|
|
Původní minimalistický projekt „kostky“ s plochou střechou, vystihující styl a vkus investorů, se nelíbil stavebnímu úřadu. Objekt by nezapadl do urbanistického plánu okolí. Plán se tedy musel výrazně předělat. Konečný vzhled domu ale ve výsledku působí příjemně a architektonicky čistě. Plochou střechu nahradily dvě sedlové, na sebe nasedající střechy. Ty si však vynutily další drobné úpravy vnějšího vzhledu, zároveň však rozšířily vnitřní prostor domu o využitelnou půdu a zajímavý prvek galerie.
V rukách bytového designéra Ještě než byl dům hotov, vrátila se z Anglie dcera investorů Linda Melicharová. Vystudovala tam dosud málo známý obor „bytový design“. Náplň její profese však byla v Čechách pro běžného smrtelníka skutečnou záhadou a Lindě Melicharové dalo zpočátku velkou práci přesvědčit okolí o smysluplnosti své práce. „Architekt prostor řeší, vdechuje mu tvar a účelnost, zato designér ho vybavuje, dává mu smysl a duši. Nepřestavuje stěny a neposouvá příčky a okna. Jeho úkolem je využít všech architektonických prvků a prostor vhodným způsobem zařídit,“ vysvětluje dnes designérka. Lapidárně řečeno, jejím úkolem je zvolit vhodné barvy na stěny, záclony do oken a materiály na podlahu. Rovněž určuje jak nejlépe nasvítit prostor, rozmístit a vybrat nábytek a navrhuje kuchyň i koupelnu. Při dnešní obrovské nabídce nejrůznějších materiálů, interiérových prvků a technologií je to opravdu náročná profese, vyžadující dokonalou orientaci na trhu, a flexibilitu. Linda Melicharová se rozhodla ukázat možnosti své neobvyklé branže právě na domě svých rodičů.
Maximální minimalismus Vzhledem k tomu, že rodina bydlela celý život ve stísněném bytě, toužila po velkých prostorách, které by ale zároveň nepostrádaly útulnou atmosféru. Nevelký finanční budget pak ještě přesněji vymezil jasné zadání. Mladá designérka stála před úkolem zařídit celý dům co nejútulněji, nejjednodušeji, podtrhnout jeho vzdušnost a navíc ještě využít starší kusy nábytku (sedačku a stůl). Rozhodla se tedy pojmout celý prostor radikálně – tedy minimalisticky. Výsledné řešení okamžitě upoutá zdánlivou jednoduchostí. V centrální obývací místnosti umocňují bílé zdi objemnost prostoru, zatímco béžově hnědá kameninová podlaha jej protepluje pastelovými tóny. V kombinaci s přirozeným přímým světlem tato nevtíravá barevná kombinace podporuje dojem prostornosti. Topení, problematický prvek často degradující čistou linii interiéru, je teplovodní a umístěné pod podlahou. Starší sedačka dokonale „zapadla“ do prostoru pod subtilní, jakoby ve vzduchu zavěšenou galerií. Na tento odpočinkový prostor navazuje elegantní barový pult s přechodem do kuchyně.
Tematické ostrůvky Obytný prostor je důsledně veden podél obvodu místnosti. Linda Melicharová tak vlastně vytváří „tematické ostrůvky“, kde se žije v jednotlivých částech dne. Obyvatelé mohou plynule střídat různá místa téhož prostoru, aniž by je trápil nábytkový stereotyp. Naopak si mohou vytvořit ve vztahu k prostředí stereotypy zájmové. Interiér pokoje nabízí čtvero možností posezení podle příležitosti, nálady, denní doby a společenské situace. Sedačka je vhodná pro odpočinek při odpolední kávě, při sledování televize nebo při posezení s návštěvou. U barového pultu lze jíst v úzkém kruhu rodiny a zároveň komunikovat s prostorem kuchyně. V jídelním koutu určeném k „velkému“ stolování najdete lehké židle inspirované funkcionalistickým nábytkem, subtilní stůl se skleněnou deskou a v prostoru zavěšené „tykadlo“ svítidla. Jídelní část lemují velké prosklené plochy otevírající celé přízemí do zahrady. Komorně laděná zóna galerie vznášející se nad hlavou pak nabízí dostatek klidu a soukromí pro intelektuální záliby a odpočinek.
Negativ prostoru Designérsky dobře promyšlené celky představují i kuchyň a koupelna. Kompaktní, velmi prakticky řešenou kuchyň ozvláštňuje podlouhlé výklopné okno nad pracovní deskou. Nad horním rámem okna jsou přesně zapuštěny prosklené odkládací skříňky v kovových rámech, zezdola potažené fólií proti poškození párou. Celkový pocit z prostoru je harmonický akord kovu a skla. Přitom kovu je použito minimálně: pracovní plochy kuchyňské linky jsou vyrobeny z italského lamina, vytvářejícího dojem kovové struktury. Veškeré ostatní vybavení elegantně kombinuje bělený dub, kov a skleněné dlaždice. Koncentrát čirého minimalismu představuje řešení koupelny. Černobílá kombinace obkladů a dlažby se dá přirovnat k fotografickému negativu. Klasický kontrast černé a bílé je postaven na jednoduchém principu: co leží na zemi, je černé, a co stojí, je bílé. Dramatickou strohost narušuje jen keramický pásek (listela) se stylizací dětské kresby lidských postaviček. Kovové detaily pak dodávají takto pojatému interiéru punc luxusu. Každý výrazně barevný předmět – mýdlo, šampon či mycí houba tu pak doslova zapůsobí jako malý vizuální výbuch, který potěší a pobaví.
Kontakt L’ ART NOIR, Bc. Linda Melicharová, U Menhiru V. 179/2, 252 25 Zbuzany, tel.: 257 960 767, mobil: 728 897 370, e-mail: linda.melichar@volny.cz
text: Stojan Černodrinski foto: Robert Virt |
Dokonalý design prostoru
Na počátku byl sen o příjemném rodinném domku. A pak ještě dlouhá a nelehká cesta jednoho manželského páru za jeho realizací. Po celoživotním snažení se jejich přání splnilo – a to rovnou v dokonale designovém provedení.
