Honza s Kristinou a svými dvěma syny bydlí ve svém domě už skoro deset let. Prozradím, že během té doby jsem jejich zvědavým hostem a s radostí pozoruji, jak se dům během let proměňuje. 

Ve splněný sen mladé rodiny se dvěma malými dětmi se proměnil žalostně vyhlížející podkrovní byt v Praze. Z garsonky se Laura a Tomáš přestěhovali do zdařile zrekonstruovaného bytu, jehož potenciál odhalili a optimálně zpracovali architekti David Neuhäusl a Matěj Hunal.

Jestli na někoho platí tohle úsloví, tak na Denisu Jasinskou určitě. Před 20 lety začínala jako zdravotní sestra v Karviné. Protože ji ale vždycky lákala kosmetika, nastoupila do kosmetické firmy, kde si postupně prošla všemi pozicemi, aby ji nakonec odkoupila a posléze proměnila v podnik vyrábějící špičkovou kosmetiku Essenté, kterou dnes najdete v řadě prestižních kosmetických salonů v Česku i jinde ve světě.

Poradit si s malým prostorem je někdy vyšší dívčí, nebo spíš úkol pro architekta. Jedině tak se doma nevyhýbáte věcem, které nemáte kam dát, nenarážíte do překážejícího nábytku, ani nemusíte večer co večer rozkládat pohovku, abyste se mohli uložit ke spánku. Zařídit malý prostor tak, aby byl naprosto funkční, a přesto vzdušný, se musí umět.

V případě moderního rodinného domu nešlo o nějakou důkladnou rekonstrukci, ale o osvěžení interiéru a nastavení jednotné linky, která se měla vinout celým domem a zčásti zasáhnout i do zahrady.

Sama designérka o sobě říká, že je eklektik od narození a s tímto stylem k nám přišla jako první. Je hezké, že si modernu střiženou starým umí naplno užívat i u sebe doma.

Úplně největším pracovním potěšením je, když se potkám s čtenářem či čtenářkou, jež si bere z našeho časopisu BYDLENÍ inspiraci a ještě poskytne k focení byt, k jehož zařízení přispěly i naše stránky. Tentokrát jsme se jeli potěšit za Pavlínou, a to až do Náchoda.

Několik let jsem se těšila na to, až pojedeme k Ivanovi na Moravu fotit. Pořád to totiž podle něho nebylo dokonalé. Dočkala jsem se a trpělivost se vyplatila. Další rozměr již hotovému interiéru totiž dala i jeho žena Dita.

Setkání s příjemnými a optimistickými lidmi mě vždycky „nakopne“ a utvrdí v tom, že práce, kterou dělám, má smysl. Osvěžující byla i návštěva u paní Pavly v jejím malém, ale útulném bytečku.

Nostalgii pavlačového domu vnímá jinak obdivovatel dobové architektury a úplně jinak jeho uživatel. Mít společnou toaletu na chodbě a být vystaven povinné družbě se sousedy, to nemusí být každému příjemné. Objevili jsme krásný „pavlačák“, který ctí architekturu i soukromí.

Bydlet v pronájmu představuje často provizorní řešení, do kterého jeho nájemníci nechtějí příliš investovat. Petra ale dočasně našla tak pěkné bydlení, že místo do bytu může teď investovat jen do sebe.

Autorkami návrhu interiéru jsou designérky Iveta a Monika, které spolu tvoří a pracují pod značkou Schwestern. Z jejich realizací nás velmi oslovil „kočičí byt v Dejvicích“. Chtěli jsme se o něj s vámi podělit, a tak jsme si ho pro náš časopis vypůjčili. Navíc, interiéry, kde je vítáno domácí zvířectvo, mají v redakci časopisu BYDLENÍ zelenou.

Každého rodiče jednou čeká chvíle, kdy mu děti odejdou z domu. To je zpravidla moment, kdy se začne přemýšlet, co s nově nabytým volným prostorem. Stejně uvažovala i paní Eva a vzala to opravdu z gruntu.

Všichni redaktoři našich časopisů trpí stejným syndromem, který se projevuje neustálým pátráním po tom, co by se u nich doma dalo ještě vylepšit. Nejinak to má i kolegyně Lucie, která si myslí, že to stále ještě není dokonalé a už vůbec ne hodné focení do časopisu. My jsme přesvědčeni o opaku a vy posuďte sami.

Půdní byt s galerií na spaní byl vybudován jako prostory k pronajímání a v době našeho focení teprve čekal na své nové obyvatele. Zařízení interiéru se ujal Pavel Volín, majitelův známý.

Každé stěhování má svá úskalí, zvlášť když to není z menšího do většího, ale právě naopak! A navíc po klidných a spokojených pětadvaceti letech na jednom místě a v důchodovém věku. Lze to zvládnout s grácií a s velkou lehkostí, stačí pohled zvenčí.

Jsou to dva roky, co se Marika a Jirka alias tvůrci blogu Kitchen Story usadili v krásně prosluněném bytě s vlastní zahrádkou, kde si nejvíc užívají dlouhé snídaně a ještě delší večeře se svou rodinou a přáteli.

Stálo hodně úsilí, než se Monice a Honzovi podařilo přebudovat bývalou hospodu v pěkné a voňavé bydlení, ve kterém to „žije“ i bez výčepu a halasných hostů. O veselou náladu se tu starají jeho čtyři obyvatelé a časté návštěvy příbuzenstva i kamarádů.