Romantické Posázaví láká k bydlení už léta. Přímo v ohybu řeky tu za první republiky vyprojektoval útulnou vilovou čtvrť významný architekt Jaroslav Frágner. Stejný kout přirostl k srdci slavné pražské tanečnici Milče Meyerové či básníku Vítězslavu Nezvalovi. A také našim hostitelům.

Někdy se vám dům zalíbí na první pohled, aniž to můžete racionálně zdůvodnit, a někdy proto, že splňuje vaše očekávání a představy.

Severní strana domu mladého architekta v zimě téměř zmizela pod sněhem. To ale neznamená, že by to byla chaloupka jako z pohádky O pejskovi a kočičce. Úsporné technologie a na český venkov přímo avantgardní architektura harmonicky vrostly do nádherné jihočeské přírody.

Když si investor a architekt padnou do noty, je spolupráce na konkrétní podobě stavby mnohem jednodušší. V případě jednoho domu na okraji Prahy je výsledek dokonce nejjednodušší možný: hranol. Tento dům byl v soutěži Dům roku 2007 zvolen odbornou porotou jako nejlepší stavba v kategorii individuálních domů.

Chátrajícímu domu z počátku minulého století vrátil bývalou slávu nový majitel, který se při rekonstrukci nebál řídit vlastním zdravým rozumem. Stavbu najdete vedle středověkého kostela a na první pohled zjistíte, že oba objekty si spolu dokonale rozumějí.

Typový rodinný dům Jupiter, který jsme navštívili, poutá pozornost jak svou vzdušností, tak i barevnými kontrasty. Sytě zelený trávník přechází do pistáciové fasády, od které se odráží černá střecha a jasně modré nebe.

„Rýmařov pod Ještědem“, tak by se dal charakterizovat dům, který se vám chystáme představit. Že to musí být zeměpisný omyl? Ale kdeže! To jen na severní straně Liberce, vlastně už na úpatí ještědského svahu, vyrostla nízkoenergetická montovaná dřevostavba od společnosti RD Rýmařov.

Obyčejný dům, krása rodící se z jednoduchosti a přirozenosti. V takové stavbě architektů Radovana Schauflera a Jakuba Roskovce nalezla útulný domov čtyřčlenná rodina.

Rodinný dům na okraji Prahy je zasazený v poměrně prudkém svahu a vstupuje se do něj přes suterén. Proto z ulice vypadá na první pohled větší, než ve skutečnosti je. Smrkový obklad, světlá omítka a rozsáhlé prosklené plochy vytvářejí jeho nezaměnitelný charakter.

Rodinný dům na Kladensku nabízí svým uživatelům neokázalý komfort. Tvar objektu i jeho vnitřní uspořádání vycházejí z dialogu autora a jeho klienta. Podkrovní stavbu od Jaromíra Chvátala přitom charakterizují pětačtyřicetistupňové úhly.

Obytný prostor domu, který vám představujeme jako krásnou ukázku elegantního a zároveň pohodlně zařízeného interiéru s prvky minimalismu, vznikl díky řadě neobvyklých okolností. Architekt Adam Slabý, který byl k tomuto úkolu povolán, stál na začátku před hrubou stavbou, jejíž charakter tomuto výtvarnému stylu zdaleka neodpovídal.

Západnímu pohraničí u Rozvadova vévodí mohutný zalesněný vrch. Jmenuje se Přimda a stejné jméno nese hrad ve svahu i město pod ním. Efektní zřícenina byla kdysi druhým nejstarším kamenným hradem v Čechách. Původně tu prý stál hrad dřevěný, vybudovaný už v roce 925 – nás však zajímala jiná dřevostavba.

Dům z tvůrčí dílny architektonického studia Archteam stojí v Kroměříži-Vážanech na úzkém, protáhlém pozemku uprostřed zeleně okolních zahrad. Jednoduchá, rozměrově nevelká dřevostavba, jejíž stroze hranaté linie dokonale splynuly s okolím, však přímo vybízí k vzájemné komunikaci člověka s přírodou.

„Aspoň ať z té placky vidím na kopce,“ povzdechl si majitel moderní montované dřevostavby, když se před rokem stěhoval z Vysočiny pod vršky Nízkého Jeseníku.

Napohled útulné hnízdo je usazeno vysoko ve stráni, odkud září v zeleni okolních zahrad žlutí borového masivu. Jednopodlažní stavba je sroubena z hraněných trámů severských borovic. Okna, posazená podle finského zvyku nízko, skýtají pohodlný výhled i z křesla – na široké údolí s řekou a městem, pole a zvlněné obzory.

Pohled na hvězdy a kotouč Měsíce plující po večerní obloze. To je jen jeden z požitků, které svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí rodinný dům na středním Slovensku od architekta Ondreje Kramára. Velkorysá třípodlažní stavba skrývá i řadu dalších předností.

Plecháč – takto lakonicky nazval architekt Luděk Rýzner rodinný dům, který si postavil v centru Humpolce. Podle nás si však tato stavba zaslouží poetičtější pojmenování. V každém, kdo ji spatří, totiž vyvolá nějakou emoci.

Zdálo by se, že je téměř nemožné harmonicky spojit zahradní čtvrť rodinných domků s panelovým sídlištěm. Společnosti MS Haus se to však podařilo. Přechod citlivě vyřešila vstupem přes neoplocený zatravněný pozemek s několika okrasnými solitéry. Dům nechává sídliště za zády a otevírá se na jih do zahrady.