|
|
Komu? Autorovi projektu Václavu Martanovi ze Strakonic, který byl na svažitém, k severu orientovaném pozemku s ruinou staré chalupy postaven před nelehký úkol. Zhostil se ho se ctí. A pak firmě Ekols Praha, která stavbu domu realizovala na klíč — včetně demolice původního objektu a zpevnění svahu. Potíže růstu„Bydleli jsme v malém bytě v Břevnově a potřebovali jsme se trochu nadechnout,“ vypráví majitel. „Zjistili jsme, že byty jsou v Praze strašně drahé a relativně levnější bude postavit rodinný dům.“ Místo objevili naši hostitelé vlastně náhodou. Jediná jejich představa byla, že chtějí dům s výhledem na stejném břehu Vltavy. Když uviděli zpustlou, polorozbořenou stavbu ve starých Střešovicích, na vlhkém místě v severním svahu, zprvu se zalekli. Ale pak je zlákala vidina krásného výhledu se sluncem v zádech, s nádherným ostrým světlem a panoramatem horských vrcholů na severu republiky. „Stavba nebyla jednoduchá,“ přiznává ing. Miroslav Gabriel, jednatel stavební společnosti Ekols. „Ale firma je tu přece od toho, aby problémy řešila. Především sem — do prudkého svahu s úzkou cestou — nešlo zajet. A tak jsme např. na čerpání betonu použili tu nejdelší pumpu, jakou jsme měli k dispozici.“ Přesto prý po celou dobu stavby zůstaly osobní vztahy dobré, zcela korektní — a dnes jsou dokonce přátelské. Co v samých začátcích rozhodlo pro Ekols? „Cenová nabídka byla solidní, ale rozhodně ne nejnižší,“ tvrdí majitel domu. „Rozhodlo spíše věcné a seriózní jednání — a hlavně od začátku profesionální přístup techniků firmy.“ Celá stavba probíhala pod autorským dozorem a od podpisu smlouvy po kolaudaci trvala přesně rok (15. 9. 1999 — 15. 9. 2000). Pod střechou byla již v lednu, ale firma vše řádně dokončila na klíč a i dnes je s majiteli v úzkém kontaktu. „Nepatříme k firmám, které dostanou zaplaceno a pak za nimi spadne klec,“ prohlašuje ing. Gabriel. Příjemné bydleníZ betonových základů a železobetonem zpevněné části přízemí vyrostl útulný dům z Porothermu. Na smrkovém krovu spočívá betonová krytina v klasickém červeném odstínu. „Nepotrpíme si na luxus, jde nám o příjemné bydlení,“ vysvětluje majitel a zve nás dál. Do domu se vchází ze zahrady — přes terasu vydlážděnou elegantní a na pohled hřejivou keramickou dlažbou v přírodním cihlovém odstínu. Protože dům stojí ve svahu, je základní obytnou úrovní střední podlaží: v něm je kuchyň volně propojená s jídelnou a obývacím pokojem, ale také stranou umístěná klidná pracovna. Z obytného prostoru, přímo od masivního jídelního stolu, se otvírá unikátní výhled směrem k Českému středohoří — na krajinu „mlékem a strdím oplývající“, rámovanou na horizontu vrcholy Sedla, Ronova, Vlhoště, Bezdězu a Ještědu. Při pohledu z okna mě napadlo, že zdánlivý detail — výhled — je skutečně tím rozhodujícím jazýčkem na vahách při výběru lokality. Zvláště poté, co vystoupáte po schodišti do podkroví, si uvědomíte, že dům se stává opravdovým domovem teprve tehdy, když je proteplen barvami, textilem, přírodním dřevem a předměty blízkými srdci. Syté a převážně teplé barvy se uplatňují jak na stěnách, tak na závěsech a potazích, interiér zútulňují pohledové krovy i dřevěný nábytek, schodiště lemuje na stěnách minigalerie zajímavých fotografií ze společných cest našich hostitelů. Z tajností „podsvětí“Několik překvapení nás čeká ještě v suterénu. Tím největším je bezesporu „obytná jeskyňka“ — sklípek vybloubený ve zdejším pevném pískovci majiteli původního domu. Vstup do sklípku byl tehdy ze zahrady, dnes je po schodech z předsíně. Tak jako tak prostor nabízí uložení vína i posezení, v němž se mísí půvab tajemna s útulností. Jediným problémem byla izolace vlhkosti jeskyňky od vlastního domu. Další zvláštnost představuje dvojí systém vody. Jednou z podmínek stavebního povolení pro dům v tomto svahu totiž byla likvidace dešťových vod na pozemku. Proto jsou v suterénu umístěny velké nádrže na užitkovou vodu, která pak slouží k zalévání zahrady či splachování WC a znamená poměrně výraznou úsporu vodovodního systému. Ohřev vody v klasickém vodovodu, který je v domě pochopitelně zaveden, zajišťuje topný systém. Také rozvod topení je klasický (teplovodními radiátory), ovšem nosným médiem vytápění není plyn, jelikož sem nebyl zaveden. Proto je kotel napojen na lehký topný olej. Směrem k severu ční z půdorysu předsunutá garáž. Podstatnou část suterénu (ze severního pohledu jde o přízemí) zabírají dosud nevyužívané prostory pro vlastní podnikatelské aktivity majitelů domu. Zahrada ve svahuMalým klenotem je zahrada. Jakkoli zbudovaná v severním svahu, má poměrně dost slunce — a svah, který zvyšuje její členitost, se tak stává výhodou. Dnes jsou tu nejen stromy, ale i tráva a květiny. Svah drží a zpevňují terasové zídky — jak kamenné, tak z dřevěných trámů. Zahrada již má nejen půvabnou terasu u domu, nýbrž také střední zazeleněnou terasu s ohništěm a dětským pískovištěm, které má takřka nevyčerpatelný zdroj: vlastní pískovcové podloží. A pokud nebudete líní vyšplhat až do nejvyššího cípu zahrady, rozšíří se vám už tak dost úctyhodný výhled k severnímu obzoru ještě o Říp a Milešovku. Vít Straňák, Foto: Robert Virt a archiv firmy Ekols (1) Zdroj: Můj dům 11/01 TECHNICKÉ PARAMETRYPůdorysné rozměry: 13,8 x 15,5 m Zastavěná plocha: 174 m2 Obestavěný prostor: 1237 m3 Obytná plocha: 147 m2 Celková užitná plocha: 346 m2 Konstrukce: betonové základy, železobeton (zpevnění svahu), stěny Porotherm 44 Střešní krytina: Bramac — taška Moravská Plus Vnitřní vybavení: kuchyňská linka na zakázku, plovoucí podlahy, tuzemské obklady a dlažby, dřevěné dveře na zakázku, dřevěná eurookna, střešní okna Velux Vytápění: kotel Buderus (lehký topný olej) + teplovodní radiátory |
Šperk v severním svahu
„Na pivo do hospody si zajít můžu, starousedlíci se na mě nemračí. Dokonce mě chválí, že sem ten dům docela pasuje,“ usmívá se majitel půvabného rodinného domu ve svahu pražských Střešovic. „Vlastně nechválí mě, ale firmu a hlavně architekta. Jednou jim tu vyvěsím děkovnou tabulku.“
