Na Moravě se dříve stavělo z nepálených hliněných cihel – kotovic a z nich je postaven i starší řadový domek Markéty, Romana a jejich syna Honzíka, který se pohybuje na vozíčku. S ohledem na jeho invaliditu byly veškeré stavební úpravy naplánovány tak, aby přístup do domu i veškerý pohyb v domě a na dvoře byl bezbariérový, aby Honzíkovi na vozíku nic nebránilo v cestě.
Z tohoto důvodu byla po obvodu parcely vybudována šikmá rampa, která vede až k sadu nad domem. Pozemek tady je totiž hodně svažitý. Původně svah končil až na úrovni chlívků, noví majitelé ho nechali odbagrovat a zpevnit opěrnými zdmi, takže na dvoře vznikla malá trávníková plocha.
Kotovice a vlhko
„U každé nemovitosti je důležité prověřit stav krovu a nosných stěn,“ říká Roman. „Všechno mezitím lze využít jakkoliv.“ Touto zásadou se sám řídil při rekonstrukci. Vnitřní příčky nechal vybourat, protože stavba trpěla vlhkostí. Zatímco obvodové zdi do ulice, tlusté 60 cm, zůstaly z původních kotovic, zdi do dvora, kde stojí vlhký sklípek, bylo nutné kompletně nahradit. Nové stěny byly vyzděny z ytongu, jsou zatepleny a kombinovány s provětrávanou fasádou.
Důležitý pro provoz domu je komín. „Ještě jsem nevěděl, jak a čím budeme topit, ale komíny jsem nachystal,“ prozrazuje majitel a představuje kamna, která nakonec vybral.
„Na stavbu domu je vždy lepší používat nasákavé materiály a pak tomu přizpůsobit volbu topidel. Režimu zatím nepravidelně obývaného domku z kotovic nevadí vlhkostní výkyvy. Do prostor se stěnami z nepálených cihel jsem proto vybral klasická kamna na dřevo, zatímco v místnostech se stěnami z ytongu a skla jsou kachlová kamna nebo radiátory, které produkují sálavé teplo.
Při rekonstrukci se měnily i podlahy. Nová dřevěná podlaha ze čtyřvrstvých lamel celý prostor sjednocuje a bylo pod ní instalováno podlahové vytápění.
Na čem se dá šetřit
Dříve se žilo ve světnici a v kuchyni a spalo se v pokojíku v chodbě napravo. Dnes se obytný prostor rozšířil ještě o koupelnu, obývací pokoj a ložnici, které byly vybudovány místo chlívků. Původní světnice a kuchyň byly spojeny do jedné velké obytné místnosti.
„Většina zařízení pochází z bazarů nebo akčních výprodejů. Chtěl jsem dokázat, že zařizovat jde levně,“ usmívá se náš průvodce. Nejúspěšnější v tomto směru byl při stavbě koupelny, kde lze napočítat jedenáct druhů obkladů a dlažeb! Přesto spolu tvoří ladný celek. „Nakupoval jsem v obchodě se zbytky…“
Z obytné kuchyně se dá vstoupit do garáže, která vznikla místo průjezdné stodoly. Pod garáží se ukrývá objemná podzemní nádrž na dešťovou vodu, která se sbírá ze střechy. Tato voda se využívá na zalévání zahrady, mytí auta a splachování záchodů.
Při procházce domu Roman tu a tam ukazuje, co vytáhl z popelnice, co koupil na inzerát nebo v akci. Jde o stolky, sedačku, židle, ale třeba i vanu a umyvadlo. „Na čem nedoporučuji šetřit, je podlaha,“ vrací se k zásadnímu tématu. „Ta má být dřevěná a kvalitní.“
