohledné době nás čeká také vydláždění terasy, protože dřevěné fošny už začínají pracovat. Uvažujeme o zastřešení bazénu, abychom jej mohli užívat celoročně, a také o solárních panelech. Ale to všechno je otázka budoucnosti s dlouhým časovým výhledem. To, co jsme si od toho domu slibovali, se skutečně naplnilo – bydlíme kousek za Prahou, v klidu a zeleni, děti mohou být celý den na zahradě a nejsme s manželkou už v takovém časovém stresu. A to je pro nás nejdůležitější.“
Architekt Ing. arch. Petr Lédl (1971) Absolvent Fakulty architektury ČVUT. Od ukončení studia v roce 1995 navrhl již celou řadu novostaveb, rekonstrukcí i interiérů, převážně komerčního charakteru. Z jeho realizací můžeme uvést například rekonstrukci provozní budovy výrobně-administrativního areálu Brniště, rodinný dům v Mělníku nebo administrativní budovu Rubeška v Praze.
Technické údaje: Zastavěná plocha: 223 m2 Užitná plocha: 271 m2 Obestavěný prostor: 1 315 m3
Kontakty: Ing. Zdeněk Bříza – Ateliér Rubicon, Žitavská 2991, 470 00 Česká Lípa, tel.: 487 525 570, mobil: 777 217 734, e-mail: briza.zdenek@quick.cz; Architektonická studie: Ing. arch. Petr Lédl, mobil: 777 803 933
text: Lucie Konášová foto: Marie Votavová |
Diskrétní rotunda
„Tak malý?“ napadne vás, když projedete ulicí bílých rozložitých vil až na její samý konec, k hřejivě žlutému domu bývalého „Plavce“ Jana Vančury. Zdání ale klame, protože hned za dveřmi se před vámi otevře velkorysý prosluněný prostor s kruhovým půdorysem rotundy vklíněné do svažitého terénu.
