Kvalita vody ve studních

Možná vás napadne, že v době, kdy je z veřejného vodovodu zásobováno asi 90 % obyvatel, musí být domovní studna přežitek. Kupodivu to tak není a důvodů, proč jsou studny stále významné, nalezneme hned několik. Podle průzkumu, který uskutečnilo Národní referenční centrum pro pitnou vodu při Státním zdravotním ústavu Praha koncem 90. let, se asi

1,44 milionu obyvatel (14 %) trvale zásobuje z individuálních zdrojů pitné vody. Nejvíce uživatelů soukromých studní je ve středočeském, východočeském a jihomoravském regionu. Nadto zvolna přibývá lidí, kteří vodu z vlastní studny začínají používat přinejmenším jako zdroj užitkové vody. Příčinu tohoto trendu nalezneme velmi lehce – je to poměrně vysoká cena upravené vody z vodovodu.

 

Kromě toho mají studny hojné sezonní využití jako zdroj vody v rekreačních objektech. Uplatní se při zálivce zahrady, napouštění bazénu, praní, splachování toalety aj. Studny slouží i jako důležité nouzové zdroje vody, např. v případě dlouhodobé havárie vodovodu. To všechno jsou důvody, proč důležitost malých vodních zdrojů nikterak neklesá.

Jak jsme na tom

Je tu však jeden závažný a u nás až příliš častý problém – závadnost vody ve studnách. Dřívější regionální průzkumy vodních zdrojů ukazovaly na jejich bezmála stoprocentní závadnost. Novější studie z roku 1999 zjistila, že v rámci České republiky existují významné rozdíly a že v mnoha okresech a regionech se podíl závadnosti studní skutečně pohybuje mezi 90 a 100 procenty.

Autoři studie na základě analyzovaných údajů přitom připouštějí, že téměř 90 % studní nevyhovuje požadavkům ČSN 75 7111 na pitnou vodu, a to alespoň v jednom ukazateli. Tým odborníků se ovšem domnívá, že o zdravotní závadnosti, nebo lépe zdravotním riziku, lze hovořit nanejvýš u 60–70 % studní. „Situaci je nutno i nadále považovat za kritickou a je třeba podnikat kroky k nápravě,“ uvádí se v závěru zprávy zveřejněné roku 1999.

Prameny obtíží

Příčiny tohoto neutěšeného stavu jsou velice dobře známy, a přesto i nadále přetrvávají. Jedná se především o následující příčiny znečišťování:

1. U studní nejsou dodrženy ochranné vzdálenosti od zdrojů možného znečištění (zemědělská výroba, žumpy, jímky, ropné produkty apod.).
2. Technický stav studní nevyhovuje ustanovení ČSN 75 5115, protože studna má nevhodný kryt, není vodotěsný plášť či je nevhodně úpraveno okolí (prosakuje povrchová voda, která není odvedena mimo studnu a z jejího okolí).
3. Nevyhovující může být i čerpací zařízení.
4. Studny se pravidelně nekontrolují. Neprovádí se zdravotní zabezpečení vody tam, kde by to bylo zapotřebí.
5. Také se zanedbává údržba a opravy studní, což platí i o označování – u každé studny by měl být uvedený majitel a využití podle kvality vody.

Odkud vodu brát

Kvalitu a množství vody ve studni lze ovlivnit už před stavbou, a to rozhodnutím o jejím správném umístění. Otázku, ve kterém místě kopat či vrtat a do jaké hloubky, by měl investor vždy přenechat zkušeným odborníkům – hydrogeologům. Důležité je i umístění studny vůči potenciálním zdrojům znečištění. Zde hraje roli druh možného zdroje znečištění a jeho vzdálenost v kombinaci s hydrogeologickým podložím. V této souvislosti je významný také směr a intenzita proudu spodní vody.

 

Avšak důležitá je především kvalita vody – její úprava na pitnou si může vyžádat další investice klidně v řádů desítek tisíc korun. Proto je třeba odborně odhadnout kvalitu vody v budoucí studni na základě rozboru vody v nejbližších studnách, průzkumného vrtu a posouzení zemního podloží.

Dalšími důležitými faktory, které ovlivňují kvalitu vody, jsou stavební materiály použité na výstavbu studny. Musejí být kvalitní, dosud nepoužité (čisté) a odolné proti působení vody a půdy. Zároveň záleží na tom, nakolik je voda chemicky agresivní (nemusí být zdravotně závadná, ale může narušit stavební materiály). To se týká i dalších předmětů, s nimiž voda přijde do styku: čerpadla, zátrubnice pro vrty, trubky, hadice, kabely, těsnicí a nátěrové hmoty aj. Při jejich nákupu žádejte od prodejce doklad o jejich zdravotní nezávadnosti, na trhu je totiž mnoho nevhodných výrobků. Některé materiály nemusejí být nutně zdravotně závadné, ale mohou ovlivnit barvu (poškození prádla a zdravotní keramiky) a chuť vody.

Kontrola studny a vody

Jedním z důvodů špatné kvality studní v České republice je jejich zanedbaná údržba. Pravidelná kontrola a případné drobné opravy přitom nepotřebují tak velké náklady, které vydáte na případnou sanaci. Minimem u soukromých domovních studní by měla být jedna kontrolní prohlídka za rok. Záleží na místních podmínkách a stavu studny, ale raději doporučujeme častější frekvenci. 

Důležité je průběžně sledovat kvalitu vody. To dělejte nejprve smysly – zrakem, čichem a chutí (signálem k obezřetnosti mohou být častá průjmová onemocnění). Vodu je třeba překontrolovat také po každém větším zásahu ve studni a jejím blízkém okolí, při průběžné dezinfekci a jiné trvalé úpravě vody. Dobrým důvodem prověřit kvalitu vody jsou i velké deště, prudké tání sněhu či dlouhá sucha. Zkrátka – v případě výrazné změny pošlete vodu okamžitě k rozboru do specializované laboratoře.

Rozpoznatelné změny v kvalitě vody

Zákal čili snížení průhlednosti vody bývá způsoben třeba prachem, zvířenými usazeninami nebo mikroskopickými organismy. Často je příčinou průnik povrchové vody do studny.

Barva je důležitý indikátor jakosti vody. Většinou určují zabarvení vody organické látky (z rozkladu zbytků organismů) a sloučeniny kovů (hlavně železo, mangan, měď). Voda by však měla být čirá, bezbarvá.

Chuť a pach pomáhají odhalit přítomnost toxických látek. Zdrojem podezřelých pachů a chutí bývají látky pocházející jednak z přírody (sloučeniny kovů, minerály, produkty metabolismu vodních organismů, sirovodík), jednak z činnosti člověka (ropné produkty, hnojiva, fekálie, odpady).

Nejčastější kontaminace studní

Velké množství studní v České republice je zasaženo bakteriemi ze střevního traktu člověka. Pokud se ve vodě najdou, znamená to, že se setkala s výkaly nebo zbytky živočichů. Příčinou jsou nejčastěji průsaky z kanalizací, jímek a žump. Tehdy je třeba sanovat netěsnící žumpy, zabezpečit hnojiště a skládky. Podobný postup je při zjištění jiných nežádoucích látek: méně používat hnojiva, odstranit zdroje ropných produktů (např. vraky aut a zemědělských strojů).

Při chemickém rozboru se doporučuje přihlédnout k místním podmínkám (těžké kovy, ropné produkty, organické látky jako pesticidy aj.). Některé látky však mohou pocházet z geologického podloží. V českých zemích je také třeba dávat pozor na míru radioaktivity vody a výskyt radioaktivního plynu radonu.

Úprava studniční vody

Pokud rozbor ukáže mikrobiologickou kontaminaci vody, je třeba ji dezinfikovat. To lze dělat chemicky nebo fyzikálně, záleží na typu studny, způsobu čerpání vody a jejích chemicko-fyzikálních vlastnostech.

 

Průběžné dezinfikování vody je nutné u studní s trvalým znečištěním. Pro trvalou chemickou dezinfekci se používají především tekuté přípravky, které se aplikují pomocí chemických dávkovačů přímo do potrubí. K fyzikálním metodám, při jejichž použití se nevytvářejí vedlejší rizikové látky jako při chemické dezinfekci, patří UV-záření nebo mikrofiltrace keramickými filtry. Tyto způsoby fungují v tlakovém prostředí – tedy v domácím rozvodu vody. Údržba těchto zařízení je vcelku nenáročná.

Kontakty:

RNDr. Petr Čížek

tel.: 284 840 380

e-mail: studny@studny.info

 

Kozelkova 131/IV.

Chlumec nad Cidlinou

tel.: 495 484 506

e-mail: ovoplast@kovoplast.cz    

 

Komunardů 309/6, Praha 7

tel./fax: 220 875 947

e-mail: obchodni@vodnizdroje.cz

 

ul. ČSA 237, Chrudim

tel.: 469 633 148

e-mail: info@vzvp-vrty.cz