Soužití rodičů s rodinami jejich dětí nebývá dnes obvyklé. Majitelka domu v malé obci nedaleko Prahy se rozhodla stavět na pozemku, kde již stojí dům jejích rodičů a kde také žije její bratr s rodinou.

Při návrhu domu v nové zástavbě se architekti snažili najít opodstatnění pro sedlovou střechu předepsanou územním plánem. Díky originálnímu vnitřnímu členění je obestavěný prostor plně využit a navenek získal atraktivní vzhled.

V klidném údolí Botiče stojí na pozemku „jako dlaň“ nevelký dům. Majitelé ho postavili podle svých představ, jsou v něm spokojeni, ale přesto říkají: „Poprvé by měl člověk stavět dům nanečisto, mohl by se pak příště vyvarovat chyb a dům by se víc blížil jeho představám.“

Jednoduché a čisté linie, ale zároveň útulnost, teplo a klid. Tak se dá charakterizovat dům, který vznikal v optimálním souladu investorů a projekční kanceláře.

Smrk si nejčastěji spojujeme s českými horami, zatímco Finsko máme zafixováno jako rovinu s tisíci jezery a severskými borovicemi. Jenže „nikdo nic nemá míti za definitivní”. V tomto případě je všechno jinak.

Když investor zadával projekt architektonické kanceláři, věděl přesně, jak si představuje exteriér domu. Měla vzniknout nájemní vila městského typu se dvěma luxusními byty. Když ale přišlo na zařízení, nastaly problémy.

Dostatek světla v interiéru, maximální propojení s okolním pozemkem a čistý výtvarný výraz. To jsou hlavní přednosti domu, který architekti Jan Línek a Josef Kolář navrhli pro klienta, jenž zná jejich tvorbu jako málokdo. Výsledkem vzájemné spolupráce je velkoryse koncipovaná vila skýtající domov čtyřčlenné rodině.

Kdo má rád sníh a hory, tomu se srdce zatetelí blahem: rodinný dům, který jsme navštívili, stojí důstojně na náhorní rovině šumavských hřebenů. Tady, ve výšce 1 075 metrů nad mořem, je sníh pánem šest měsíců v roce.

Optimismus a chuť do života. Pokud vám tyto vlastnosti nejsou cizí, s chutí se pustíte i do tak náročného podniku, jako je rekonstrukce rodinného domu. Když vám pak pomohou profesionálové se stejnou filozofií, nemusíte se o výsledek obávat.

Zdevastovaný a částečně zdemolovaný dvoupodlažní dům z 19. století hyzdil krásný pozemek ohraničený ze severu prvohorní skálou a z východu železniční tratí. Náročné rekonstrukce se ujali architekti Ladislav Lábus, Martina Novotná a Martin Matiska.

Kdykoliv se Veroniky nebo Michala zeptáte, Kdy bude svatba, oba vám jednohlasně odpoví, že na to nemají čas. Kromě toho jim prý zatím moderní způsob partnerství takzvaně na psí knížku vyhovuje.

Díky své profesi zlatnice, která vyžaduje dokonalou přesnost a představivost, v sobě majitelka domu paní Klára objevila i další nadání – na čas se sama sobě stala amatérským architektem i bytovým designérem.

Kolik asi existuje na území naší republiky domů, jejichž původní majitelé se o ně už nikdy nepřihlásí? Kolik z nich se stalo bezejmennými oběťmi holocaustu a kolik jich dějiny rozprášily po celém světě? To naštěstí není případ jedné elegantní pražské vily – ta už nyní znovu patří k člověku, který měl být jedním z miliOnů navždy zapomenutých.

Člověk míní, příroda mění – tak by se dal stručně shrnout příběh domu ve východních Čechách. Jak se ale nakonec ukázalo, vše bylo jen pro dobro věci.

Klidná svažitá lokalita v Brně-Útěchově o více než půlhektarové rozloze v blízkosti lesa přímo vybízela k zabydlení. Náročného projektu obytného souboru pěti rodinných domů v úhledném vesnickém prostředí se ujal brněnský architekt Radko Květ.

Firma Design Production, jejíž typový dům Modula 82 zařadila odborná porota v Anketě Dům roku 2005 na první místo a čtenáři mu přiřkli místo třetí, přichází letos s větší variantou této dřevostavby.

Lidé, snad uondáni hlukem a tempem velkoměst, hledají domov pod klidnějšími perutěmi venkova. Přesto se jen neradi vzdávají pohodlí. Nová střecha nad hlavou proto vychází z představy o moderním bydlení, musí respektovat ráz okolní krajiny i výstavby a odrážet dobu, v níž žijeme. Sezdají-li se představy pána budoucího domu s tvůrčí invencí autora projektu, jde o nanejvýš šťastnou konstelaci…

Když si architekt Krzysztof Idziorek stavěl dům nedaleko polské Wrocławi, měl dva cíle. Za prvé nízké náklady a za druhé přání, aby budova připomínala letadlo. Nakonec stavba letadlo neevokuje, ale navazuje na industriální sloh.