|
|
Petr Fuchs o sobě právem říká, že je „sólo architekt“. S realizacemi mu sice občas pomáhají členové jeho Fux Teamu, ale přesto nejraději pracuje sám. Již po studiích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kterou absolvoval v roce 1973 v ateliéru architektury a scénografie, se snažil vyhnout velkým projektovým ústavům. Po krátké stáži v tehdejším Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody se zaměřil na rekonstrukce lidové architektury. V problematických totalitních letech si přitom zachoval svou tvář a nepřizpůsoboval se tehdejším normám a nařízením. Muzeum hrou „Nejsem módní tvůrce,“ říká o sobě Petr Fuchs. „Miluji lidovou architekturu a za to dostávám od české odborné kritiky zaslouženě přes držku. Mnohokrát jsem se pokusil uspět v Grand Prix svými dřevěnými rekonstrukcemi v Jablonném nad Orlicí, a porota si toho ani nevšimla,“ dodává. Opravám historických domků a návrhům muzejních expozic se věnuje již od roku 1980. Tehdy rekonstruoval Husův dům v Kostnici i některé domácí památky lidové architektury – například dřevěný statek v Kravařích či skanzen v Kouřimi. Následovalo dvacet let soustředěné práce. Vyprojektoval Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě, jeho Fux Team poprvé reprezentoval samostatnou Českou republiku na světové výstavě Expo ’93 v jihokorejském Täjönu. „To znamená, že jsme museli nejprve vyhrát soutěž, napsat scénář, vše vyrobit, namalovat, natočit filmy, zabalit, proclít a transsibiřskou magistrálou dostat do Koreje,“ vysvětluje Fuchs okolnosti vzniku a otevření pavilonu České republiky.
Další zajímavou realizací je komorní muzeum Jana Amose Komenského ve Fulneku. Najdeme zde jeho originální oltář, který zároveň funguje jako projekční stěna. Rovněž k instalacím výstav přistupoval Petr Fuchs vždy jako k malému divadelnímu představení. Využívá například projekcí na vystavované exponáty, průvodního textu se mohou návštěvníci často i dotknout, a tím se s ním ztotožnit.
Celek vždy odpovídá představované tematice. Například pro expozici Austrálie a Oceánie v pražském Náprstkově muzeu autor navrhl vitrínky s prohnutým sklem, které symbolizovaly mořské vlny.
Vila jako hlavolam S momentem překvapení pracuje Petr Fuchs i při navrhování domů, řídí se ale heslem: „Nejdřív mysli, potom pracuj.“ A co to v praxi znamená? „Snažím se dosáhnout emotivního účinku nikoli nahodile, ale racionální cestou.“
Klient musí být vůči autorovi zcela otevřený. Dispozice domu, která by nevycházela z jeho skutečných potřeb, by jej nakonec přiměla žít nepravdivý život. „Jenže pravda sama nestačí. Chybí-li v domě překvapení, začne to člověka nudit,“ dodává autor. Netají se tím, že si rád hraje s možnostmi půdorysu a s jakoby nenápadným, ale ve výsledku efektním prolínáním tvarů. Zároveň však dbá o to, aby se klient v jeho domě cítil útulně. „Myslím si, že i v architektuře je první na řadě scénář,“ říká. Autor proto se zákazníky dlouze hovoří a snaží se najít společnou cestu. Z mnoha návrhů pak nakonec vykrystalizuje ten pravý, v němž se investor bude cítit opravdu dobře.
Petr Fuchs se nenechává svazovat módními trendy. Mnohdy musí představy klienta jemně poopravit: „Aby sny přinesly užitek, musejí být prostě usměrňovány rozumem,“ vysvětluje svůj postoj. Například vilu Oktáva v pražské Bubenči charakterizuje originální půdorys ve tvaru hvězdice. Jedná se vlastně o výsledek prolnutí dvou čtvercových tvarů. Do stěn zděné „krychle“, která tvoří jádro domu, jsou totiž vsazeny prosklené hrany. Ty fungují jako neotřelý a nápaditý prvek. Vila tím získává úplně nový rozměr a samozřejmě i dostatek světla. Díky nečekanému prolínání tvarů působí Fuchsovy domy jako malý hlavolam. Každý úhel pohledu skrývá překvapující vizuální zážitek. Podobně je tomu u vily Ishola na pražské Hanspaulce. Zde se musel architekt vyrovnat s poměrně obtížným terénem. Jednalo se totiž o pozemek trojúhelníkového tvaru na rohu ulice. Petr Fuchs navrhl opět nečekaný tvar domu. Ten má tentokrát kruhový půdorys, do něhož proniká čtvercový tvar. „Musel jsem ohyb ulice nějak zakončit. Tak vznikl kruhový půdorys. Je to vlastně takový kloub,“ vysvětluje autor.
Upřímná architektura Z Fuchsova ateliéru také pochází návrh několika vil pro českou čtvrť v Šanghaji. Na celkovém urbanistickém plánu spolupracuje se čtyřmi dalšími českými architekty: Vladem Milunićem, Petrem Frantou, Karlem Doubnerem a Martinem Chválkem.
Petr Fuchs musel domy přizpůsobit čínskému způsobu bydlení, ve kterém jsou všechny důležité místnosti vždy orientované na jih. Zároveň bylo nutné, aby okna a dveře propouštěly co nejvíce světla.
Petr Fuchs zachoval tradiční proporce evropských domů se sedlovou střechou a s klasickými prvky fasády. Stavby jsou většinou cihlové. Autor je však obohatil o moderní detaily, jako je například zábradlí u teras, které je zároveň součástí kovové konstrukce, výrazného spojovacího motivu čelní fasády. U půdorysů domů v „české čtvrti“, jež jsou nyní ve výstavbě, se opět objevuje autorův oblíbený prvek – protínání základních geometrických tvarů. Nad pracemi Petra Fuchse si možná položíte otázku, jestli s vámi autor tak trochu nelaškuje. Ale o to právě architektovi jde. „Dobrý architektonický scénář si s člověkem opravdu pohrává,“ říká tvůrce. Jeho krédem však vždy bylo navrhovat a stavět objekty, které jsou upřímné samy k sobě. „Budova nebo expozice může být jakkoli efektní, ale to, co je z ní vidět, musí být lidsky přesvědčivé,“ dodává.
„Všelijaké naoko módní výstřelky a krkolomnosti totiž uživatel brzy prokoukne jako podvod. Rozeznávám pouze dvě architektury – dobrou a špatnou,“ zamýšlí se Petr Fuchs a uzavírá: „Mým cílem nejsou vybydlené domy a bezduché paneláky. O tom, jaká je má architektura, rozhodne uživatel, jemuž je určena. Já pokorně čekám na odezvu.“
Uherském Brodě a ve Fulneku, Muzea Bedřicha Smetany v Praze a Muzea T. G. Masaryka v Hodoníně. Z domů připomeňme například vilu Oktávu v Praze, vilu Šilhan či pražskou vilu Isholu. Časopis Můj dům naposledy představil v čísle 5/2003 autorovu rekonstrukci barokní vily u pražské Písecké brány. Petr Fuchs je také tvůrcem originálních sakrálních multimediálních projektů v Uherském Brodě a ve Fulneku. Společně s Vladem Milunićem, Petrem Frantou, Karlem Doubnerem a Martinem Chválkem se podílí na návrhu české čtvrti v Šanghaji.
Kontakt: Architektonická poradna FUX TEAM, Petr Fuchs, Studentská 5, 160 00 Praha 6, tel.: 224 312 562
text: Klára Bobková foto a vizualizace: Ota Pajer, Lukáš Procházka archiv: Petra Fuchse |
Sny usměrněné rozumem
Rekonstrukce lidové architektury, návrhy a realizace muzeí, celková řešení výstav, rodinné domy a dva oltáře. To je jen hrubý nástin široké škály projektů, kterými se může pochlubit architekt Petr Fuchs. Nezapře v sobě silný vztah k divadlu, především cit pro jevištní výtvarnictví.
